MOŽNOSTI SPOLEČNÉ APLIKACE STIMULÁTORŮ RŮSTU A HERBICIDŮ

Možnosti společné aplikace stimulátorů růstu

a herbicidů

Possibilities of the Simultaneous treatment with plant growth regulators and herbicides

RNDr. Dana Hradecká, CSc.*, Prof. Ing. Václav Kohout, DrSc.**,

* Katedra rostlinné výroby ** Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie

ČZU Praha

Summary

It was demonstrated the stimulative effect of the preparation Biosfor in winter wheat, raps, pea but also in treated wild plants.The effect of herbicide was enhanced after Biosfor added to mixture ( after treatment with herbicide +PGR).This effect play significant role in wide practice, where only clean stands without wild accompanying plants are recomended to treatment by plant growth regulators. In a case of wild plants presence preparations accelerate growth processes of wild plants. The results presented in this paper have only preliminary character, the data and doses of Biosfor in treatment will be tested later.

Úvod

Aplikace pesticidů a morforegulátorů se stala součástí pěstebních technologií polních plodin a již od začátků je vedena snahou o účelnou racionalizaci jejího provedení, zvláště omezení vstupů. Jednou z těchto snah je účelná kombinace pesticidů, morforegulátorů ale i průmyslových hnojiv. Ne vždy je společná aplikace možná a mohla by vést k negativním výsledkům naopak, v mnohých přesně definovaných případech vede k zesílení účinku smíšených komponentů.

V roce 1999 byly založeny laboratorní skleníkové a polní pokusy s experimentálním rostlinným stimulátorem Biosfor (=směs kyseliny 2-aminobenzoové a kyseliny salicylové), který byl aplikován spolu s vybranými herbicidy na ozimou pšenici, ozimou řepku a zastoupené plevelné druhy. Zkoušené herbicidy:Gallant 125 ee, Lontrel 300, Starane EC. Pokusy jsou součástí dílčího úkolu v rámci výzkumného záměru MSM 412100002 “Stabilizující a omezující faktory tvorby výnosu a jakosti rostlinné produkce”.

Materiál a metodika

Polní pokusy s ozimou pšenicí

Předplodinou byla obilnina. Její sklizeň se dělala 7.8. 1998, rozdrcení slámy 11.8.1998, podmítka talířovým podmítačem byla ošetřena válením. Dne 6.9. byla provedena střední orba na hloubku 18 - 22 cm, s následným válením oranice. V září, (23. 9.1998) se půda připravila klasickým způsobem, po němž bezprostředně následovalo setí. Šířka každého experimentálního dílce je 21 m, v porostu jsou založeny kolejové meziřádky pro vstup aplikační techniky do porostu ( ve středu každého dílce ). Po zasetí se válelo rýhovanými válci. Výsevky jednotlivých odrůd byly preventivně zvýšeny, protože pokusné pole se nachází v příměstské aglomeraci, a trpí častými nálety ptactva.Regenerační přihnojení se dělalo dne 10.4.1999, dávkou 200 kg ledku amonného s vápencem (LAV27% N + 4% MgO). Půdy obsahují podle provedených agrochemických rozborů z r.1997=116,17 mg/kg fosforu, dále 228,35 mg/kg draslíku a 211,84 mg/kg hořčíku. Koncem dubna (24.4) byl proveden postřik proti plevelům, Starane 0,4 l + Granstar 20 g/ha). Proti kohoutku černému se ošetřovalo Decisem (8.5.1999). Pokusnou odrůdou byla ozimá pšenice HANA, poloraná až raná odrůda s pekařskou jakostí A, kvalitní potravinářská pšenice ze současného sortimentu odrůd. BIOSFOR se aplikoval v dávce 0,1 l/ha dne14.4.(zhruba 10 dní před aplikací herbicidů kdy pšenice byla v růstové fázi 37-41 DC. Stav porostů byl hodnocen pravidelnou agrobiologickou kontrolou v průběhu vegetačního období, kdy při vstupu do porostu byly zjištěny následující průměrné počty stébel (resp. klasů) na 1m2.

Průměrné počty rostlin na 1 m2 při ABK Tab.1

Metody hodnocení

V zhruba čtrnáctidenních intervalech od aplikace Biosforu: 15.4., 30.4., 1.6., 19.6.a 10.7.se stanovily přírůstky sušiny, rozloha listové plochy a hodnotily formativní změny standardní, odzkoušenou metodou schválenou mezinárodní konvencí IBP (KVĚT, NEČAS, ONDOK 1971).Obsah chlorofylu byl stanoven z acetonového výluhu metodou ŠESTÁKA a ČATSKÉHO (1966), a paralelně i chlorofylometrem HYDRO MINOLTA s.r.o. Posklizňové rozbory (n = 30) rostlin od varianty ošetření byly dělány běžnými metodami užívanými stanicemi úKZúZ, (PETR a kol.1980.) Během každého stanovení se prověřovalo po 10 rostlinách na mikrofenologii, 10 na sušinu a po 10 rostlinách na velikost asimilační plochy, celkem 30 rostlin. Tím byla zachycována reakce na ošetření. Před sklizní byla analyzována struktura porostu ( počet rostlin, klasů na 1m2 počet plodných a neplodných odnoží ). Výnos byl stanoven na ploše 1m2 a přepočten na hektarový. Byla stanovena potenciální a reálná produktivita, počet založených a redukovaných zrn (dochovaných do zralosti a sklizně), hmotnost zrn z klasu a na 1m2, a hmotnost 1000 zrn.

Laboratorní a skleníkové pokusy

Do truhlíku z umělé hmoty s běžně používanou zeminou (pařeništní zemina+písek= 1:1) byly vysévány testovací rostliny: ozimá pšenice, ozimá řepka, hrách, a vysázeny vybrané plevelné druhy, ( merlík bílý, hořčice rolní, svízel přítula, oves hluchý, aj.) samostatně nebo ve směsích ve čtyřech opakováních. Po vytvoření 2-4 listů byly aplikovány herbicidy a stimulátor samostatně nebo ve směsi. Biosfor byl aplikován v dávce 0,1 litru na 1 ha. Aplikace byly uskutečněny přesným atomiserem.

V průběžném hodnocení byly sledovány příznaky účinku: barva, růst, deformace apod., a podle typu přípravků a rychlosti jejich účinku byl pokus ukončen po 14 až 20 dnech a výsledky vztaženy k neošetřené kontrole.

Výsledky

Polní pokusy s ozimou pšenicí

Rozdíly které se projevily po aplikaci Biosforu ve fázi 37 DC spolu s herbicidem a bez herbicidu jsou zřejmé z tabulky a grafů (tab. 2 , graf 1a,b). Zdá se, že existuje synergický efekt Biosforu s herbicidem.Projevil se zintenzivněním hromadění sušiny po ošetření, nárůstem asimilační listové plochy, prodloužením klasů a zvýšením počtu klásků na průměr klasu. Počet zrn ve sklizni byl však stejný. Jedním z možných vysvětlení je výživa přístupná a využitelná rostlinami. Vyšší počty založených generativních orgánů rostliny nedokázaly vyživit a udržet až do sklizně.

Herbicidy mají výrazný vliv na růst a morfologické změny velkého množství rostlin. Pod vlivem ošetření herbicidy mění buňky směr prodlužovacího růstu, a zastavuje se růst kořenů (míst syntézy nativních fytohormonů). Jakmile je růst kořenů limitován, dochází k narušení vnitřní dynamické rovnováhy endogenních fytohormonů, zejména k narušení poměrů mezi cytokininy a auxinoidy, následkem čehož jsou rostliny stresovány do takové míry, že dříve či později oslabují a hynou. Rostliny přestávají přijímat jak živiny, nezbytné pro vývin, tak i vodu, dochází k inhibici fotosyntézy, mění se propustnost membrán, floem ztrácí vodivou funkci, vzrůstá produkce etylénu v rostlinách. Účinnost herbicidů závisí na koncentraci, na typu rostlin a jejich individuální vnímavosti k herbicidu, ale i na aktuálních podmínkách, daných stavem stanoviště v době ošetření. Je známo, že míra příjmu herbicidu rostlinami souvisí s příjmem “půdního vodního roztoku”, obsahujícího přístupné resp. rostlinami využitelné živiny, ale také to, že některé herbicidy, např. 2,4D zvyšují obsahy dusičnanů v rostlinách, a to dokonce na tak vysokou hladinu, že je možná otrava skotu požívajícího ošetřené rostliny. Pokud je v půdě vysoký obsah vápníku, může docházet k částečnému snížení účinnosti herbicidu, neboť vznikají hořečnatovápenaté soli,”vypadávající” do roztoku resp. soli daleko méně absorbovatelné než ty původní.

Při nedostatečném osvětlení se snižuje herbicidní účinek. Za suchého počasí, které rostliny stresuje, a vyvolává zvýšenou syntézu antistresové aminokyseliny prolinu, jsou rostliny daleko odolnější herbicidům než za vlhka, a proto se v suchých letech směruje aplikace herbicidů k horní hranici doporučených povolených dávek.Geotropismus, který někdy spolu s deformací orgánů po aplikaci herbicidu pozorujeme, je způsoben zvrácením obvyklých interorgánových korelačních vztahů. Nejcitlivější jsou plevele k herbicidům v období nejintenzivnějšího růstu, ale tzv.”velká perioda růstu” se u různých plevelů dostavuje různě.

Obr.1a

Obr.1b

Délka listů ozimé pšenice a rostlin plevelů za 14 dní po aplikaci Tab.3

Délka listů ozimé řepky a rostlin plevelů za 14 dní po aplikaci Tab.4

Délka rostlin hrachu a plevelů za 20 dní po aplikaci Tab.5

Obr.2a,b,c,

ZávĚr

1. Byl potvrzen stimulační účinek přípravku Biosfor na rostliny ozimé pšenice, ozimé řepky, hrachu , ale i u plevelných rostlin

2. Byl pozorován zvýšený herbicidní účinek na plevele po přidání Biosforu

3. Při aplikaci samotného Biosforu je nutno dbát na to, aby byl porost nezaplevelený, jinak dochází i ke zrychlení růstu plevelů

V pokusech se bude i nadále pokračovat s cílem upřesnit nejvhodnější růstovou fázi, dávkování aj., pro používání Biosforu u různých druhů kulturních rostlin i plevelů.

Práce byla financována grantem ČZU č. 2060/10/18679/0. a výzk. záměrem MSM 412100002