NĚKTERÁ SPECIÁLNÍ RIZIKA ZAPLEVELENÍ INTENZIVNĚ PĚSTOVANÝCH OBILNIN A MOŽNOSTI ŘEŠENÍ

Special problems of weediness in intensively grown cereals and their solution

Václav Kohout, Josef Soukup

Česká zemědělská univerzita v Praze, KOPRA AF

Souhrn, klíčová slova

Nejrozšířenější obilniny intenzivně pěstované na orné půdě (ozimá pšenice a jarní ječmen) jsou při současné úrovni používání herbicidů plodinami, které nejlépe tlumí šíření plevelných druhů.

V příspěvku jsou uvedeny příklady, kdy průběh povětrnostních podmínek roku umožňuje tzv. druhotné zaplevelení porostů obilnin a šíření plevelů vzcházejících až při vyšších teplotách půdy zjara, které mohou i v obilninách dokončit růst a vývoj: Chenopodium album, Amaranthus retroflexus, Echinochloa crus-galli aj. Z vytrvalých: Cirsium arvense, Elytrigia repens aj.

Klíčová slova: plevele, počasí, pšenice ozimá, ječmen jarní

Summary, keywords

Prevailing cereals grown on arable land (winter wheat, spring barley) are at present usage of herbicides the best crops to supress spread of weed species.

Examples were given where weather conditions enable the second flush in cereals and spread of weeds emerging only at higher temperatur in spring. which under these conditions may even mature: Chenopodium album, Echinochloa cruss-galli, from perennial weeds Cirsium arvense, Elytrigia repens and other.

Key words: weeds, weather, winter wheat, spring barley

Výsledky a diskuse

Pěstují-li se hustě seté obilniny na zrno na více než 50 % orné půdy, připadá na ozimou pšenici celá čtvrtina plochy a v nižších polohách výrobního území mnohem více. Proto se tato plodina, spolu s jarním ječmenem, stává rozhodující plodinou v regulaci zaplevelení všech plodin, zvl. pak v regulaci půdní zásoby semen plevelů.

V dřívějších dobách byly obilniny považovány za plodiny, které se nejvíce podílely na zaplevelení orné půdy ovsem hluchým, chundelkou metlicí, hořčicí rolní, ředkví ohnicí, konopicí polní, pcháčem rolním aj. druhy, na rozdíl od okopanin, kde se podstatně více uplatňovaly mechanické metody odplevelení (plečkování, okopávka). V současné době můžeme konstatovat, že díky dostupnosti celé škály světového sortimentu herbicidů, se obilniny přesunuly do pozice plodin, které účinně zaplevelení omezují. Díky velké konkurenci porostů obilnin se druhotné zaplevelení dá omezit na minimum. Naopak okopaniny a j. plodiny pěstované v řidším sponu, umožňují druhotné zaplevelení v letním období i po úspěšném použití herbicidů na začátku vegetace. Další podstatnou předností obilnin, zvl. ozimů, v regulaci plevelů na orné půdě, je zapojení porostů již na začátku vegetace, tj. koncem dubna. Naopak - jak ukazuje obrázek l - kukuřice se ubrání zaplevelení zapojením porostů až koncem měsíce června.

Obr.č. 1.: Rozdíly v termínech zapojení porostů pšenice a kukuřice v průběhu roku (%)

V posledních letech, díky herbicidům nejnovější generace, představují obilniny nejlevnější a nejúčinnější možnost regulace i nejúpornějších plevelných druhů v agrofytocenozách (pcháče rolního, pýru plazivého, svízele přítuly, heřmánkovce nevonného, ovsa hluchého, violky rolní, chundelky metlice aj.). Naopak při zanedbání účinné regulace jsou obilniny zdrojem zaplevelení následných plodin .

Některé problémy v současnosti

V současné době musíme počítat s přemnožením některých plevelných druhů, z nichž u mnohých se setkáváme:

· s rezistencí k některým herbicidním látkám,

· se změněnými biologickými vlastnostmi (zvláště v rytmech růstu během roku a dormanci),

· se ztíženými možnostmi jak je udržet na relativně neškodném stupni, zvláště u druhů se schopností přezimovat a vzcházet během celé vegetace.

Jako možné příčiny přemnožení současných plevelů se uvádí:

· Chaotické střídání několika tržních plodin, kdy mnohdy chybějí jako významný "přerušovač" víceleté pícniny.

· Úsporné technologie pěstování plodin v obilních sledech.

· Donedávna omezená množství a sortiment herbicidů.

· Přílišné zastoupení ozimů a ozimé řepky, v nichž se vyskytuje širší druhové spektrum plevelů, než např. u jarního ječmene a po dlouhou dobu byla půdní zásoba obohacována dlouhověkými semeny plevelů.

· Krátké meziporostní období ve sledech na podzim zakládaných plodin, kdy se omezovala hlubší kultivace v předseťové přípravě a tím podporovalo rozšíření vytrvalých výběžkatých plevelů ( pýru plazivého a pcháče rolního).

Současná nabídka herbicidních přípravků může sice vyřešit i hrubou nekázeň ve střídání plodin a zjednodušenou kultivaci v současném systému hospodaření zemědělských podniků, ale na mnohých pozemcích bude trvat delší dobu než se půdní zásoba semen podstatně sníží a zeslabí se celistvost kořenového systému vytrvalých plevelů. Právě obilniny k tomu mohou významně pomoci.

Problémy s regulací plevelů v ozimé pšenici

Úspěšně je možno plevele regulovat pouze hustými porosty ozimé pšenice a výběrem vhodné herbicidní skladby, což v současné době naráží na určité potíže:

1. Pro ozimou pšenici ubylo nejlepších předplodin (jeteloviny, luskoviny) a často musí být zařazena i po obilninách, čímž se podstatně snižuje zapojenost porostů. V současné době jsou nejlepšími předplodinami pro ozimou pšenici ozimá řepka, hrách, brzo sklizená cukrovka a brambory, nikoliv kukuřice a obilniny.

2. Méně se hnojí průmysl. hnojivy. Porosty jsou méně zapojené, prosvětlenější, což vyhovuje plevelům, které si navíc živiny snáze z půdy osvojují.

3. Ozimá pšenice má dlouhou vegetační dobu, což má určité výhody i nevýhody. Výhodou je možnost dlouhého potlačování plevelů, ale velkou nevýhodou je uplatnění většího množství plevelných druhů, zvl. těch, které vzcházejí již na podzim, přes zimu i zjara, tj. v době ,kdy porosty pšenice ještě příliš "nekonkurují": svízel přítula, heřmánkovec nevonný, mák vlčí, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, violka rolní, ptačinec žabinec, rozrazil břečťanolistý, rozrazil perský a mnoho dalších, které mohou přes zimu podstatně zeslabit porosty, přestože mnohdy jde pouze o plevele spodní porostové vrstvy.

Další nevýhodou je větší závislost na průběhu povětrnostních

podmínek, které umožňují větší konkurenci některých agresivních plevelů, kterým zhoršené podmínky pro kulturní rostlinu vyhovují.

Příkladem je rok 1998, kdy v měsíci dubnu, ale i květnu, porosty ozimé pšenice trpěly suchem, což tolik nevadilo hlubokokořenícímu pcháči rolnímu, ale ani pýru plazivému, které se v porostech ozimé pšenice mimořádně uplatnily (obr. 2).