Vliv alely KCN E na obsah bílkovin v mléce a frekvence této alely u Holštýnského skotu v ČR

Vliv alely ĘCN E na obsah bílkovin v mléce a frekvence této alely u Holštýnského skotu v ČR

Olga Jandurová1, Jana Snášelová2, Blanka Turečková1, Miloslava Štípková1

1 VÚŽV Uhříněves, 2 MILCOM a.s., Praha 6

Genetické studium polymorfismu lokusu KCN u evropských plemen skotu zjistilo dosud přítomnost 5-ti alel (A-E). Všechny tyto alely jsou příkladem substitučního polymorfismu, kdy záměnou jednoho nukleotidu v řetězci DNA dostáváme řetězec bílkoviny lišící se od původní záměnou jedné aminokyseliny. Taková strukturální změna neovlivňuje zásadně nutriční hodnotu proteinu, ale může zásadně ovlivnit fyzikálně chemické vlastnosti bílkoviny, jako je například doba a teplota denaturace, velikost micel a vazba na vápenaté a fosforečné ionty. Proto se výskyt nových polymorfních variant sleduje v souvislosti s produkčními parametry a technologickou kvalitou mléčné bílkoviny. U starších prací z let 80-tých najdeme rozdíly ve frekvencích alel A a B u jednotlivých plemen a současně i jednoznačné potvrzení pozitivního vlivu alely B na technologickou kvalitu mléka, především pro tepelné zpracování a výrobu sýrů. Výskyt alel C a E byl popsán Seibertem et al. (1987). Pro středoevropská dojená plemena je charakteristický poměr mezi nejfrekventovanějšími alelami A a B, které se od sebe liší dvěma substitucemi: 148 Asp › Ala a 139 Thr › Ile. Alela E je variantou alely A kde 155 aminokyselina Ser je nahrazena Gly. Výskyt uvedených alel je specifický pro plemeno. Uvádí se, že Simentálská plemena mají vyšší frekvenci alely ĘCN B než Holštýnský skot, kde pro kanadskou holštýnskou populaci se uvádí poměr 68.8%A : 31.2%B a německé holštýnské populace 70.5%A : 27.4%B u německého Simentalu 75%A : 24%B a podle našich výsledků pro Český strakatý skot 60.45%A : 36.70%B.

Alela ĘCN E vykazuje negativní vliv na technologickou kvalitu mléka (horší výtěžnost po záhřevu a u homozygotních krav EE se mléko zahříváním nesráží). Tato alela ovlivňuje negativně i celkový obsah bílkovin. Kvantitativní ukazatele mléčné užitkovosti však negativně neovlivňuje.Vyskytuje se především u Ayshirského skotu, kde se udává frekvence29.23% ař 30,5 % a také u plemen Red Holstein a Holstein (2-3%). U nás byla poprvé alela ĘCN E nalezena Nebolou a Dvořákem (1994) u holštýnského i českého strakatého skotu. Z našich sledování vyplývá, že u českého strakatého skotu je frekvence v populaci přibližně 2.5% a alela byla zřejmě do populace vnesena po křížení s plemeny Ayrshire a Red Holstein. U holštýnského skotu v ČR je frekvence silně závislá na genotypu použitých býků ve stádě a liší se často řádově u jednotlivých chovů. Z tohoto důvodu považujeme za nezbytné genotypovat importované inseminační dávky a dovážená plemenná zvířata na tento kandidátní lokus mléčné užitkovosti. V rámci výzkumu vlivu této alely jsme některé býky určili jako nositele této alely přímým genotypováním a některé býky z dovozu jsme určili jako nositele této alely podle štěpení potomstva narozeného u nás z dovezených inseminačních dávek.