Možnosti snížení obsahu somatických buněk v mléce dojnic homeopatiky

Luděk Stádník, Renáta Toušová, František Viedemann, František Louda

Katedra chovu skotu a mlékařství, ČZU Praha

Kvalita vyprodukovaného mléka je určována velkým počtem řadou ukazatelů. Kromě podrobného hodnocení mikrobiologické kvality mléka a stanovení obsahu pevných složek je jedním z těchto ukazatelů také počet stanovení somatických buněk. Uvedené faktory jsou zakotveny v normě pro hodnocení kvality mléka, respektive ve Sbírce zákonů České republiky č. 287 / 1999 o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, která je v platnosti od 1.1.2000. Současně jsou stejné ukazatele používány pro definování dodavatelsko - odběratelských vztahů. Konkrétní hodnoty jednotlivých kvalitativních vlastností jsou přesně zakotveny ve smlouvě o odběru mléka mlékárnou od farmáře nebo družstva. V současné době úroveň vztahů producenta a zpracovatelského průmyslu závisí pouze na dohodě zmíněných subjektů. V praxi už se zpravidla ekonomicky nezvýhodňuje dosažení kvalitativní třídy Q. Stejná výkupní cena za litr mléka pro třídy Q a I producenta nemotivuje k cílenému zvyšování kvality dodávaného mléka. Na druhou stranu je aplikován systém srážek při snížení kvality mléka do nižší třídy než I.

Počet somatických buněk je hodnocen z bazénového vzorku minimálně dvakrát za měsíc. Výsledná průměrná hodnota počtu somatických buněk používaná jako hlavní ukazatel pro zpeněžování je klouzavým geometrickým průměrem z bazénových vzorků za poslední 3 měsíce. V každém stádě existuje určitý podíl dojnic, v jejichž mléce je zvýšený počet somatických buněk. Důvody zvýšeného množství somatických buněk ve vyprodukovaném mléce mohou být rozlišné. Mimo sezónní působení vysokých teplot může být zvýšení somatických buněk způsobeno také např. působením stresové zátěže před nebo v průběhu dojení. Mezi nejčastější důvody vysokého počtu somatických buněk ovšem patří výskyt subklinických popřípadě klinických mastitid. Právě ovlivnění kvality mléka reprezentované množstvím somatických buněk bylo těžištěm této práce. Klasickou metodou léčby je použití antibiotik, které je ovšem vhodné zpravidla pouze při akutním průběhu mastitidy, to znamená při vzniku infekce. Použití antibiotik navíc na určitou dobu vyřazuje mléko z dodávky ke zpracování. Jedním z dalších vhodných způsobů aktivního působení na množství somatických buněk v mléce, kromě trvalého vyřazení mléka takto postižených dojnic, je aplikace homeopatických léčiv.

Cílem našeho pokusu bylo vyhodnotit vliv aplikace homeopatik na uvedený ukazatel kvality mléka, tedy počet somatických buněk (SB) v mléce u problematických dojnic.

Pokus a sledování bylo provedeno ve stádě dojnic holštýnského plemene. Soubor tvořily dojnice na 1. - 4. laktaci. Průměrná užitkovost hodnoceného stáda se pohybovala na úrovni téměř 8700 kg mléka, 365 kg tuku a 288 kg bílkovin za laktaci v posledním kontrolním roce.

Ze stáda bylo vybráno 60 ks dojnic, v jejichž mléce byl počet somatických buněk stanovený ze vzorků mléka odebraných při kontrole užitkovosti vyšší než 300 000. Vybrané dojnice reprezentovali všechny produkční skupiny stáda a zároveň byly zastoupeny dojnice na všech hodnocených laktacích. Tato skupina dojnic byla ošetřena intramuskulární aplikací homeopatik. V průběhu jednoho týdne byla homeopatika aplikována dojnicím 3x. Ředění bylo provedeno podle doporučeného schématu. Po ošetření byl za 14 dní proveden první kontrolní odběr vzorků mléka. Následně byly tyto individuální vzorky odebírány 3krát po sobě každých 14 dní. Tím byly získány výsledky charakterizující účinnost léčby a vývoj změn v obsahu somatických buněk v mléce jednotlivých dojnic. Celkem byly tedy odebrány 4 kontrolní vzorky, které poskytly údaje o změnách v kvalitě mléka ošetřených dojnic v průběhu 2 měsíců po aplikaci homeopatik.

Průměrný počet somatických buněk v bazénovém vzorku za celé stádo byl před ošetřením pokusné skupiny na úrovni 476 000 somatických buněk / ml mléka. Pro porovnání, průměrný obsah somatických buněk v mléce dojnic z pokusné skupiny byl před ošetřením 1 081 000 SB / ml mléka. Je patrný výrazný rozdíl v kvalitě mléka u problematických dojnic, který negativně ovlivňuje i výslednou kvalitu celé dodávky. Průměrná dojivost celého stáda v kontrole užitkovosti před zahájením pokusu byla 27,9 kg mléka / ks. Průměrná dojivost pokusné skupiny dojnic před ošetřením byla 27,6 kg mléka / ks. V intervalu 14 dní po odběru těchto kontrolních vzorků byla provedena aplikace homeopatik. Graf 1 znázorňuje změny i konkrétní hodnoty obsahu somatických buněk v průběhu kontrolního období 2 měsíců po aplikaci léčiv. Jednotlivé odběry byly opakovány v intervalu 14 dní. Jak z tohoto grafu vyplývá, průměrný obsah somatických buněk za celé stádo je nijak výrazně nezměnil. Došlo pouze k mírnému snížení o 50 000 somatických buněk / ml mléka. Naopak u pokusné skupiny ošetřené homeopatiky došlo v obsahu somatických buněk k výrazným změnám. V průběhu prvních 14 dní po ošetření se množství SB snížilo o 354 000 na hodnotu 727 000 SB v ml mléka dojnic pokusné skupiny. Při dalších kontrolních odběrech se obsah SB v mléce dojnic pokusné skupiny neustále snižoval, až dosáhl úrovně 578 000 SB v ml mléka za 2 měsíce po aplikaci homeopatik. Tento vývoj znázorňuje graf 1. Celkem došlo ke snížení obsahu SB u ošetřených dojnic o 503 000 a z grafu je současně patrné, že účinek léčby byl dlouhodobý. Výsledkem je tedy zjištění, že ošetřením problematických dojnic homeopatickými léčivy se dlouhodobě a výrazně snížil obsah SB v jejich mléce. Celkovým výsledkem opatření je vylepšení kvality celkové produkce mléka. Při uvedeném pokusu byly náklady na ošetření přibližně 15,- Kč na kus.

Graf 1 : Obsah SB v mléce ošetřených dojnic v průběhu 2 měsíců po ošetření

Graf 2 znázorňuje srovnání vývoje mléčné produkce celého stáda s pokusnou skupinou. Je z něj patrné, že v průběhu dvou měsíčního sledování došlo pouze k mírnému snížení produkce mléka pokud hodnotíme celé stádo. Při kontrole užitkovosti provedené před založením pokusu byla průměrná produkce mléka stáda 27,9 kg mléka na ks a den. Při posledním kontrolním vzorku, který byl také zrealizován v rámci kontroly užitkovosti, bylo dosaženo průměrné dojivosti na hladině 27,6 kg mléka / ks / den. Naopak k výraznějšímu snížení produkce došlo u dojnic pokusné skupiny. Jejich průměrná mléčná produkce před ošetřením byla 27,6 kg mléka / ks / den. Při čtvrtém a posledním kontrolním odběru byla zjištěna mléčná produkce na úrovni 25,3 kg mléka / ks / den. Z grafu je dobře patrné, že v průběhu prvního měsíce snížení produkce bylo nevýznamné, činilo pouze 0,5 kg mléka / ks a den. Po uplynutí jednoho měsíce po ošetření došlo k výraznějšímu poklesu. Celkové snížení produkce mléka problematických dojnic bylo o 2,3 kg / ks / den při současném průkazném zvýšení kvality jejich mléka ( snížení obsahu SB o 503 000 / ml mléka ).

Graf 2 : Změny produkce mléka v průběhu 2 měsíců po ošetření

Závěr lze konstatovat, že po aplikaci homeopatik došlo k výraznému snížení obsahu SB v mléce problematických dojnic. Současně se snížila jejich průměrná produkce mléka. Pokles produkce je ovšem zanedbatelný v porovnání s klasickým způsobem zlepšování kvality mléka tím, že se mléko použije ke krmným účelům.