VLIV BÍLÉ NETKANÉ TEXTILIE NA VÝNOS HLÍZ U RANÝCH ZAVLAŽOVANÝCH BRAMBOR

Vliv bílé netkané textilie na výnos hlíz u raných zavlažovaných brambor

Effect of white vlies on the yield of potato tubers in irrigated early potatoes

Karel Hamouz1, Jaromír Lachman2, Věra Kožnarová3, Jana Voborníková3

ČZU Praha, Agronomická fakulta

1 Katedra rostlinné výroby

2 Katedra chemie

3 Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie

Souhrn, klíčová slova

V letech 1999 a 2000 byl na dvou lokalitách v ranobramborářské oblasti České republiky sledován vliv bílé netkané textilie Pegas-agro 17 UV na dynamiku tvorby výnosu u raných zavlažovaných brambor odrůd Adora a Impala. Textilie byla na porostech od výsadby po dobu 30 dní (rok 1999), resp. 49 dní (rok 2000). Použití netkané textilie průkazně zvýšilo výnos konzumních hlíz v časných termínech sklizně (2.6.1999 o 163,1% a 31.5.2000 o 123,0% proti kontrole v průměru obou lokalit a odrůd). Při dalších postupných sklizních se rozdíly mezi variantou s textilií a kontrolou zmenšovaly a na konci června již byly neprůkazné. Z pokusných let se projevil větší efekt nastýlky textilie v roce 1999 s chladnějším počasím v dubnu a v první polovině května proti roku 2000. Z odrůd bylo dosaženo většího efektu u odrůdy Impala v porovnání s odrůdou Adora.

Rané brambory, netkaná textilie, výnos, odrůdy, ročník

Summary, keywords

In the years 1999 and 2000 the effect of white vlies Pegas-agro 17 UV on the dynamics of yield formation in early irrigated potatoes (Adora and Impala varieties) was investigated in two localities of an early potato region of Czech Republic. The vlies was laid on plants for 30 days period (1999) or 49 days (2000) from the planting, resp. Use of the vlies significantly increased the yield of tubers for human consumption in early data of the harvest (2.6.1999 by 163.1 % and 31.5.2000 by 123.0 % in comparison with control in average values of both localities and varieties). In later sequential harvests differences between the variant with the vlies and the control variant diminished and at the end of June they were already nonsignificant. From trials the greater effect of vlies covering in the 1999 year with cooler weather in April and in the first half of May in comparison with the year 2000 was observed. Between varieties the greater yield effect was found in Impala variety in comparison with var. Adora.

Early potatoes; vlies; yield; varieties; year of cultivation

Úvod

Pěstování raných brambor v České republice prošlo od roku 1989 závažnými změnami, které ovlivňují jejich uplatnění na trhu a rentabilitu pěstování. Podstatně se rozšířily pěstitelské plochy a při poměrně stabilních výnosech vzrostla v některých letech produkce ve srovnání s rokem 1989 až o 100 %. Pěstitelé raných brambor ztratili jistotu odbytu, projevuje se převaha nabídky nad poptávkou, k níž přispívají i dovozy levných dotovaných raných brambor ze zemí EU. Při porovnání nákladů a tržeb lze říci, že pěstitelé realizují rané brambory se ziskem a část produkce, která nenajde uplatnění na trhu jako rané brambory, je nabízena později (v podzimních i zimních měsících). Dosažená rentabilita je však mnohdy sporná, neboť zisky nejsou takové, aby umožnily investovat do rozvoje výroby. Pěstitelé raných brambor usilují o zvýšení své konkurenceschopnosti a vyšší uplatnění na trhu zlepšením kvality brambor a zvyšováním a stabilizací výnosů již od časných sklizňových termínů. Jedno z východisek řešení pro časnější sklizeň i stabilitu výnosu raných brambor spatřujeme v jejich pěstování pod bílou netkanou textilií.

Literární přehled

Netkané textilie typu Agryl nebo Pegas-agro mohou podle Jaši (1994) uspíšit sklizeň o 12 - 16 dní a zvýšit výnos až o 20 %. K obdobným závěrům dospěli též Bizer (1994), Jansta a Garčicová (1997), Lutomirska (1995). S netkanými textiliemi jsou dobré zkušenosti nejen v zahraničí, ale v posledních letech i v České republice, zejména u různých druhů zeleniny. Nadějné zkušenosti jsou i u raných brambor (Jaša, 1994). Textilie vytváří optimální klima pro klíčení i růst rostlin (zvyšuje teplotu půdy oproti nekryté půdě), zpomaluje tepelné ztráty a udržuje příznivější teplotu za chladného počasí (částečně chrání brambory proti menším mrazíkům), ale i za horka, kdy se prostor pod textilií méně prohřívá (Bizer, 1997). Textilie dále chrání brambory proti prudkým dešťům, kroupám, větrům i proti náletům mandelinky bramborové. Náklady na textilii jsou sice vyšší (s natažením a sejmutím přes 40 000 Kč.ha-1), ale při obvyklém dvojím použití se doposud našim pěstitelům při provozním zkoušení vyplácela. Příznivé ekonomické výsledky nastýlky netkané textilie zjistila v pokusech s ranými bramborami Prosba-Bialczyk (2000).

Metody

V přesných polních pokusech se čtyřmi opakováními byl v letech 1999 a 2000 sledován vliv bílé netkané textilie Pegas-agro 17 UV na dynamiku tvorby výnosu u raných zavlažovaných brambor. Na lokalitách Přerov nad Labem (typicky ranobramborářská oblast ve středním Polabí) a Praha - Trója (mikroklima srovnatelné s jižní Moravou) byly pěstovány podle metodiky ÚKZÚZ velmi rané odrůdy brambor Adora a Impala. Textilie byla natažena na hrůbky bezprostředně po výsadbě (30.3.1999 a 4.4.2000) a sejmuta 18.5.1999 a 4.5.2000. V Přerově nad Labem byl po výsadbě před natažením textilie na hrůbky aplikován herbicid Sencor 70 WP v dávce 0,5 kg.ha-1, v Tróji byly plevele ničeny pouze mechanicky (textilie byla při zásazích sejmuta znovu natažena). V Přerově nad Labem bylo použito v roce 1999 i v roce 2000 osm závlahových dávek (celkem 107 a 102 mm), v Tróji v roce 1999 pět závlahových dávek (celkem 80 mm), v roce 2000 šest závlahových dávek (celkem 96 mm). V každém roce byly na obou stanovištích provedeny tři odkopy rostlin pro hodnocení dynamiky růstu trsů (40 trsů z každé varianty) v termínech uvedených v tabulce 1. Stolní hodnotu hlíz hodnotil ÚKZÚZ v Lípě metodou komisionálních degustačních zkoušek podle normy SRN.

Výsledky a diskuse

Dosažené výsledky potvrzují výrazně pozitivní vliv netkané textilie na výnos hlíz v raných sklizňových termínech. Jak je zřejmé z tab. 1 a z obr. 1, v prvních odběrech 2.6.1999 a 31.5.2000 výnos hlíz u variant s textilií vysoce přesahoval úroveň obvyklou pro zahájení sklizně (min. 8 t.ha-1, dnes většinou až kolem 10 t.ha-1) a ve všech případech statisticky průkazně převyšoval výnos kontrolní varianty (u odrůdy Adora dosáhl výnos pokusné varianty s textilií v letech 1999 a 2000 146,5% a 114,9% výnosu kontroly na stanovišti Přerov nad Labem, 155,4% a 122,1% na stanovišti Trója, u odrůdy Impala 158,6% a 127,5% v Přerově n. L. a v Tróji dokonce 192,0% a 127,6%). Naše výsledky jsou tak v souladu s údaji publikovanými v odborné literatuře, podle nichž pěstování brambor pod netkanou textilií uspíší sklizeň o 10 až 16 dní (Jaša, 1994; Bizer, 1994; Jansta a Garčicová, 1997; Lutomirska, 1995).

Tab. 1: Výnos hlíz konzumní velikosti v t.ha-1

Příznivý vliv bílé netkané textilie na ranost sklizně brambor v roce souvisel s uměle vytvořenými mikroklimatickými podmínkami, které uspíšily vzcházení (předsunuly vegetaci cca o sedm až deset dní proti kontrole) a urychlily další růst a vývoj porostů v době, kdy byly méně příznivé povětrnostní podmínky pro rané brambory. Z hlediska vlivu ročníku na výnos hlíz v prvním termínu odběru byl zjištěn v roce 2000 (v průměru obou stanovišť a odrůd) výnos na úrovni 137,9% roku 1999 (statisticky průkazný rozdíl), což vysvětlujeme teplejším průběhem počasí v měsících dubnu i květnu v roce 2000. Nastýlka netkané textilie však měla příznivější efekt (způsobila větší přírůstek výnosu proti kontrole) v roce 1999. Souvisí to opět s průběhem denních teplot vzduchu v dubnu a květnu, kdy v roce 1999 bylo chladnější počasí a textilie byla ponechána na porostech 49 dní, zatímco v roce 2000 začaly průměrné denní teploty koncem dubna vysoko překračovat 20o C a textilie musela být odstraněna po 30 dnech od vzejití, neboť začala mikroklima v porostu brambor spíše zhoršovat. Z hlediska výnosotvorných prvků souvisí vyšší výnos u varianty s textilií v prvních termínech odběru s vyšší průměrnou hmotností hlíz, neboť rozdíly v počtu hlíz obou variant byly neprůkazné.

Při druhých odběrech se v obou letech výnosové rozdíly mezi kontrolou a variantou s textilií většinou snížily, ale výnos u varianty s textilií v průměru obou stanovišť a odrůd stále výrazně převyšoval výnosovou úroveň kontroly (tab.1, obr. 2). Časový interval od prvního k druhému odběru se v pokusných letech lišil, proto výsledky nejsou vzájemně plně srovnatelné.

Při třetích odběrech v poslední dekádě června se rozdíly mezi pokusnou variantou a kontrolou v roce 1999 téměř vyrovnaly, nepřesáhly hranici statistické významnosti (obr. 3) a na stanovišti v Přerově n. L. byl u odrůdy Adora dokonce zaznamenán vyšší výnos kontroly proti pokusné variantě. Podobné výsledky, ale se zřetelnějším trendem k zachování vyššího výnosu u varianty s textilií, byly zjištěny v roce 2000. Naše výsledky tak ukazují, že nastýlka bílé netkané textilie měla význam jen pro zvýšení výnosu u porostů určených pro časnou sklizeň, zatímco v době příznivého počasí se postupně začala projevovat vyšší vitalita kontrolních porostů, které výnosový handicap během června téměř vyrovnaly. Určitý trend k zachování vyššího výnosu u varianty s textilií při třetím odběru v roce 2000 lze vysvětlit rozdílným termínem odstranění textilie v pokusných letech. Zatímco se v roce 1999 její ponechání do 18. 5. projevilo “vytáhlejší”, světlejší, méně vitální natí proti kontrole, v roce 2000 nebyly po sejmutí textilie 4. 5. patrné žádné rozdíly v habitu a barvě rostlin. Proto se přírůstek výnosu varianty s textilií proti kontrole od prvních do třetích odběrů snižoval v roce 1999 rychleji než v roce 2000. Celkově nižší výnosy na stanovišti v Tróji proti Přerovu n. L. zřejmě souvisely s nižší úrovní závlahy.

Vzhledem k vývoji počasí po vzejití porostů nebylo možné prověřit v literatuře uváděný příznivý vliv textilie z hlediska ochrany proti pozdním mrazíkům (v letech 1999 a 2000 se na pokusných stanovištích nedostavily).

Obr.1 - Výnos hlíz konzumní velikosti v t.ha-1, 2.6.1999

Obr.2 - Výnos hlíz konzumní velikosti v t.ha-1, 10.6.1999

Obr. 3 - Výnos hlíz konzumní velikosti v t.ha-1, 24.6.1999

Použitá literatura

BIZER, E.: Frühkartoffelanbau unter Vlies und Folie. Kartoffelbau, 45, 1994, č. 12, s. 462-466.

BIZER, E.: Ernteverfrühung durch Vliesabdeckung. Kartoffelbau, 48, 1997, č. 1/2, s. 60-61.

JANSTA, Z. - GARČICOVÁ, L.: Velmi rané brambory. Úroda, 45, 1997, č. 3, s. 36-37.

JAŠA, B.: Využití netkaných textilií v zahradnictví. Polygraf Znojmo Blažek a Vrátil, 1994, s. 20-21.

LUTOMIRSKA, B.: Stosowanie agrowlokniny dla przyspieszania plonowania ziemniakow. Ziemniak Polski, 1995, č. 3, s. 14-19.

PROSBA-BIALCZYK, V. - PALUCH, F. - MYDLARSKI, M.: Efektywnosc ekonomiczna produkcji ziemniaków wczesznych pod agrowloknina przy zroznicowanej obsadzie. In: Ziemniak spozywczy i przemyslowy oraz jego przetwarzanie. Publikacja zbiorowa z Konferencji naukowej, Wroclaw, 2000, s. 187-188.

Kontaktní adresa

Karel Hamouz, Ing. CSc., Česká zemědělská univerzita, 165 21 Praha 6 - Suchdol, Česká republika (tel.: 02/24382548, fax: 02/24382535, e-mail: novak@ af.czu.cz)

Tato práce byla řešena za podpory grantu AF ČZU v Praze 205/10/32999/0 a výzkumného záměru MSM 412100002.