Problémy současné doby

František Louda

Katedra chovu skotu a mlékařství, AF, ČZU Praha

Nastupující milénium zastihlo evropské chovatele skotu v tíživé situaci. Jednou z příčin jsou zavádějící informace sdělovacích prostředků o nebezpečnosti bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), které vedly k vytvoření ohromných přebytků hovězího masa, např. o 26% v Rakousku a až 40% v Německu. Naproti tomu ve Švédsku a Británii, kde nebezpečí BSE údajně pominulo, je pokles cen hovězího masa minimální. Komisař EU pro zemědělství Franz Fischer obratně využil “hrozby BSE” k formulaci požadavků zrušit intenzivní způsob zemědělské výroby, který EU 40 let podporovala vysokými subvencemi. Tyto návrhy pana Fischera nejsou pro nás příliš povzbudivé před očekávaným vstupem do EU.

Systém výrobních kvót, který vstoupil v platnost 1.4.2001 přiblížil Českou republiku v této oblasti do EU. Důležité je, aby před vstupe do EU bylo dosaženo zvýšení národní kvóty na 3,1 miliardy litrů a více. Názory na zavedení kvót se mezi zemědělci různí. Většina výrobců však kvóty nezamítá. Důležité je, aby proces sdružování výrobců do odbytových družstev probíhal rychleji. Zavedením systému výrobních kvót se výrobci mléka včas připravují na vstup do EU.

České zemědělství by nemělo být z hlediska svých produkčních rozměrů problémem při vstupu do EU. ČR svými 0,42 ha zemědělské půdy na obyvatele, ve srovnání s EU pouze 0,34 ha, nemůže být vážným konkurentem, jelikož se podílíme na celkové produkci zemí EU podle komodit 2-4%. Naší nevýhodou je i to, že 60% půdy je v horských a podhorských oblastech, kde jsou půdní i klimatické podmínky nepříznivé. Ve srovnání s okolními evropskými státy s obdobnými půdními a klimatickými podmínkami je zornění zemědělské půdy 73% nejvyšší. Z tohoto důvodu je ČR z hlediska obchodu s agrárními výrobky dovozní zemí.

Jedním z faktorů nepříznivé ekonomické situace zemědělců je jejich slabé postavení na trhu. Prohlubuje se rozdíl mezi cenami vstupů a cenami výrobců. V období od roku 1995 do roku 1999 se rozdíl zvýšil o 20%. V současném právním prostředí pak zemědělci nenacházejí podporu pro vymáhání svých pohledávek. Přetrvává i problém nerovnoměrného rozdělování přidané hodnoty v potravinářských řetězcích v neprospěch zemědělců.

Přímé podpory a kompenzace po vstupu do EU budou minimální, nebo žádné. V tomto směru Evropský model zemědělství, který EU podporuje, nabízí našemu zemědělství možnost dosáhnout na nepřímou podporu. V tomto modelu bude zemědělství podporováno výrazněji za služby spojené s ochranou a údržbou krajiny, tzv. “enviromentálními službami”, označované též za zboží veřejné povahy. Pro realizaci modelu svědčí skutečnost, že téměř dvě třetiny zemědělské půdy v ČR jsou v méně příznivých přírodních podmínkách. Přímá zemědělská výroba v nich není a nebude konkurence schopná.

Je třeba připravit podmínky, aby naši zemědělci v podhorských a horských oblastech byli ochotni a schopni tzv. enviromentální služby - veřejné zboží produkovat.To znamená hospodařit tak, aby nedocházelo k devastaci a znečišťování krajiny - venkovského prostředí