MOŘENÍ OSIVA JARNÍ ŘEPKY

Seed treatment of spring oilseed rape

Petr Baranyk, Ivo Filípek, Petr Kroutil

ČZU Praha

Souhrn

Studium vlivu moření jarní řepky v roce 1999 ukázalo, že namořené varianty dosáhly ve všech sledovaných parametrech lepších výsledků než varianty nenamořené. Zvláště výrazné rozdíly se projevily v počtu rostlin na jednotku plochy a později pak při následném vývoji porostu v délce a hmotnosti nadzemní části. Nejhorších výsledků bylo dosaženo u varianty nemořené, bez následného ošetření proti dřepčíkům, kde poškozený porost zjevně zaostával ve vývoji oproti ostatním variantám, což se velmi výrazně projevilo i na výnosu.

Vzhledem k cenovému rozdílu mezi mořeným a nemořeným osivem - cena je téměř dvojnásobná - bude nutné zvážit ekonomiku použití mořeného osiva vzhledem ke konkrétním podmínkám zemědělského podniku a dané lokality. Zvýšení výnosu u mořených variant o cca 0,45 t/ha, resp. 0,75 t/ha, při ceně řepky na úrovni 5 200 Kč/t dostatečně pokrývá tyto dodatečné náklady, a to mnohem průkazněji, než u řepky ozimé.

řepka olejná, moření, škůdci, výnos

Summary

Influence of the spring oilseed rape seed treatment, investigated in 1999, shows better results of treated variants in all recorded traits, when compared to non-treated variants. The most outstanding differences were expressed in amount of plants/area and in plants length and weight later on. The worst results were achieved by non-treated variant without following insecticide spraying against cabbage flea beetle. In this case damaged plants were apparently delayed in their development in comparison to other variants with big influence on yield level.

Regarding to actually conditions of farm and field it will be necessary to consider economy of the use of treated seeds because of big price gap between treated and non-treated seeds, which is almost double. Yield increase of seed treatment (+0,45 t/ha, +0,75 t/ha resp.) by the rapeseed price on the level 5 200 CZK/t sufficiently covers these aditional costs, namely more significant than on winter rapeseed.

oilseed rape, seed treatment, pests, yield

Úvod

Jarní řepka (Brassica napus var. napus f. annua) přestala být v České republice po roce 1995/96 “malou” plodinou. Důsledkem značných zaorávek ozimé řepky v tomto roce se totiž její plochy významně zvýšily, a přes to, že podobně rozsáhlé poškození ozimé řepky se od té doby zatím neopakovalo, její výměra se v následujících letech nesnížila. a pohybuje se na úrovni 25-30 tis. ha

Jednou z možností ochrany při vzcházení a v nejranějších vývojových fázích řepky je moření osiva. V pěstitelsky vyspělých západních zemích (Francie, Německo, Velká Británie) se moření používá téměř stoprocentně. Bylo zde vyvinuto speciální moření osiva řepky (Vašák, Fábry a kol. 1991) za použití účinných látek isofenphos a thiram (Oftanol T).

Řepka se v České republice v posledních několika letech dostává do pěstitelsky méně vhodných teplejších oblastí. Významným škůdcem jsou zde dřepčíci rodu Phyllotreta, škodící u ozimé řepky pouze lokálně, avšak velké nebezpečí znamenají především u jarní řepky, kdy při vzcházení dochází při silném náletu až k holožírům a nebezpečí poškození porostu je velmi reálné (Baranyk, Filípek 1999).

U ozimé řepky je významnějším škůdcem krytonosec zelný (Ceutorrhynchus pleurostigma). Výsledky poloprovozních pokusů s mořením osiva prokázaly pozitivní vliv na snížení napadení porostu tímto patogenem, čímž se zlepšilo přezimování a snížil výskyt houbových chorob. Výnosový efekt v průměru tříletých pokusů však byl zanedbatelný (Filípek, Baranyk 1997).

Při dlouhodobém a opakovaném náletu škůdců dříve používaná mořidla nepokryla celou dobu výskytu škůdců a při dosažení prahu škodlivosti bylo nutné následné ošetření porostu kontaktním insekticidem (König 1984). Obecně pak lze konstatovat, že o účinnosti moření rozhoduje použitý přípravek a způsob a kvalita namoření osiva (Tichý 1996).

Materiál a metody

Ověřování vlivu moření probíhalo v roce 1999 formou přesného maloparcelkového pokusu na výzkumné stanici České zemědělské university v Červeném Újezdě, okr. Praha-západ. Pokusné pozemky jsou situovány na východní straně obce. Lokalita spadá do řepařského výrobního typu, subtypu pšeničného. Leží v nadmořské výšce 398 m n. m.. Klimaticky se jedná o oblast mírně teplou a suchou, převážně s mírnou zimou. Průměrná roční teplota činí 7,7 oC, průměrný roční úhrn srážek je 493 mm. Terén je jednoduchý, převážně s jižní expozicí, substráty mají dobrou vododržnost. Hloubka ornice je 28 - 40 cm, obsah humusu mírný, reakce neutrální. Obsah P a K střední až dobrý.

Charakteristika pokusu:

Plodina: jarní řepka , odrůda Lambada

Termín setí: 25.3.1999

Výsevek: 4,8 kg/ha (tj. 120 semen/m2)

Hnojení: 60 kg N ve formě LAV

Ochrana: Butisan Star 2,5 l/ha

Gallant Super 1,0 l/ha

Decis 2,5 EC 0,3 l/ha 12.4. 1999

Decis 2,5 EC 0,3 l/ha 27.4. 1999

Nurelle D 0,6 l/ha 24.5. 1999

Nurelle D 0,6 l/ha 28.5. 1999

Decis 2,5 EC 0,3 l/ha 3.6. 1999

Velikost pokusných parcel: při setí 14,05 m2, ke sklizni 11,25 m2

Varianty pokusu:

1) Lambada mořená - bez následného ošetření proti dřepčíkům

2) Lambada mořená - s ošetřením proti dřepčíkům dle signalizace náletu

3) Lambada nemořená - s ošetřením proti dřepčíkům dle signalizace náletu

4) Lambada nemořená - bez následného ošetření proti dřepčíkům

U jednotlivých variant byly sledovány a hodnoceny následující parametry -

- počet rostlin na 1 m2

- poškození listové plochy žírem dřepčíků

· počet listů na rostlině

· délka kořenů a nadzemní části rostlin

· hmotnost kořenů a nadzemní části rostlin

· výnos semene

Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až 8.

Výsledky a diskuse

Jak je z výsledků patrné, namořené varianty č. 1 a 2 dosáhly ve všech sledovaných parametrech lepších výsledků než varianty nenamořené. Zvláště výrazné rozdíly se projevily v počtu rostlin na jednotku plochy (tab. 1) a později pak při následném vývoji porostu v délce a hmotnosti nadzemní části rostlin (tab. 5 a 6). Nejhorších výsledků bylo dosaženo u varianty č. 4 (nemořená, bez následného ošetření proti dřepčíkům), kde poškozený porost zjevně zaostával ve vývoji oproti ostatním variantám, což se výrazně projevilo i na výnosu.

Pozitivní vliv moření potvrzují i výsledky poloprovozních pokusů, které proběhly v roce 1999 na některých podnicích Systému výroby řepky (Baranyk, Filípek 1999). Zatím nelze vyvozovat z jednoletých výsledků u jarní řepky jednoznačné závěry, ale je zřejmé, že moření jarní řepky zde bude mít výraznější efekt na snížení poškození porostů a tím i na konečný výnos semene než u řepky ozimé.

Vzhledem k cenovému rozdílu mezi mořeným a nemořeným osivem - cena mořeného osiva je téměř dvojnásobná - bude nutné zvážit ekonomiku použití takového osiva vzhledem ke konkrétním podmínkám zemědělského podniku a dané lokality.

Literatura

Baranyk P., Filípek I.: Moření řepky. Sborník z celostátního semináře Systému výroby řepky. Hluk,16.-18.11.1999 v tisku

Filípek I., Baranyk P.: Výsledky poloprovozních pokusů s mořením osiva řepky v rámci SVŘ v roce 1996/97. Sborník z celostátního semináře Systému výroby řepky, Hluk, 18.-20.11.1997, s.134 - 136

König K.: Rapsschädlinge im Herbst. Raps 3/1984, s. 100 - 102

Tichý J.: Moření osiv - o účinnosti rozhoduje kvalita moření. Informační bulletin Oseva Uni, březen 1996, s. 4 - 6

Vašák J., Fábry A. a kol.: Systém výroby řepky - přehledná technologie. Praha 1991, s.68

Kontaktní adresa

Ing. Petr Baranyk, CSc., Česká zemědělská universita Praha, katedra rostlinné výroby, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol, Česká republika, tel. 02/24382544,

e-mail: baranyk@af.czu.cz

Práce byla financována grantem ČZU č. 2060 / 10 /18679 / 0 a výzk. záměrem MSM 412100002.