PRODUKČNÍ SCHOPNOST PŘESKLADNĚNÉHO OSIVA JARNÍHO JEČMENE

Produkční schopnost přeskladněného osiva jarního ječmene

Yield ability of stored spring barley seed

Honsová, H., Hosnedl, V.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Souhrn

Kvalitní osivo náleží k základním faktorům stability produkce jarního ječmene. I když v průběhu vegetace dochází ke vzájemné kompenzaci jednotlivých prvků výnosu, je produkční schopnost porostů kvalitou osiva ovlivňována. Rozdíly ve výnosech porostů založených odlišnými partiemi osiva dosahují až 0,79 t.ha-1. Větší výnosové diference jsou u přeskladňovaných partií osiva v porovnání s osivem čerstvým. Důležitou roli hrají povětrnostní podmínky v období zakládání a redukce výnosových prvků.

Jarní ječmen - osivo - přeskladnění - kvalita - produkční schopnost

Summary

Seed quality is basic factor for the stability of spring barley production. Although during vegetation compensation between individual elements of yield exists, crop yield ability of spring barley is influenced by seed quality. Differences in yields of crop on the bases of different seed samples can reach 0,79 t.ha-1. The higher differences in yield ability are in the cases, when seed after one-year storage was used against fresh seed samples. Weather conditions play the important role in the season of establishment a reduction of yield elements.

Spring barley - seed - storage - quality - crop yield ability

Úvod

Hlavním semenářským znakem kvality osiva je vysoká klíčivost. Tvorba hospodářského výnosu je však ovlivňována polní vzcházivosti a uniformitou vzcházení. Uvedené charakteristiky souvisí s kvalitou osiva a s podmínkami prostředí po zasetí. V praxi to znamená, že silně závisí na teplotních a vláhových podmínkách, na přípravě půdy a kvalitě setí a na zdravotním stavu a vitalitě osiva. Proto se polní vzcházivost a vyrovnanost založeného porostu může značně odlišovat od výsevku, odvozeného od laboratorní klíčivosti. Přestože se obilniny vyznačují dobrou kompenzační schopností výnosových prvků, podíl osiva na produkční schopnosti porostu je prokazován výsledky praxe i výzkumu.

Kvalita osiva může být negativně ovlivněna celou řadou faktorů, od stupně zralosti při sklizni, přes zdravotní stav, až po šetrnost sklizně a posklizňového ošetření. Rozhodně se na udržení, či na snižování kvalita osiva podílejí podmínky a délka skladování. Častým případem semenářství je používání přeskladněných osiv. O obilninách víme, že u osiva po jednoročním přeskladnění se nemusí podstatněji snižovat klíčivost. Otázkou zůstává, jakou produkční schopnost má přeskladněné osivo, neboť musíme vycházet z poznatků o stárnutí semen, které je provázeno poklesem vitality. Tento pokles nelze prokázat standardním testem laboratorní klíčivosti.

Literární přehled

V polních podmínkách dochází při vzcházení k redukci klíčivých semen, jejíž výše je závislá na vitalitě osiva a na vnějších podmínkách v období vzcházení. Příčinou odlišné polní vzcházivosti osiva jsou podle Hosnedla (1989) především velmi rozmanité podmínky prostředí, za kterých osivo klíčí a vzchází a které se často mění ze dne na den a nelze je předvídat.

Vitalita semen přímo ovlivňuje jejich vzcházivost, tzn. hustotu porostu. Pokles výnosů může být ve vztahu se sníženou vitalitou osiva i na základě počátečního pomalejšího vývinu rostlin. Rozhodující je dosažení určité kritické hodnoty hustoty porostu (TeKrony, 1991). Jestliže populace jsou pod touto kritickou úrovní, lze očekávat výraznější projevy vitality osiva na produkční schopnost porostu. Výhody vysoce vitálního osiva jsou nejzřetelnější v časném růstu klíčních rostlin a jsou často spojeny se zvýšenou rychlostí a vyrovnaností vzcházení a s odnožováním porostu. Porovnáme-li výnosy porostů o stejné hustotě, pak u porostů pod kritickou hodnotou hustoty založené málo vitálním osivem budou poskytovat nižší výnosy v porovnání s porosty založenými osivem vitálním. Při dobré hustotě porostu se význam vitality může snižovat.

Metody

Cílem výzkumu bylo stanovit změny v produkční schopnosti jarního ječmene po jednoletém přeskladnění. Základem hodnocení bylo osivo jarního ječmene (vytříděné na sítě 2,2 mm) ze sklizní roků 1996 - 1999, odrůd Akcent a Forum, původem ze čtyř stanovišť odrůdových zkoušek ÚKZÚZ (Branišovice, Jaroměřice, Staňkov, Krásné Údolí). Různým původem osiva byla sledována otázka odlišné výchozí kvality. Porovnávány byly dvě varianty osiva:

1. osivo ze sklizně běžného roku

2. osivo jeden rok přeskladněné.

Zkoušky výkonu byly založeny v letech 1998 - 2000 na výzkumné stanici České zemědělské univerzity v Praze Červený Újezd. U obou variant byla sledována polní vzcházivost, výnos a struktura výnosových prvků. Pokusy byly organizovány na parcelách 11,25 m2 , při výsevu 400 klíčivých obilek na 1 m2 ,ve čtyřech opakováních, při minimalizovaném hnojení N (40 - 60 kg N.ha-1).

Výsledky

Ve všech sledovaných letech byla průměrná klíčivost přeskladněného i čerstvého osiva nad 90%. Přesto přeskladněné osivo se vyznačovalo průměrným poklesem klíčivosti o 3,2 až 7,4 %. Ve všech zkouškách výkonu docházelo při vzcházení ke značné redukci hustoty porostu. Průměrná relativní vzcházivost se pohybovala mezi 64,4 - 87,1 %, v roce 2000 byla v důsledku nepříznivých podmínek snížena až na 38,4 - 61,3 % (tab. 1). Rozdíly v relativní vzcházivosti mezi osivem čerstvým a přeskladněným jsou neprůkazné.

Výnosy porostů jarního ječmen založených čerstvým a přeskladněným osivem byly, s výjimkou odrůdy Akcent v roce 1998 vyšší u variant zakládaných čerstvým osivem (tab. 1). Snížení produkční hodnoty osiva přeskladněného však dosáhlo statistické průkaznosti pouze u odrůdy Akcent v roce 1999, kdy diference výnosu dosahovala 6,2 %. Výraznější diference v produkční hodnotě osiva byly zjištěny mezi porosty založenými osivem rozdílné provenience. Původ osiva se projevoval neprůkazně na výnosové schopnosti porostů založených čerstvým osivem, kde diference dosahovala rozmezí 0,16-0,35 t.ha -1. Významných výnosových diferencí, 0,22 - 0,79 t.ha -1 , bylo dosažena při zakládání porostů osivem přeskladňovaným.

Diskuse

Zkoušky výkonu osiva jarního ječmene potvrdily, že produkční schopnost porostu je ovlivňována kvalitou osiva (vitalitou) i podmínkami prostředí. Projevil se nejen značný vliv ročníku pěstování, ale také odrůdy (odrůda Akcent se jeví jako méně odolná k přeskladnění) i provenience osiva (osivo z různé nadmořské výšky). Negativní vliv stárnutí není velký ve vztahu k laboratorní klíčivosti a nebyl prokázán ani ve vztahu k relativní polní vzcházivosti. Zde se bude jednat o další komplex faktorů prostředí, které vzcházivost ovlivňovaly. Prokázán však byl vliv snížení vitality staršího osiva na produkční schopnost porostů. K tomuto závěru lze dospět na základě zvýšené variability ve výnosech u variant porostů zakládaných osivem přeskladněným. V porovnání s literárními údaji se však vliv snížené vitality významně projevil jak u porostů řídkých (rok 2000), tak i u porostů s redukcí relativní vzcházivosti odpovídající praxi (rok 1998).

Na založení kvalitního porostu má rozhodující vliv osivo o vysoké vitalitě, příprava půdy, teplotní a vláhové podmínky a dostatek kyslíku. Snížená vitalita osiva se může negativně projevit zejména při časném setí jarního ječmene do chladné půdy, což se projeví vyšší redukcí počtu rostlin a méně vyrovnaným vzcházením. Když nedojde ke kompenzaci jednotlivých výnosových prvků, sníží se výnos. Proto při vyhodnocování zkoušek výkonu osiva by v našich podmínkách prokázán mnohem větší význam kvality (vitality) osiva ječmene než předpokládají TeKrony a Egli (1991) pro mnohem příznivější pěstební podmínky. Otázky vitality osiva ječmene jsou předmětem hlubšího výzkumu na katedře rostlinné výroby a dosažené výsledky prokazují řadu odlišností v reakci osiva různých partií na podmínky prostředí, např. na citlivost k vodě. Významným faktorem zůstávají odrůdové odlišnosti, což se může stát podkladem pro práci šlechtitelů

Závěr (praktické doporučení)

Osivo ječmene může významně ovlivnit výnosovou schopnost založeného porostu. Semenářské vlastnosti osiva po přeskladnění nemusí prokázat odlišnou kvalitu. Abychom se vyhnuli riziku poklesu kvality osiva při přeskladnění je zapotřebí pro tyto účely vybírat pouze partie osiv o vysoké výchozí vitalitě.

Použitá literatura

Hosnedl,V. (1989) : Výnosová schopnost osiva jarního ječmene v závislosti na provenienci. Sb.VŠZ v Praze, FA, 50 : 185-197

TeKrony, D. M., Egli, D. B. (1991) : Relationship of Seed Vigor to Crop Yield: A Review, Crop Science, 31, 3 : 816-822

Kontaktní adresa

Hana Honsová, Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra rostlinné výroby, tel. 2438 2538, fax. 2438 2535, e-mail: honsova@af.czu.cz

Tab. 1: Zkoušky výkonu osiva jarního ječmene - vliv původu a stáří osiva