Chov pštrosů afrických se stal hitem
22.06.2001 | Právo
Zatímco před šesti lety jevil náš trh o pštrosí maso zájem nevalný, dnes se stává na jihozápadě Čech, kde sídlí osm pštrosích farem, hitem. Maso největšího žijícího ptáka naší planety, vysokého až 2,75 metru a vážícího i přes sto kilogramů, chutná jako telecí, je neobyčejně libové, s velice nízkým obsahem cholesterolu a s vysokým obsahem proteinů. "Mám prázdné mrazáky. Všechno je vykoupeno. Zítra odvážím další kusy na jatka," svěřil se majitel pštrosího chovu z Dolní Lukavice Jan Pintíř, který se domnívá, že nevídaná poptávka je odpovědí na nemoc šílených krav, podobně jako tomu bylo v Anglii. "Kilogram masa dnes vyjde na 380 korun, ale dříve byla cena zhruba o sto korun nižší. Možná by zase mohla klesat, chovatelů přibývá," dodal. Před lety investoval Pintíř do šesti chovných zvířat přes milión korun. V roce 1998 čítalo stádo šedesát kusů a letos pokleslo na pětatřicet. V příznivých chovných podmínkách snese pštros okolo 60 vajec ročně. "Obrovské pštrosí vejce o objemu asi čtyřiadvaceti slepičích vajec, nasytí osm až deset lidí. Musí se však vařit téměř půl druhé hodiny," říká pošumavský farmář Zbyněk Škoda. "Zvířata jsou zralá pro jatka už čtrnáct měsíců po vylíhnutí, ale zpočátku vyžadují neuvěřitelnou piplačku v hygienickém prostředí," poznamenal s tím, že pštros je ptákem nadmíru ekonomickým. Vedle konzumního masa se zpeněží také kůže, která má být kvalitou srovnatelná s krokodýlí nebo sloní. Je téměř pětkrát pevnější než kůže hovězí. Celková plocha kůže jatečního zvířete činí až půl druhého metru čtverečního. Ve vybraných prodejnách s koženou galanterií v Domažlicích a Plzni, se letos poprvé objevily vzorky pštrosích kožených produktů.
Další články v kategorii
- CIS platba na telata masného typu (02.05.2026)
- Meteorologové: Letošní březen a duben byly v Česku nejsušší za desítky let (01.05.2026)
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)
- Na opatření proti suchu v lesích dá Zlínský kraj více než loni (30.04.2026)

Tweet



