ZAHRANIČNÍ OBCHOD S OBILOVINAMI A VÝROBKY Z NICH

FOREIGN TRADE OF CEREALS AND THE PRODUCTS OF THEM

Jarmila Peterová

Adresa autora:

Ing. Jarmila Peterová,CSc Česká zemědělská universita, PEF, KZE, 16521 Praha 6 - Suchdol

Anotace:

Příspěvek se zabývá rozborem příčin vývoje zahraničního obchodu obilovinami a výrobků z nich v letech 1991 až 1998. Analýza prokázala, že příčinou poklesu ukazatele saldo zahraničního obchodu komodity celkem v mil. Kč je nepříznivě se vyvíjející saldo ZO obilovin v t, stále rostoucí zásoby obilovin a růst ceny zemědělských výrobců pšenice potravinářské. Základem analýzy jsou jednofaktorové regresní funkce a pětirovnicový simultánní model.

Poznatky uváděné v článku vyplývají z řešení institucionálního výzkumného záměru CEZ:J03/98:411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Summary:

The cuntribution is interested in the analysis of development of foreign cereals trade and the products of them from the years 1991 to 1998 include. The analysis has proven that the reason why the index of saldo foreign commodity trade in mil.CZK had dicreased on the whole is inadequately developing saldo of foreign cereals trade in tunes, the rising stock cereals and increase of farm price of hard wheat.

Pieces of knowledge mentioned in the article resultr from the solution of the institutional research intention CEZ:J03/98:411100013 “Efficient integration of the Czech agrarian sector in frame of European structures - a presumption of permanent sustainable development”.

Klíčová slova:

regresní analýza, simultánní model, zahraniční obchod, obiloviny, výrobky z obilovin

Key words:

regression analysis, model, foreign trade, cereals, products fo cereals

Úvod

Zahraniční obchod by měl v rámci ekonomiky plnit funkci stabilizátoru v oblasti zásobování domácího trhu surovin i spotřebního zboží. Aby nedocházelo k zadlužování ekonomiky měl by mít v zásadě nulové nebo lépe kladné saldo v Kč obecně nebo minimálně u těch komodit, které lze v našich výrobních podmínkách produkovat (kompetitivní zboží). Skupina obilovin a výrobků z nich k nim bezesporu patří a měla by se tedy podílet na tvorbě kladného salda ZO.

Sklizeň obilovin v ČR má v průběhu let 1991 - 1998 sestupný trend především v prvních třech letech. Od roku 1994 je poměrně stabilní , variační koeficient (dále jen K var) dosahuje výše 6,06 %. Stability je dosahováno neefektivní cestou růstu ploch v průměru o 10 tis. ha ročně a poklesem výnosu v ročním průměru o 0,07 t na ha.

Domácí spotřeba v tunách celkem, stejně jako spotřeba potravinářského obilí stagnuje, trendy lineární i nelineární funkce signalizují neprůkazně, ale shodně, nepatrný pokles. Variační koeficient má hodnotu 3,45 %.

Nejméně vyrovnaný vývoj má z bilančních ukazatelů úroveň zásob, jejíž K var má hodnotu 31,8 %. Vysoké odchylky plus a minus od průměru se střídají téměř pravidelně.

Porovnáme-li si v bilanci vykazovanou výrobu s domácí spotřebou celkem, pak v pěti letech z osmi hodnocených je ČR nesoběstačná v rozsahu -56 tis. tun v roce 1998 až po - 495 tis. tun v r. 1995. Nejvyšší bilanční převis má hodnotu + 795 tis. tun obiovin.

1. Materiál a metodika

Cílem práce je zhodnotit vývoj zahraničního obchodu komodity obilí a výrobků z něho vyrobených, nalézt faktory, které jeho úroveň ovlivňují a jejich vliv kvantifikovat. Zdrojem podkladových údajů, shromážděných za roky 1991 až 1998 byly příslušné části publikace “Zpráva o stavu českého zemědělství” a “Situační a výhledová zpráva Obiloviny” s údaji z uvedených let. Do sledování bylo zahrnuto 35 různých ukazatelů popisujících uvedený problém a související vztahy. Metoda zpracování spočívala ve zjištění variability proměnných pomocí variačního koeficientu (K var ) a vzájemné korelace mezi všemi proměnnými na základě korelační matice. Dále byly zvoleny endogenní proměnné (y) a pomocí lineární a mocninné funkce kvantifikovány parametry exogenních proměnných (x) k nim a ostatní charakteristiky. Na základě parametrů z jednoduchých regresních funkcí a korelační matice byl navržen a kvantifikován pětirovnicový simultánní model charakterizující vztahy komodity obilí a výrobků z něho v oblasti bilancí s vazbou na zahraniční obchod.

Možnosti modelování byly výrazně omezeny délkou časové řady. Pro kvantifikaci parametrů modelu byl proto jako další člen řady zahrnut i průměr příslušné proměnné. Z důvodů jednoho stupně volnosti je k průkaznosti jednotlivých parametrů modelu požadována hodnota 6,3 pro 90 % hladinu významnosti. Strukturální forma modelu byla následně převedena do redukovaného tvaru, který bude sloužit pro další práci s nim.

2.Analýza trendových funkcí v odvětví obilovin a výrobků z nich

Vlastní analýza obsahuje prakticky dva na sebe navazující celky. V tabulce č. 1 jsou zachyceny trendy a úroveň kolísání jedenácti ukazatelů charakterizujících úroveň produkce obilovin a výrobků z nich vyráběných.

Jako charakteristika cenové úrovně obilovin na domácím trhu byla zvolena cena zemědělských výrobců (dále jen CZV) potravinářské pšenice, neboť je často předmětem zahraničního obchdu a na její pohyb reagují velmi ceny všech ostatních obilovin. Cenová úroveň na světovém trhu je charakterizována referenční světovou cenou (dále jen RC) pšenice. Z údajů je patrné, že CZV překročila výši RC pouze 2x a to na začátku hodnoceného období, v průměru se pohybuje o 450,- Kč níže. Obě ceny v dlouhodobém trendu rostou. Díky stabilitě sklizní i domácí poptávky je CZV méně pružná.

Z cereálních výrobků se průkazně zvyšuje výroba pšeničné mouky, cukrářských výrobků a škrobu z obilí včetně jeho derivátů. Trend růstu sice nepřesvědčivě, ale shodně signalizují obě funkce i u sladu.

Naopak výrazný a průkazný pokles má výroba chleba. Její pružnost a průměrný meziroční pokles se sice sníží, vypustí-li se z trendu rok 1991, tedy období největší změny, ale těsnost závislosti a průkaznost parametru se zvýší, tzn, že trend poklesu i tak trvá. Problém podstatné změny z roku 1991 na rok 1992 se ještě výrazněji projevuje u bílého pečiva. Tam nezahrnutí údaje roku 1991 do trendu mění neprůkazně klesající funkci na funkci, která je charakteristiská sice jen mírně rostoucím, nicméně průkazným trendem (R2 = 0,76). Jednoznačně v průběhu celého období klesá výroba ostatních jedlých mouk.

Těmito základními charakteristikami v odvětví obiloviny jsou pak tvořeny podmínky pro vývoj zahraničního obchodu s obilovinami a výrobky z nich. Dříve než ho žačneme popisovat je třeba dodat, že ekonomika ČR, koncipovaná jako otevřená tržní ekonomika, je ovlivněna poměry na světovém trhu. Ten je charakterizován stabilní úrovní produkce v rozsahu kolem 1,7 mld. tun, s tendencí mírně rostoucí a spotřebou zhruba na stejné úrovni s tendencí rostoucí nepatrně rychleji. Rozsah světového obchdu se ročně pohybuje na úrovni 14 až 20 % ročního objemu výroby a jeho poměr ke spotřebě soustavně nepatrně klesá. Je výsledkem snahy většiny států o saturaci domácí trhu vlastní výrobou a je vysoce citlivý na solventnost hlavních dovozců. V kontextu těchto údajů je třeba upozornit na skutečnost, že v přepočtu na obyvatele vyrábí ČR tolik obilovin, jako málokterý stát ve světě. Ty , které mají v posledním jmenovaném ukazateli vyšší úroveň jsou stabilně exportéry obilovin. Příčiny proč ČR do této skupiny nepatří je třeba hledat v efektivnosti spotřeby krmného obilí. Touto problematikou se příspěvek nezabývá.

Následující tabulka obsahuje trendové charakteristiky 16 ukazatelů , které se vztahují k zahraničnímu obchodu s obilím a výrobky z něho.

Většina uvedených charakteristik vývozu má vysokou variabilitu v jednotlivých letech a tím slabě průkazné trendy. Vývoz obilí v t s ročními hodnotami od 16,5 tis. t až do 1145 tis. t má koeficienty lineární i mocninné funkce neprůkazné, obě však shodně potvrzují pokles. Příčinu výkyvů, ani trendu nelze uspokojivě vysvětlit ani z úrovně sklizně, ani z výkyvů spotřeby na domácím trhu. Regresní funkce dosti jasně ukazují, že k poklesu vývozu dochází i v případě, že roste převis výroby nad spotřebou na domácím trhu . Z analýzy vztahu k úrovni sklizně lze vypočítat, že podmínky pro vývoz jsou vhodné, dosáhla-li sklizeň v minulém roce hodnotu nad 6,1 mil. t, což je běžně dosahovano. Ze vztahu vývozu k zásobám, jako dalšímu faktoru, který vývoz ovlivňuje, lze zjistit, že kritickou hranici 709 tis. tun zásob obilí nedosáhla ČR pouze v roce 1996. Vývoz reaguje nepřímo úměrně na růst CZV. Reakce je logická s ohledem na jeho výsledek explicitně ovlivněný cenou na světovém trhu (RC). Vývoz obilí v tunách z ČR však klesá i v případě, že roste jeho vývozní cena (VýC). Ta je absolutně dostatečně vysoká, neboť se pohybuje, s vyjimkou let 1995 a 1997, nad úrovní RC i nad ročním průměrem cen kotovaných na burse Londýn a zejména Budapešť. Reakce VýC na RC je nepružná. Z rozboru plyne, že organizacím exportujícím obilí záleží spíše na ekonomických výsledcích vývozních operací než na stabilitě domácího trhu obilovin, tj. požadovanou vysokou vývozní cenou snižují objem vývozu v tunách. Svým dílem však k této situaci přispívají i zemědělští prvovýrobci tím, že soustavně vyvíjejí tlak na růst CZV u potravinářské pšenice.

Ve skupině výrobky z obilovin má pšeničná mouka vysokou variabilitu a neprůkazný klesající trend. Vývoz sladu je v jednotlivých letech vyrovnaný , jeho rostoucí trend v tunách se nepotvrdil. Je ale základem stability a již vysoké průkaznosti další rovnice, vývozu výrobků z obilovin, na jejichž hodnotě v Kč se podílí z více jak tří čtvrtin každoročně. Z logických vazeb obou ukazatelů lze vyvodit, že k jeho nízké objemové vývozy jsou doprovázeny vyšší cenou a naopak. Odpověď na otázku co je příčina a co následek by bylo možné dát pouze na základě rozborů jednotlivých nabídek a uskutečněných kontraktů.

Nestabilita vývozu v Kč za komoditu celkem souvisí s problémy popsanými ve vývozu obilí v tunách. Vývoz výrobků z obilovin je ale hlavní přičinou toho, že vývoz celkem za komoditu v mil. Kč má sice v parametrech neprůkazný, ale rostoucí trend.

Ukazatele dovozu obilí v t mají vyšší těsnost závislosti, mocninná funkce vysoce průkazně a se střední těsností závislosti signalizuje jeho růst. Lineární funkce ve tvaru

y = 2014015 -0,25 xt - 1 a s R2 = 0,41

říká, že jednou z příčin růstu dovozu je nízká úroveň sklizně v předcházejícím roce. Podle ní by se dovoz teoreticky zastavil při sklizních převyšujících úrodu 8 mil tun. Neprůkazně, ale logicky reaguje funkce dovozu i na úroveň zásob, jejichž pokles dovoz zvyšuje. Růst dovozu stimuluje i růst CZV potravinářské pšenice. Vztahu lépe vyhovuje mocninná funkce ve tvaru

y = 0,0017 x 2,33 s hodnotou R 2 = 0,62.

Předpoklad, že i dovozní operace respektují zároveň situaci na vnitřním i zahraničním trhu, dokazuje skutečnost, že vývoj dovozu nejlépe vystihuje ve vazbě na různé cenové okruhy rovnice

y = 579935 - 107,8 x s R2 = 0,7

pro x konstruované jako rozdíl mezi dovozní cenou (DoC) a CZV. K poklesu rozpětí dochází v našich podmínkách především vlivem růstu CZV, jejíž trend má rovnici y = 2133 + 263x s R2 = 0,77. Dovozní cena má trend neprůkazný s ročním průměrným přírůstkem ve výši pouze 22,- Kč. S K var = 18,5 % kolísá kolem průměrné hodnoty 5800,- Kč. Z průběhu rovnic je patrné, že sama rostoucí dovozní cena, roste-li pomaleji než CZV nebrání růstu dovozu v tunách. Ten retarduje z cen pouze pokles CZV a její soustavné udržování na úrovni nižší než DoC. Pokles DoC pod úroveň CZV na domácím trhu způsobuje rychlou eskalaci dovozu.

Ve vztahu k RC je DoC vyšší , dosahuje indexů od 1,14 až do 1,51. V zásadě lze tvrdit, že čím je index vyšší, tím je dovoz v t nižší. Poměr mezi DoC a CZV se pohybuje v inter valu indexu 1,11 až 2,32 a roste-li, pak zpravidla z důvodu poklesu CZV a tím ovlivňuje pokles dovozu. I toto chování naznačuje, že prioritou není stabilizace vnitřního trhu, ale ekonomický efekt dovozní operace. Vlastní výši DoC by bylo možné analyzovat pouze se znalostí přesné struktury dovozů, v rozdělení na osivo (většinou bez cla) a merkantil (zatížený různým clem s ohledem na zemi původu).

Dovozy pšeničné mouky a sladu jsou ve vztahu k domácí výrobě objemově méně významné. I jejich finanční vyjádření má menší váhu, nicméně stojí za povšimnutí, že obě funkce signalizují s vysokou těsností závislosti a průkaznými parametry vysoce pružný růst. Stejný trend má i dovoz v mil. Kč za komoditu celkem.

Z výše popsané úrovně vývozu a dovozu a vývoje faktorů, které na ně působí vyplývá potom saldo zahraničního obchodu (dále SAZO) konstruované vždy jako vývoz minus dovoz. Z tabulky č. 2 je patrná nestabilita této charakteristiky, která se jednoznačně odvíjí od nestability SAZO v t obilí. Všechny lineární trendové funkce hodnotí dlouhodobý trend sald zahraničního obchodu sice velmi neprůkazně, ale jako klesající. Jedinou vyjimkou je SAZO výrobků z obilí v mil. Kč.

SAZO v Kč za celou vertikálu reaguje v zásadě logicky na většinu faktorů, které přichází v úvahu jako jeho příčiny. Vliv SAZO obilí v t unách je však sám o sobě tak vysoký R 2 = 0,96 s průkaznou konstantou i parametrem, že přižazením dalších proměnných do rovnice sice dále roste těsnost závislosti až na 0,98, ale parametry jsou neprůkazné i když mají logický směr.

3. Konstrukce ekonometrického modelu komodity obiloviny a výrobků z nich

Na základě výsledků jednoduchých korelací a zásad pro modelování, plynoucích z korelační matice, ve které bylo zahrnuto 35 různých proměnných, včetně řady jejich zpoždění, byl navržen a kvantifikovám následující simultánní model.

Deklarace proměnných použitých v modelu

y1 sklizeň obilí v tis. t SKL

y2 vývoz obilí v tis. t Vý

y3 dovoz obilí v tis. t Do

y4 zásoby obilí v tis. t ZAS

y5 saldo zahraničního obchodu obilovin celkem (obilí + výrobky) v mil. Kč SAZOC

x1 domácí spotřeba obilí celkem v tis. t DSp

x2 cena zemědělských výrobců pšenice potravinářské v Kč/t CZV

x3 zásoby obilovin v tis. t v čase t-1 ZAS t - 1

x4 rozdíl mezi vývozní cenou obilí a CZV pšenice potravinářské v Kč/t RVýC

x5 rozdíl mezi dovozní cenou obilí a CZV pšenice potravinářské v Kč/t RDoC

x6 sklizeň obilí v tis. t v čase t - 1 SKL t - 1

x7 saldo zahraničního obchodu obilí v tis. t SAZOO

x8 saldo zahraničního obchodu obilí v tis. t v čase t-1 SAZOO t - 1

x9 jednotkový vektor

Tab.č. 3 Kvantifikace parametrů strukturálního modelu obilovin

SKL = 3562,6 + 0,469 Dsp + 0,00881 CZV - 0,091 SAZOC + u 1t R2 = 0,69

t-test 16,6 1,37 1,99 1,63

Vý = 1472,34 + 0,25 ZAS t -1 - 0,38 CZV - 0,24 RVýC + u 2 t R2 = 0,57

t-test 4,7 0,86 1,61 1,43

Do = 795,83 - 0,184 ZAS - 0,088 RDoC + u 3 t R2 = 0,89

t-test 10,2 2,68 5,17

Z AS = -1358,25 + 0,419 SKL t -1 -0,633 SAZOO t -1 + u 4 t R2 =0,80

t-test 5,8 2,1 3,71

SAZOC = 762,3 +3,51 SAZOO + u 5 t R2 =0,96

t-test 2,1 13,9

Matice multiplikátorů k uvedenému simultánnímu modelu, která obsahuje vliv exogenních proměnných na proměnné endogenní má následující parametry :

4. Závěr

Jak strukturální, tak i redukovaný tvar modelu poskytují logicky interpretovatelné parametry. Cena zemědělských výrobců potravinářské pšenice se ukazuje jako citlivý regulátor celé bilance obilovin. Její růst stimuluje sklizeň, ale zároveň retarduje vývoz. Snaha o dosažený kladného efektu vývozní operace, tj. převis vývozní ceny nad CZV je pak jen dalším faktorem vývoz omezujícím. Logicky z toho vyplývá, že vývoz bude úspěšný za předpokladu, že vývozní cena bude pod úrovní ceny domácího trhu, tedy bude uplatněna vývozní subvence.

Dovoz pak stimuluje pokles sklizně a při nízké úrovni dovozních cel všechny nabídky s dovozní cenou nižší než je CZV na domácím trhu, což je situace na evropském trhu obilovin dosti často pravděpodobná (viz. Bursa Budapešť po značnou část roku 1998/99).

Kladné SAZO v tunách se pak za stávajících cenových podmínek zdá být dostatečně spolehlivou zárukou toho, že celá komodita přispěje do SAZO agrárního sektoru kladnou částkou.

Cena zemědělských výrobců by měla spolehlivě uhrazovat jednotkové nálady, aby stimulovala zemědělce k výrobě kvalitních obilovin. Pří růstu výnosu, tedy růstu sklizně efektivní cestou, by ale pěstitelé měli prokázat pokles jednotkových nákladů a tím vytvořit prostor pro pokles ceny na domácím trhu a usnadnit tak i případné vývozní operace.

Přijmeme-li z rozboru plynoucí tvrzení, že nestabilitu bilance komodity obilovin narušují spíše nepřiměřené dovozy, a že v důsledku snah po zvýšení efektivnosti konverse obilovin v živočišné výrobě lze očekávat další zvýšený tlak na tvorbu zásob, pak mimo vcelku neprůchodného zavedení dovozních kvót nebo zvýšení cel je cestou k vyrovnané bilanci, při zachování současné úrovně sklizně výroba a vývoz zušlechtěných výrobků z obilovin potravinářských i nepotravinářských, s nimiž, zdá se, dosahujeme na zahraničních trzích lepší výsledky.

Seznam použité literatury:

1. Zpráva o stavu českého zemědělství, MZe ČR, 1994 - 1997

2. Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin v ČR, ČSÚ Praha, 1994 - 1997

3. Výroba vybraných výrobků v průmyslu ČR, ČSÚ Praha, 1994 - 1997

4. Svatoš M. a kol.: Efektivnost zemědělského ZO před vstupem ČR do EU, Závěrečná zpráva III. etapy projektu, Praha 1998, ISBN 80-213-0475-8