MÍSTO ODBORNÉHO JAZYKA A TERMINOLOGIE V CIZOJAZYČNÉ PŘÍPRAVĚ BUDOUCÍCH MANAŽERŮ

POSITION OF A PROFESSIONAL LANGUAGE AND TERMINOLOGY IN A FOREIGN-LANGUAGE PREPARATION OF FUTURE MANAGERS

Milena Dvořáková

Adresa autora:

PhDr.Mgr.Milena Dvořáková, MBA, Česká zemědělská univerzita v Praze,

Provozně ekonomická fakulta,katedra jazyků

Anotace:

Rychlá výměna informací,narůstající kontakty a spolupráce s odborníky v oblasti vědy, techniky a ekonomiky vyvolávají naléhavou potřebu zefektivnit výuku cizích jazyků, která by umožňovala dorozumět se nejen v běžných životních situacích, ale i v situacích profesního zaměření. Problematika odborného jazyka a terminologie úzce souvisí s lingvodidaktickými otázkami čtení a porozumění odbornému textu, adekvátního překladu, sémantizace, aktivního osvojování terminologického lexika, apod., proto aplikaci výsledků jejího hlubšího teoretického studia je možné považovat z hlediska potřeb pedagogické praxe na vysokých školách nefilologického zaměření za užitečnou a potřebnou.

Summary:

The fast exchange of information, the growing contacts and cooperation with specialists from the fields of science, technology and economics cause pressing need to make classes of foreign languages more effective so that they would make it possible to make oneself understood not only in common life situations but also in situations of professional orientation.

Problems of professional language and terminology closely relate to lingual and didactic questions of reading and understanding of a professional text, adequate translation, semantization, active acquisition of terminology etc. That is why the application of the result of their deeper theoretic study may be considered, from the point of view of needs of pedagogical experience at universities of non-philological specializations, as useful and necessary.

Klíčová slova a spojení:

Mezinárodní odborná komunikace, odborný jazyk a terminologie, subsystémy jazyka, ekonomická terminologie agrárního sektoru, aplikace výsledků dílčích analýz, aktivní osvojování terminologického lexika.

Key words and links:

International professional communication, professional language and terminology, subsystems of a language, economic terminology of agrarian sector, application of results of partial analyses, active aquisition of terminology

Vlastní text:

Potřeba mezinárodní odborné komunikace nabyla obzvláště v současné době, v době příprav naší země na vstup do Evropské unie, mimořádného významu. Rychlá výměna informací,narůstající kontakty a spolupráce s odborníky v oblasti vědy, techniky a ekonomiky vyvolávají naléhavou potřebu zefektivnit výuku cizích jazyků, která by umožňovala dorozumět se nejen v běžných životních situacích, ale i v situacích profesního zaměření.

Zefektivnění cizojazyčné výuky se snažíme konkrétně dosáhnout diversifikací studijních specializací, jako je např. Rozšířená jazyková výuka s odborným zaměřením, což je 3-letá fakultní specializace s intenzivní jazykově odbornou výukou v rozsahu minimálně 6-ti hodin týdně. Podrobně jsem o této formě hovořila na tomto místě v loňském roce. Nyní bych chtěla jen zmínit, že dosavadní výsledky Státních závěrečných zkoušek - z komplexního předmětu Cizí jazyk odborný (angličtina, němčina, francouzština), úspěšné absolvování 1 - 2 semestrálních stáží našich studentů na partnerských zahraničních univerzitách a vzrůstající počet hostujících profesorů, ukazují na její oprávněné postavení v nabídce nových studijních forem na PEF ČZU Praha.

Další specializací, kde je výuka cizích jazyků zastoupena velkou měrou, je celouniverzitní specializace Evropská agrární diplomacie, kde mají být postupně stále více zaváděny odborné předměty přednášené v cizích jazycích.

Pokud se vrátím k odbornému jazyku z teoretického hlediska, je nutno zdůraznit, že “není sporu o tom, že v zájmu komplexního poznání systému jazyka jako celku je třeba zkoumat nejen jazyk obecný, ale také jeho jednotlivé funkční subsystémy. Toto zkoumání má narůstající význam také z hlediska didaktické aplikace jeho výsledků ve vyučovacím procesu zejména na vysokých školách nefilologických, kde je studium cizích jazyků zaměřeno na odborný jazyk jako prostředek k získávání odborných znalostí a zkušeností v rámci světové spolupráce.” (BORSUKOVÁ, H.: Systém lexikálno-sémantických vzťahov z hľadiska výučby odborného jazyka, Nitra 1997).

Okruh otázek souvisejících s výukou a osvojováním cizího jazyka, tedy i jeho odborné složky, je velmi obsáhlý. Jde o náročný proces nabývání řečových dovedností v poslechu, čtení, ústním a písemném vyjadřování. Nevyhnutelným prostředkem formování a rozvíjení uvedených komplexních dovedností je aktivní ovládání jazykových prostředků, a to gramatiky, pravopisu, zvukové stránky jazyka, ale především terminologie, protože právě v této oblasti jsou požadavky uživatelů jazyka největší. “K tomu účelu musí být analýza konkrétního jazykového subsystému nejen kvalitativní, ale také kvantitativní, protože v konečné aplikaci výsledků takové analýzy ve vyučovacím procesu je rozhodující faktor maximální efektivnosti výsledných učebních materiálů.” (VORÁČEK, J.: Zemědělská angličtina a slovotvorná analýza její terminolopgie, Praha 1987).

V současné době se soustřeďujeme na dílčí problém týkající se odborné francouzské a německé terminologie, a to hlouběji zpracovatelné užší oblasti, konkrétní terminologie agrárního sektoru. Protože oblast odborného stylu je velmi široká jak z obecného hlediska, tak z hlediska oboru zemědělských věd, zaměřujeme se především na texty ekonomické, kde je v současné době problematika ekonomické terminologie nejen na úrovni mateřského jazyka, ale především v mezinárodním měřítku, různě chápána. Smyslem ekonomických termínů je zafixovat složitost ekonomických jevů a skutečností do obecně přejatých ideogramů. Zde pak začínají jisté potíže při doslovném překládání, protože se jen ztěží prosazují nová sémantická a syntaktická pravidla.

“V zásadě nám jde o to, přibližovat se společné agrární politice tak, jak je rozvíjena zeměmi Evropské unie, a to nejen obsahově, ale i pojmově. Pro nás je tento přístup o to významnější, že vyžaduje zvládnout souběžně i pojmy spojené s transformací direktivně řízeného zemědělství na podnikatelskou strukturu.” (KRAUS, J.: Výkladový slovník agrární ekonomiky, VÚZE, 1993).

Problematika odborné terminologie úzce souvisí s lingvodidaktickými otázkami čtení a porozumění odbornému textu, adekvátního překladu, sémantizace, aktivního osvojování terminologického lexika, apod., proto aplikaci výsledků jejího hlubšího teoretického studia je možné považovat z hlediska potřeb pedagogické praxe na vysokých školách nefilologického zaměření za užitečnou a potřebnou.

Souběžně s teoretickým zkoumáním odborného jazyka a terminologie se snažíme prakticky využívat výsledků dílčích analýz k vypracování potřebných učebních materiálů. Jako příklad lze jmenovat zcela čerstvá nebo ještě zpracovávaná skripta Němčina pro manažery agrárního sektoru či Francouzsko-český a česko-francouzský slovník ekonomických, finančních a právních pojmů používaných v agrárním sektoru. V posledně jmenovaném slovníku není cílem důkladné shromáždění terminologie z výše uvedených oborů. Jsme si vědomi rozsáhlosti zpracovávaných oblastí i toho, že by mohly být zpracovány samostatně a ve větším rozsahu. Hlavním cílem je však přispět, alespoň částečně, ke zvládnutí základní ekonomické terminologie, která se u nás v prostředí tržní ekonomiky v agrárním sektoru nejvíce transformuje. Na závěr uvádíme z výše uvedeného slovníku ukázku.

Použitá literatura:

Borsuková, H.: Systém lexikálno - sémantických vzťahov z hladiska výučby odborného jazyka, Nitra 1997

Kraus, J.: Výkladový slovník agrární ekonomiky, VÚZE, 1993

Voráček, J.: Zemědělská angličtina a slovotvorná analýza její terminologie, Praha 1987