Evropská integrace č.21/2000

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁŘSTVÍ - VINOHRADNICTVÍ - ZELINÁŘSTVÍ - BRAMBORÁŘSTVÍ

OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VČELAŘSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

ČERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINAŘSTVÍ

ODBYTOVÉ ORGANIZACE VÝROBCŮ A JEJICH SDRUŽENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Ročník : 4 Číslo : 21 11.12.2000

Banánová válka mezi ES a USA zřejmě spěje ke svému konci

Ing. Jaroslav Zíka

Na zasedání Rady ES dne 9. října 2000 byl hodnocen návrh Komise ES ze dne 4. října 2000 na konečné vyřešení rozepře mezi ES a USA týkající se rovného přístupu států vyrábějí-cích banány na trh ES. Rada tento návrh označila za přijatelný a uskutečnitelný. Návrh je považován za největší posun v dané problematice od návrhu Komise předloženého již 10. listopadu 1999.

V rámci zmíněného řešení Komise navrhuje, aby přístup k banánovým kvótám A, B a C (viz tabulka) byl řešen na základě “kdo první přijde, bude první obsloužen”. Tento přístup vešel ve známost pod zkratkou FCFS (= “first come, first served”). Jako maximální clo pro kvótu C je navrhováno 300 EUR/t. Maximální celní preference pro dovozy ze států ACP by měla být zvýšena na 300 EUR/t, namísto původně navrhovaných 275 EUR/t. Protože toto řešení je v souladu s pravidly WTO, režim FCFS se zdá být poctivou alternativou k současné-mu systému dovozu banánů do ES.

Nový návrh Komise počítá s následujícími opatřeními :

· Počáteční clo v rámci C kvóty by mělo být 300 EUR/t, s možností jeho pozdějšího sníže-ní. Toto pružné opatření by mělo zajistit přístup ke kvótě také státům, které nejsou země-mi ACP.

· Celní preference pro státy ACP by měla být 300 EUR/t (viz tabulka), což by nemělo ohro-zit jejich napojení na trh ES.

· Systém FCFS by se měl vztahovat na všechny celní kvóty a měl by zahrnovat následující :

· předrozdělovací postup založený na prohlášení operátora o úmyslu dovézt banány, s prohlášením o množství, místu a datu vstupu banánů na území ES. Tento postup by byl otevřený pro všechny operátory a všechny země původu,

· povinnou identifikaci výrobku a dopravního prostředku již při předkládání prohlášení operátora o úmyslu dovézt banány a dostatečně vysokou kauci k zabránění spekulace a podvodu.

Přednosti systému FCFS

Systém FCFS je navržen tak, aby byl plně v souladu s pravidly WTO, počítá se zájmy nejodlehlejších výrobních států a s potřebou usnadnit obchodní operace. Systém je poctivým, pružným a průhledným způsobem administrace kvót a řadí všechny operátory a všechny výrobní země do stejné výchozí pozice. Systém je již používaný u jiných výrobků. Specifické potřeby lehce zkazitelného zboží, jako jsou banány, se přitom berou v úvahu. Konečný návrh vznikl po mnoha schůzkách zúčastněných stran. Lze proto předpokládat, že navrhovaný FCFS systém umožní urovnat vleklý spor o banánové trhy ES.

Tabulka

·

Poznámky :

· Tento článek navazuje na článek o Společné organizaci trhu banánů, uveřejněný v EI 14/2000 a dokumentuje neustálý a někdy i bouřlivý vývoj společných organizací trhů v sektoru ovoce a zeleniny.

· Země ACP jsou bývalé kolonie západoevropských států, členů ES, a zahrnují následující státy z africké, karibské a pacifické oblasti : Pobřeží slonoviny, Kamerun, Surinam, Somálsko, Jamajka, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Dominika, Belize, Kapverdy, Grenada a Madagskar.

· V některém z příštích čísel EI přineseme podrobný návrh Komise ES k řešení rozporu mezi ES a USA k rovnému přístupu států vyrábějících banány na trhy ES podle pravidel shodných s pravidly WTO.

(Volně podle Newsletter No 28, November 2000, European Commission, Directorate General of Agriculture.)

Vývoj v politických vztazích mezi USA a EU v obchodu s banány

Ing. Karolína Klímová

Evropská Unie přijímá 1.července 1993 nový dovozní režim pro banány, který významně preferuje dovoz z produkčních oblastí zemí EU, v Africe, Karibiku a Pacifiku (tzv.ACP států - viz. Tabulka 1) a poškozuje tak ostatní země především amerického kontinentu. Jde o Nařízení Rady EHS č.404/93 o společné organizaci trhu s banány, jehož součástí je zmiňovaný “banánový režim”, který umožňuje dovoz banánů ze zemí ACP bez tarifních omezení. Jediným limitem je tzv. “tradiční množství” dovozu, které je stanoveno pro každou ze zemí ACP samostatně a vychází z největšího objemu banánů dovezeného ze země do EU během jednoho roku do roku 1993, kdy začalo toto nařízení platit.

V roce 1994 zástupci Generální dohody o clech a obchodu (GATT) vydávají prohlášení, že nový banánový režim porušuje závazky GATTu. Evropská Unie však blokuje jeho přijetí. Během roku 1995 vyzývají USA ve WTO Evropskou Unii (její banánový importní režim) a prohlašují , že systém nefér diskriminuje obchodní firmy a její zaměstnance, kteří obchodují s banány. Evropská Unie není schopná v této chvíli dodržet mandát k vyjednávání o této sporné dohodě. Guatemala, Honduras a Mexiko se chystají připojit k výzvě Spojených Států. V roce 1996 se Spojené Státy spolu s Ekvádorem, Guatemalou, Hondurasem a Mexikem dovolávají nového režimu v rámci Orgánu pro sporné dohody u WTO. WTO vydává v květnu 1997 prohlášení, ve kterém se píše, že dovozní banánový režim EU porušuje závazky WTO, Generální smlouvu o clech a službách (GATS) a Smlouvu o dovozních licenčních protokolech. V září 1997 Odvolávací orgán WTO podporuje stanovení přesných pravidel. WTO uděluje Evropské Unii čas 15 měsíců (do 1.ledna 1999) na splnění definovaných pravidel. V lednu 1999, kdy je vyčerpána časová lhůta, zavádí Evropská Unie lehce modifikovaný režim, kde se znovu ukazují již dřívější porušení WTO dohod. V návaznosti na tento režim hledá USA zmocnění u WTO pro uvalení odvetných cel na výrobky Evropské Unie. WTO - Orgán pro sporné dohody (DSB) zmocňuje USA 19.dubna 1999 odvetnými tarify proti EU zahrnující sankce 191,4 milionů dolarů ročně, což je hranice ztrát, které utrpěly americké společnosti (jak spočetla žalující strana). WTO tak dovoluje Spojeným

Státům získávat cla z určitých produktů ze zemí Evropské Unie jako kompenzaci ztrát americké ekonomice, které utrpěla zavedením nového banánového režimu Evropskou Unií v roce 1993.

Tabulka 1.

Pramen : Příloha k nařízení Rady (EHS) č.404/93 (OJ L 47, 25.2.93, 1.1)

V září 1999 zástupce USA ve WTO Rita Derrick Hayes zasílá zprávu EU s úsilím vyřešit “banánový spor” a prohlašuje, že sice oceňuje snahu a tvrdou práci EU při jednání, ale navrhuje také několik řešení, jak tento spor ukončit. Za jediný možný přijatelný a s WTO kompatibilní systém považuje “tarif only” režim.

Rita Hayes posílá v únoru 2000 znovu zprávu Orgánu pro sporné dohody (DSB), kde zdůrazňuje, že současné návrhy Komise nejsou kompatibilní s WTO a neřeší stávající problém. Prohlašuje, že USA dosud nedostaly žádné alternativy od Komise kompatibilní s WTO, a že EU pokračuje v návrzích, které neakceptují návrhy karibských zemí.

Pascal Lamy (Evropský obchodní komisař), v úsilí přivést “banánový spor” ke konci, doufá v možnost volby nového režimu při setkání ministrů zahraničí EU, které se má uskutečnit 10. července. Lamy také zdůrazňuje, že jediným možným a Evropskou Unií vyzkoušeným systémem je “tarif only”. Ekonomický a sociální výbor EU (ECOSOC) však 7. dubna 2000 odmítá návrh na reformu “ilegálního banánového režimu” Evropského Společenství. Jak zdůraznili zástupci ECOSOC, navržený banánový režim “hrubě popírá princip přednosti pro oblasti ACP”. Výbor takto reaguje na základě nedávných setkání v Evropském parlamentu, kde byla odsouhlasena určitá ochrana a přednost ACP zemím i v novém režimu.

V reakci na odmítnutí začaly Spojené státy americké 20. dubna 2000 boj proti banánovým sankcím EU a reagovaly odvetně potrestáním evropských produktů celními tarify. Na to zástupci WTO prohlásili, že toto rozhodnutí USA uvalit sankce je jednostranné, předčasné, odvetné a není spojeno s vyřešením sporné dohody WTO. Počátkem června 2000 Pascal Lamy pohrozil banánovým tarifním ultimátem, požádal členské státy o silnější postoj v transatlantické diskusi o novém banánovém režimu a varoval, že jestli plány nového importního systému nepřinesou ovoce do 15.června 2000, bude usilovat o plány na liberalizaci trhu zbavením exportérů vysokých kvót. “Tarif only systém by měl přinést rozřešení situace kompatibilně s WTO” , řekl Lamy. Jako důkaz, že si Evropská Unie stojí za svým názorem, a k vytvoření systému, potřebuje Lamy podporu členských států. Nicméně evropští ministři byli v tomto ohledu velmi zdrženliví, protože v řadě států Evropské Unie se vyskytuje spíše opozice nového banánového režimu. Jde především o středomořské státy (Středomořská aliance národních producentů ovoce), které se snaží zachovat současný režim. Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko, ti všichni měli námitky na “tarif only” řešení, a připojili se k Velké Británii. Londýn pak oznámil, že by mohl přijmout tento režim kdyby jiný selhal, ale ministr zahraničí Robin Cook tlačil Komisi spíše k jinému řešení dohody o tarifech.

Evropská Komise uznává 7.července 2000 “first come first served” systém pro banánové dovozy do EU jako nejpřijatelnější řešení reformy banánového režimu, ale Aliance latinskoamerických banánových exportérů tento návrh v srpnu odmítla. Devítičlenné konsorcium prohlásilo, že je neštěstí, jestliže se i v novém pokusu sladit banánový režim s obchodními zákony pokračuje s preferencí ACP státům.

Naopak EU v září apelovala na WTO a dotazovala se legálnosti sankcí Spojených Států, které povolila arbitráž minulý rok.

V říjnových plánech na nový importní banánový režim Společenství je ustanoveno, že obchodníci, kteří budou chtít prodávat banány do EU, budou muset deklarovat lodní zásilky ještě před příjezdem do evropských přístavů. Dále se navrhuje využít myšlenku zavázat každého obchodníka k oznámení, kolik zamýšlí dovézt pod určitou kvótou a kam hodlá náklad složit. Dále se navrhuje, že jestliže by kvóta pro určité období nebo pro určitý přístav byla přesažena, každá část by se musela snížit o stejný podíl tak, aby bylo dosaženo kvotovaného limitu. Toto snížení je známo jako tzv. “redukční koeficient”. To by pak znamenalo určitý problém pro obchodníky, kterým by zůstal přebytek produkce na nákladních lodích, který by nemohly dovézt pod kvótou.

Dne 27.září 2000 znovu naléhal zástupce finančního sekretáře USA Stuart Eizenstat na Kongres, aby došlo k prodlení lhůty zákona zaměřeného k rozřešení rozhodnutí WTO proti poplatkům Spojených Států na exporty určitých potravin. “Proběhnutí této legislativy je jedinou cestou pro získání našich závazků ve WTO a vyvarování se nepředvídatelné konfrontaci s EU”, řekl Eizenstat a předal své poznatky dále Evropsko-americkému obchodní-mu výboru ve Washingtonu.

Komise v říjnu upřesňuje plány na reformu banánového režimu. V dokumentu, který prošel ministerstvy zahraničních věcích států EU, nastínila Komise praktické návrhy, jak by nový navrhovaný systém mohl pracovat, kdyby se držel světových obchodních pravidel a stále by hájil zájmy tradičních obchodních partnerů. Je pravděpodobné, že se úpravy setkají se svolením členských států, ale jen když budou jedinou cestou k ukončení obchodního sporu s USA. Naproti tomu USA a státy Latinské Ameriky jsou stále nespokojené a poukazují na nedostatečnou kompatibilitu návrhu s WTO opatřeními. “EU zamýšlí pokračovat v diskrimi-naci našich produktů”, prohlásil Alfredo Suescum, panamský ambasador ve WTO, který zastupoval devět států Latinské Ameriky, které hlasují proti “first come, first served” systému. Po představení návrhu založeném právě na “first come first served (FCFS)” systému pouze Ekvádor projevil souhlas s tímto přístupem, který je v souladu s ženevskými zdroji. Ostatní velké producentské státy (Kolumbie, Kostarika, Guatemala, Honduras, Nikaragua, Panama a Venezuela) již minulý týden schválily odmítavou dohodu. Avšak následující jednání již ukázalo námitky i Mexika, Dominikánské republiky, St.Lucii, Mauriciusu, Jamajky a Surina-mu, a téměř všechny tyto státy namítaly ve prospěch zavedení základní tarifní kvóty rozvrže-né dle historických obchodních rozdělení (v loňském roce předložený “Karibský návrh”). Námitky ze strany delegace USA byly více obecné. Země Latinské Ameriky se také dotazovaly na platnost ustanovení preferenčních tarifních podílů, které mohou být upraveny ve třetí kvótě - vyhrazená pro ACP státy - zatímco karibští mluvčí podporovali preferenční podíly. Pro ilustraci plasticity problému však největší americký exportér banánů Dole Foods navrhl dohodu, která podporuje návrh Komise.

Evropský zemědělský komisař Franz Fischler v této souvislosti naléhal, aby byl nový návrh v souladu s pravidly WTO, protože je podle něj přednější uspokojit WTO než obchodní partnery. Dále popřel, že by byl režim stále diskriminující. “Diskriminace Latinské Ameriky není účelem a nebude výsledkem toho návrhu”, řekl na setkání. Návrh Evropské Komise stanovuje, aby podíly nebo subkvóty celkových ročních limitů byly ustanoveny “ na čtrnáctidenní nebo týdenní bázi” . Před začátkem subkvotačního období - půjde o záležitost “několika dní”, jak navrhuje Komise - budou dovozci plnit importní požadavky, které budou citovat množství zamýšleného podílu. Obchodníci budou také platit vklad, který bude nevratný, jestliže dovozci přivezou méně zboží než je deklarované množství. Návrh počítá stále se třemi kvótami jako předtím : A a B kvóta pod 2,5 miliónu tun a C kvóta okolo 850 000 tun. Dříve byly A a B kvóty používané přednostně pro plodné latinskoamerické producenty, používající levné a garantované přístupy jako součást uzavřených obchodních a politických vztahů se Společenstvím. Ale v důsledku WTO opatření proti tomuto diskriminačnímu systému, minulý rok navrhla Komise zpřístupnění všech tří kvót všem příchozím dovozcům. Návrh Komise (viz. Tabulka 2) je podobný poslednímu znění představenému minulý měsíc, vyjma maximální tarifní preference pro ACP dovozy, ta je 300 ne 275 EURO/t. Základ FCFS návrhu se týká rozdělení 3 ročních kvót do období 2 týdnů. Importéři musí nejprve požádat, aby došlo k rozdělení sub-kvót několik dní před počátkem období, tak aby loď mohla připlout do přístavu Evropské Unie na začátku tohoto aktuálního období.

Tabulka 2

Pramen: AGRA FOCUS, November 2000, Agra-Europe

V případě přesáhnutí sub-kvóty by Komise uvalila redukční koeficient, který by se oznámil dovozci. Jestliže loď bude obsahovat vyšší množství banánů než je dovoleno sub-kvótou, bude dovozce muset importovat pod plnou kvótou nebo je importovat do jiné nečlenské země např. do zemí střední a východní Evropy (může státy EU projet). Fakt, že všechny tři kvóty jsou řízeny stejným způsobem (což Fischler zdůrazňuje jako hlavní kompatibilitu s WTO) , může poskytnout další možnost dollar bananas republikám k importu v rámci C kvóty. Zástupci Komise dále nabízejí, aby určitá část C-kvóty byla určena jako rezerva pro případ překročení A nebo B kvóty (ACP obchod dělá 650 000 t z 850000 pod kvótou).

Zjevnou arogancí Spojených Států a Evropské Unie a diktováním podmínek WTO dohod podrážděné ACP státy předložily hrozbu moratoria, aby byl nový systém přijat k jejich spokojenosti, a pohrozily možností blokovat spuštění nového kola WTO jednání. Reakce ambasadora Edwina Laurenta, který representoval ACP země v Bruselu, na poslední pokus Evropské Komise předložit vhodný banánový importní systém, bylo prohlášení, že jestli někdo přijme tento návrh, postaví ACP obchodníky do nevýhody. Přímo ambasador řekl: “Já si doopravdy nedokáži představit, jak to bude pracovat”. Také zapochyboval, že EU bude usilovat o svůj současný návrh. Hlavním záměrem Evropské Unie v obnoveném banánovém režimu, jak Laurent poukázal, bylo uklidnit Washington a dovést ke konci skoro 200 miliónové sankce na EU export, které byly uvaleny, když WTO posoudila systém jako diskriminující.

Na druhé straně vedl říjnové vyjednávání za Spojené Státy Greg Frazier, hlavní obchodní negociátor pro oblast zemědělské a potravinové politiky. Frazier se dotazoval na kompatibili-tu praktických detailů schématu s WTO, jak je navrhuje Komise, a považoval za diskriminaci preferenci ACP států v C kvótě. Dále řekl, že pokračování preference ACP producentů “znamená preferenci jedné strany proti druhé”.

Zástupci Komise toto stanovisko přijali kriticky, protože primární cíl návrhů je právě kompatibilita s WTO a změny vytvořené C kvótou jsou mířeny zvláště na vytvoření běžné ACP kvóty více přijatelné “dolarovými banánovými republikami”.

Dne 18.12.2000 Zemědělský výbor odsouhlasil pravidla pro evropský banánový importní režim, který by mohl následovně rozřešit dlouhotrvající mezinárodní spor a přinutit USA k přerušení sankcí proti EU příští léto. Zemědělští ministři tak dosažením politické smlouvy založené na návrhu Komise FCFS konečně uvolnili cestu možnému vyřešení dlouhotrvají-cího sporu. FCFS systém by měl platit do doby než bude přijat “tarif only” systém v roce 2006. Proti hlasovala jen Velká Británie. Mezi jinými doplněními Evropský parlament dopo-ručil držení se FCFS rozmístění importních práv při existujících kvótách na 10 let, proti Komisí navrhovaným 6, a apeloval na tarifní preferenci na banány dovážené z ACP států 300 EURO/t.

Úsilí EU podezřívat legální bázi Amerických obchodních sankcí ve vztahu k evropskému diskriminačnímu režimu ztroskotalo. WTO Orgán pro sporné dohody rozehnal námitky EU o amerických sankcích v ceně 191,4 milionů dolarů ročně, o tom, že nebyly legální, protože jim předcházelo předčasné uvalení cel. Navzdory souhlasu, že toto počáteční uvalení cel USA v březnu 1999 porušilo obchodní pravidla WTO, arbitráž sdělila, že zde nebylo žádné propojení mezi tímto postupem a eventuálními autorizovanými sankcemi uvalenými 19.dubna 1999. Protože EU nedokázala spojení mezi ilegálním zvýšením závazků a eventuálním dubnovým uvalením sankcí, soudci rozhodli, že obě akce Spojených Států byly legální.

Nakonec americká obchodní zástupkyně Charlene Barshefsky uvítala toto sdělení a řekla, že “banánový spor může a mohl by být vyřešen tím, že Evropská Unie vyhoví WTO pravi-dlům a ne tím, že povede nekončící spor”.

Seznam použité literatury:

AGRA FACTS - č.72-00, 73-00, 76-00, 80-00, 83-00, 101-00

AGRAEUROPE - č.1891, 1895, 1897, 1903, 1905, 1908, 1910, 1915, 1918, 1920, 1921, 1922, 1923, 1931

AGRA FOCUS - November 2000

http:\\www.useu.be\issues\bananadossier.html (The United States Mission to The European Union)

Vliv vstupu ČR do EU na obchod s banány

Ing.Karolína Klímová

Česká republika bude muset se vstupem do Evropské Unie vyřešit problém týkající se Společné organizace trhu s banány, protože v současné době se v ČR neuplatňuje pro dovoz banánů žádné clo. Naproti tomu Evropská Unie rozlišuje tři kategorie importů: tzv. ACP státy, které neplatí clo a mají pouze stanovenou kvótu dovozu, která je 857 700 t banánů ročně, a byla spočtena na základě nejvyššího objemu banánů dovezeného do EU za jeden rok v období před rokem 1993, kdy začalo toto nařízení platit. ACP státy většinou tuto kvótu ani nenaplní, protože roční import je okolo 650 000 t banánů. Dále to jsou tzv. “dollar bananas” republiky nebo tzv. třetí země (jde především o státy jižní a střední Ameriky), které dováží v rámci organizace WTO, a mají kvótu 2,2 miliónů tun ročně se clem 75 EURO/t. Se stejným clem pak dováží i třetí skupina importérů (tzv. nově příchozí obchodníci), kteří mají stanovenu kvótu 353 000 t ročně. Společná zemědělská politika EU tak propaguje na prvním místě soběstačnost, tedy preferenční dovoz ze svých území. To je hlavním důvodem sporu mezi Spojenými státy a státy Latinské Ameriky na jedné straně a Evropskou Unií na druhé.

Od roku 2006 by měl začít platit tzv. “tarif only” systém, který bude stanovovat jednotná cla, do té doby bude však trvat přechodné období, které vyvolává mnoho jednání a snah vyřešit problém dočasné preference ACP státům.

Česká republika nemá v současné době celní tarify pro státy, ze kterých se banány dováží.V roce 1999 se k nám dovezlo přibližně 120 000 tun banánů. Všeobecná celní sazba 14 % se uplatňuje pouze u států, kterým Česká republika neposkytuje doložku nejvyšších výhod nebo v případě, když dovozce neprokáže původ zboží. Jde o malé státy, většinou patřící mezi nejméně rozvinuté země (např.Bhútán, Komory, Samoa atd.), které nejsou v mezinárodním obchodu s banány příliš významné. V rámci dohod s GATT se nesmí zvýšit cla v ČR na dovoz banánů minimálně do roku 2000, protože do tohoto období budou platit a dohody z Uruguayského kola jednání.

Více než dvě třetiny dovozu banánů do ČR má původ v Ekvádoru, Kostarice nebo Panamě, proto bude nutné při vyjednáváních s EU vyjasnit, za jakých podmínek a především odkud bude možno banány dovážet tak, aby se významně nezvýšila spotřebitelská cena banánů v České republice.

Výše ceny závisí na klimatických podmínkách v místech pěstování a na objemech produkce. Nejvyšší cena na nákupní burze v Hamburku, které bylo v posledních letech dosaženo byla v roce 1998, kdy se pohybovala okolo 24 DM za karton, který váží 18,14 kg. Průměrná cena za poslední roky pak je 15-16 DM za karton. V přepočtu to znamená 17 Kč / kg. Mezitýdenní rozdíl v ceně může být 1-2 Kč, někdy ale i 5 Kč. Dovozní firmy však smějí na trhu Evropské Unie uplatnit pouze omezené množství, o které mezi sebou soupeří. Zbytek těchto banánů, tj.průměrně 20-30 % objemu dovozu nachází odbyt na východních trzích. Firma, která si tak již vydělala dovozem do EU, prodá zbytek produkce ve východní Evropě za nižší cenu, přibližně o 2-3 DM/karton méně. To pak sníží cenu v ČR asi na 14 Kč / kg. Ve střední a východní Evropě se tak prodá 0,5 miliónu kamionů týdně z celkového množství 4 milióny kamionů v Evropské Unii. Přesto, že průměrná nákupní cena obchodníků v ČR je 14-15 Kč/kg, průměrná prodejní cena spotřebiteli se v posledních letech pohybuje mezi 24-26 Kč/kg. (Pramen: DP Ing.Jaroslava Čechurová,ITSZ-ČZU, 2000)

To pak může znamenat další problémy se změnami cen banánů na našem trhu se vstupem do Evropské Unie.

Česká republika je připravena převzít pravidla pro dovozy banánů ES v době vstupu. K tomuto účelu bude nutné usilovat o získání potřebných dovozních kvót v minimální výši současných dovozů navýšených o předpokládaný nárůst spotřeby v dalších letech (s přihlédnutím k průměrné spotřebě banánů na osobu v ES). O tyto kvóty bude nutné navýšit celkové dovozní kvóty Společenství. Kontrolu čerpání kvót bude zajišťovat GŘ Cel.

(Pramen: Screening Kapitoly 7, část Speciální plodiny - Banány 04).

Závěr: Jestliže při vstupu do Evropské Unie přijmeme nařízení EU o Společné organizaci trhu banánů (č.404/93), které clí banány dovezené do Unie z ostatních států než jsou ACP, bude pro Českou republiku levnější (v otázce ceny banánů na našem trhu) nakupovat také ze států ACP. S těmito státy však nemáme v této době žádné dovozní smlouvy a není jisté, že bychom je se vstupem do EU získali, protože dovozci z těchto států mají svá standardní odbytiště a je možné, že tito exportéři neumožní vstup dalším zemím do tohoto systému. Může pak dojít ke ztrátě našeho mezinárodního obchodu s touto komoditou a Česká republika bude muset nakupovat z jiných členských zemí EU. Je pak nasnadě, co bude výhodnější a především také levnější.

Situace se však nemusí takto nutně vyvinout a je možné, že budeme nakupovat banány od velkoobchodníků z Unie. Otázkou však je, zda to bude pro Českou republiku finančně přijatelné a nezvýší-li se významně cena banánů na našem trhu.

(Pramen: AGRA FACTS - č.72-00, 73-00, 76-00, 80-00, 83-00)

Pozice Finska a Švédska v obchodu s banány v období jejich vstu-pu do EU

Ing.Karolína Klímová

(Poznámky z pracovní konzultace s pracovnicí finského Ministerstva zemědělství zodpověd-nou za resort banánů paní Ullou Ollilou.)

Finsko

Doposud měli banánoví dovozci přístup k celní kvótě založené na historii obchodu s banány. Clo pro latinskoamerické země v rámci kvóty je pouze 75 EUR/t, ale výše cla mimo kvótu je nezdůvodnitelně vysoká 680 EUR/t. Finští dovozci nezískali tolik licencí, kolik by potřebovali a proto jsou ceny banánů ve Finsku nyní mnohem vyšší než před vstupem do Evropské Unie.

Finsko získalo v roce 1995 na základě článku 149 (1) v Přístupové smlouvě, kde jsou uvedena obecná opatření zahrnující obchodní organizace, přechodné období. V roce vstupu se nově příchozí členské země nemusely dělit o dodatkovou kvótu 353 000 t (která odpovídala množství ročně dovezených banánů do Finska, Švédska a Rakouska) s ostatními zeměmi.

Švédsko

Na druhé straně Švédsko mělo dodatek k Přístupové smlouvě, ve kterém požadovalo, aby:

· celní kvóty Společenství pro tropické produkty se zvýšily o množství odpovídající tradičním švédským bezcelním dovozům banánů,

· vydávání licencí pro celní kvóty (a podobná opatření) bylo prováděno s ohledem na švédské dovozce.

Přes tento dodatek musí švédští dovozci pracovat podle stejných pravidel jako ostatní dovozci v EU. Ceny banánů ve Švédsku jsou v této době ještě vyšší než ve Finsku.

Finsko v současné době uvítalo nový FCFS systém, podle kterého by si měly být všechny státy v dovozu banánů rovny.

___________________________________________________________________________

Evropská integrace - Ovocnářství, vinohradnictví, zelinářství, bramborářství, okrasné zahradnictví, včelařství, hedvábnictví, čerstvé a zpracované výrobky, vinařství. Odbytové organizace výrobců a jejich sdružení v zemědělství. - Informační oběžník

Vydává: Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny a brambory a Pracovní skupina pro víno, Odbor evropské integrace, MZeČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812958, e-mail zika@mze.cz

Doc. Ing. Jiří Hodis, CSc., tel. 02/21812170, fax 02/21812958 (víno)

Ing. Renata Kocianová, tel. 02/21812278, fax 02/21812958, e-mail kocianova@mze.cz

Pro vnitřní potřebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu, okrasné rostliny a brambory, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce