Možnosti využití Test Day Modelu pro predikci plemenných hodnot

Vít Škaryd, Václav Jakubec

Katedra genetiky a obecné zootechniky, ČZU Praha

Základem šlechtění hospodářských zvířat je genetické ocenění jedince. Na sklonku minulého století se objevil nový přístup ke zpracování údajů kontroly užitkovosti Test Day Model - model kontrolního dne. PTAK and SCHAEFFER (1993) prokázali, že reziduální variance byla menší, pokud jako složený faktor byl uvažován faktor stádo-kontrolní den místo obvyklého faktoru stádo-rok-sezóna. V jejich díle pokračovali mnozí a dnes již máme různě komplikované modely (SWALVE, 1995).

Hodnocený soubor dat (15 724 záznamů) byl získán v rámci rozšířené kontroly užitkovosti ve dvouletém období (1991 - 1993) od 1 044 dojnic (různého pořadí laktace 1-11 a 9-ti plemenných skupin), chovaných v 16 stádech, po 281 plemenících. Měřením byly zjišťovány tyto ukazatele: nádoj mléka v kg - ML, %bílkoviny - B, %tuku - T, %laktózy - L a počet somatických buněk v 1ml mléka v tis. - PSB. K dispozici byly i následující údaje: datum kontrolního dne, datum otelení, datum narození, označení otce a plemenná příslušnost dojnice. Dále byl soubor doplněn o ukazatele: ECM (Energy Corrected Milk) a SCS (Somatic Cell Score).

ECM = ML * (0,25 + 0,122 * T + 0,077 * B)

úprava podle SJAUNJA et al. (1990 - cit. WASSMUTH et al., 1998)

SCS = log2 (PSB/100) + 3

úprava podle ALI et al. (1980)

Na základě shlukové analýzy vytvořit kategorie pro sezónu otelení a interval kontrolního dne. Pro každou kategorii zvlášť odhadnout parametry popisující laktační křivku. Pro odhad bylo použito SAS/STAT (1999) Cluster Analysis procedure a SAS/STAT (1999) Reg procedure.

yjklm pozorovaná denní užitkovost;

k kráva, náhodný efekt

l pořadí dnu testu, fixní efekt

j kategorie sezóny otelení a intervalu kontrolního dne, fixní efekt

m pořadí laktace

DIMklm počet dnů v příslušné laktaci, fixní efekt

c délka laktace c = 305

b1-4jm regresní koeficienty pro příslušný sdružený efekt - j * m

ejklm náhodná zbytková chyba zahrnující pevný efekt stádo-kontrolní den, náhodný aditivně-genetický, náhodný permanentní prostřeďový a náhodný zbytkový efekt

upraveno podle DANELL (1982) a SWALVE (1994)

Na základě shlukové analýzy, provedené podle jednotlivých měřených parametrů (ML, B, T, L, PSB) a při splnění požadavku na kompaktnost, byly vytvořeny tři kategorie pro ukazatel intervalu kontrolního dne a to: I - leden až duben, II - květen až srpen a III - září až prosinec. Kategorie pro sezónu otelení se, vzhledem k charakteru pokusu, vytvořit nepodařilo.

Regresní koeficienty pro sdružený efekt pořadí laktace a intervalu kontrolního dne jsou uvedeny v následující tabulce.

Odhadnuté regresní koeficienty - b pro příslušný sdružený efekt

Odhadnuté regresní koeficienty jsou základem pro následné analýzy pomocí Test Day Modelu.

Literatura:

ALI, A. K. A., SHOOK, G. E.: An optimum transformation for somatic cell concetracion in milk. J. Dairy Sci., 63, 1980, 487-490.

DANELL, B.: Studies on lactation yield and individual test-day yields of Swedish dairy cows. Acta Agri Scan. 32, 1982, 84-92.

PTAK, E., SCHAFFER, L.R.: Use of test day yields for genetic evaluation of dairy sires and cows. Livestock Production Science. Amsterdam 34, 1993, 23-34.

SAS/STAT: Users guide (Release 6.11). Sas Inst.,Inc.,Cary, NC, USA, 1999.

SWALWE, H. H.: The effect of test days models on the estimation of genetic parameters and breeding values for dairy yield traits. J. Dairy Sci., 78, 1994, 929-938.

SWALWE, H. H.: Test day models in the analysis of dairy production data - a review J.Archiv Tierzucht, Dummersdorf 38, 1995, 591-612.

WASSMUTH, R., MADSEN, P., BOELLING, D., and JENSEN, J.: Genetic relationships between production traits of growing bulls and disease incidence of lactating heifers. 49th Annual meeting of the E.A.A.P., Warsaw 1998, Paper G2.3.