RŮST, VÝNOS A KVALITA OZIMÉ ŘEPKY VE VZTAHU K POŽADAVKŮM NA SÍRU

Růst, výnos a kvalita ozimé řepky ve vztahu k požadavkům na síru

Growth, yield and quality of oilseed rape in relation to requirements of sulphur

Zukalová H.1, Matula J.2, Vašák J.1

1. Česká zemědělská universita - Praha, Katedra rostlinné výroby

2. Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha 6 - Ruzyně

Souhrn, klíčová slova

Požadavek ozimé řepky na síru byl sledován stupňovanými dávkami S ve formě síranu amonného (SA) (40, 80, 120, 160 kg S/ha) s aplikací na jaře. Do pokusu bylo též zařazeno hnojivo Hydro Sulfan (HSF), které je optimálně přizpůsobeno potřebě živin pro rostliny. Obsahuje N v okamžitě působící nitrátové formě (50%) a dalších 50% je v pomaleji působící formě amoniakální. Takto vyvážené hnojivo se projevilo rychlým růstem po zahájení jarní vegetační aktivity, což se positivně projevilo jak na výnosu biomasy tak i semene. Dávka 40 kg S/ha ve formě HSF aplikovaná na jaře je srovnatelná v produkci biomasy s dávkou 160 kg S/ha ve formě SA. Výnos semene vzrůstá se stupňovanými dávkami síry, nejvyšší je při dávce 160kgS/ha ve formě SA, ale nedosahuje výnosu při 40kgS/ha ve formě HSF aplikované na jaře. Olejnatost je také ve srovnání s ostatními dávkami S ve formě SA vyšší. Glukosinoláty narostly cca o 10% u varianty s HSF aplikované na jaře, což při jejich nízkém obsahu nemůže ohrozit kvalitu ozimé řepky.

Klíčová slova: řepka olejná, síra, hnojení sírou, síran amonný, Hydro Sulfan, kvalita, výnos, obsah oleje, obsah glukosinolátů

Summary, keywords

The demand oilseed rape for sulphur was observed by increased rates of S in form ammonium sulphate (SA 40, 80, 120, 160 kgS/ha),with aplication on spring. Into the trial there was included fertilizer Hydro Sulfan (HSF) which is optimum adapted need of nutrients for plant. It contains N in immediately nitrate form (50%) and next 50% is in more slowly impressive ammonium form. This balancing fertilizer manifested quick growth after beginning spring vegetation activity, which positively exhibited on yield of biomass and seeds. The rate 40kgS/ha in form HSF, which aplicated in spring is comparable to production biomass with the rate 160 kg S/ha in form SA. Seed yield increases with increased rates of S. The highest is in dose 160 kg/ha in form SA, but do not reach out yield at 40 kg S/ha in form HSF. Oil content at variant with HSF is also higher in compare with next doses S in form SA. Glucosinolates increased about 10% at variant with HSF, which for their lower content can not threaten quality of oilseed rape.

Keywords: oilseed rape, sulphur, sulphur fertilization, ammonium sulphate, Hydro Sulfan, quality, yield, oil content, glucosinolate content.

Úvod

Řepka má vysoké požadavky na síru ( Mc. GRATH et al., 1996). Síra je stavebním prvkem esenciálních aminokyselin ( methioninu, cysteinu) jako nezbytné součásti plnohodnotných bílkovin, které jsou primárními metabolity. Těchto obsahuje řepka ve srovnání s ostatními olejninami více. Sekundární metabolity v řepce jsou glukosinoláty (ZHAO et al., 1993, WALLSGROVE et al., 1999), které hrají positivní úlohu v obranném metabolismu i jako významné chuťové komponenty. Negativní - antinutriční úloha glukosinolátů ve výživě lidí a hospodářských zvířat vedla k minimalizaci jejich obsahu geneticko - šlechtitelskými prostředky, což vedlo k podstatnému zásahu do metabolismu síry. Malý podíl zastoupení glukosinolátů ve vegetativních částech řepky zpochybňuje jejich zásobní funkci ( FIELDSEND, MILFORD, 1994) jako jeden z důvodů vysokých požadavků na síru.

Výživa řepky sírou má i ekologický aspekt. Zvyšuje využití dusíku z hnojiv a tím snižuje kontaminaci prostředí nadbytečným dusíkem (HANEKLAUS et al., 1999).

Snížením emisí SO2 narostl počet S deficitních oblastí a proto byla nastolena otázka úlohy síry ve výživě rostlin a specielně u řepky s jejími vysokými požadavky.

Cílem práce je zjistit vliv stupňovaného hnojení sírou na produkční schopnosti řepky a její kvalitu.

Metody

Pokus byl založen druhým rokem v Červeném Újezdě. Čtyři varianty odrůdy Lirajet byly hnojeny na jaře stupňovanými dávkami S ve formě síranu amonného ( 40, 80, 120, 160 kg /ha) se zachováním dusíku 190kg /ha ( dohnojováno LAV). Kontrolou byla varianta bez dávek síry a se standardní dávkou dusíku (155 kg/ha) a další dvě varianty: bez síry s 190kg N/ha a varianta bez síry a dusíku, která by měla v extrému zdůraznit uzavřený metabolický řetězec S versus N. Vzhledem k výsledkům pokusů předcházejícího roku byl model pokusu jěště rozšířen o varianty (viz schéma) se sulfátovým hnojivem Hydro Sulfanem (HSF) a s aplikací stejné dávky síry na podzim ve formě síranu amonného.

Olejnatost - obsah oleje byl stanoven metodou nukleární magnetické resonance (NMR).

Glukosinoláty - celkový obsah glukosinolátů stanoven metodou spektroskopie v blízké infračerveni (NIRS).

Výsledky a Diskuse

Tvorba biomasy při stupňovaných dávkách síry je až do počátku kvetení téměř shodná pro všechny varianty. K rozdílům dochází při transportu síry z listů do zásobních orgánů, kdy extrémní dávka 160 kg S/ha se projeví výraznějším nárůstem (Tab.1., Graf 1.) biomasy. Ostatní dávky síry zvyšují produkci biomasy, ale ne v proporcionálních poměrech dodané síry.

Větší vliv na tvorbu biomasy má termín hnojení a forma hnojiva. Hydrosulfan se výrazně projeví již v době butonizace a je nejvyšší, když celá dávka 40kgS/ha byla aplikována na jaře. Zatímco jarní dávka 40kgS/ha ve formě síranu amonného se projeví depresí výnosu biomasy ve srovnání se stejnou dávkou na podzim (Tab.1, Graf 2). Toto jednoznačně koresponduje s vývojem kořenového systému (Tab. 2, Graf 3 a 4). Výnos (Tab. 3, Graf 5) se stupňovanými dávkami síry na jaře ve formě SA vzrůstá.

Tab. 1: Tvorba biomasy nadzemní hmoty (sušiny) v průběhu růstu. (t.ha-1)

SA - síran amonný

HSF - Hydro Sulfan

Při aplikaci 40kgS/ha na podzim je výnos srovnatelný s jarní 160kgS /ha. Při aplikaci dusíkatého hnojiva Hydro Sulfanu, vedle rychlého růstu po zahájení jarní vegetační aktivity, i výnos je při 40kgS/ha téměř o 19% vyšší oproti kontrole. Tyto výsledky plně odpovídají vlastnostem dusíkatého hnojiva Hydro Sulfanu se 24% N obohacené o 5,6% S.

Toto hnojivo je optimálně přizpůsobeno potřebě živin pro rostliny. Obsahuje N v okamžitě působící nitrátové formě (50%) a dalších 50% je v pomaleji působící formě amoniakální. V důsledku této komposice je ihned po zahájení jarní vegetační aktivity dosaženo rychlého růstu.

Tab. 2: Tvorba biomasy kořenů (sušiny) v průběhu růstu(t/ha)

SA - síran amonný

HSF - Hydro Sulfan

Olejnatost je také vyšší i když tento kvalitativní znak není tak výrazně závislý na obsahu S (Tab. 3, Graf 5).

Glukosinoláty pak nejvíce vzrostly (10%) u varianty s HSF aplikovaným na jaře, což při průměrném obsahu 15mmol/g semene, kvalitu řepky neohrozí (Tab. 5,Graf 3)

Tab. 3: Vliv hnojení sírou na výnos, HTS, Olejnatost a obsah glukosinolátů

SA - síran amonný

HSF - Hydro Sulfan

Závěr (praktické doporučení)

· Optimální dávka S z hlediska produkční schopnosti řepky je 40kgS/ha a to ve formě Hydro Sulfanu (HSF)

· Hydro Sulfan (HSF) aplikovat v celé dávce 40kgS/ha na jaře.

· Hydro Sulfan (HSF) v dávce 40kgS/ha má positivní vliv na výnos semene.

·

Použitá literatura

Haneklaus S., Paulsen H.M., Gupta A.K., Bloem E., Schnug E., (1999): Influence of sulfur fertilization on yield and quality of oilseed rape and mustard. Proc. 10th International rapeseed congress, Canberra, Australia.

Fieldsend J., Milford G.F.J. (1994): Changes in glucosinolates during crop development in single and double - low genotypes of winter oilseed rape (Brassica napus ): I. Production and distribution in vegetative tissues and developing pods during development and potential role in the recycling of sulphur within crop. Annals of Applied Biology, 124, 3: 531 - 542.

Mc Grath S.P., Zhao F.J. and Withers P.J.A. (1996): Development of sulphur deficiency in crops and its treatment. Proceedings of the Fertiliser Society No 379. The Fertiliser Society, Peterborough, UK.

Wallsgrove R., Benett R., Kiddle G.,Bartlet E., Ludwig - Mueller J. (1999): Glucosinolate biosynthesis and pest / disease interaction. Proc. 10th International rapeseed congress, Canberra, Australia.

Zhao F.J., Evans E.J., Bilsborrow P.E., Syers J.K. (1993a) : Influence of sulphur and nitrogen on seed yield and quality of low glucosinolate oilseed rape (Brassica napus L.) J.Sci. Food Agric, 63, 1: 29 -37.

Autoři děkují za podporu Grantové agentuře České republiky. Tato práce byla řešena v rámci grantu No.521/99/047 a část analytických prací řešena v rámci projektu EP9233.

Kontaktní adresa

Ing. Helena Zukalová, CSc,: ČZU Praha, katedra rostlinné výroby, Praha 6 - Suchdol, 165 21, E-mail : Zukalova@AF.CZU.CZ , tel.: +420/02/2438 2539, fax: +420/02/2438 2535