TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ REGIONŮ A STRUKTURÁLNÍ PŘEDPOKLADY KONKURENCESCHOPNOSTI ...

Trvale udržitelný rozvoj regionů a strukturální předpoklady konkurenceschopnosti agrárního sektoru

Sustainable development of regions and structural preconditions of competitive agrarian sector

Růžena Krninská, Milena Doktorová, Jan Leština, Ladislav Rolínek

Adresa autora:

Ing. Růžena KRNINSKÁ, CSc., Ing. Milena DOKTOROVÁ, CSc., Ing. Jan LEŠTINA,CSc., Ing. Ladislav ROLÍNEK, Jihočeská univerzita - Zemědělská fakulta, katedra řízení,

Studentská 13, 370 05 České Budějovice

tel.: 038/777 24 85 e-mail: krninska@zf.jcu.cz

Anotace:

V rámci řešení grantového projektu NAZV č. EP 7257 jsme se pokusili vymezit strukturální předpoklady konkurenceschopnosti českého zemědělství. Východiskem byla rozsáhlá analýza zemědělské produkce České republiky v období 1981-1997 v porovnání s vybranými evropskými zeměmi (Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Holandsko). Provedené analýzy prokázaly trvalé prohlubování nerovnováhy a nestability agrárního sektoru v ČR po r.1989. Zemědělství přechází v současné době na velmi nízkou úroveň intenzity výroby při nízké funkci nebo absenci systémových zpětných vazeb. Hospodaření na zemědělských půdách představuje ze 75% rozhodující způsob využívání krajiny. Pro rozvoj regionů ČR v souladu s integračními procesy EU bude nezbytná podpora trvale udržitelného rozvoje ve spojitosti se zemědělsko-lesnickým obhospodařováním krajiny a to především z hlediska hydrologického. Česká republika se nachází na rozvodí tří moří a je vlastně pramennou oblastí i pro některé země EU. V souvislosti s požadavkem na čistotu vod odtékajících z našeho území by se měla odvíjet i strategie podpory trvale udržitelného rozvoje některých regionů v ČR.

Summary:

Within the solution of grant project NAZV no EP 7257 we attempted to outline structural preconditions of Czech agriculture competitive ability. The source material used was an extensive analysis of agricultural production of Czech Republic in the years 1981 - 1997 compared to chosen European countries (Belgium, Denmark, Germany, France, Holland).

Accomplished analyses indicated permanent increase of agrarian sector unbalance and instability after 1989. Agriculture gets to a very low level of production rate at low function or absence of system feedback.

75%of the decisive land use is represented by agricultural management. To achieve the development in Czech Republic regions in accordance with EU integration processes it will be necessary to promote sustainable development in connection with agricultural - forest landscape management, mainly with respect to hydrology. Czech Republic is situated at the watershed of three seas and is actually spring area for some EU countries. The demand for purity of water flowing out of our territory should influence the strategy of sustainable development production in some regions in Czech Republic.

Klíčová slova:

Zemědělská soustava, strukturální analýza, konkurenceschopnost zemědělství, udržitelný rozvoj regionů

Key words:

Agricultural structure, structural analysis, competitive agriculture, sustainable development of regions

Úvod

Příspěvek vznikl z podpory grantu NAZV č. EP 7257. Cílem výzkumu bylo vymezení strukturálních předpokladů konkurenceschopnosti českého zemědělství. Východiskem bylo provedení rozsáhlé analýzy zemědělské produkce České republiky v období 1981-1997 v porovnání s vybranými zeměmi Evropské unie - Belgie, Dánsko, Německo, Francie, a Nizozemí.

Materiál a metoda

Pro analýzu struktury zemědělských soustav (dále jen ZS) v časovém období 1981-1997 jsme zvolili země Evropské unie, nacházející se ve stejném geografickém prostoru jako Česká republika, a to Belgii, Dánsko, Německo, Francii a Nizozemsko. Parametry vnitřní struktury zemědělských soustav a výpočet uhlíkové bilance byly pro všechny země vypočítány jako průměr let 1993-1997. Vstupní údaje pro analýzu jsme získali z ročenek Eurostatu 5A a 5B a z databáze Českého statistického ústavu. Výpočet parametrů struktury ZS a uhlíková bilance byly provedeny podle Kudrny (1986).

Výsledky a diskuse

Současná struktura ZS Belgie, Dánska, Německa, Francie, Nizozemí a České republiky

Tyto středoevropské země mají rozdílnou rozlohu, lidnatost i přírodní podmínky, které v jejich historickém vývoji determinovaly způsob využití území, a tedy i vnitřní struktury zemědělských soustav.

V časovém období 1981-1997 se srovnáním dvou navazujících pětiletých období (1986-1990 a 1991-1995) jsme provedli základní analýzu struktury ZS těchto vybraných zemí. V tab. č.1 jsou uvedeny parametry současné vnitřní struktury zemědělských soustav hodnocených zemí včetně bilance aktivního uhlíku v časové řadě 1993-97. Vstupní data, která byla převzata z ročenek bohužel nedávají úplné časové řady a nedovolují provést výpočet některých parametrů, zvláště pro ZS Nizozemí.

Tab.č. 1 : Vnitřní struktura ZS vybraných zemí EU a ČR (průměr období 1993-1997). The internal structure of agricultural system in the choice countries of EU and Czech republic (periode average 1993--1997).

1) country/parametr; 2) structure of plants from arable land ; 3) cereals; 4) root crops-sugar beet;

5) potatoes; 6) oilseeds; 7)perennial green and meadows from arable land; 8) annual green fodder; 9) green maize;10) permanent grassland; 11) permanent meadows; 12) the other plants ; 13) parameters of structure;

14) production of dry matter plants (t) per 1 ha agricultural land; 15) density of cattle (pcs) per 1 ha agricultural land; 16) doses of pure nutriens in kg per 1 ha agricultural land : total Nitrogen - Phosporus - potassium;

17) parameter Eta 0; 18) the evalution of structure of agricultural system in the relation to carbons balance (the overage 1993-1997); 19 ) total volume of carbon in 1000 t; 20) carbon of cereals in 1000 t; 21) production of cereals in 1000 t; 22) production of dry matter of perennial fodder and permanent meadows in 1000 t ;

23) poduction of dry matter of root crops in 1000 t; 24) total volume of carbon - production of cereals; 25) production of dry matter of perennial fodder and permanent meadows - production of carbon of cereals 26) carbon of cereals - production of dry matter of root crops

Účinnost zemědělských soustav vyjadřuje výnos suché hmoty plodin z 1 hektaru zemědělské půdy. Z tabulky č. 1 je zřejmá vysoká produkční účinnost ZS Belgie, kdy hodnota tohoto parametru dosahuje 8,18 t/ha suché hmoty a střední účinnost ZS Německa a Francie s hodnotami 6,54 a 6,00 t/ha. U ZS Dánska a Holandska nebylo možné pro chybějící údaje velikost tohoto důležitého parametru vypočítat. Výnos suché hmoty z 1 ha zemědělské půdy na úrovni 4,39 t/ha dokládá velmi nízkou současnou produkční účinnost ZS České republiky. Při použití maximálních výnosů plodin dosažených v období 1987-1990 pro výpočet parametru, vzrostla jeho hodnota na 6,18 t/ha (Kareš a kol., 1998). To znamená, že při stabilizaci výnosů na tuto úroveň by dosáhla ZS ČR produkční účinnosti Francie a přibližovala by se Německu.

Kvalita zdrojů uhlíku řadí Belgii k zemědělským soustavám holandského typu (Kudrna, 1984) s vysokou výměrou i výnosem TTP (58,1%, 6,61 t/ha). V soustavě je i vysoké zastoupení vysokoprodukčních víceletých pícnin a luk na orné půdě (25,4%, 8,56 t/ha). Z výpočtu uhlíkové bilance vyplývá, že soustava má nadbytek uhlíku víceletých pícnin pro produkci obilovin, vysoký objem okopanin - cukrovky a brambor (17,6% orné půdy) však není kryt uhlíkem obilovin. Soustava je tedy přetížena okopaninami. Stavy skotu jsou na úrovni 2,287 ks/ha zemědělské půdy. Vysoké zastoupení zdrojů uhlíku ve struktuře rostlinné výroby a vysoké stavy skotu podmiňují vysokou intenzitu této soustavy, odrážející se v nejvyšší sklizni suché hmoty plodin z 1 ha zemědělské půdy a produkci uhlíku na 1 t obilovin ze všech sledovaných zemí.

Dánsko bylo v 60. letech představitelem tzv. dánského typu ZS, ve které hlavním zdrojem uhlíku byly víceleté pícniny na o.p. s minimálním zastoupením na 25% orné půdy a s výnosem nad 7,0 t/ha (Kudrna,1984). Z tabulky č. 1 je zřejmý pokles výměry víceletých pícnin na 20,5% při jejich vysokém výnosu - 9,74 t/ha. Hustota skotu je poměrně nízká - 0,766 ks na 1ha zemědělské půdy a nedosahuje hodnoty 1,0 ks/1ha z.p., kterou Kudrna (1984) definuje jako jednu z podmínek progresivního vývoje ZS. Bilance uhlíku je pro obiloviny i okopaniny kladná (tab.č. 1), ale celkově se struktura soustavy zhoršuje ve směru jejího zatížení obilovinami, kdy snižování množství aktivního uhlíku v soustavě je vyrovnáváno vyššími dávkami minerálních hnojiv. Tento trend je z hlediska budoucího vývoje ZS negativní.

ZS Německa a Francie patří kvalitou uhlíkatých zdrojů k přechodným typům (30,5 a 35,3% TTP s výnosem 5,2 a 4,3 t/ha + 6,4 a 19,3% víceletých pícnin na orné půdě). Parametry ZS Francie vypovídají o její nižší intenzitě. Uhlíková bilance pro obiloviny je v případě Německa záporná (soustava je přetížená obilovinami), pro cukrovku a brambory je v obou zemích kladná. V belgické, a zvláště v německé soustavě, je nepříznivý poměr mezi objemem silážní kukuřice a víceletých pícnin na orné půdě, který poměrně vysoko překračuje limitní hodnotu 0,274 (Kudrna, 1984), což se může projevovat postupným zhoršováním fyzikálních a agrochemických vlastností půdy. Nižší hustota skotu ve Francii (0,681 ks/1ha z.p.) je vyrovnána poměrně vysokým stavem ovcí (0,511 DJ/1ha z.p.). Výnosy TTP a luk na orné půdě jsou zde v současné době nízké, ale mohou se stát v budoucnu významným intenzifikačním a stabilizačním prvkem.

K přechodným typům patří i ZS České republiky. Při porovnání s vybranými zeměmi EU (tab.č.1) je alarmující nízká výkonnost soustavy odrážející se v nízkých výnosech plodin i celkové produkci suché hmoty plodin z jednoho hektaru zemědělské půdy. Velmi nízká je hustota skotu (0,493 ks /1ha z.p.) při současně velmi nízkých dávkách minerálních hnojiv (91 kg č.ž.NPK/1ha z.p.). Uhlíková bilance je kladná pro okopaniny, ale záporná pro obiloviny, jejichž produkce není kryta aktivním uhlíkem zdrojů (víceletých pícnin). Zemědělská soustava ČR se dnes nachází na velmi nízké úrovni intenzity a současně se vytvářejí předpoklady pro zvyšování její nerovnováhy a nestability v důsledku snižování účinnosti zpětných vazeb v systému. Soustava vyžaduje vytvoření předpokladů pro nastartování progresivního vývoje a vnitřní stability odpovědnou restrukturalizací a intenzifikací výroby v racionálně vymezených regionech podle kvality přírodních a ekonomických podmínek.

Regionální rozvoj a trvale udržitelné zemědělství

V souvislosti s předpokládaným vstupem ČR do EU je jednou z priorit příprava na využití Strukturálních fondů EU, která v oblasti zemědělství vyžaduje vypracování takových strategických dokumentů, jako je Národní rozvojový plán a Plán rozvoje venkova. Strukturální a regionální politika má rozhodující postavení v celkové hospodářské politice EU (Hrabánková, 1999). Jejím cílem je podpora rozvoje problémových regionů spojená se snahou redukovat meziregionální diference. Hlavním záměrem regionální politiky ČR v zemědělství je udržení výkonného venkovského území, stabilizace osídlení v problémových a ohrožených regionech a podpora vyváženého rozvoje jednotlivých regionů na území státu.

Návrh priorit MZe pro program SAPARD (tj. program předvstupní pomoci EU na podporu a rozvoj venkova) zahrnuje:

· Investice na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství a lesnictví

· Podporu marketingu a odbytu

· Multifunkční zemědělství a životní prostředí.

V poslední jmenované oblasti jde konkrétně o podporu mimoprodukčních funkcí a rozvoj trvale udržitelného zemědělství a lesnictví, o hospodaření s odpady zemědělské a lesnické výroby, o zvyšování úrodnosti a ochrany půdy, dále o pozemkové úpravy, využívání biomasy a netradičních zdrojů energie, údržbu rybníků a retenčních nádrží a celkově o retenci vody v krajině. V této souvislosti je na místě zdůraznit význam geografické polohy ČR v budoucím integrovaném středoevropském prostoru EU, kdy se ČR nachází na rozvodí tří moří a je pramennou oblastí i pro některé země EU. V souvislosti s požadavkem na čistotu vod odtékajících z našeho území, by mělo být zájmem naším i zájmem okolních států EU podpora takové strategie trvale udržitelného rozvoje v regionech ČR, aby mimo jiné byl tento požadavek naplněn. Tento v budoucnu stále důležitější požadavek souvisí především se zemědělstvím, protože hospodaření na zemědělských půdách představuje ze 75% rozhodující způsob využívání krajiny.

V dnešní době, kdy trvají v EU diskuse o dalších reformách Společné zemědělské politiky, je na místě holistický přístup k zemědělství, tak jak jej např. předkládá Ekosociální konvence evropské agrární politiky, vypracovaná Ekosociálním fórem Dolního Alteichu v roce 1996 (Riegler, Popp, Kroll-Schlüter, 1997). Konvence klade důraz na ekosociální reformu evropské agrární politiky, která zajistí trvalou výkonnost přírodních zdrojů, existenčně zabezpečí zemědělce, svébytnost venkovských regionů a jeho obyvatel.

Závěry

Prostřednictvím strukturální analýzy zemědělských soustav vybraných zemí Evropské unie a České republiky jsme se pokusili nalézt vztah mezi produkční výkonností těchto soustav a jejich vnitřní strukturou. Z hodnocených zemí dosáhla nejvyšší účinnosti vyjádřené výnosem suché hmoty plodin z jednoho hektaru zemědělské půdy ZS Belgie (=100%), následovalo Německo (79,95%), Francie (73,35%) a na posledním místě se umístila Česká republika (53,66%). Pro vyjádření účinnosti ZS Dánska a Holandska tímto parametrem chybějí potřebné údaje.

Získané výsledky potvrdily závislost mezi kvalitou vnitřní struktury zemědělské soustavy danou objemem aktivního uhlíku, rovnováhou mezi zdroji a spotřebiteli a výkonností této soustavy. Ukázal se kritický stav zemědělské soustavy České republiky, která se ve srovnání s hodnocenými zeměmi Evropské unie nachází na velmi nízké úrovni intenzity. Nízký objem aktivního uhlíku a jeho deficit pro současnou produkci obilovin je velmi nepříznivý z hlediska dalšího vývoje soustavy. Tento stav vyžaduje odpovědnou restrukturalizaci českého zemědělství, a to i ve vztahu k jeho konkurenceschopnosti v období před i po vstupu do Evropské unie.

Restrukturalizace zemědělství přitom musí vycházet z plánu rozvoje venkova v jednotlivých regionech, navazujícího na analýzu silných a slabých stránek regionu s následným vymezením priorit a formulací cílů.

Literatura

1. Hrabánková, M.: Strukturální fondy. IVV MZe ČR, 1999, 52s.

2. Kareš, J. a kol.: Analýza podmínek zemědělských podniků v ČR z hlediska konkurenceschopnosti se zeměmi EU. Závěrečná studie VÚ, ZF JU, České Budějovice, 1998, 69s.

3. Kudrna, K.: K problému stanovení optimální struktury ZS metodou C-bilance. RV, 30, 1984, 6, s. 555-560

4. Kudrna, K.: Generální projektování zemědělských soustav. VŠZ Praha, 1986, 173 s.

5. Riegler, H.-Popp, H.W.-Kroll-Schlüter, H.: Ekosociální konvence evropské agrární politiky. In: Obnova vesnice. Kam kráčejí evropští zemědělci? MMR, Praha 1997, 142 s.