EFEKTIVNOST VYUŽITÍ APLIKOVANÉHO DUSÍKU U BRAMBOR

Effectiveness of applied nitrogen Utilisation in potatoes

Jiří Diviš a Jan Bárta

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta

Souhrn

V letech 1997 - 1999 byly založeny dva polní pokusy s rozdílnými způsoby hnojení dusíkem. Pokus A byl založen na dvou lokalitách České Budějovice a Vyklantice v letech 1998 a 1999. V tomto pokusu bylo použito celkem 5 variant hnojení (3 varianty s N-hnojením: 60 kg N.ha-1, 120 kg N.ha-1, 100 + 20 kg N.ha-1) u odrůd Marabel (raná), Karin (raná) a Rosella (poloraná). Výsledky potvrzují, že hnojení dusíkem se může pozitivně podílet na nárůstu tržní frakce hlíz. Ve většině případech zaznamenala nejvyšší efektivnost dávka 60 kg N.ha-1. Pokus B byl založen na lokalitě České Budějovice v letech 1997 - 1999. Byl sledován projev aplikace listových hnojiv (roztok močoviny v koncentraci 6 %, Campofort Forte, Lamag N) u odrůd Rosara (velmi raná), Karin (raná), Monalisa (raná) na výnos a výtěžnost konzumních hlíz. Použitá mimokořenová výživa zvýšila až o 3 t.ha-1 výnos hlíz. Pozitivně byla ovlivněna i výtěžnost hlíz.

Klíčová slova: brambory, výnos, efektivnost, hnojení dusíkem, listová hnojiva

Summary

In 1997 - 1999, two exact field trials with various ways of nitrogen fertilization were established. The experiment A was established on localities České Budějovice and Vyklantice in years 1998 and 1999. In this experiment were applied in total 5 variants of fertilization (three variants with nitrogen fertilization - 60 kg N.ha-1, 120 kg N.ha-1, 100 + 20 kg N.ha-1) in varieties Marabel (early), Karin (early) and Rosella (semi-early). The results confirm, that nitrogen fertilization can influence the increase of tuber market portion positively. In most of cases, the rate 60 kg N.ha-1 had the highest effectiveness. The experiment B was established on locality České Budějovice in years 1997 - 1999. The effects of application of leaf fertilizers (6 % urea solution, Campofort Forte, Lamag N) in varieties Rosara (very early), Karin (early) and Monalisa (early) on tuber yield and tuber size composition were observed. The application of leaf fertilization increased tuber yields up about 3 t.ha-1. Tuber size composition was influenced positively, too.

Keywords: potatoes, yield, effectiveness, nitrogen fertilization, leaf fertilizers

Úvod

Vyvážený a harmonický poměr živin je nezbytnou součástí všech způsobů pěstování brambor. Hnojení nesmí vystupovat jako faktor kompenzující nedostatky v technologii pěstování brambor, ale musí zabezpečit ekonomický výnos při vysoké kvalitě hlíz a respektovat zásady ochrany životního prostředí a nezávadnosti potravin. Brambory potřebují, aby se poměr živin u staré síly půdy pohyboval kolem tzv. harmonického poměru živin N : P (P20) : K (K20) - 1 : 0,42 (0,96) : 2 (2,4). Z možných kombinací harmonického poměru dvojic hlavních živin je pro větší nasazení hlíz, růst, lepší obsah sušiny a škrobu nejvýznamnější harmonický poměr dusíku a draslíku (Šmálik, 1987). Jůzl, Pulkrábek, Diviš (2000) uvádějí, že 10 t hlíz a odpovídající množství natě a kořenů průměrně odčerpá 40-50 kg N, 8,8 kg P, 70 kg K. Z modelu základních vztahů minerální výživy rostlin, který uvádí BAIER (1991), vyplývají dva základní požadavky:

1. Usilovat o to, aby živiny přítomné ve výživném prostředí či dodané hnojením byly v co nejvyšší míře přijaty rostlinami ve vyváženém poměru.

2. Usilovat o to, aby živiny přijaté rostlinami, byly v co nejvyšší míře využity pro tvorbu výnosu.

Dusík je čtvrtým nejhojněji zastoupeným biogenním prvkem v rostlinách. Jeho obsah kolísá mezi 0,4 až 5,5 % podle typu a stáří pletiv. V rostlině bramboru má největší vliv na fyziologické a biochemické procesy, ovlivňuje výnos a současně ovlivňuje kvalitativní ukazatele, jako je velikost a hmotnost hlíz (Rybáček, 1988). Navíc může zvyšovat obsah bílkovin v hlízách (Bárta, Diviš 2000).

Dusík může mít i negativní projev a to kumulaci dusičnanů v hlízách brambor. Jak však ukazují výsledky, které uvádějí Medved, Pechová, Miklovič (1995), Diviš, Kuncl (1993) významně zde působí meteorologické poměry, délka vegetační doby a v neposlední řadě i poměr mezi dusíkem a draslíkem. Podle Zrůsta (1999) příjem dusíku rostlinou bramboru probíhá téměř po celou vegetační dobu.

Jednou ze základních podmínek hnojení brambor dusíkem, je aplikace průmyslových hnojiv do půdy tak, aby byla dosažena vysoká efektivnost. U dusíku se diferencují dávky podle užitkového směru. Aplikují se jednorázově nebo děleně s možností přihnojení pevnou formou (ledek) nebo využitím mimokořenové výživy, jako speciálního způsobu hnojení “přes listy” (roztok močoviny a speciální listová hnojiva) Vokál (2000).

Mimokořenová výživa je vhodný způsob k vyrovnání výživného stavu rostlin doplněním chybějících živin. Cena listových (foliálních) hnojiv je poměrně nízká a náklady na aplikaci ve formě postřiku jsou nízké, zejména při kombinaci s přípravky na ochranu porostů brambor.

Pro posouzení efektivnosti hnojení dusíkem byly založeny dva přesné maloparcelkové pokusy ve kterých byl sledován a vyhodnocen vliv různých způsobů aplikace hnojiv u brambor.

Materiál a metodiky pokusů

V pokusu A bylo zvoleno pět variant dusíkatého hnojení (přesný popis variant je uveden v tabulce 1) a tři odrůdy s rozdílnou délkou vegetace (Marabel - raná, Karin - raná, Rosella - poloraná). Pokus byl založen v letech 1998 a 1999 na dvou lokalitách (České Budějovice - nadm. výška 380, Vyklantice - nadm. výška 620 m).

Pokus B zahrnoval čtyři varianty hnojení listovými hnojivy, vlastní aplikace byla provedena 2 krát - před květem a po odkvětu (přesný popis variant je uveden v tabulce 1). Pokusy byly založeny v letech 1997 - 1999 na lokalitě České Budějovice (nadm. výška 380). Použity byly odrůdy: Rosara (velmi raná), Karin (raná), Monalisa (raná).

V obou pokusech byla prováděna obvyklá agrotechnika s použitím chemických prostředků na ochranu rostlin. Srážkové, teplotní a půdní podmínky na stanovištích v letech 1997 až 1999 (platné pro oba pokusy) jsou uvedeny v tabulce 2.

Tab. 2: Srážkové, teplotní a půdní podmínky na stanovištích v letech 1998 a 1999

Pozn.: vegetace = období duben - září, * - Mehlich II, ** - meteorologická stanice Lukavec

Tab. 1: Popis jednotlivých variant v pokusech

Pozn.: U pokusu 1 bylo provedeno P hnojení ve formě superfosfátu, K hnojení ve formě síranu draselného, N základní hnojení ve formě síranu amonného, N přihnojení ve formě ledku amonného.

Výsledky a diskuse

Výsledky výnosů frakce tržních hlíz (frakce 40-70 mm) z pokusu A jsou uvedeny v tabulkách 3a a 3b. V obou letech je patrný značný rozdíl ve výnosové úrovni mezi oběma lokalitami.

Tab. 3a: Výnos hlíz velikostní frakce 40 - 70 mm a hodnocení efektivnosti N hnojení na lokalitě České Budějovice.

Tab. 3b: Výnos hlíz velikostní frakce 40 - 70 mm a hodnocení efektivnosti N hnojení na lokalitě Vyklantice.

Na lokalitě České Budějovice vykazují průměrné výsledky za oba roky významný efekt hnojení dusíkem v nárůstu výnosu hlíz u všech odrůd. Oproti kontrole (varianta B) se nárůst výnosu hlíz u hnojených variant pohybuje v rozmezí 20,6 - 36,8 %. Zvyšující se dávka N-hnojení zvyšuje také přírůstek tržních hlíz oproti kontrole. Nejvyššího přírůstku dosahuje odrůda Rosella u varianty E (100 + 20 kg N). Z pohledu ekonomického hodnocení je důležitý výnos tržních hlíz dosažený na "vložený" 1 kg dusíku do produkčního procesu (viz též graf).

Graf: Přínos hlíz v kg na 1 kg aplikovaného dusíku

V tomto hodnocení vykazuje nejvyšší efektivnost na lokalitě České Budějovice varianta C (60 kg N) u všech odrůd (praktický projev ekonomického zákona klesajících výnosů v reakci na zvyšující se množství dodaných jednotek výrobního faktoru). Pro výstižnější prezentaci je tento ukazatel výnosu tržních hlíz vyjádřen v tabulkách 3a a 3b i v Kč (1 kg tržní produkce je oceněn 3 Kč).

Na lokalitě Vyklantice není nárůst výnosu hlíz v reakci na N-hnojení (průměr za oba roky) tak výrazný jako na lokalitě Č. Budějovice. U odrůd Marabel a Rosella se nejvyšší nárůsty oproti kontrole (varianta B) pohybují okolo 10 %, u odrůd Karin byl dosažen nejvyšší nárůst o 20,9 % u varianty E. Přírůstek hlíz v reakci na rozdílné dávky N-hnojení není, mezi jimi samými, jednoznačný. U odrůdy Marabel způsobila dokonce varianta C "záporný" přírůstek. Hodnocení efektivnosti vloženého 1 kg N vykazuje na této lokalitě dobré výsledky u odrůd Karin i Rosella (nejvyšší efektivnost má u těchto odrůd opět varianta C). U odrůdy Marabel má významnou efektivnost pouze varianta E (100 + 20 kg N).

Na obou lokalitách se dělené hnojení dusíkem v celkové dávce 120 kg N.ha-1 (varianta E) projevilo z hlediska efektivnosti oproti nedělenému hnojení (varianta D) spíše pozitivněji, není však jednoznačné.

Aplikace vybraných listových hnojiv znamenala u sledovaných odrůd ve všech letech zvýšení výnosu. Výjimku tvořila odrůda Rosara a Karin, u kterých v letech 1997 a 1998 byl zjištěn mírně snížený výnos po aplikaci listového hnojiva Lamag “N” v porovnání s kontrolou. Přesto však v průměru let 1997-1999 byl dosažen u odrůdy Rosara o 1 % a Karin o 0,6 % vyšší výnos ve srovnání s kontrolou (tabulka 4).

Tab. 4: Celkový výnos hlíz (t.ha-1) a efekt přihnojení foliálními hnojivy

Nejvyšší přírůstek výnosu u všech odrůd po aplikaci na list byl dosažen u listového hnojiva Campofort Forte s nejvyšším průměrným nárůstem 11 % u odrůdy Monalisa. Velmi příznivě se projevila aplikace 6 % roztoku močoviny na výnos u všech odrůd s přírůstkem od 5,8 % u odrůdy Rosara do 9,2 % u odrůdy Karin. Na aplikaci listového hnojiva Lamag “N” nejlépe reagovala odrůda Monalisa s průměrným nárůstem výnosu 6,2 %. Potvrdila se vysoká efektivnost aplikace foliálních hnojiv, zejména močoviny, kterou uvádí VOKÁL (2000).

Efektivnost foliální aplikace vyjádřená v korunách na 1 Kč nákladů u použitých listových hnojiv je ovlivněna přírůstkem výnosu, ale i cenou hnojiva. Při ocenění hrubé produkce 2,50 Kč za 1 kg brambor byla nejnižší návratnost vložených nákladů zaznamenána u velmi rané odrůdy Rosara. U přípravku Lamag N bylo u této odrůdy dosaženo nižšího výnosu v porovnání s kontrolou i návratnost vložené 1 Kč byla záporná. U odrůdy Karin byla dosažena návratnost vyjádřená na 1 Kč nákladů u foliálních hnojiv - 6% roztok močoviny 50,20 Kč a Campofort Forte - 13,30 Kč. Přípravek Lamag N byl nejlépe zhodnocen u odrůdy Monalisa - 5,70 Kč na vloženou 1 Kč.

Mimokořenová výživa se příznivě projevila na velikosti hlíz. Po aplikaci roztoku močoviny, listového hnojiva Campofort Forte a Lamag “N” došlo u sledovaných odrůd ke snížení podílu velikostní skupiny hlíz pod 40 mm. K největšímu snížení došlo u listového hnojiva Campofort Forte (tabulka 5).

Po aplikaci listových hnojiv dochází k nárůstu zastoupení u velikostní skupiny hlíz 40-70 mm. Největší nárůst byl zjištěn u přípravku Campofort Forte - u odrůdy Rosara 4,1 % a odrůdy Karin 3,5 %. U odrůdy Monalisa byl nejvyšší nárůst u této velikostní skupiny hlíz zjištěn po aplikaci listového hnojiva Lamag “N” 3,1 %.

Mírný nárůst podílu velikostní skupiny hlíz nad 70 mm po aplikaci roztoku močoviny byl u odrůdy Rosara 1,4 % a Karin 2,4 %. U listového hnojiva Campofort Forte došlo ke zvýšení podílu hlíz nad 70 mm pouze u odrůdy Monalisa 0,2 %.

Tab. 5: Rozdělení hlíz podle velikostních skupin (%)

Závěr

Dosažené výsledky potvrzují názory jiných autorů (Errebhi a kol., 1998), že hnojení dusíkem u brambor je významným faktorem, který se může pozitivně podílet na tvorbě tržní frakce hlíz. Ze zvolených dávek hnojení dusíkem prokázala nejvyšší efektivnost (ve většině případech) dávka 60 kg N.ha-1. Při volbě velikosti aplikované dávky dusíku je nutné respektovat požadavky odrůdy (délka vegetace, užitkový směr) a rovněž je nutné zohlednit specifické podmínky pěstitelské lokality, které se mohou výrazně lišit.

Z dosažených výsledků dále vyplývá, že použití listových hnojiv u brambor má své opodstatnění. Toto opodstatnění zvýrazňuje možnost společné aplikace listových hnojiv s ošetřením proti plísni bramborové. Pro použití listových hnojiv u brambor je rozhodující cena a návratnost tohoto opatření.

Cena listových hnojiv: močovina 2 x 20 kg - 133 Kč.ha-1

· Campofort Forte 2 x 6 kg - 570 Kč.ha-1

· Lamag N 2 x 4 l - 640 - 680 Kč.ha-1

Při ceně 3 Kč za 1 kg brambor u zemědělského výrobce zaplatí aplikaci:

· močoviny 45 kg tržních hlíz,

· Campofort Forte 190 kg tržních hlíz,

· Lamag N 213 - 226 kg tržních hlíz.

Uvážíme-li, že vedle výnosu je příznivě ovlivněna i výtěžnost konzumních hlíz, pak lze aplikaci listových hnojiv u brambor považovat za významné opatření.

Výsledky byly získány za podpory výzkumného záměru MŠMT ČR J06/98: 122200002/2.

Literatura

Baier, J.: Diagnostika Výživy rostlin - základy racionálního hnojení. Agrochemia, 1991, č. 4, s. 73-77

Bárta, J.; Diviš, J.: Pěstitelské podmínky a stolní hodnota brambor. Bramborářství, 2000, č. 5, s. 9-10

Diviš, J.; Kuncl, L.: Vliv hnojení dusíkem a draslíkem na produkční a jakostní ukazatele odrůdy Krasa. Rostlinná výroba, 1993, s. 1003-1010

Errebhi, M.; Rosen, C. J.; Gupta, S. C.; Birong, D. E.: Potato yield response and Nitrate leaching as influenced by nitrogen management. Agronomy Journal 90: 10-15, 1998

Jůzl, M.; Pulkrábek, J.; Diviš, J.: Rostlinná výroba - III (Okopaniny) MZLU Brno, 2000

Medved, M.; Pechová, B.; Miklovič, D.: Vplyv hnojom a dusíkom a zavlažovania na obsah dusičnanov a skrobu u zemiakov. Agrochemia, 1995, č. 3, s. 66-69

Rybáček, V. a kol.: Brambory, SZN, 1988

Šmálik, M.: Zemiaky, Príroda, 1987

Vokál, B. a kol.: Brambory, Agrospoj, 2000

Zrůst, J.: Nároky na správnou výživu. Pěstování brambor, příloha Zemědělského týdeníku, 1999

Kontaktní adresa

Ing. Jiří Diviš, CSc., katedra rostlinné výroby, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Studentská 13, 370 05 České Budějovicích, tel.: 038-777 2444, e-mail: divis@zf.jcu.cz