VÝZKUM VYSOKOŠKOLSKÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V PROCESU EVROPSKÉ INTEGRACE

SCIENCE OF AGRICULTURAL UNIVERSITY EDUCATION IN EUROPEAN INTEGRATION PROCESS

Ing. Martin Maršík, doc. RNDr. Anna Čermáková, CSc., Ing. Ivana Leitmanová, CSc.

Adresa autorů:

JU-ZF, Studentská 13, 370 05 České Budějovice

Souhrn:

V příspěvku jsou analyzovány některé z odpovědí studentů posledních ročníků na JU ZF. Z výsledků je možno si udělat představu o názoru studentů na úlohu vysokoškolského studia a jejich připravenosti vstoupit na trh práce.

Summary:

There are some chosen analysis of answers of last study year students from ZF JU university, in the article. The results can show as the students opinion about quality of teaching and describe us their ability for coming employment.

Klíčová slova:

Studenti posledních ročníků, anketní šetření, studium, zaměstnání.

Key words:

The students of last study year, questions form test, study, employment.

Úvod

V rámci přípravy vstupu České republiky do Evropské unie je třeba se na tento okamžik připravit nejen po stránce legislativní, státních norem a dalších ukazatelů a požadavků, ale také v oblasti školství. Právě ve školství mají důležitou roli vysoké školy, zvláště pokud si uvědomíme, že do sedmi let má být vysokoškolsky vzděláno až 27 % populace.

Z Fondu rozvoje vysokých škol získali pracovníci Zemědělské fakulty, Jihočeské univerzity, katedry aplikované matematiky a statistiky a katedry ekonomiky a financí grant, zaměřený na uplatnění mladých absolventů vysokých škol na trhu práce. Řešitelé grantu provedli rozsáhlé statistické šetření jednak mezi studenty posledních ročníků, ale také mezi absolventy naší fakulty, kteří promovali v letech 1995, 1996 a 1997. Dále byly kontaktovány úřady práce a zaměstnavatelé, kdy bylo zjišťováno, co tyto subjekty od absolventů vysokých škol požadují, co postrádají a v čem jsou s absolventy spokojeni. V tomto příspěvku se autoři zaměřili na vyhodnocení motivace, která vedla budoucí inženýry ke studiu na vysoké škole.

Metodika zpracování

V posledním ročníku bylo formou anketního šetření a řízených rozhovorů osloveno 156 studentů čtyř oborů, které je možno na Zemědělské fakultě studovat. Studenti v dotazníku odpovídali celkem na 23 otázek, rozdělených do tří základních oblastí. První tématický okruh otázek byl zaměřen na důvod studia na vysoké škole a zpětné hodnocení vysokoškolského studia. V druhém tématickém okruhu se řešitelé zaměřili na představy respondentů o budoucím uplatnění na trhu práce a v poslední části ankety studenti odpovídali na otázky, co všechno jsou ochotni obětovat pro to, aby získali zaměstnání. Šetření byly vyhodnocováno jednak z hlediska respondentů, ale také byly analyzovány jednotlivé závislosti na pohlaví, studijním oboru a místě bydliště studenta.

.

Informace a jejich analýza

Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku jsou z odpovědí respondentů vybrána pouze ta témata, která autoři považovali za klíčová.

I. Důvody studia na vysoké škole

Mezi nejdůležitější důvody proč se studenti na VŠ přihlašují patří ”abych získal přehled a znalosti” a “abych získal odborné znalostí”. Tyto důvody na prvním místě uvedla nadpoloviční většina respondentů. Mezi závažné důvody, které hrály úlohu při rozhodování studentů, patří ještě další dvě varianty - “abych se připravil na povolání” a “abych získal čas a mohl si rozmyslet, co chci v životě dělat”. Studenti si zřejmě uvědomují, že pro jejich další profesní život nejsou důležité pouze odborné znalosti, ale také znalosti všeobecné. Odborný vývoj jde totiž tak rychle dopředu, že to co je dnes bráno jako nejmodernější metoda může být za půl roku překonané. Studenti zřejmě předpokládají, že si v praxi budou muset odborné znalosti doplnit a rozšířit.

Tab. č. 1 - Z jakého důvodu studujete na VŠ?

Why do you study university?

Vysvětlivky k tabulce č. 1 a grafu č. 1

Varianta č. Interpretace otázky

1. - abych získal přehled a znalosti

2. - abych získal odborné znalosti

3. - abych se něco naučil, i když to třeba později nebudu potřebovat

4. - abych získal čas a mohl si rozmyslet, co chci v životě dělat

5. - abych se připravil na povolání

6. - abych nemusel do zaměstnání nebo na vojnu

7. - nevím, nepřemýšlel jsem o tom

Zajímavá je otázka získání času. Respondenti po ukončení střední školy zřejmě ještě nemají ujasněnou svou profesní specializaci a chtějí toto důležité životní rozhodnutí oddálit. Žádný student neuvedl, což je potěšitelné, že o důvodu studia nepřemýšlel.

V tabulce č. 1 jsou uvedeny normované průměry vah důležitosti jednotlivých variant.

Podrobnější analýzou jsme zjistili, že se prokazatelně liší pořadí důležitosti u mužů a žen. Muži velmi výrazně, oproti ženám, vykazovali důvod studia “abych nemusel do zaměstnáni nebo na vojnu”.

Současně s tímto tématem nás zajímalo, jak zpětně studenti hodnotí studium na VŠ a jak toto studium splnilo jejich očekávání. Rozdělení četností důležitosti je uvedeno v tabulce č. 2.

Tab. č. 2 - Co mi studium na VŠ dalo?

What did bring the university study to you?

Vysvětlivky k tabulce č. 2

Varianta č. Interpretace otázky

1. - praktické znalosti pro život

2. - obecné znalosti, na kterých mohu stavět

3. - naučilo mne dělat i to co se mi nechce

4. - možnost samostatného rozhodování

5. - dostatek volného času

6. - vystupování na veřejnosti

7. - jednat s lidmi a obhajovat své názory

Rozborem tabulky normovaného průměru vah, tj. průměrné důležitosti jednotlivých variant je zřejmé, že studentům nejvíc vysokoškolské studium dalo obecné znalosti na kterých mohou stavět. Pokud tedy oslovení respondenti šli studovat na VŠ proto, aby získali přehled o studovaném oboru, tak tento jejich požadavek byl splněn.

Druhou nejsilnější odezvu měla u studentů varianta “dostatek volného času”. Otázkou je, a nad tím by se měli vysokoškolští učitelé zamyslet, zda je tento volný čas účelně naplněn. Zde se totiž otevírá prostor na tvorbu projektů jako jsou např. “case study” nebo vysokoškolské odborné činnosti.

Další skupinu vah tvoří varianty -“praktické znalosti pro život” a “možnost samostatného rozhodování”. Je potěšitelné, že se u nás již samostatnost do vysokoškolského studia dostala a studenti ji oceňují.

Studenti nebyli naopak spokojeni dle svých představ, s přípravou na “vystupování na veřejnosti”. V tomto slova smyslu by se mohl spojit dostatek volného času s tvorbou již zmíněných případových studií popř., vysokoškolské odborné činnosti. Výsledky těchto činností

musí totiž studenti prezentovat před veřejností. Možná by dále bylo vhodné, nedávat studentům v předmětech jako je marketing, statistika nebo ekonomika analyzovaná data, ale nechat je, aby si tyto údaje získali např. dotazníkovým šetřením. Tím by se dostávali do kontaktu s okolím a zlepšovalo by se i jejich vystupování na veřejnosti.

II. Pracovní budoucnost respondentů

V prvé části otázek jsme zjišťovali, zda studenti mají již v době studia pravidelný příjem. Rozdělení četností odpovědí je v tabulce č. 3. V posledním ročníku studia má pravidelný příjem 14,7 % studentů. Z výsledků jsme mimo jiné zjistili, že aktivnější jsou studenti studující obor provozně podnikatelský a všeobecně zemědělský, tedy studenti inženýrského 5-ti letého studia. Toto jsou studenti ve věku 22-23 let, kteří studují na fakultě pátým rokem a jsou tedy zkušenější a vyzrálejší než jejich kolegové z bakalářských oborů.

Zajímavé je, že v této oblasti jsou aktivnější ženy, u kterých mělo pravidelný příjem 16,3 % studentek, naopak u mužů to bylo 14,0 %. Odůvodnění tohoto výsledku může být podle nás i vyšší materiální spotřebou dívek v oblasti oblečení a kosmetických doplňků.

Tab. č. 3 - Máte v současnosti pravidelný příjem?

Do you have every month in come?

Vysvětlivky k tabulce č. 3

Varianta č. Interpretace otázky

1. - ano

2. - ne

Dále nás zajímalo, zda studenti chtějí vůbec pracovat. Výsledky jsou uvedeny v tab. č. 4. Kladně na tuto otázku odpovědělo 83,8 % respondentů a pracovat nechce 16,7 % oslovených studentů. Podrobnějším testem závislosti bylo zjištěno, že rozdělení četností u této otázky není prokazatelně ovlivněno ani studovaným oborem, pohlavím a ani bydlištěm respondenta. Je zřejmé, že odpovědi jsou závislé na materiální situaci rodiny, ze které student pochází.

Tab. č. 4 - Po absolvování studia pracovat... -

After the study you want....

Vysvětlivky k tabulce č. 4

Varianta č. Interpretace otázky

1. - pracovat chcete

2. - pracovat nechcete, ale budete muset

3. - pracovat nechcete a nebudete muset

Překvapivé pro nás bylo zjištění, že ač 83,8 % studentů pracovat chce, tak na konci studia nekontaktovalo žádného potenciálního zaměstnavatele 56,3 % studentů (tab.č. 4). Tato skutečnost svědčí o určité nevyzrálosti a lehkomyslnosti studentů, kteří mají tendence řešení problémů odsouvat na pozdější dobu. Tato skutečnost může být ovlivněna tím, že muži očekávají odchod na vojnu a ze zkušenosti svých předchůdců vědí, že je nepravděpodobné, aby v této době získali zaměstnání. Jiná situace je u žen, tam je jejich postup v této oblasti těžko pochopitelný.

Jiná situace byla zjištěna u studentů, kteří mají pravidelný příjem. Tito studenti již většinou mají přislíbené zaměstnání, nebo již v této firmě na částečný úvazek pracují. Výjimku ale tvoří studenti, kteří získávají pravidelný příjem ze státních podniků.

III. Mobilita pracovních sil

Z analýzy ochoty k mobilitě za zaměstnáním (tab. č. 5), je zřejmé, že studenti si uvědomují nutnost eventuálního dojíždění za prací. Pokud nebude práce v místě bydliště, je nadpoloviční většina studentů ochotna za prací týdně či denně dojíždět. Přesto se ale studenti nezříkají možnosti se za prací i přestěhovat. Méně než pět procent studentů není ochotna se ani přestěhovat, ani dojíždět.

Z předchozích výsledků lze odvodit, že studenti zatím nejsou fixováni na místo trvalého bydliště. Respondenti berou konec studií zřejmě také jako začátek nové etapy života, ke které patří i změna trvalého bydliště, nebo dojíždění za prací. Je třeba si uvědomit, že k této otázce je nutné si položit i otázku druhou a to otázku bydlení absolventů. Dle našeho názoru nejsou studenti končících ročníků zatím dostatečně seznámeni se systémem státních podpor bytové výstavby. Proto na JU-ZF je věnována jedna přednáška z ekonomického předmětu problematice stavebního spoření, překlenovacích a hypotečních úvěrů a státních bezúročných půjček.

Tab. č. 5 - Nenajdete-li zaměstnání v místě trvalého bydliště jste ochoten -

In case, that you will not find work in the town of your residence you will....

Vysvětlivky k tabulce č. 2

Varianta č. Interpretace otázky

1. - změnit trvalé bydliště

2. - dojíždět z místa trvalého bydliště

3. - nejsem ochoten změnit bydliště ani dojíždět