VLIV DUSÍKATÉHO HNOJENÍ NA STRUKTURU VÝNOSU NAHÉHO OVSA

Vliv dusíkatého hnojení na strukturu výnosu nahého ovsa

The effect of nitrogen fertilisation on the yield structUre of NAKED oats

Jan Moudrý

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta

Souhrn

V tříletých přesných polních pokusech (1997-1999) byl sledován vliv hnojení dusíkem ve fázi 29 DC na strukturu výnosu 4 odrůd nahého ovsa . Na zvýšení výnosu se podílely všechny výnosové prvky. Nejmenší zvýšení bylo zaznamenáno u produktivního odnožování resp. počtu lat na ploše, naopak průkazně nejvýznamnější vliv na výnos mělo zvýšení počtu klásků a následně zrn v latě. Nárůst počtu klásků způsobuje snížení jejich produktivity, ale vyšší počet větších prvních zrn je předpokladem vyššího HTZ, výtěžnosti i výnosu. Detailní analýza laty potvrdila úzké vztahy mezi prvky laty. Analýza výnosu a výnosových prvků dokazuje příznivou reakci zvláště nových odrůd nahého ovsa na hnojení dusíkem a možnosti intenzifikace jeho produkce.

Klíčová slova:nahý oves, hnojení dusíkem, struktura výnosu, struktura laty

Summary

In three years (1977-1999) was studied the influence of nitrogen fertilization on the yield structure by four Czech cultivars of naked oats. During vegetation period were observed total and productive tillering abilities. Nitrogen fertilization formed by all cultivars more tillers, but their reduction was higher. By harvest samples were studied panicle lenght, whorl number per panicle, number of primary branches, number of spikelets, grains and spikelets productivity. By nitrogen fertilization in 29 DC increased all panicle parameters and decreased spikelets productivity. Higher number of" first grains" in spikelets influenced higher weight of grains, efficiency and yield.

Key words: naked oats, nitrogen fertilization, yield structure, panicle structure

Úvod a literární přehled

Z agrotechnických opatření ovlivňuje výživa výnos ovsa nejvíce. Podíl výživy dusíkem na výnosu ovsa je 15-45 % ULMANN (1988). Produkční funkce dusíku je značně ovlivněna předplodinou, ročníkem a stanovištěm. S nepřízní podmínek vliv dusíkaté výživy roste. Ve vyšších polohách je její podíl na výnosu až 66 % SKALA (1981). Z výnosových prvků je dusíkatým hnojením nejméně (do 15 %) ovlivněn počet plodných stébel. Naopak nejvýrazněji působí hnojení na tvorbu zrn v latě, ale mohou existovat rozdíly mezi genotypy FREY (1985). Vliv dusíkaté výživy na hmotnost tisíce zrn u ovsa je nevýznamný nebo dokonce záporný STELZNER (1990), STOCK (1990). Řada autorů se zabývá určením výše celkové dávky dusíku a jejím dělením. Převládají doporučené dávky 60-80 (100) kg N.ha-1 v závislosti na předplodině a její dělení na předseťovou dávku a dávku na počátku sloupkování MOUDRÝ (1997), ŠROLLER (1997). Nedostatek dusíku na počátku sloupkování významně zasahuje do vývoje a může ovlivnit zakládání a redukci kvítků BAIER, BAIEROVÁ (1988). Přihnojení dusíkem, jako významné intenzifikační opatření, zvyšuje asimilační plochu rostliny, obsah chlorofylu i produkci cytokininů PETR (1987). Otázky přímého podílu výživy dusíkem na tvorbu a redukci kvítků v kláscích a nepřímého působení vlivem konkurenčních vztahů uvnitř rostliny resp. laty nastoluje Prugar (1988). Ve své práci se zabýváme studiem vlivu dusíku aplikovaného na konci odnožování na strukturu výnosu nahého ovsa.

Materiál a metody

Pokus byl proveden v letech 1997-1999 na stanovišti České Budějovice (bramborářský výrobní typ, nadmořská výška 380 m n. m., půda kambizem, oglejená, písčitohlinitá, pH 6,4, obsah P v půdě 81 mg.kg-1, K 109 mg.kg-1 a Mg 55 mg.kg-1).

V pokusu byly sledovány 4 odrůdy nahého ovsa české provenience Adam, Abel, Izák a KR 7555 . Pokus byl založen ve 2 variantách výživy dusíkem (N1 - 40 kg N.ha-1 před setím, N2 jako N1 a v DC 29 přihnojeno 50 kg N.ha-1 ve formě LAV).

Varianty byly zakládány ve 4 opakováních, sklizňová plocha 10 m2, metodou latinského obdélníku. Výsev 550 zrn.m-2, řádky 12,5 cm, doba setí 31. 3. 1997, 31. 3. 1998 a 26. 3. 1999 secím strojem HEGE, sklizeň 15. 8. 1997, 18. 8. 1998 a 4. 8. 1999 sklízecí mlátičkou Wintersteiger. Před sklizní byly odebrány z každého opakování snopky o ploše 1 m2. Pro analýzy lat bylo vybráno vždy 20 průměrných rostlin z opakování. Průkaznost rozdílů výsledků byla hodnocena t testem, struktura laty korelační analýzou.

Výsledky a diskuse

Na první výnosový prvek, počet plodných stébel, nemělo přihnojení dusíkem ve fázi 29 DC významný vliv. Počet rostlin na pokusných plochách byl ve sledovaných letech poměrně vyrovnaný, všeobecně ale nízký. Příčinou je nízká polní vzcházivost (76,6 %) a mírné poškození porostů po vzejití havrany. Hustota porostů před sklizní se pohybovala od 290 do 380 lat.m2 v roce 1997 a 1998, v roce 1999 byly porosty hustší (415 lat.m2).

Sledované odrůdy nahého ovsa více odnožují, ale redukce založených odnoží je větší. U variant přihnojených dusíkem byl koeficient produktivního odnožení (1,09-1,20) nevýznamně vyšší než u nepřihnojených variant (1,08-1,16). Jeví se pouze tendence k nižší redukci odnoží resp. mírnému zvýšení jejich fertility. Apikální dominance je u ovsa tak vysoká, že reálné dávky dusíkaté výživy nemohou produktivní odnožení zvýšit. Mírně nižší hodnoty produktivního odnožení u nahých odrůd oproti našim zjištěním z let 1988-1990 MOUDRÝ (1995) odpovídají i vyšším hustotám současných porostů a potvrzují i závěry, které uvádí MAYER (1984) a PÁTÝ (1988), že vlivem trvale nízkého produktivního odnožení má první výnosový prvek počet lat.m2 jen nevýznamný přímý vliv na variabilitu výnosu. Lze se však domnívat, že zvětšená listová plocha odnoží má pozitivní vliv na zásobení generativních orgánů asimiláty a tím je nepřímo podpoří.

Počet zrn v latě se jednoznačně prokázal jako rozhodující výnosový prvek u ovsa. U nahých odrůd došlo statisticky průkazně ke zvýšení počtu zrn v latě vlivem přihnojení dusíkem ve fázi 29 DC.

Z analýzy struktury laty je zřejmé, že výživa dusíkem se pozitivně projevila v celém průběhu diferenciace laty.

Délka laty vlivem přihnojení dusíkem vzrostla o 1-7 mm v případě odrůdy Abel a Izák je přírůstek statisticky významný. Obdobně je zřetelná tendence zvýšení počtu pater v latě u všech odrůd, opět statisticky průkazný je přírůstek pater u odrůd Abel a Izák.

Počet větví v latě se zvýšil statisticky významně pouze u odrůdy Abel. Počet klásků v latě u všech odrůd jednoznačně vzrostl. Je možné souhlasit s názorem NÁTROVE a SMOČKA (1978), že dusíkaté hnojení zpomaluje vývin a podporuje vyšší tvorbu klásků. Chápeme-li ontogeneticky starší prvky struktury laty - délku latového vřetene, počet pater a počet větví jako prekursory klásků, pak jejich nárůst vlivem dusíkatého hnojení se projevuje obdobně (statisticky průkazně u stejných odrůd - Abel a Izák). Tomu nasvědčují i vysoké hodnoty korelačních koeficientů, které neklesají pod 0,63. Výjimku tvoří korelace mezi počtem pater a ostatními prvky struktury laty, které jsou obvykle nižší u variant N1 a výrazně nižší u variant N2 přihnojených dusíkem. To by zcela odpovídalo zjištění, které uvádí YOUNG a FORSBERG (1975), že délka laty vysoce koreluje s počtem klásků a posléze počtem zrn, nikoliv však s počtem pater, který je silně, různě dle odrůdy, ovlivněn prostředím.

Také MITROFANOV, MITROFANOVA (1967) udávají, že počet pater je odrůdově typický znak. FRIMMEL a KOPPELOV (1975) naopak zjistili vysokou závislost mezi počtem pater a počtem klásků (naše hodnoty r jsou nižší). Je zřejmé, že počet větví je důležitějším prvkem struktury laty než počet pater. Počet klásků v latě je jednoznačně prvkem struktury laty rozhodujícím o výnosu. YOUNG a FORSBERG (1975), NÁTROVÁ, SMOČEK (1978) a další, se domnívají, že by počet klásků v latě měl být základním selekčním kriteriem u ovsa. Z analýzy počtu zrn v latě je zřejmé, že u odrůdy Adam a Abel došlo ke zvýšení počtu zrn v latě vlivem přihnojení dusíkem, zatímco u ostatních odrůd došlo ke stagnaci či dokonce ke snížení počtu zrn v latě.

Počet zrn v klásku s výjimkou odrůdy Adam klesal. Také FOLTÝN (1985) udává negativní korelaci mezi počtem klásků a počtem zrn v klásku. PETR (1980) uvádí, že potenciální počet klásků v latě pluchatého ovsa je asi 60. Při 40-50 % redukci se v latě při sklizni v průměru nachází 35-37 zrn. To odpovídá i našim zjištěním.

Domníváme se, podobně jako RAVSON a EWANS (1970), že vyšší počet klásků v latě ovsa při nižším počtu zrn v klásku je vhodnější z hlediska distribuce asimilátů, vyššího výnosu a větší vyrovnaností zrn.

Pro takový systém hovoří i vyšší hodnoty hmotnosti tisíce zrn (HTZ) u všech přihnojených variant. Vzhledem k vysoké genetické fixaci tohoto prvku LICHTENFELD (1989) nejsou rozdíly statisticky průkazné. Na rozdíl od ULMANNA (1987) aj. nedochází v našem pokusu k záporné korelaci mezi počtem zrn v latě a HTZ.

CRAMPTON (2000) zjistil u pluchatých ovsů 66 % prvních, tedy větších zrn v klásku. U nahých ovsů se počet prvních zrn u klásku pohybuje mezi 60-65 %. Vzhledem k poklesu počtu zrn v klásku u většiny odrůd, při nárůstu počtu klásků, je zřejmé, že počet prvních větších zrn se přinejmenším nesnížil, což je předpokladem udržení resp. v našem případě i zvýšení HTZ.Dosažení vyššího výnosu tvorbou vyššího počtu klásků a omezením jejich redukce je možné a vhodné i při efektu silné apikální dominance.

Malé výnosové rozdíly mezi odrůdami nahého ovsa lze vysvětlit jejich malou genetickou pestrostí. Stejný názor má ULMANN (1989). Z hodnocení výnosu i dílčích výnosových prvků je zřejmé, že studované odrůdy nahého ovsa reagují na přihnojení dusíkem výrazně a efektivně tento intenzifikační vklad zhodnotí.

Závěr

Přihnojení nahého ovsa dávkou 50 kg N.ha-1 ve fázi 29 DC se významně projevilo na zvýšení výnosu ovsa. Výnos je nevýznamně ovlivněn počtem plodných stébel.Příčinou je vysoká redukce založených odnoží. Rozhodujícím výnosovým prvkem je počet zrn v latě, podmíněný vyšším počtem klásků. Výživa dusíkem pozitivně ovlivňuje všechny prvky struktury laty až po založení většího počtu klásků. Silná apikální dominance je při zvýšení počtu klásků příčinou poklesu jejich produktivity. Vyšší počet větších prvních zrn v klásku je předpokladem větší průměrné hmotnosti zrn, výtěžnosti a výnosu.

Použitá literatura

……….je k dispozici u autora příspěvku.

Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru J 06/98 122200002/2

Tab. 1: Přehled meteorologických a klimatologických dat České Budějovice (Summary of meteorological and climatic dates in České Budějovice)

Temperature1, Precipitation2 , Long-term average3 , vegetation period average4, year average5

Tab. 2: Průměrné hodnoty sledovaných výnosových prvků ovsa při různých úrovních dusíkatého hnojení (Average values of tested oat harvest elements by different levels of nitrogenous fertilisation)

Number of fertile stems1; Coeff. productive tillering2; Number of grains in panicle3; TWG4; Theoretical yield5;

Yield (harvest machine6 ) *- p<0,05

Tab. 3: Průměrné hodnoty sledovaných parametrů laty odrůd ovsa při různých úrovních dusíkatého hnojení (Average values of tested oat stem parameters by different levels of nitrogenous fertilisation)

N-fertilization1; length of panicle2; number of whorls3; number of branches4; number of spikelets5;

number of grains6; black grains7;wight of grains8; number of grains in spikelet9 ,*- p<0,05

Tab. 4: Korelační koeficienty mezi sledovanými parametry u ovsa nahého - Correlation coefficients between tested parameters by naked oat

Factor1,N-fertilization2; length of panicle3; number of whorls4; number of branches5; number of spikelets6; number of grains7; black grains8;wight of grains9; *- p<0,05