ÚČINNOST REGULÁTORU RŮSTU HERGIT V KOMBINACI S HERBICIDY TYPU ALS INHIBITORŮ

Účinnost regulátoru růstu Hergit v kombinaci s herbicidy typu ALS inhibitorů

Efficacy of growth Regulator Hergit in combinations with ALS - inhibitor herbicides

Josef Soukup, Václav Kohout, Pavel Vršťala

Česká zemědělská univerzita v Praze

Souhrn, klíčová slova

V maloparcelkových polních pokusech byla ověřována biologická účinnost kombinace růstového regulátoru Hergit (kyselina salicylová + kyselina 2-aminobenzoová) s herbicidy Husar (iodosulfuron) a Granstar (tribenuron-methyl) na jednoleté dvouděložné plevele v porostech pšenice ozimé a ječmene jarního. Přípravky byly aplikovány tank mix a jako sled aplikací. Nebyl zjištěn očekávaný synergický efekt, projevující se zrychlením nebo zvýšením herbicidní účinnosti. Vliv společné aplikace se neprojevil ani výnosově.

Klíčová slova: růstové regulátory, kombinace, herbicidní účinnost, kyselina salicylová, kyselina 2-aminobenzoová

Summary, keywords

Biological efficacy of combinations Hergit growth regulator (salicyl acid + 2-aminobenzoic acid) with Husar (iodosulfuron) and Granstar (tribenuron-methyl) herbicides on annual broadleaf weeds in winter wheat and spring barley was investigated. The products were used in tank-mixtures and split applications. No synergetic effect was found, showing acceleration or increase of herbicidal efficacy. Also, no yield increase was observed.

Key words: growth regulators, combinations of herbicides, herbicide efficacy, salicyl acid, 2-aminobenzoic acid

Úvod a literární přehled

Herbicidy s mechanismem účinku inhibice acetolaktát syntázy (ALS), mezi něž patří sulfonylmočoviny, benzimidazolinony a od nich odvozené struktury, mají kromě řady pozitivních vlastností nedostatek v pomalém účinku, který se v polních podmínkách dostavuje teprve 2-4 týdny po aplikaci. K ovlivnění rychlosti účinku a biologické účinnosti těchto herbicidů se využívají kombinace s dalšími účinnými látkami s jiným mechanismem účinku (např. syntetickými auxiny, inhibitory PS II aj.) a různými adjuvanty, především surfaktanty. Synergický účinek syntetických auxinoidů s herbicidní účinnou látkou cinidon-ethyl spočívající ve zvýšení produkce ACC, předstupně produkce stresového etylénu, popisuje např. Grossmann (2000). Jako další z možností se nabízí využít růstových regulátorů. V případě nejrozšířenějšího růstového regulátoru CCC není doporučováno použití v kombinacích při zvýšeném zaplevelení svízelem přítulou a pýrem plazivým z důvodu zvýšené vegetativní propagace. Další skupina přípravků vhodných pro tank-mix nebo následné aplikace jsou rostlinné aktivátory, stimulující obranné mechanismy rostlin a posilující jejich vhodnost, jako je přípravek Bion s úč. látkou bendicar (Anonym, 1999). Aktivační vlastnosti v rostlinách a synergické působení při aplikaci s herbicidy by měl podle Sochy (1999) vykazovat také přípravek Hergit (HERbicidní synerGIT), směs kyseliny salicylové a 2-aminobenzoové, dříve vyráběný pod názvem Biosfor. Hradecká a Kohout (1999) pozorovali synergický účinek při sledu aplikací regulátoru Biosfor (= nyní Hergit) a herbicidů Starane (fluroxypyr) a Granstar (tribenuron-methyl), který se projevoval zvýšenou intenzitou tvorby sušiny, zvýšením asimilační plochy a prodloužením klasů pšenice ozimé. Projevy herbicidní účinnosti uvedených autorů nebyly v pokusu sledovány a proto je této problematice věnována bližší pozornost v předložené práci.

Metody

Pro ověření biologické účinnosti kombinací herbicidů na bázi sulfonylmočovin a růstového regulátoru Hergit byly založeny maloparcelkové polní pokusy v lokalitách Suchdol a Uhříněves. Pokusy byly založeny a hodnoceny dle obecných metodik EPPO 152, 181 a 135 a dle speciální metodiky EPPO 93/1986. Pokus byl uspořádán jako znáhodnění v blocích vedle sebe, ve čtyřech opakováních, s velikostí parcely 10 m2. Pokusnými plodinami byla pšenice ozimá (Suchdol) a ječmen jarní (Uhříněves).

V pšenici ozimé byl použit herbicid Husar (iodosulfuron + mefenpyr-diethyl) v dávce 150 g/ha, aplikovaný ve fázi BBCH 29 (19.4.2000). V ječmeni jarním byl aplikován herbicid Granstar 75 WG (tribenuron-methyl) v dávce 25 g/ha ve fázi BBCH 26 (11.5.2000). Regulátor Hergit byl aplikován ve dvou aplikačních termínech - 1. tank mix s herbicidem a 2. samostatně ve fázi BBCH 59 obiloviny, vždy ve dvou dávkách, 100 a 200 ml/ha.

Tab. 1: Pokusné varianty (Treatments)

Aplikace byla provedena zádovým postřikovačem CP 15. Aplikační raménko s tryskami Lurmark 02F80, aplikační tlak 0,2 MPa, dávka vody 300 l/ha.

Herbicidní účinnost byla hodnocena podle jednotlivých plevelných druhů. Účinek byl stanovován odhadem a vyjádřen v %. Sklizeň byla provedena maloparcelní mechanizací, byl sledován výnos zrna a HTS. Ke zpracování dat byl použit program UPAV+. Statistické vyhodnocení výsledků bylo provedeno analýzou variance s následným testem kontrastů dle Tukeye na hladině významnosti a = 0,05.

Výsledky a diskuse

Pšenice ozimá

Porost pšenice ozimé byl v době aplikace vyrovnaný, dobře zapojený, počet rostlin se pohyboval v rozmezí 280 - 300 rostlin / m2. Úroveň zaplevelení lze hodnotit jako vysokou (cca 200 plevelných rostlin /m 2). Mezi dominující plevele patřily mák vlčí a svízel přítula.

Tab. 2: Herbicidní účinnost na plevele v pšenici ozimé (Herbicidal efficacy in winter wheat)

U druhů citlivých k sulfonylmočovinám (výdrol řepky, úhorník mnohodílný, heřmánkovec přímořský) byla již při prvním hodnocení zjištěna vysoké účinnost 90 %, resp. 70% u všech pokusných variant. Zjištěné rozdíly v účinnosti oproti standardu (var. 1) nebyly statisticky významné. Pouze při druhém hodnocení byla zjištěna statisticky významně nižší účinnost na úhorník mnohodílný při tank-mix kombinaci s Hergitem v dávce 200 ml/ha (var. 3) než u samostatně aplikovaného herbicidu Husar. Rozdíly v účinnosti na výdrol řepky a heřmánkovec přímořský nebyly statisticky významné. Při závěrečném hodnocení dosáhly všechny varianty 100 % -ní účinnosti na výše uvedené citlivé druhy.

U odolnějších druhů (svízel přítula a mák vlčí) byl účinek pomalejší a pohyboval se při prvním hodnocení v rozmezí 47-65 % u máku vlčího a 67-78 % u svízele přítuly. Rozdíly v účinnosti mezi jednotlivými variantami nebyly statisticky významné. Při druhém a třetím hodnocení docházelo k postupnému zvyšování účinku až na 97-99 % u obou plevelných druhů. Rozdíly v účinnosti mezi jednotlivými variantami se oproti prvnímu hodnocení snižovaly a rovněž nebyly statisticky významné.

Nejvyššího výnosu bylo dosaženo na variantě se samostatně aplikovaným herbicidem Husar, avšak výnosové rozdíly mezi jednotlivými variantami nebyly statisticky významné, podobně jako v případě HTS.

Tab. 3: Výnos a HTS v pšenici ozimé (Yield and weight of thousand grains (WTG) in winter wheat)

Ječmen jarní

Porost ječmene byl vyrovnaný, počet rostlin však byl nízký a pohyboval se v rozmezí 210-230 ks/m2. Úroveň zaplevelení byla z důvodu přísušku nízká, takže v dostatečném počtu pro objektivní hodnocení účinnosti se vyskytoval pouze rozrazil břečťanolistý (20-40 ks/m2), který patří mezi plevele odolné mnoha účinným látkám herbicidů. Ani v případě tohoto plevele v ječmeni jarním se nepodařilo prokázat synergický účinek. Odhady účinnosti byly při všech hodnoceních oproti lokalitě Suchdol méně vyrovnané v rámci opakování, takže se ani při zdánlivých rozdílech mezi jednotlivými variantami nepodařilo prokázat jejich statistickou významnost.

Tab. 4: Biologická účinnost v ječmeni jarním na rozrazil břečťanolistý (Efficacy on Ivy-leaved speedwell (Veronica hederifolia) in spring barley)

Nejvyššího výnosu, podobně jako v lokalitě Suchdol bylo dosaženo na variantě ošetřené pouze samotným herbicidem. Výnosové rozdíly, jakož i HTS mezi jednotlivými variantami nebyly statisticky významné.

Tab 5: Výnos a HTS ječmene jarního (Yield and weight of thousand grains (WTG) in spring barley)

Závěr (praktické doporučení)

Na základě uvedených výsledků nelze prokázat synergický účinek růstového regulátoru Hergit při aplikaci společně s hercicidy v obilovinách ani z hlediska herbicidní účinnosti, ani z hlediska výnosu a HTS.

Použitá literatura

Anonym (1997): Compendium of Growth Stage Identification Keys for Mono- and Dicotyledonous Plants. Joint publication of BBA, BSA, IGZ, IVA, AgrEvo, BASF, Bayer, Novartis. 56 s.

Anonym (1999): Katalog přípravků na ochranu rostlin. Novartis Czech Republic, Praha, 88 s.

Grossmann, K. (2000): Cinidon-ethyl (Lotus): Studien zum Wirkungs- und Selektivitätsmechanismus und Verhalten in Kombination mit Auxin-Herbiziden. Zeitschrift für Pflanzenkrankheiten und Pflanzenschutz, Sonderheft XVII, 509-516.

Hradecká, D., Kohout, V. (1999): Možnosti společné aplikace stimulátorů růstu a herbicidů. Sborník z konference Zamyšlení nad rostlinnou výrobou, s. 221-225.

Socha, J. (1999): Ústní sdělení.

Kontaktní adresa

Ing. Josef Soukup, CSc., katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie AF, Česká zemědělská univerzita, 165 21 Praha 6 - Suchdol, Tel, fax: ++420 2 24382780, E-mail: soukup@af.czu.cz