MODEL AGRÁRNÍHO SEKTORU ČR (AGRO-3) A MODELOVÁNÍ AGRÁRNÍ POLITIKY

18.09.1998 | Odborné konference

Model of the Agricultural Sector of the Czech Republic (AGRO-3) and Modelling of the Agrarian Policy

Ivan Foltýn, Ida Zedníčková

Adresa autorů:

RNDr.Ivan Foltýn,CSc., Ing.Ida Zedníčková,

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Mánesova 75, 120 58 Praha 2

Anotace:

Příspěvek se zabývá matematickým modelováním různých variant agrární politiky v ČR. Pro tento účel byl vyvinut model dílčí tržní rovnováhy agrárního sektoru (AGRO-3). Model je založen na principu rovnováhy nabídky a poptávky na třech trzích - na trhu zemědělských komodit (trh 1), na trhu zpracovaných komodit (trh 2) a na trhu finálních potravin (trh 3). Exogenními proměnnými modelu AGRO-3 jsou obecné makroekonomické podmínky (světové ceny, inflace, směnný kurz, příjem obyvatelstva apod.), specifické podmínky agrárního sektoru ČR (náklady zemědělských komodit, funční vztahy mezi příjmy a náklady na trzích 1 - 3, výchozí spotřeba potravin v bázickém roce 1996, elasticity příjmů a poptávky po potravinách apod.) a podmínky agrární politiky a mezinárodní závazky ČR (výrobní kvóty, celní tarify, exportní subvence apod.). Endogenními proměnnými modelu AGRO-3 jsou objemy výroby, tuzemské ceny, cílové hodnoty poptávky po potravinách a exporty a importy na všech trzích. Model AGRO-3 je nelineární optimalizační model, jehož účelovou funkci tvoří zisk výrobců, zpracovatelů a obchodníků. Model byl využit pro vyhodnocení dopadů vstupu ČR do EU ve sféře agrárního sektoru (Kraus a kol., 1997, 1998).

Summary:

The paper deals with mathematical modelling of different variants of the agrarian policy in the Czech republic. For this purpose there was developed a partial equilibrium model of the agrarian sector (AGRO-3). This model is based on the supply and demand equilibrium for three markets - the market of agricultural commodities (market 1), the market of processed commodities (market 2) and the market of final food products (market 3). Exogeneous variables of the model AGRO-3 are general makroeconomic conditions (world prices, inflation, exchange rate, income of population etc.), special economic conditions of the Czech agrarian sector (costs of agricultural commodities, functional relations between incomes and costs on the markets 1 - 3, initial food consumption in the basic year 1996, income and food demand elasticities etc.) and conditions of the agrarian policy and international commitments of the Czech republic (production quotas, tariffs etc.). Endogeneous variables of the model AGRO-3 are production volumes, domestic prices, processors and retailers costs, target food demand and exports and imports on all markets. The model AGRO-3 is a non-linear optimization model with the objective function - profit of producers, processors and retailers. This model was used for the evaluation of accession impacts of the Czech republic to the EU in the sphere of the agrarian sector (Kraus a kol., 1997, 1998).

Klíčová slova:

agrární sektor, agrární politika, nabídka a poptávka, dílčí tržní rovnováha, zemědělství, zpracovatelský průmysl, finální potraviny, spotřeba potravin, příjmové a poptávkové elasticity, matematický model, nelineární optimalizace

Key words:

agrarian sector, agrarian policy, supply aand demand, partial equilibrium, agriculture, processing industy, final food products, food consumption, income and demand elasticities, mathematical model, non-linear optimization

Pro modelování dopadů různých variant agrární politiky byl v ČR vyvinut nabídkově poptávkový nelineární optimalizační model AGRO-3. Model vychází z principu tržní rovnováhy na třech trzích agrárního sektoru - na trhu zemědělských komodit (trh 1), na trhu

potravinářských komodit (trh 2) a na trhu finálních potravin (trh 3). Model AGRO-3 navazuje na dřívější modely vyvinuté ve VÚZE - nabídkové modely pro zemědělství AGRO-1 a AGRO-2 a poptávkový model spotřeby potravin FRISCH. Exogenní proměnné modelu AGRO-3 tvoří obecné makroekonomické podmínky (vývoj světových cen zemědělských komodit, vývoj inflace a směnného kurzu koruny vůči dolaru, vývoj příjmů obyvatelstva apod.), vnitřní ekonomické podmínky českého zemědělství (náklady zemědělských výrobců na trhu 1, relace mezi náklady a výnosy na trhu 2 a 3, spotřeba potravin na obyvatele - vše vztažené k bázickému roku 1996) a podmínky agrární politiky, včetně mezinárodních závazků ČR v rámci WTO. Endogenními proměnnými modelu jsou kromě objemů produkce také domácí tržní ceny na všech trzích a náklady na trzích 2 a 3 (tvořící nelineární omezení modelu), dále odpovídající míra spotřeby potravin akceptovaná obyvatelstvem a konečně možné exporty a importy komodit na všech trzích. Optimalizačním kritériem modelu je zisk zemědělců, zpracovatelů i obchodníků. Model umožňuje řešit otázky implementace různých aspektů a variant zemědělské politiky.

Popis modelu AGRO-3

1. Základní předpoklady

Pro model AGRO-3 definujeme “agrární sektor” jako tu část národního hospodářství, která obsahuje na straně nabídky veškerou produkci, která má svůj původ v tuzemské zemědělské produkci, a na straně poptávky spotřebu finálních potravin obyvatelstvem, ať už mají svůj původ v tuzemské produkci nebo v importu. Pro všechny komodity spadající do agrárního sektoru předpokládáme možnost exportu i importu. Pro zachycení vztahů mezi celkovými příjmy a výdaji obyvatelstva, z nichž výdaje za potraviny tvoří pouze jejich určitý podíl, jsou do modelu implementovány navíc agregované ukazatele ostatních, tj. nepotravinových výdajů.

Předpokládejme, že agrární sektor obsahuje 3 trhy:

trh 1 - trh zemědělských komodit (množina K1), kde nabídku tvoří tuzemská produkce

zemědělců a import, poptávku potravináři (zpracovatelé),

trh 2 - trh potravinářských komodit (množina K2), kde nabídku tvoří tuzemská produkce

potravinářů a import, poptávku obchodníci,

trh 3 - trh obchodovatelných (finálních) potravin (množina K3), kde nabídku tvoří obchodníci a poptávku spotřebitelé.

Spotřebitelé (množina K4) jsou v modelu reprezentováni ukazateli vztaženými na jednoho průměrného obyvatele a celkovým počtem obyvatelstva. Jedná se o:

- spotřebu nakupovaných potravin, které spotřebitel nakupuje na trhu 3,

- spotřebu naturálních potravin, které si spotřebitel vyrábí sám a nekupuje na trhu 3

(např. samozásobení vepřovým masem, vejci apod.),

- ostatní výdaje, které spotřebitel realizuje mimo trh 3 (např. veřejné stravování, odívání,

doprava, vzdělání, kultura, sport apod.).

Předpokládejme dále, že jak zemědělci, tak potravináři (a teoreticky i obchodníci) mohou za pro ně výhodných podmínek svou produkci nejen dodávat na trhy 1, 2, 3, ale také exportovat na základě přesně definovaných exportních pravidel agrární politiky.

2. Transformační vztahy fyzické

V průběhu výroby a zpracování jednotlivých zemědělských surovin až do sféry spotřeby potravin dochází k transformacím surovin, které lze vyjádřit následujícím způsobem:

- zemědělská produkce

xZEM_TUZi = Pi * Vi pro i Î K1,

kde xZEM_TUZi (modelová proměnná) - celkové množství tuzemské zemědělské komodity i,

Pi (modelová proměnná) - plocha, resp. průměrný stav zvířat vztažený ke komoditě i,

Vi (modelová konstanta) - hektarový výnos, resp. koeficient finální produkce na

1 průměrný kus vztažený ke komoditě i;

- vazby mezi průměrnými stavy zvířat

Pi = Pzi * kPRUMi,zi pro i, zi Î K1,

kde Pi, resp. Pzi (modelová proměnná) - průměrný stav kategorie zvířat, která v daném chovu

není základní (např. telata, jalovice apod.), resp. tvoří základní stádo (např. krávy),

kPRUMi,zi (modelová konstanta) - koeficient vyjadřující průměrný počet kusů kategorie i

k 1 průměrnému kusu základního stáda zi;

- spotřeba krmiv

xKRMi,j = kKRMi,j * Pj pro i, j Î K1,

kde xKRMi,j (modelová proměnná) - množství krmiva i spotřebované kategorií zvířat j,

kKRMi,j (modelová konstanta) - koeficient jednotkové spotřeby krmiva i pro kategorii j,

Pj (modelová proměnná) - průměrný stav kategorie j;

- potravinářská produkce

xPOTR_TUZi = ĺ jÎ K1 (kVSi,j * xZEMj) + ĺ jÎ K2 (kVSi,j * xPOTRj) pro i Î K2,

xZEMj = xZEM_TUZj + xZEM_IMPj pro j Î K1,

xPOTRj = xPOTR_TUZj + xPOTR_IMPj pro j Î K2,

kde xPOTR_TUZi (modelová proměnná) - tuzemská potravinářská produkce suroviny nebo

finální potraviny i,

xZEMj (modelová proměnná) - celkové množství zemědělské suroviny j potřebné k výrobě

produkce xPOTR_TUZi,

kVSi,j (modelová konstanta) - koeficient jednotkové výrobní spotřeby zemědělské

suroviny j Î K1, resp. potravinářské suroviny j Î K2 na potravinářskou produkci

i Î K2,

xZEM_TUZj, resp. xZEM_IMPj (modelové proměnné) - zemědělská produkce

komodity j tuzemská, resp. importovaná,

xPOTR_TUZj, resp. xPOTR_IMPj (modelové proměnné) - potravinářská produkce

tuzemská, resp. importovaná;

- obchodovatelná produkce

xOBCHi = xPOTRj pro i Î K3 a j Î K2,

kde j - finální potravinářská komodita odpovídající obchodovatelné komoditě i,

xOBCHi (modelová proměnná) - finální potravina i nabízená spotřebitelům na trhu 3;

- spotřeba potravin a ostatní výdajové položky

xSPOTi = xSPOT_OBYVi * POBYV pro i Î K4,

kde xSPOTi (modelová proměnná) - celková spotřeba nakupovaných potravin nebo

samozásobení potravinami nebo ostatní výdajové položky,

xSPOT_OBYVi (modelová proměnná) - analogický ukazatel v přepočtu na 1 obyvatele,

POBYV (modelová konstanta) - počet obyvatel.

3. Transformační vztahy hodnotové

Kromě naturálních toků surovin probíhají v agrárním sektoru paralelně také toky hodnotové, které vycházejí z relací cen a nákladů jednotlivých komodit a jež lze popsat následujícími vztahy:

- náklady zemědělských komodit

nZEMi pro i Î K1,

kde nZEMi (modelová konstanta) - průměrný náklad na jednotku produkce komodity i, zadaný

na základě skutečných údajů;

- ceny zemědělských komodit

cZEMi = nZEMi * (1 + mZEMi /100) pro i Î K1,

kde cZEMi (modelová proměnná) - jednotková cena produkce komodity i,

mZEMi (modelová proměnná) - zisková marže vyjadřující procentický vztah mezi

nákladem a cenou komodity i,

(přípustné hodnoty: cZEMi > 0, mZEMi může nabývat i záporných hodnot);

- náklady potravinářských komodit

nPOTRi = f (cZEMj1, cZEMj2, ...) pro i Î K2 a j1, j2, ... Î K1,

kde nPOTRi (modelová proměnná) - náklad na jednotku produkce potravinářské komodity i,

cZEMj1, cZEMj2, ...(modelové proměnné) - ceny hlavních zemědělských surovin, které

tvoří základ zpracování komodity i,

f - funkční závislost potravinářských nákladů na cenách zemědělských surovin,

poznamenejme, že funkce f je odvozena z naturálních transformačních vztahů,

(přípustné hodnoty: nPOTRi > 0);

- ceny potravinářských komodit

cPOTRi = nPOTRi * (1 + mPOTRi /100) pro i Î K2,

kde cPOTRi (modelová proměnná) - jednotková cena produkce komodity i,

mPOTRi (modelová proměnná) - zisková marže vyjadřující procentický vztah mezi

nákladem a cenou komodity i,

(přípustné hodnoty: cPOTRi > 0, mPOTRi může nabývat i záporných hodnot);

- náklady obchodovatelných komodit

nOBCHi = kOBCHi,j * cPOTRj pro i Î K3 a j Î K2,

kde nOBCHi (modelová proměnná) - nezbytně nutný náklad na prodej jednotky finální

potraviny i,

cPOTRj (modelová proměnná) - jednotková cena potravinářské komodity j, která je

identická s potravinou i po jejím nákupu obchodníkem,

kOBCHi,j (modelová konstanta) - koeficient poměru nezbytně nutných nákladů na

komoditu i vzhledem k ceně nakupované komodity j;

- ceny obchodovatelných komodit

cOBCHi = nOBCHi * (1 + mOBCHi /100) pro i Î K3,

kde cOBCHi (modelová proměnná) - jednotková cena produkce komodity i,

mOBCHi (modelová proměnná) - zisková marže vyjadřující procentický vztah mezi

nákladem a cenou komodity i,

(přípustné hodnoty: cOBCHi > 0, mOBCHi může nabývat i záporných hodnot);

- ceny spotřebitelských komodit

cSPOTi pro i Î K4,

kde cSPOTi (modelová konstanta) - jednotková cena spotřební komodity i Î K4, je-li

komodita i identická s obchodovatelnou komoditou j Î K3, nebo je rovna jedné, je-li i

komodita představující samozásobení nebo ostatní výdajové položky.

3. Podmínky tržní rovnováhy

- bilance zdrojů a užití: pro každou komoditu i Î K = K1 + K2 + K3 + K4 platí

xPZAi + xDOMi + xIMPi = xTSPi + xEXPi + xEXPSi + xKZAi,

kde na levé straně rovnice je součtem všech zdrojů dána celková nabídka komodity i, (tj. počáteční zásoba, domácí produkce a import), zatímco na pravé straně rovnice je veškerými druhy užití dána celková poptávka po komoditě i, (tj. celková tuzemská spotřeba, nesubvencovaný export komodity i na světové trhy za světové ceny, subvencovaný export za domácí ceny (pokud tyto ceny jsou větší než ceny světové) a konečná zásoba);

Poznámka: Rovnost zdrojů a užití neboli také rovnost nabídky a poptávky je jednou z podmínek tržní rovnováhy. Všechny veličiny začínající symbolem “x” jsou modelové proměnné.

- bilance celkové domácí spotřeby: pro každou komoditu i Î K = K1 + K2 + K3 + K4 platí

xTSPi = ĺ jÎ K (matTSPi,j * xDOMj ),

kde matTSPi,j (modelové konstanty) - matice jednotkové tuzemské spotřeby (jak mezispotřeby,

tak finální spotřeby), která obsahuje kromě obvyklých technologických koeficientů

výrobní spotřeby také další typy koeficientů, např. počet obyvatel ČR pro převod

spotřeby potravin na 1 obyvatele na spotřebu celkem; tyto rovnice vlastně představují

všechny druhy fyzických transformačních vztahů uvedených v sekci 2;

- rovnice poptávky spotřebitelů: pro všechny spotřebitelské komodity i Î K4 vyjadřují následující rovnice reakce průměrného spotřebitele na vývoj spotřebitelských cen na trhu

xSPOTi = SPOT_Bi * xZMSPOTi

xZMSPOTi = kELAPi * (kINDP - 1) + ĺ jÎ K4 (kELACi,j * (xINDCj - 1)) + 1

cSPOTi = cSPOT_Bi * xINDCi

kde xSPOTi (modelová proměnná) - výsledná modelem vypočtená spotřeba nebo poptávka

spotřebitele po komoditě i v cílovém roce výpočtu (viz sekce 2),

SPOT_Bi (modelová konstanta) - zadaná výchozí spotřeba nebo poptávka spotřebitele po

komoditě i v bázickém roce,

xZMSPOTi (modelová proměnná) - výsledný modelem vypočtený koeficient relativní

změny poptávky v cílovém roce vzhledem k poptávce v bázickém roce,

kELAPi (modelová konstanta) - zadaný koeficient příjmové elasticity pro komoditu i,

kINDP (modelová konstanta) - zadaný index relativního zvýšení příjmů spotřebitele

v cílovém roce vzhledem k bázickému roku,

kELACi,j (modelová konstanta) - zadaný index cenové elasticity poptávky spotřebitele po

komoditě i vzhledem ke změně spotřebitelské ceny komodity j,

xINDCj (modelová proměnná) - cílová modelem vypočtená hodnota relativní změny

spotřebitelské ceny komodity j,

cSPOTi (modelová proměnná) - modelem vypočtená spotřebitelská cena komodity i

v cílovém roce,

cSPOT_Bi (modelová konstanta) - zadaná spotřebitelská cena komodity i v bázickém roce;

- rovnost spotřebitelských a obchodnických cen: s ohledem na rovnováhu poptávky a nabídky musí platit, že spotřebitelské ceny uvažované komodity i Î K4, které procházejí trhem 3 a nabídkové ceny obchodníků odpovídající komodity j Î K3 jsou totožné, tj.

cSPOTi = cOBCHj,

a odpovídající množství spotřeby (poptávky) dané komodity i Î K4 je shodné s celkovým nabízeným množstvím komodity j Î K3 obchodníky, což je obsaženo v bilanci zdrojů a užití.

- rovnice cenových elasticit poptávky: cenové elasticity poptávkových funkcí spotřebitele

vztažené ke komoditám z množiny K4 vycházejí z práce (Frisch, 1958) a vyhovují následujícím vztahům:

kELACi,i = zadání pro všechna i Î K4

kELACi,j = - kELAPi * kALFAj * (1 + kELACj,j) / (1 - kELAPj * kALFAj)

pro všechna i, j Î K4, i ą j

kALFAi = (cSPOT_Bi * SPOT_Bi ) / ĺ jÎ K4 (cSPOT_Bj * SPOT_Bj )

kde kELACi,i (modelové konstanty) - zadané tzv. přímé cenové elasticity poptávky po

komoditě i,

kELACi,j (modelové konstanty) pro i ą j- modelově vypočtené tzv. křížové elasticity

poptávky,

kALFAj (modelové konstanty) - modelově vypočtené koeficienty podílu poptávky po

komoditě j na celkové poptávce v hodnotovém vyjádření v bázickém roce,

ostatní veličiny jsou definovány výše.

4. Exportní, importní, světové a referenční ceny

Pro všechny komodity modelu, pro které má smysl uvažovat exporty nebo importy, jsou definovány exportní a importní ceny pro cílový rok výpočtu, odvozené od světových a referenčních cen (predikovaných pro cílový rok mimo model) a vyjádřené v USD. Světové ceny jsou využívány pro export a jsou proto predikovány jako ceny na těch světových trzích, kam s největší pravděpodobností bude orientován export z ČR. Přitom se berou v úvahu i průměrné dopravní náklady, které exportní ceny snižují. Referenční ceny se využívají pro import a predikují se jako ceny na těch světových trzích, z nichž s největší pravděpodobností bude přicházet import do ČR. Vzhledem k tomu, že se světové i referenční ceny predikují v souladu s dostupnými zdroji v USD, využívá se při výpočtu exportních a importních cen rovněž predikce vývoje směnného kurzu české koruny vůči americkému dolaru. Vývoj směnného kurzu je odvozován od celkového vývoje národní ekonomiky ČR (opět mimo model).

V modelu platí pro i Î K = K1 + K2 + K3 + K4:

- importní ceny:

cIMPi = cREFi * (1 + kCLOi /100) * kXR,

kde všechny veličiny jsou modelové konstanty, přičemž cIMPi je vypočtená importní cena

komodity i v Kč na základě zadání referenční ceny (cREFi) v USD a procentického

celního tarifu (kCLOi) pro komoditu i a směnného kurzu Kč/USD (kXR);

- exportní ceny pro nesubvencovaný export:

cEXPi = (cSVETi - kDNi) * kXR,

kde všechny veličiny jsou rovněž modelové konstanty, přičemž cEXPi je vypočtená importní

cena komodity i v Kč na základě zadání světové ceny (cSVETi) v USD a dopravních

nákladů (kDNi) v USD pro komoditu i a směnného kurzu (kXR);

- exportní ceny pro subvencovaný export:

cDOMi,

kde cDOMi (modelová proměnná) - modelem vypočtená cílová cena produkce na domácích

trzích (trhy 1, 2, 3).

5. Kritérium optimalizace modelu

Jako základní kritérium optimalizace modelu AGRO-3 byl vybrán ukazatel maximalizace zisku celého agrárního sektoru, dosaženého na trzích 1, 2, 3 při současném dodržení podmínek tržní rovnováhy.

- celkové tržby:

xTRZ = ĺ iÎ K1+K2+K3 (cDOMi * (xDOMi - xEXPi - xEXPSi) + cEXPi * xEXPi

+ cDOMi * xEXPSi);

- celkové náklady:

xNAK = ĺ iÎ K1+K2+K3 (nDOMi * xDOMi + cIMPi * xIMPi );

- celkový zisk:

xZIS = xTRZ - xNAK

- kritérium optimalizace: max (xZIS) při dodržení všech výše popsaných omezení a příp.

dalších omezení na rozsahy modelových proměnných),

kde nDOMi (modelová konstanta) - jednotkové náklady na domácí produkci komodity i,

xTRZ, resp. xNAK, resp. xZIS (modelové proměnné) - celkové tržby, resp. náklady,

resp. zisk agrárního sektoru,

ostatní veličiny jsou definovány výše.

Poznámka: Optimalizační kritérium přitom sleduje maximální dosažitelný efekt zemědělci, potravináři i obchodníky (bez priorizace jedné skupiny nad jinou) z tuzemské produkce a exportu a při využití možností importu. Jedná se o hledání jak optimálního naturálního množství produkce, tak optimální výše domácích cen. Efekt spotřebitelů není v tomto kritériu obsažen, avšak spotřebitelé prosazují své zájmy nepřímo, totiž tím, že akceptují nebo neakceptují nabídku obchodníků jak z hlediska množství, tak z hlediska spotřebitelských cen.

Z popisu modelu je zřejmé, že se jedná o nelineární optimalizační úlohu (modelovými proměnnými jsou domácí ceny i náklady potravinářů a obchodníků). Existuje-li přípustné řešení této úlohy, je současně dosažena tržní rovnováha na všech trzích 1, 2, 3.

Modelování variant agrární politiky pomocí modelu AGRO-3

Model AGRO-3 slouží pro simulaci a prověřování různých variant agrární politiky k určitému zvolenému roku. Je zřejmé, že model AGRO-3 je jako všechny matematické modely určitým zjednodušením reality, z čehož vyplývá, že při jeho využití pro vybranou variantu agrární politiky lze do modelu implementovat pouze některé prvky této politiky, zatímco jiné je třeba stanovit jinými způsoby mimo model. Které prvky agrární politiky lze implementovat do modelu ukazuje následující přehled modelových veličin, které je třeba zadat nebo je možné je různými omezeními regulovat.

1. Makroekonomické předpoklady

- vývoj světových a referenčních cen vybraných komodit agrárního sektoru;

- závazky ČR k WTO: maximální importní celní tarify, minimální přístup na tuzemský trh,

maximální množstevní a hodnotová omezení pro subvencované exporty;

- výrobní kvóty vyplývající ze vztahu ČR k EU;

- vývoj směnného kurzu Kč/USD;

- vývoj průměrných příjmů obyvatelstva;

- demografický vývoj.

2. Předpoklady o zemědělství

- vývoj hektarových výnosů a parametrů užitkovosti;

- vývoj jednotlivých nákladových položek s ohledem na vývoj inflačních trendů;

- omezení pro ziskové, resp. ztrátové marže;

- vývoj celkového půdního fondu (max. plocha);

- vývoj krmných technologií v důsledku technického pokroku;

- maximální výrobní kvóty pro jednotlivé komodity;

- omezení pro volnou tvorbu cen zemědělských výrobců (intervenční ceny, minimální

garantované ceny apod.);

- agroenvironmentální omezení (rozsah ploch vyčleněných z běžné zemědělské produkce);

- rozsahy a omezení produkce pro nepotravinářské účely (např. řepka pro bionaftu).

3. Předpoklady o potravinářském průmyslu

- vývoj technologických koeficientů v naturálních transformacích;

- vývoj nákladových funkcí potravinářských komodit ve vztahu k cenám zemědělských

surovin;

- omezení pro ziskové, resp. ztrátové marže zpracovatelů podle komodit.

4. Předpoklady o obchodním sektoru

- vývoj nákladových funkcí obchodníků;

- vývoj ziskových marží obchodníků podle komodit;

- omezení pro ziskové, resp. ztrátové marže obchodníků podle komodit.

5. Předpoklady o vývoji spotřeby potravin

- stav spotřeby potravin a ostatních výdajových ukazatelů v bázickém roce;

- stav spotřebitelských cen v bázickém roce;

- vývoj výdajů za nepotravinové komodity;

- vývoj příjmových a přímých cenových elasticit;

- minimální a maximální hranice změn cenových indexů;

- omezení vývojových trendů spotřeby a spotřebitelských cen na základě jiných než cenových

kritérií.

Závěr

Model AGRO-3 obsahuje cca 100 ukazatelů reprezentujících zemědělskou prvovýrobu, cca 50 ukazatelů za zpracovatelský průmysl, cca 40 ukazatelů za oblast prodej finálních potravin, cca 50 za oblast spotřeby potravin a cca 20 ukazatelů za oblast exogenních inputů do agrárního sektoru. Model byl použit pro simulaci dopadů vstupu ČR do EU v oblasti zemědělství v rámci studie VÚZE (Kraus a kol., 1997, 1998). V další etapě se předpokládá rozšíření modelu o možnosti implementace agrární politiky do netradičních oblastí, zejména do oblasti tzv. veřejného zboží, agroenvironmentální politiky apod.