Je to všechno jinak, tvrdí myslivci

Zákon o myslivosti, který schválil parlament v září, se nelíbí ani myslivcům.

"Všichni nám nadávají, a my jsme přitom přistoupili na mnoho kompromisů. Ustoupili jsme skoro ve všem a možná jsme udělali chybu," soudí jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal. Podle jeho názoru se na veřejnost dostávají zkreslené informace o konečné podobě právní normy.

"Není například pravda, že lidé nebudou moci chodit na houby nebo na borůvky, kdy budou chtít. Toto právo mají zakotvené v zákoně o lesích. A když nám zemědělec řekne, že potřebuje sklízet, nemůžeme mu na poli pořádat hon, i když se to prezentuje právě opačně. Jaké je nesmysl požadovat na myslivcích, aby kvůli honebnímu lístku dělali psychologické testy. Ty se dělají při zkouškách na zbrojní průkaz. Bez nich žádný myslivec pušku do ruky stejně nedostane," tvrdí Broukal.

Sami myslivci však vědí, že existují firmy, které zbrojní průkazy lidem vydávají za úplatek i bez zkoušek. Neříkají to ale oficiálně, protože jim to nemohou dokázat.

A jak se ocitli ve výčtu lovné zvěře například medvěd nebo rys?

"Jsou uvedeni v kategorii "zvěř" a myslivci mají povinnost se o zvěř, i chráněnou, starat a vytvářet jí odpovídající podmínky. Neznamená to, že bychom si zařazením chráněné zvěře mezi zvěř chtěli vydobýt právo ji střílet. To je samozřejmě zakázané. Kategorie lovná zvěř, kterou někteří poslanci uvádějí, v zákoně vůbec není," doplnil Broukal.

Myslivci se domnívají, že hodné ustoupili v bodu, který se týká velikosti honebních pozemků. Minimální výměra je podle schváleného zákona 500 hektarů (u obor 50), zatímco v původním návrhu bylo 500 hektarů pro zvěř drobnou a srnčí, pro jelení dokonce 2000 hektarů.

Je však nejméně několik desítek vlastníků lesů, kteří 500 ha pozemku nemají a honitbu by vytvořit chtěli. Navíc se jim nemusí podařit ani spojit se do honebního společenstva. "Tak ať si udělají oboru a zazvěří si ji," poradil Broukal.

MARIE VAŠÍČKOVÁ