MOŘENÍ OSIV

Seed treatment

Jiří Beran

Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace

Abstract

Using of the new modern seed treatment products during last ten years increase expressly claims to their application. Czech Republic with technical equipment for treatment is ready for a change of application but with absence of the technological discipline we losing this advantage. In mutual comparison of the importance individual measures in fight against the transfer diseases by seed is confirming indispensable of the certification control. The good quality seed treatment is appeared like a insurance for a relative healthy seed. It is signify that today existing treatment of seed is not able to compensate the mistakes of certification control.

quality application, certification control, good quality seed

Souhrn

S nástupem nových moderních mořidel v posledních 10ti letech se výrazně zvýšily nároky na jejich aplikaci. Česká republika je technikou na změnu aplikace připravena, ale absencí technologické kázně se tato výhoda vytrácí. Při vzájemném porovnání důležitosti v boji proti chorobám přenosným osivem potvrzuje nepostradatelnost systém uznávacího řízení. Vlastní moření se jeví již jako pojistka na relativně zdravé osivo. To znamená, že současné moření nenahradí chyby v uznávacím řízení.

V posledních letech dochází k výraznému zvýšení chorob přenosných osivem především u obilovin. Není třeba podrobnějších rozborů na to, abychom mohli konstatovat, že masový rozvoj především nebezpečných snětí je důsledkem poklesu využívání certifikovaných osiv.

Jak to, když podle hlavních distributorů mořidel k žádnému dramatickému poklesu spotřeby mořidel nedošlo? Kde je potom účinnost moření?

A to je otázka, kterou bychom si měli na tomto semináři alespoň částečně vysvětlit.

Protože v zemědělské praxi je velmi dlouhá setrvačnost získaných zkušeností, u řady zemědělců došlo i k přerušení kontinuity ve sledování vývoje v oblasti moření osiv, musíme se vrátit zpět do minulosti z hlediska pochopení obrovské změny v požadavcích na kvalitu moření a na jeho zařazení a důležitost v procesu výroby kvalitního osiva.

Na počátku let 90/91 dochází v našem zemědělství k úplnému zákazu používání rtuťnatých mořidel.

Pominu-li problémy hygienické a životního prostředí mohu potvrdit, že z hlediska aplikační jednoduchosti a vynikající účinnosti skončila etapa jednoho z nejúspěšnějších mořidel novodobé historie. Vzhledem k tomu, že hlavní účinnou látku doprovázela vždy složka fumigantní, mělo toto mořidlo obchodního názvu Agronal velmi malé nároky na kvalitu aplikace i mořeného materiálu.

Znamenalo to, že i partie osiva, ve kterých jsme při kontrole našli na osivu pouze 10 % účinné látky, byly po stránce vlastní účinnosti úplně v pořádku. To se týká i obsahu organického prachu v osivu. Ani u partií s velkým obsahem prachu nebyly nikdy problémy s účinnosti rtuťnatého mořidla.

Fumigantní složka mořidla v uzavřeném obalu vše zařídila. A zde bylo vidět s jakou obrovskou rezervou v dávkování u mořidla Agronal se pracovalo.

A s takovými zkušenostmi v oblasti moření šla zemědělská praxe do použití mořidel na bázi organických fungicidů. Na tuto změnu v oblasti zajištění nové kvality moření byly nejlépe připraveny semenářské firmy, které se privatizovaly z bývalé VHJ OSEVA. Tam byla kontinuita zachována, jak v zabezpečení požadavků aplikace, tak i v kvalitě materiálu.

Problémy nastaly, když si ve větším množství začaly tzv. osivo připravovat zemědělské závody a ostatní subjekty samy. Kromě neutěšené ekonomické situace v zemědělství k tomu přispěli výrobci mořiček a především chemické firmy a jejich dealeři, kteří tak v rámci boje o trh s mořidly rozšíření aplikace do zemědělské praxe neuváženě podporovali a bohužel i v současné době podporují.

A nyní se v krátkosti podívejme na hlavní faktory, které ovlivňují vlastní kvalitu namoření. Jsou to především:

1. osivo

2. mořidlo

3. mořička

4. umístění mořičky v lince a technologické plnění secího stroje

6. obsluha (člověk)

ad 1/ Je samozřejmostí, že osivo, které vstupuje do moření, musí splňovat základní požadavky na kvalitu tj. vlhkost, klíčivost, čistotu a je jedno týká-li se to certifikovaného nebo tzv. farmářského osiva.

Nejvíce nebezpečné jsou pro kvalitu moření příměsi tzn. prach, úlomky osiv, plevy, atd. Nejvíce nebezpečný je především prach, který se vytváří při každém pohybu organického materiálu a tím osivo je.

Tento prach má obrovský povrch a váže na sebe někdy i podstatnou část aplikovaného mořidla. Podle našich pokusů, které jsme v minulosti dělali, to může být i 40% mořidla. Proto je nutné mít před vstupem do mořičky vždy umístěné jednoduché odprašovací zařízení.

Vzhledem k tomu považuji za velmi nezodpovědný hazard různé typy nabídek “přijedu a namořím” nebo praktiky umístění samostatných mořiček u hromady s obilím. Z pohledu účinnosti je to pouze pro zemědělce vyhazování peněz a pro dodavatele mořidel velký hazard se jménem mořidla.

Osivo by v žádném případě nemělo být mechanicky poškozeno. Vzhledem k tomu, že rovnoměrnost distribuce mořidla na jednotlivá semena není nikdy rovnoměrná, může dojít u jednotlivých semen k několikanásobnému předávkování a tím i k fytotoxicitě. Mechanické poškození toto nebezpečí prakticky znásobuje. Týká se to především partií, které by měly být přeskladňovány.

U mořiček které mají hmotnostní dávkování tzn., že vstupní dávka osiva je přesně odvážena, hraje určitou roli při posuzování kvality moření i hmotnost tisíce semen (HTS). Podle HTS se pohybuje i množství účinné látky na jednotlivých semenech.

Naopak u mořiček s objemovým dávkováním ovlivňuje kvalitu namoření objemová hmotnost. Rovněž zde platí o kvalitě to samé co u HTS, tzn. čím větší objemová hmotnost, tím lepší kvalita namoření jednotlivých semen a naopak.

ad 2/ U mořidel je nejdůležitějším ukazatelem jeho formulace, která označuje stupeň obtížnosti jeho aplikace. V současné době se již nemusíme zabývat používáním smáčitelných prášků (formulace WP), kde především jejich zrnitost určovala předem kvalitu namoření, tzv. slurry metodou.

Současně používané přípravky jsou ve formulacích SC, FS, ES, LS. Jsou ředitelné vodou, jsou dobře aplikovatelné již v nízkých dávkách a mají dobré ulpívací schopnosti. Jednou z technologických podmínek je, že musí zvyšovat tzv. sypnost osiva, která je v přímé úměře k dobré vysévatelnosti a také k bezproblémovému plnění obalů.

Při zkouškách pro registraci přípravku musí prokázat minimální účinnost proti základním chorobám. Účinné látky by měly mít i velmi dobrý vedlejší účinek proti dalším významným chorobám.

Bohužel, ekonomická situace našeho zemědělství a filozofie prodeje mořidel ovlivnily podstatnou měrou registraci nových přípravků, z nichž jen malá část má nějaký vedlejší účinek na ostatní choroby. Hlavním motorem byla co nejnižší cena mořidla a tím udržení podílu na trhu mořidel.

ad 3/ Ideálně namořené osivo některým organickým fungicidem, musí mít především rovnoměrnou distribuci účinné látky na jednotlivých zrnech a pokud možno rozdělenou po celé ploše zrna.

To znamená, že moderní mořička nemůže jen zabezpečit přesné dávkování mořidla na určitou hmotnost osiva, ale musí se co nejvíce přiblížit k ideální aplikaci. Mohu s uspokojením konstatovat, že díky cílevědomé práci v oblasti moření v minulosti, patříme v současnosti mezi země s nejlepším aplikačním vybavením a to ještě z domácí provenience.

Mořičky typu ROTOSTAT nejlépe vyhovují výše uvedeným požadavkům. Velmi dobře pracují především v nižších aplikačních dávkách.

Srovnáme-li rovnoměrnost namoření jednotlivých zrn, tzn. obsah mořidla na nejméně a nejvíce namořeném zrnu, dostáváme se u Rotostatu na poměr 1:2,5 - 4 a u kontinuálních mořiček při podstatně vyšší aplikační dávce na velmi široký poměr 1:7 - 35. Tyto výsledky byly zjištěny na strojích připravených pro účely zkoušek. Z mých zkušeností mohu potvrdit, že v provozních podmínkách jsou podstatně horší výsledky především u kontinuálních mořiček a požadovaný maximální poměr 1:9 z nich většina nesplňuje.

Z toho plyne u kontinuálních mořiček možnost vzniku fytotoxicity u výrazně přemořených semen a naopak neúčinnost přípravku u výrazně podmořených semen.

Kvalitu namoření u kontinuálních mořiček lze zvýšit složitým aplikačním zařízením a nebo vysokou aplikační dávkou. Složité aplikační zařízení se ve světě využívá především v kombinaci s vícebokými válci u specielních plodin, u kterých se aplikuje vysoká dávka přípravku.Využívá se pro kvalitní inkrustaci a minipeletizaci. Většina těchto aplikací vyžaduje i krátké sušení.

Vysoká aplikační dávka má negativní dopady na zvýšení vlhkosti, snížení sypnosti osiva a tím i špatnou činnost návazných technologických zařízení včetně vlastního plnění obalů, především ventilových pytlů.

V žádném případě v tomto článku nechci být advokátem mezi oběma systémy, které se doposud v moření používají. Ale je třeba zdůraznit, že celosvětovým trendem v současné době je přechod na mořičky systému Rotostat, které nejvíce vyhovují současným požadavkům na kvalitu aplikace a také na hygienu pracovního prostředí.

ad 4/ Sebelepší mořička s výbornou aplikací nemůže své přednosti uplatnit je-li špatně umístěna v čistící lince. Základním pravidlem pro co nejmenší ztráty je co nejkratší cesta do obalu. Aby byla zachována i v nejhorší variantě alespoň biologická účinnost mořidla, nesmí technologické ztráty převýšit 25 %.

To je mezní hranice pro hodnocení každé technologie přípravy a dopravy osiva do secího stroje. Zároveň to není hranice provozně přijatelná. V grafu 1 je vidět jak takové ztráty skutečně vypadají v provozu. Ke zpracování bylo anonymně použito skutečných výsledků na současných zařízeních.

Žádná mořička nepracuje ideálně, vždy se u ní technologické ztráty projeví. Je to vidět i u mořiček typu Rotostat, u kterých je nejkratší cesta namořeného osiva do obalu. Přesto, jak v grafu ukazuje alternativa 1 a 2 jsou ztráty při měření po namoření v obalu cca do 9 %.

Graf 1: Předpokládané ztráty mořidla v závislosti na mořící lince a plnění secích strojů

U kontinuální mořičky se doprava do obalu zvyšuje na 6-12 m a ztráty v průměru dosahují 20 %, jak ukazují alternativy 3 a 4. U nevhodně zabudované kontinuální mořičky, s délkou dopravy namořeného materiálu mezi 12 a 22 m, technologické ztráty již převyšují limit biologické účinnosti, jak ukazuje alternativa č. 5.

Každého zemědělce ale zajímá, kolik účinné látky má při výsevu v secím stroji. Podívejme se znovu na graf č.1. Plnění do pytlů a vaků ukazuje alt. č. 1 u mořičky Rotostat. Ztráty manipulací v těchto obalech při cestě do secího stroje se pohybují kolem 5%.

Alt. č. 2 ukazuje ztráty při technologii volně loženého osiva.To znamená, že osivo se namoří do upraveného valníku a z něho je šnekovým dopravníkem plněn secí stroj. Tato technologie zvyšuje ztráty v průměru o 20 %.

V alt. č. 3 a 4 jsou obdobné cesty plnění do secích strojů, ale u kontinuálních mořiček. Je vidět, že i technologie plnění do pytlů a vaků je na hranici biologické účinnosti přípravků.

V alt. č. 5 je kombinace špatně umístěné kontinuální mořičky s technologií plnění namořeného osiva do beden s následným plněním dopravního prostředku přes výklopník a z něho šnekovým dopravníkem do secího stroje. Celkové ztráty této technologie převyšují 60 % mořidla.

Z uvedeného lze odvodit, že jedinou alternativou, ať chceme nebo nechceme je alt. č. 1, tj. dobře zabudovaná mořička Rotostat s velmi krátkou cestou na plnění obalů.

Ad 5/ V žádném případě nelze při hodnocení kvality moření opomenout obsluhuzařízení. I ten Rotostat, který pracuje automaticky, vyžaduje správné seřízení dávky a především její kontrolu i v průběhu pracovního procesu. Z praktických zkušeností vyplývá, že v průběhu směny dochází k různým odchylkám v dávkování způsobených např. pěnivostí, usazováním v dávkovacích válcích atd. Proto je nutné dávku bezpodmínečně kontrolovat a znovu nastavovat.

Je třeba vzít konečně na vědomí, že pracujeme s velmi drahými přípravky a k tomu potřebujeme kvalitní zodpovědné pracovníky.

A jaký závěr z toho všeho udělat a kam zařadit moření v procesu výroby kvalitního osiva z hlediska důležitosti?

Z předchozího vyplývá, že u moderních mořidel není ta bájná rezerva rtuťnatých mořidel, která pokryla všechny nedostatky přípravy osiva při moření a následné manipulaci.

To také znamená, že účinek těchto mořidel na choroby přenosné osivem nemůže být nikdy vyjádřen absolutní účinností. A tento poznatek musí změnit i zažitou praxi, že mořením napravíme všechny hříchy, kterých jsme se při výrobě osiva dopustili.

Podíváme-li se na celý proces výroby osiva také z hlediska boje proti chorobám přenosných osivem, je nejdůležitějším úsekem uznávací řízení a jeho podmínky. Podle našich zkušeností jsou to 2/3 úspěchu (graf 2). Pouze z 1/3 je to moření moderními organickými fungicidy. Dokládají to i výsledky v posledních letech, kdy dochází ke snížení obchodu s certifikovaným a přesto neklesá spotřeba mořidel. Přesto jsme v situaci ve výskytu např. snětí, která snad jde pouze srovnat se situací před rokem 1920.

U tzv. osiv, různě vyráběných, je absolutní výpadek posouzení v porostu, zařazení v osevním postupu, atd., a je i doprovázeno potom závažnými nedostatky v aplikaci mořidel.

To znamená, že moření je v současné době neopominutelný úkon při výrobě osiva, ale musí být brán jako pojistka (ne jako všelék) při ošetření relativně zdravého osiva, které prošlo polním kontrolním procesem.

Graf 2: Podíl důležitosti boje proti chorobám přenosných osivem