OBECNÉ A SPECIÁLNÍ ASPEKTY TRANSFORMACE AGRÁRNÍHO SEKTORU V TRANZITIVNÍCH ZEMÍCH

General and Special Aspects of Transformation of the Agricultural Sector in Transition Countries

Ivan Foltýn, Ida Zedníčková

Adresa autorů:

RNDr.Ivan Foltýn,CSc., Ing.Ida Zedníčková,

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Mánesova 75, 120 58 Praha 2

Anotace:

Příspěvek se zabývá vývojem zemědělství v období přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice v tzv. tranzitivních ekonomikách, tj. postkomunistických zemí střední a východní Evropy. Sedmiletý proces přechodu v těchto zemích stojí v popředí zájmu nejen východních, ale zejména západních ekonomů. Kydd a Morrison (1998) formulovali teoretické hypotézy o vývoji podílu zemědělství na HDP ve vztahu k ukazateli HDP na obyvatele a podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkové zaměstnanosti v tranzitivních ekonomikách v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Autoři příspěvku testovali tyto hypotézy (H1 - H8) vzhledem k údajům 10 vybraných tranzitivních ekonomik a prokázali jejich oprávněnost. Podle centrální hypotézy H6 může podíl zemědělství na HDP z krátkodobého hlediska v období přechodu klesat i růst, dokonce se může stát “absorbérem” pracovních sil uvolněných z jiných odvětví NH, avšak z dlouhodobého hlediska bude role zemědělství měřena oběma podílovými ukazateli permanentně klesat a konvergovat k adekvátním hodnotám obvyklým v tržních ekonomikách.

Summary:

The paper deals with development of agriculture in the transition period from the centrally planned economy to the market economy in so-called transition economies, i.e. in post-communist countries of the central and eastern Europe. The seven year s process of transition in these countries stands in the focus of interest not only eastern, but especially western economists. Kydd and Morrison (1998) formulated theoretical hypotheses about the share of agriculture on GDP in relation to GDP per capita and the share of employment in agriculture with respect to the total employment in transition economies in the short-term and long-term horizon. The authors of this paper have tested these hypotheses (H1 - H8) with respect to data of the 10 chosen transition economies and have proved their validity. According to the central hypothese H6 the share of agriculture on GDP can from the short-term point of view in the transition period decrease or increase and can even become an “absorber” of labour forces released from other branches of national economy, but from the long-term point of view the role of agriculture mesured by the both figures will permanently decrease and converge to adequate values usual in market economies.

Klíčová slova:

tranzitivní ekonomiky, tržní ekonomiky, podíl zemědělství na HDP, podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkové zaměstnanosti, období přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice, hypotézy, krátkodobý a dlohodobý vývoj zemědělství

Key words:

transition economies, market economies, the share of agriculture on GDP, the share of employment with respect to the total employment, the transition period from the centrally planned economy to the market economy, hypotheses, the short-term and long-term development of agriculture

Přechod postkomunistických zemí od centrálně plánované ekonomiky (CPE) k tržnímu hospodářství (TH) je fenomén vyvolávající pozornost nejen v zemích, které tento přechod realizují (dále tranzitivní ekonomiky), ale i ve vyspělých západních zemích, zejména v zemích EU. V poslední době lze sledovat zřetelné snahy ekonomů o zobecnění těchto procesů a hledání zákonitostí, kterým ekonomiky těchto zemí podléhají. Jedná se zejména o různé varianty teorie konvergence předpokládající, že z hlediska dlouhodobého vývoje budou tranzitivní ekonomiky směřovat k analogickým ekonomickým a strukturálním vztahům, které jsou běžné u zemí, vyvíjejících se výhradně pod vlivem tržních sil (dále tržní ekonomiky).

V oblasti agrárního sektoru se tímto problémem zabývali Kydd a Morrison (1998), kteří zkoumali a formulovali řadu obecných teoretických hypotéz o krátkodobých a dlouhodobých trendech vývoje zemědělství v tranzitivních ekonomikách. Využili k tomuto účelu odborných prací jak starších (do roku 1989), tak novějších (po roce 1995), kdy již lze sledovat počáteční etapy vývoje tranzitivních ekonomik v období přechodu od CPE k TH.

Cílem tohoto příspěvku je formulovat základní hypotézy obsažené ve výše citované práci a konfrontovat je s konkrétními údaji vybraného vzorku 10 tranzitivních ekonomik zemí střední a východní Evropy podle dostupných statistických informací.

1. Hypotézy o vývoji sektoru zemědělství

Zavedeme následující označení:

HDP - hrubý národní produkt dané země měřený v USD nebo jiných peněžních jednotkách;

HDPz, resp. HDPp, resp. HDPs, - podíl zemědělství, resp. průmyslu, resp. služeb,

resp. HDPi, resp. HDPm resp. dodavatelů inputů do zemědělství, resp. zpracování,

marketingu a distribuce potravin na HDP;

HDPobyv - HDP dané země v přepočtu na jednoho obyvatele.

Hypotéza H1 (závislost HDPz na HDPobyv pro tržní ekonomiky, Chenerey a Syrquin, 1975):

Při růstu ukazatele HDPobyv pro libovolnou tržní ekonomiku klesá HDPz a roste HDPp a HDPs.

Hypotéza H2 (vztah tranzitivních a tržních ekonomik):

V dlouhodobé perspektivě bude ekonomická struktura libovolné tranzitivní ekonomiky konvergovat k odpovídající struktuře hypotetické tržní ekonomiky, které by bylo dosaženo, pokud by nenastalo období CPE, avšak s odpovídající nižší úrovní HDP.

Hypotéza H3 (dlouhodobý vývoj HDPz pro tranzitivní ekonomiky):

Pro libovolnou tranzitivní ekonomiku, u níž předpokládáme v dlouhodobé perspektivě pozitivní vývoj, tj. permanentní růst ukazatele HDPobyv, bude HDPz neustále klesat. V tomto vývoji nastává zlom v okamžiku nastartování přechodu od CPE k TH vzhledem k uměle udržované vyšší úrovni HDPz v období CPE, než by odpovídala normálním podmínkám TH, neboť v období CPE bylo snahou plánovačů dát zemědělství prioritu před spotřebiteli a službami a také s ohledem na nízkou produktivitu zdrojů v zemědělství. V krátkodobé perspektivě po zlomu může dojít k následujícímu vývoji ukazatele HDPz:

a) HDPz poroste v důsledku pomalejšího poklesu zemědělství a rychlejšího poklesu

ostatních odvětví NH a krátkodobé absorpční schopností zemědělství pro uvolněné

pracovní síly z ostatních odvětví;

b) HDPz bude klesat proporcionálně se zbytkem NH;

c) HDPz bude klesat mnohem rychleji než zbytek NH.

Po tomto krátkodobém vývoji (ať už podle varianty a, b nebo c) dojde opět v dlouhodobé perspektivě k permanentnímu poklesu HDPz a ke konvergenci s tržními ekonomikami.

Hypotéza H4 (dlouhodobý vývoj HDPi pro tranzitivní ekonomiky):

Při platnosti analogických předpokladů jako u hypotézy H3 bude podíl dodavatelů do zemědělství v tranzitivní ekonomice v dlouhodobé perspektivě neustále klesat. Přitom v okamžiku nastartování přechodu od CPE k TH nastává zlom v důsledku reakce na vývoj v období CPE, kdy byl sektor uměle udržován ve větším rozměru než by odpovídalo normálnímu vývoji v rámci TH vzhledem k důrazu plánovačů na investice do zemědělské techniky a inputy s cílem udržet aktivitu zemědělského sektoru. V období přechodu se význam tohoto sektoru bude snižovat nejen v důsledku vývoje zemědělství (viz hypotéza H3), ale také v důsledku konkurenčních tlaků importérů na lokální dodavatele a rovněž tak díky změněným požadavkům na technologie vyplývajícím z restrukturalizace sektoru zemědělství. V krátkodobé perspektivě mohou nastat vývojové alternativy a), b), c), tj. růst, mírný nebo prudký pokles jako v případě H3, avšak v dlouhodobé perspektivě lze očekávat permanentní pokles HDPi.

Hypotéza H5 (dlouhodobý vývoj HDPm pro tranzitivní ekonomiky):

Při platnosti analogických předpokladů jako u hypotézy H3 se bude podíl zpracování, marketingu a distribuce potravin v tranzitivní ekonomice v dlouhodobé perspektivě neustále zvyšovat. Přitom v okamžiku nastartování přechodu od CPE k TH nastává zlom, kdy dochází k prudkému růstu tohoto sektoru, který byl v období CPE brzděn v porovnání s normálním vývojem v podmínkách TH v důsledku nedostatečně stimulujících reakcí tohoto sektoru na požadavky a podněty spotřebitelů. Po nastartování období přechodu k TH je vysoce pravděpodobné, že HDPm bude narůstat a rychle konvergovat k situaci, v níž by se daná tržní ekonomika pohybovala, pokud by období CPE vůbec nenastalo.

Hypotéza H6 (centrální hypotéza o roli zemědělství v období přechodu pro tranzitivní ekonomiky):

Uvažujme libovolnou tranzitivní ekonomiku v období přechodu od CPE k TH. Vzhledem k tomu, že podíl zemědělství klesal v průběhu období CPE pomaleji, než by odpovídalo podmínkám TH, nachází se tato ekonomika po nastartování období přechodu v časovém okamžiku t = A ve stavu, pro který platí

HDPz(A,CPE) > HDPz(A,TH),

kde HDPz(A,CPE), resp. HDPz(A,TH) představuje podíl zemědělství v bodě A za podmínky vývoje v CPE, resp. TH. Po začátku přechodu nastane období recese, kdy dojde k výraznému poklesu většiny sektorů NH, přičemž předpokládáme, že pokles zemědělství bude menší než pokles zbytku ekonomiky.

Potom existuje časový okamžik t = B tak, že v krátkodobém časovém horizontu t = A až t = B období přechodu mohou nastat 2 případy:

a) podíl zemědělství roste, tj. HDPz(B) > HDPz(A,CPE), a zemědělství se dostává do

pozice “leadera” ekonomického růstu ekonomiky;

b) podíl zemědělství klesá, tj. HDPz(B) < HDPz(A,CPE), ale současně HDPz(t,CPE) je

stále větší než HDPz(t,TH) v intervalu t = A až t = B, a zemědělství se dostává do pozice

“závislé” z hlediska ekonomického růstu.

Za časovým bodem B (ať už nastane případ a nebo b) bude vývoj konvergovat k analogickému vývoji jako v tržních ekonomikách, tj.

HDPz(t) přibližně rovno HDPz(t,TH), kde t >> B.

Hypotéza H7 (alternativní hypotéza o roli zemědělství v období přechodu pro tranzitivní ekonomiky):

Předpokládejme, že jsou pro danou tranzitivní ekonomiku splněny všechny předpoklady jako v H6 s jedinou výjimkou - pokles úrovně zemědělství po nastartování přechodu od CPE k TH bude větší než u zbytku ekonomiky. (Tato situace může nastat v důsledku kolapsu exportních trhů nebo rozpadem družstevního zemědělství bez následné podpory jiných forem zemědělství.)

Potom existuje časový okamžik t = B tak, že v krátkodobém časovém horizontu t = A až t = B období přechodu mohou nastat 2 případy:

a) podíl zemědělství roste, avšak HDPz(B) je stále menší než HDPz(A,CPE)

b) podíl zemědělství významně klesá, tj. HDPz(B) je menší než HDPz(t,TH) v intervalu

t = A až t = B, a zemědělství se dostává do značně “závislé” pozice z hlediska

ekonomického růstu.

Za časovým bodem B (ať už nastane případ a nebo b) bude vývoj konvergovat k analogickému vývoji jako v tržních ekonomikách, tj.

HDPz(t) přibližně rovno HDPz(t,TH), kde t >> B.

Poznámka: Vývoj podle hypotézy H6 je daleko pravděpodobnější než podle H7. Vyplývá to ze situace většiny tranzitivních ekonomik, kde setrvačné tendence v oblasti podpory zemědělství působí razantně proti transformaci i v období přechodu, což má jako důsledek určité “brzdné tendence”, které se mnohem více blíží vývoji odpovídajícímu H6.

Hypotéza H8 (absorpční schopnosti zemědělství na pracovní síly v období přechodu pro tranzitivní ekonomiky):

Uvažujme tranzitivní ekonomiku, pro kterou platí předpoklady obsažené v H6. Potom platí následující tvrzení: Označíme-li nastartování přechodu od CPE k TH v časovém okamžiku t = A, potom existuje bod B tak, že v krátkodobém časovém intervalu t = A až

t = B se sektor zemědělství stává absorbérem pracovních sil uvolněných z ostatních sektorů, což může vést ke krátkodobému nárůstu pracovních sil v zemědělství. Avšak za časovým okamžikem t = B začne dlouhodobý proces poklesu pracovních sil v zemědělství (paralelně s poklesem HDPz), konvergující k situaci obvyklé v tržních ekonomikách.

Poznámka: Krátkodobý trend růstu zaměstnanosti v zemědělství pravděpodobně povede ke snižování produktivity práce, a tím také konkurenceschopnosti zemědělství. Tato krátkodobá negativní tendence se, jak tvrdí hypotéza H8, brzy zastaví v bodě B (který nutně nemusí být totožný s bodem B z hypotézy H6), za nímž hypotéza H8 předpokládá žádoucí trend ve směru ke snižování zaměstnanosti v zemědělství, a tím k růstu produktivity práce a zvyšování konkurenceschopnosti.

2. Vývoj ukazatelů vybraných tranzitivních ekonomik

Pro posouzení adekvátnosti předložených hypotéz uvádíme základní ukazatele 10 transformujících se ekonomik zemí střední a východní Evropy, zahrnující následující země: Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu.

Vývoj celkové ekonomiky vybraných zemí je patrný z tab. 1, kde je porovnáván meziroční index HDP v období po zlomu. tj. přechodu k TH od roku 1990. Ukazuje se, že u všech zemí je propad ekonomiky nejméně tříletý s výjimkou Polska, kde transformace začala o rok dříve. To je v souladu se hypotézami H3 - H8, kde se předpokládá v počáteční fázi pokles všech odvětví NH.

Vývoj ukazatelů HDPz a zaměstnanosti v zemědělství v tranzitivních ekonomikách je uveden v tab. 2 a 3.

Funkční závislost HDPz na ukazateli HDPobyv ukazuje graf č.1, který je odvozen z údajů za rok 1995, uvedených v tab. 2 a 4. Na tomto grafu je patrné, že v souladu s hypotézou H1 klesá podíl HDPz u vybraných zemí z cca 13 % na cca 5 % v závislosti na HDPobyv v rozpětí 3 - 10 tis. ECU/obyv. Tomuto trendu se vymyká zejména Rumunsko s neadekvátně vysokým podílem téměř 20 %.

U většiny zemí dochází k jevu, který je popsán v H6 jako krátkodobý vzrůst ukazatele HDPz po zlomu, přičemž k bodu B, po němž nastává permanentní pokles, dochází v různých letech (viz tab. 2). Např. u Bulharska je to rok 1995, u Polska rok 1992, u ČR rok 1993 apod. Absorpční schopnost zemědělství v krátkodobém období po začátku přechodu k TH ukazuje tab. 3.

Podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkové zaměstnanosti po přechodu od CPE k TH ve většině zemí vzrůstá po určitou dobu, která nemusí nutně odpovídat růstu ukazatele HDPz. Např. pro Bulharsko a Litvu má tento ukazatel rostoucí tendenci až do roku 1996, tzn., že pro tyto země bod B podle hypotézy H8 nastane až po roce 1996, zatímco pro Estonsko nastal pokles v roce 1993 a pro Česko, Maďarsko a Slovensko prakticky ihned po roce 1989. Porovnáme-li např. údaje o HDPz a podílu zaměstnanosti za uvedené tranzitivní ekonomiky s ukazateli EU15 v roce 1995, kde HDPz je 1,7 % a podíl zaměstnanosti je 5 %, je zřejmé, že tranzitivní ekonomiky dlouhodobě konvergují k analogickým číslům. Pokud bychom protáhli křivku na grafu 1 do oblasti maximálních hodnot EU (např. hodnotu 19 tis. ECU/obyv., která odpovídá Belgii a Dánsku), dostali bychom analogický podíl HDPz ve výši cca 3,5 %. Z toho lze odvodit, že získaná křivka závislosti na HDPobyv pro tranzitivní ekonomiky je ještě poznamenaná stavem transformace, v níž se dané ekonomiky vyskytovaly v letech 1993-95 a její trend by se měl v následujících letech ještě více přiblížit hodnotám, které bychom odvodili od hodnot EU. Závislost HDPz na HDPobyv pro země EU15 je vidět na grafu č.2.

Závěry

Na základě údajů za 10 vybraných tranzitivních ekonomik a cca sedmileté časové řady lze konstatovat, že vývoj základních ukazatelů o vývoji podílu zemědělství na HDP a podílu zaměstnanosti v zemědělství na celkovém počtu pracovně činných osob ve vybraných tranzitivních ekonomikách potvrzuje formulované hypotézy H1 - H8. Přitom rozdílnost ukazatelů jednotlivých tranzitivních ekonomik je pravděpodobně dána úrovní ekonomického vývoje, měřeného ukazatelem HDP na obyvatele, což rozhoduje o tom, kdy nastane plynulý a systematický trend konvergence k tržním ekonomikám. Období po zlomu, kdy ve všech tranzitivních ekonomikách nastala ekonomická recese, obsahuje časový úsek, v němž vývoj zemědělství a zaměstnanosti může přechodně i růst, avšak zákonitě (při platnosti uvedených hypotéz) musí toto období skončit a role zemědělství i zaměstnanosti v zemědělství se bude postupně měnit v souladu s vývojem tržních ekonomik, tj. klesat na úroveň přiměřenou vývojovému stadiu ekonomiky. Krátkodobé období po zlomu přitom může být různě dlouhé (v případě Bulharska i více než desetileté), avšak z dlouhodobého hlediska na něm nelze stavět žádné rozumné alternativy agrární politiky, pokud jsou založeny na principu přechodu k tržnímu hospodářství.

V souladu s uvedenými hypotézami tedy nemůžeme u tranzitivních ekonomik očekávat v dlouhodobé perspektivě jiný trend sledovaných ukazatelů než permanentní, avšak zpomalující se pokles významu zemědělství a počtu pracovních sil v rámci NH. Současné vyspělé tržní ekonomiky nám současně ukazují pravděpodobné hranice, k nimž se tyto ukazatele budou blížit (viz graf č.1 a 2). Domníváme se tedy, že jakékoliv snahy o změnu těchto trendů mohou být “vynuceny” pouze administrativními zásahy, směřujícími ve své podstatě proti přechodu tranzitivních ekonomik k tržnímu hospodářství.

Literatura

1. Agrarwirschaft - Zeitschrift fur Betriebswirschaft, Marktforschung und Agrarpolitik,

Jahrgang 47, Marz/April 1998, heft 3/4.

2. Foltýn, I., Zedníčková, I.: Transformace zemědělství zemí střední a východní Evropy

očima zahraničních expertů, interní materiál VÚZE, červenec 1998.

3. Chenery,H., Syrquin, M.: Patternes of Development 1950-1970. Published for the World

Bank by Oxford University Press, 1975.

4. Kydd, J., Morrison, J.: Distinguishing short trem trends from longer term dynamic and

intersectorally linked patterns of change: the case of the agriculture sector in economies

in transition, uvedeno na mezinárodním semináři Halle, červen 1998.

5. Czech, Slovak, Hungarian, Polish and Slovenien Agriculture in Comparison with EU

Countries, RIAFE 1997.