Snižte schodek veřejných financí, žádá Unie

Budoucí podoba daňového systému ČR bude podle komisaře Verheugena známa do konce letošního roku

Rusnok seznámil Brusel s perspektivami dalšího vývoje české ekonomiky.

Jaroslav Lenert

Požadavek na zastavení růstu deficitu veřejných financí zazněl opakovaně při včerejších jednáních ministra financí Jiřího Rusnoka s členy Evropské komise, odpovědnými za hospodářské otázky. Uvedený trend vysvětlil Rusnok dědictvím minulosti - nepříliš povedenou privatizací a nepříliš kvalitní bankovní politikou. Po jednání ministr upozornil, že starost vyvolává rychlý nárůst veřejného dluhu v posledních letech, nikoli jeho absolutní hodnota, která v ČR dosahuje sotva 20 procent HDP, tedy méně než ve všech členských státech unie.

Komisaři pro otázky rozšíření Günteru Verheugenovi sdělil, že ČR bude schopna tento problém vyřešit ve střednědobém výhledu. "Komisař to vzal bez problémů na vědomí. Nevidím v tom zásadní problém našeho přijetí do EU," uvedl Rusnok.

Stejné otázky dostal ministr i při jednání s komisařem pro měnové a finanční otázky Pedrem Solbesem. Ten podle velvyslance u Evropských společenství Libora Sečky "sice vidí pokrok, který naše země za poslední rok udělala, ale deficit veřejných financí se mu zdá příliš velký". Proto hlavním tématem rozhovoru obou politiků byly způsoby, jak ho snížit.

Hlavním cílem návštěvy - i když často nevysloveným - bylo podle Sečky předat co nejvíce makroekonomických informací pro výroční hodnocení naší země, které se právě začíná připravovat. To by mělo být podle všech účastníků jednání ještě příznivější než loni, kdy byl hodnocen značný pokrok v přibližování naší země k Evropské unii. Rusnok komisařům vyložil, že celková ekonomická situace ČR se zlepšuje, a vyjádřil očekávání, že se to odrazí v listopadové výroční hodnotící zprávě. "Jestliže se letos budeme blížit čtyřprocentnímu růstu, dostaneme se nad tempo unie a dosáhneme po dlouhé době jistého přiblížení k její úrovni," vysvětlil ministr. Své protějšky Rusnok upozorňoval na klady současné situace - nízkou nezaměstnanost a přijatelnou míru inflace.

Hodnotící zpráva by podle něho již neměla obsahovat výtky kvůli polostátnímu bankovnictví. "Po prodeji Komerční banky již není prostor pro kritiku. Přes 80 procent bankovního kapitálu je v rukou zahraničních partnerů - ČR dnes prezentuje mnohem liberálnější obraz bankovnictví než mnohé členské země," uvedl ministr.

Značnou část jednání s komisaři věnoval vysvětlování našich postojů k daňovým otázkám. Zvláště se jednalo o české žádosti o výjimky z evropských norem. Praha žádá o přechodně nižší sazby daně z přidané hodnoty u telekomunikací a stavebních prací určených na bydlení nebo spotřební daně u pálenek a tabákových výrobků. "Jde nám o to, aby splnění předpokladů členství neznamenalo nějaké neuvážené ekonomické a sociální nárazy. Aby se některé věci rozložily do delšího času. Komisař Verheugen to velmi chápe, velmi dobře tomu rozumí," řekl Rusnok po setkání. Podotkl, že okamžité zavedení vyšších daní z některých výrobků a služeb by nedobře ovlivnilo cenovou hladinu, ale také vnímání procesu přistupování k EU veřejností. Verheugen podle ministra "velmi dobře chápe", že by při naplňování některých požadavků EU nemělo převládnout formální hledisko za cenu negativních dopadů na obyvatelstvo. Sečka potvrdil, že EK se touto otázkou intenzívně zabývá, ale dosud není vypracován ani její materiál, který bude podkladem pro debaty patnácti členských zemí, které musí přijmout jednotné stanovisko. "Prosadil se návrh, aby komise vypracovala společný materiál pro všechny uchazečské země, jako to udělala například při jednání o volném pohybu pracovníků," vysvětlil velvyslanec. Verheugen dal podle něho najevo, že se patnáctka bude snažit vyjít vstříc požadavkům kandidátských zemí na přechodná období, i když zřejmě ne úplně. "Komisař naznačil, že materiál bude nabízet kompromisní řešení, přijatelná pro obě strany. Musí však být sepsán tak, aby o něm mohli jednat všichni uchazeči o členství, a proto si jeho příprava vyžádá více času. Určitě o daních nebudeme jednat v létě, na to není unie připravena. Přesto všichni komisaři potvrdili, že chtějí tuto kapitolu uzavřít do konce roku," dodal Sečka.

Rusnok informoval Verheugena i komisařku pro rozpočet Michaele Schreyerovou o dokončování zákona o finanční kontrole ve veřejné správě, který by měl platit od září, což umožní záhy uzavřít tuto kapitolu při jednání s unií.