INFORMACE O PROJEKTU RÁMCOVÉHO CURRICULA PRO VYSOKOŠKOLSKOU VÝUKU NĚMECKÉMU JAZYKU

18.09.1998 | Odborné konference

Information on the project of general curricula for teaching German language at university level.

PhDr. Milada Odstrčilová

Adresa autora:

katedra jazyků PEF ČZU, Praha - Suchdol

Anotace:

Příspěvek seznamuje s projektem rámcového curricula pro vysokoškolskou výuku německému jazyku s odborným zaměřením, které zpracovává novější didaktické přístupy pro odbornou jazykovou výuku a je tudíž využitelné i pro jiné cizí jazyky. Aby se tato výuka vyrovnala s požadavky integračního procesu v Evropě, musí pokračovat ve své tradici jazykového studia s odborným zaměřením a musí být kvalitativně nově vymezena. To vyžaduje moderní orientaci jejích principů, cílů, obsahů, metod, hodnocení a měření výsledků v mezinárodním kontextu. Příspěvek uvádí několik konkrétních příkladů z práce katedry jazyků PEF ČZU, která se na vypracovávání curricula spoluautorsky podílí. Sestavení rámcových osnov by mělo zajistit porovnatelnost jazykové výuky na různých vysokých školách při respektování jejich autonomie a specifičnosti.

Summary:

This contribution provides an information on the project of general curricula for teaching German with professional orientation at university level, making use of some newer didactic approaches for teaching specialized language which can be apllied to other foreign languages as well. In order to meet the requierements of the process of integration in Europe this teaching must continue in the tradition of language studies and its qualities must be newly defined. This requires modern orientation of its principles, objectives, contents, methods, evaluations and result measurements in international context. This contribution presents some particular examples from the work of the Department of foreign languages of the Faculty of Economics and Nanagement - ČZU. This Language department takes part in the elaboration of curricula as a co-author. The compilation of the curricula in outline should assure comparability of the teaching of languages at different university institutions respecting their autonomy and specificity.

Klíčová slova:

autonomní učení, curriculum, evropská integrace, integrované reálie, interkulturní vztahy, komunikativní metoda, mobilita studentů, studium cizích jazyků s odborným zaměřením

Key words:

autonomous learning, curricula, european integration, integrated study of life and institutions

inter-cultural relations, communicative method, students mobility, foriegn language studies with professional orientation

Ke společnému projektu autorského týmu z 15ti vysokých škol a univerzit v ČR a SR, mezi něž patří i katedra jazyků PEF ČZU, ve spolupráci s univerzitou v Kostnici, Goethe-instituty v Praze, Bratislavě a Varšavě a za podpory nadace Roberta Bosche ve Stuttgartu.

Podnět k vypracování rámcového curricula pro výuku němčiny s odborným zaměřením na katedrách jazyků českých a slovenských vysokých škol dal seminář o integrování linguoreálií do výuky cizých jazyků v Bratislavě v květnu 1997. Projekt je nyní ve fázi, kdy může být přikročeno k jeho postupné implementaci. Multiplikátory se stanou spoluautoři curricula, kteří se budou snažit získat co nejvíce dalších spolupracovníků. V souvislosti s projektem budou i nadále probíhat vzdělávací semináře pro pedagogy z kateder jazyků za účelem dalšího zvýšení úrovně výuky, její modernizace a optimalizace, dosažení srovnatelnosti výuky a výstupů, větší možnosti mobility studentů se zřetelem na nutnost přiblížit se více Evropské unii.

Nové rámcové plány pro výuku studia cizích jazyků doprovázejícího vysokoškolské studium odborné bohužel neexistují a jejich potřebnost je evidentí. Nároky na úroveň jazykového vzdělávání odborníků v profesní praxi stále vzrůstají a ruku v ruce se potěšitelně zvyšuje i motivace studentů. V poslední době roste i úroveň jejich přípravy ze středních škol. Zatímco v porevoluční době musely katedry jazyků čelit nízké nebo dokonce nulové znalosti dalšího cizího jazyka, způsobené hlavně dosavadním monopolem ruského jazyka ve školách, je nyní již možné u maturantů přicházejících na vysokou školu počítat s určitou solidní vstupní úrovní alespoň jednoho cizího jazyka. I když je tato úroveň stále ještě různá, mohou katedry jazyků již realizovat jazykovou výuku skutečně s odborným zaměřením a neučit jen všeobecný jazyk. Ve srovnání s výukou němčiny orientovanou čistě všeobecně musí být absolvent vysokoškolské jazykové přípravy schopen se vyjadřovat v odborných a profesních situacích obsahově diferencovaně, věcně správně, komunikativně přiměřeně, musí umět své jazykové znalosti a dovednosti využívat k samostatné komunikaci a sociálnímu jednání ve formě potřebné pro jeho budoucí profesi, popřípadě vědeckou dráhu, musí umět pracovat s odbornou cizojazyčnou literaturou v originále, zvládnout učební techniky a strategie i pro své další - celoživotní - vzdělávání. Absolvent by měl umět získávat informace z odborné cizojazyčné literatury či přednášek, předávat je, produkovat sám přiměřené texty, disponovat základními kompetencemi překračujícími rozsah oborů, jako jsou moderační a prezentační techniky, schopnost odborné diskuse, práce na kombinovaném projektu, případové studii, práce s novými informačními systémy. Ve smyslu evropské integrace tedy musí vysokoškolská výuka jazyků být součástí celkového profilu absolventa vysoké školy. Požadavek znalosti dvou cizích jazyků by měl být zachován. Odborná kompetence studentů se prokazatelně zlepšuje v procesu cizojazyčné výuky s kompetencí jazykovou a naopak. Mezioborové vztahy a výuka cizích jazyků se mohou navzájem obohacovat.

Cizojazyčná výuka bude jistě muset být i nadále diferencovaná podle dosažené vstupní úrovně studujících a bude respektovat autonomii a specifičnost jednotlivých vysokých škol a fakult. Nejvyšší nároky by měly být kladeny na doktorandskou jazykovou přípravu. ČZU zavedla již dříve v souladu s výše uvedenými trendy specializační studium spojující studium odborné s jazykovým, a to od školního roku 1992/93 tříleté rozšířené jazykové studium s odborným zaměřením na PEF, ukončené státní závěrečnou zkouškou z odborného jazyka jako 5. oborem a od školního roku 1997/98 specializační studium s názvem Evropská agrární diplomacie. Zde je jazyková úroveň posluchačů přinejmenším velmi dobrá, protože je to studium výběrové a má uspokojivou hodinovou dotaci. Aby se také běžná povinná výuka jazyků doprovázející vysokoškolské studium vyrovnala s požadavky integračního procesu v Evropě a internacionální globalizace, musí i tato výuka na katedrách jazyků pokračovat ve své tradici jazykového studia s odborným zaměřením a být kvalitativně nově vymezena. To vyžaduje moderní orientaci jejích principů, cílů, obsahů, metod, hodnocení a měření výsledků v mezinárodním kontextu. Proto stojí v centru připravovaného rámcového curricula cizojazyčná výuka orientovaná na schopnost jednání a komunikace, na obor a profesi, zaměřená interdisciplinárně, kladoucí do centra výuky studenta, integrující interkulturní reálie, podporující schopnost samostatného autonomního učení. Učitel přebírá roli organizátora učení, partnera v učebním procesu, nikoli pouze zprostředkovatele znalostí. Výuka tak respektuje a podporuje studentovu samostatnost, aktivitu, iniciativu a kreativitu. Dnešní doba klade stále větší nároky na odpovědnost studentů za své studijní úspěchy, takže i výuka cizích jazyků musí rozvíjet autonomii studentů. Cizojazyčná výuka přispívá k rozvoji osobnosti studentů, podporuje jejich kognitivní, jazykové, kreativní a sociální schopnosti, t.j. rozvíjí jejich schopnost individuální, odborné, profesní, společenské, interkulturní komunikace a jednání. Zprostředkovává tedy nejen znalosti, ale i schopnosti a dovednosti a sociální postoje. Má interdisciplinární a pragmatický charakter a holistický přístup k realitě. Žádoucí klíčové kvalifikace mají koplexní charakter, spojují odborné znalosti, metodickou a sociální kompetenci. Minimem pro dosažení cílů stanovených připravovaným curriculem pro německý jazyk je jedna dvouhodina týdně po dobu čtyř semestrů.

Některé vysoké školy již posunuly začátek povinné výuky jazyků s odborným zaměřením do vyšších semestrů, protože je to reálnější z následujících důvodů: Právě v prvních semestrech vysokoškolského studia lze sledovat vysokou fluktuaci, způsobenou přestupy, předčasnou exmatrikulací, nepřesnými představami o studiu a pod. Ve skupinách jsou příliš vysoké počty studentů. Studenti mají ještě málo znalostí z oboru, nejsou si ještě tolik vědomi nutnosti jazykových znalostí - teprve ve vyšších semestrech se rozhodují např. pro dílčí studium v cizině, konkretizují své profesní plány a jejich profesní motivace ke studiu jazyků se zvyšuje. Posunutím jazykové přípravy by se též zvýšila i ekonomičnost kateder jazyků. Kontinuita mezi jazykovým studiem na střední a vysoké škole by se dala zajistit jinou formou, např.udržovacími, přemosťovacími, intenzivními letními kurzy atd., pořádanými univerzitami či jinými institucemi. Navíc by se ti, jejichž vstupní jazyková úroveň je i po střední škole ještě příliš nízká, mohli na jazykovou výuku s odborným zaměřením v té době lépe připravit.

Domnívám se, že nejde o žádné “objevování Ameriky”, většina vysokoškolských pedagogů cizích jazyků používá moderní komunikativní metody a je vždy připravena a ochotna svou práci stále vylepšovat. Obtížnější již je finanční, technické, organizační a materiálové zajištění, příprava dalších kvalitních, adekvátních a autentických učebních materiálů podle oborů. Tady je m. j. žádoucí spolupráce kateder jazyků s technickými informačními centry jedotlivých vysokých škol. I když samostudium v multimediálních centrech nemůže nahradit živou výuku cizím jazykům, může být jejím vhodným doplňkem. Katedra jazyků PEF ČZU např. spolupracuje s rektorátním AVC při zhotovování autentických učebních pomůcek - nahrávek, vzdělávacích programů Deutsche Welle (Blickpunkt Europa - audio, Europa aktuell - video), používaných jednak ve výuce a jednak pro zájemce z řad všech studentů ve studovně jako doplňkový materiál. Nákup a instalaci přijímacího satelitního zařízení financovala pro ČZU německá strana - Deutsche Welle prostřednictvím Inter Nationes. Snaha o co největší rozmanitost použitých médií ve výuce má jednak důvody psychologické (respektovat různé učební typy studentů), jednak metodické (připravit studenty na kombinované použití médií v profesním životě či vědecké dráze). Smysluplně použitá média a materiály podporují autonomní učení, zvyšují atraktivitu výuky, zprostředkovávají autentický jazyk a autentickou skutečnost cizí kultury, mění i roli vyučujícího, který není ani nemůže být jediným zdrojem informací. Studenti jsou vedeni k samostatnému poznávání jazykových jevů a cizojazyčné skutečnosti. Mohou získávat informace z textů v partnerské a skupinové práci (řízené objevování).

Curriculum je vypracováváno pro výuku němčiny s odborným zaměřením v rámci studia na univerzitách, zařazenou do učebních osnov, ale i tento příspěvek měl ukázat, že jeho výsledky jsou využitelné pro vysokoškolskou výuku i jiných cizích jazyků, především co do zpracování novějších didaktických přístupů pro odbornou jazykovou výuku.