Něco stát, něco spotřebitel

Eugenie Línková o miliardách na zemědělství

Přes 80 miliard korun spolkne příprava zemědělství na vstup do Evropské unie. Ministerstvo zemědělství počítá, že polovinu z toho zaplatí státní rozpočet a zbytek připlatí spotřebitelé v růstu cen potravin. Ceny spotřebního zboží se už tolik neliší. Potraviny však jsou nejen v České republice, ale i na Slovensku, v Bulharsku a v Polsku místy až na poloviční úrovni ve srovnání se zeměmi patnáctky. Jak spočítali zemědělští ekonomové, každého jednotlivce přijde ročně pozvolný růst cen potravin na více než tisíc korun navíc. Proti strmému růstu cen za energii, pohonné hmoty, vodu, ale i služby právě potraviny rodinné rozpočty neruinují, přesto však každá vydaná koruna navíc je nepříjemná. Zvláště když s růstem cen úměrně v Česku nerostou platy a nůžky výdajů se víc a víc rozevírají. Zatímco růst cen potravin lze ještě vcelku vysvětlit a pochopit, méně se většině lidí líbí oněch více než 40 miliard korun ze státního rozpočtu na přibližování legislativ. V tomto pojmu je skryt požadovaný větší příděl subvencí do zemědělství a růst státního aparátu. Bruselská centrála Evropské unie sice nabízí různé podpůrné programy, které budou zejména působit v zemědělství, ale klade důraz na "zúřadování peněz". Finanční prostředky sice z unie přijdou, ale stát na kontrolu jejich toku každoročně vydá velké peníze v platech úředníků a na chod nově vznikajících institucí. Jak se říká, něco za něco. Pokud konečné má dáti-dal lze v případě Česka označit znaménkem plus, je to na místě. Věřme, že vynaložené miliardy se vrátí a ještě trochu zbude navíc.