MUNDELL-FLEMINGŮV MODEL OTEVŘENÉ EKONOMIKY

The Mundell-Fleming´s Model of Open Economy

Božena Kadeřábková

Adresa autora:

Katedra ekonomických teorií, PEF - ČZU, Kamýcká ul., Praha 6, 165 21

Souhrn:

Golabalizace ekonomiky ovlivňuje efektivnost národních hospodářských politik a to jak fiskálních tak i monetárních. Významným teoretickým nástrojem makroekonomické analýzy všeobecné rovnováhy a účinků hospodářské politiky v otevřené ekonomice je Mundell-Flemingův model. Analýza známého modelu IS-LM, který je východiskem Mundell-Flemingova modelu, je doplněna o aspekty vnějších ekonomických vztahů.

Příspěvek je zaměřen na teoretické souvislosti Mundell-Flemingova modelu a jeho použití pro podmínky ČR, která je charakterizována flexibilním kurzem a rostoucí kapitálovou mobilitou.

Poznatky uváděné v článku vyplývají z řešení institucionálního výzkumného záměru CEZ:J03/98:411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Summary:

The globalization of the economy affects efficiency of national policies, both fiscal and monetary. Mundell-Fleming´s model represents an important theoretical tool of macroeconomic analysis of equlibrium and effects of national policy in an opened economy. The analysis of IS-LM model, the starting point for Mundell-Fleming´s model, has been completed by various aspects of international economic relations.

This presentation is focused on theoretical interdependence between Mundell-Fleming´s model and its employment in the Czech Republic circumstances, which means in the world of flexible exchange rate and gowing capital mobility.

Pieces of knowledge mentioned in the article resultr from the solution of the institutional research intention CEZ:J03/98:411100013 “Efficient integration of the Czech agrarian sector in frame of European structures - a presumption of permanent sustainable development”.

Kličová slova:

BP křivka, Mundell-Flemingům model, účinnost monetární politiky, účinnost fiskální politiky, mezinárodní vytěsňovací efekt

Key words:

BP curve, Mundell-Fleming´s model, efficiency of monetary policy, efficiency of fiscal policy, international crowding out efect

Probíhající proces globalizace ekonomik vyvolává otázku o účinnosti hospodářské politiky vlády. Malé otevřené ekonomiky jako je ekonomika ČR jsou globalizačními procesy zasaženy přímo a více, než velké či uzavřené ekonomiky. Avšak otevřenost ekonomiky je podmínkou ekonomického růstu v dlouhém období. Z těch důvodů je významné zkoumání účinků fiskální a monetární politiky v otevřené ekonomice. Nástrojem vhodným k analýze je Mundell-Flemingův model, který účinky monetární a fiskální politiky zkoumá v podmínkách pevných a flexibilních měnových kurzů při dokonalé kapitálové mobilitě a nebo při dokonalé kapitálové immobilitě. Model je rozšířenou verzí Hicksova modelu IS-LM a inkorporuje mezinárodní vlivy do modelu uzavřené ekonomiky. Rozšíření se týká křivky BP, která vyjadřuje rovnováhu platební bilance a tedy vnějšího sektoru ekonomiky. Sklon křivky BP udává stupeň kapitálové mobility a posun vyjadřuje apreciaci (posun BP vlevo) či depreciaci (posun BP vpravo) měny. Model sám je modelem keynesiánského typu a mezi jeho základní předpoklady patří: neúplné využívání výrobních faktorů, tedy národohospodářský produkt je menší než produkt potenciální, zásoba kapitálu je dostatečně velká, takže růst produkce může nastat bez zvýšení mezd. Nové jednotky práce zapojené do výrobního procesu nerozřeďují kapitál, takže marginální produkt práce je konstantní. Z toho lze odvodit další předpoklad, předpoklad fixních cen.

V tomto příspěvku je model přizpůsoben pro dvě charakteristiky české ekonomiky a to pro flexibilní kurz a nedokonalou kapitálovou mobilitu.

Problém kapitálové mobility je problémem do jaké míry je pohyb zahraničního kapitálu citlivý na rozdíl mezi úrovní domácí a zahraniční úrokové míry, čili do jaké míry je příliv či odliv kapitálu schopen vyvolat vyrovnání domácí úrokové míry na úroveň světové a to v krátkém období. Jde o míru substituovatelnosti tzv. ostatních finančních aktiv domácích a zahraničních. Faktorů, které brání kapitálové mobilitě, resp. zpomalující pohyb kapitálu je řada, např. politické riziko, devizové riziko, nízká likvidita dlužníků, nesměnitelnost měny aj. Mobilita kapitálu je nízká i v zemích s nestabilní měnou, nefungujícím kapitálovým trhem, či nestabilním bankovním systémem. V tomto ohledu je ČR hodnocena jako země s rostoucí kapitálovou mobilitou.

Dva krajní póly kapitálové mobility, tj. dokonalou kapitálovou mobilitu i dokonalou imobilitu ukazuje graf č. 1 prostřednictvím křivky BP, která představuje rovnováhu platební bilance pro každou úroveň úrokové míry a důchodu.

Graf č. 1

r

BP dokonalá kapitálová mobilita

BP dokonalá kapitálová immobilita

Y

Flexibilní měnový kurz je do modelu zvolen proto, že CEB v březnu 1997 opustila pevný kurz české koruny a nechává kurz plavat a není zastáncem intervencí, tj. nesnaží se držet určitou zásobu devizových rezerv za každou cenu. V podmínkách flexibilního kurzu národní fiskální, ale i monetární politiky ztrácí účinnost i autonomii.

Rozvoj transnacionálních společností a jejich ekonomická síla způsobují, že národní úroková míra nemá velký význam, což oslabuje účinky zejména národní monetární politiky. Globalizace energetických zdrojů, obchodních sítí a prodejních řetězců vyřazuje domácí producenty. Globalizace tak znesnadňuje aktivní úlohu vlády, snižuje efekty jejích opatření a případnou podporu konkurenceschopnosti podniků a produktů.

Vezměme nejprve monetární politiku a podívejme se, co by bylo možné očekávat od monetární expanze v případě české ekonomiky, pro kterou jsme stanovili nedokonalou kapitálovou mobilitu, která je do modelu zabudována pozitivně skloněnou křivkou BP a předpokládejme, že její sklon je signifikantní a dále flexibilní měnový kurz. Mechanismus působení lze dobře popsat pomocí grafu č. 2. Z grafu rovněž pochopíme, proč Mundell-Flemingův model je nazýván pracujícím koněm.

Graf č. 2

LM(M0)

LM(M1)

BP0

BP1

E0

r0 E2

r2

E1

r1 IS1

IS0

Y0 Y1 Y2 Y

Měnová expanze startuje zvýšením nabídky peněz ze strany CEB, čili růstem peněžní zásoby. V grafu tuto situaci charakterizuje posun křivky LM(M0) doprava na LM(M1). Růst nabídky peněz sníží úrokovou míru z r0 na r1, domácí úroková míra je nižší než světová rD<rF. Na změnu úrokové míry reaguje mezinárodní kapitál, zvláště pak tzv. horký kapitál a odchází ze země. Růst peněžní zásoby provázený poklesem úrokové míry vede k růstu spotřebitelské i investiční poptávky a tlačí tak agregátní výdaje, což v grafu vyjádříme jako posun IS0 na IS1. Zároveň v ekonomice dochází k tlaku na depraciaci měny, především v důsledku masivního odlivu kapitálu, což vyvolá zlepšení konkurenceschopnosti domácí produkce na světovém trhu a růst exportu a zdražení importu a stejně jako růst investiční a spotřebitelské poptávky je obsažen v posunu IS křivky. Protože existuje flexibilní měnový kurz, BP se posouvá vpravo, protože odliv kapitálu vedl k deficitu kapitálového účtu. V ekonomice vzniká nová rovnováha E1 pro kterou je charakteristický větší produkt a vyšší zaměstnanost. Byl to silný kapitálový odliv, který vyvolal depreciaci měny. Depreciace spolu s růstem produkce a zaměstnanosti vyvezli nezaměstnanost do zahraničí. Ekonomové takovou situaci označují jako politiku “ožebrač svého souseda”. Monetární expanze ve smyslu růstu produktu a zaměstnanosti je tedy účinná.

Jaká bude situace v případě fiskální expanze, která je tradičním lékem příznaků deprese a stagnace ze strany sociálně demokratických vlád. Předpokládejme, že expanzivní fiskální politika je založena na vládních výdajích D G. Okamžitý efekt, který v grafu č. 3 je znázorněn posunem IS(G0) na IS(G1) a změnou rovnováhy z E0 na E1. Fiskální expanze vyvolá růst domácí úrokové míry z r0 na r1, což má za následek příliv masy kapitálu, ale zároveň dojde k růstu produktu a zaměstnanosti. Příliv kapitálu vyvolá aktivní saldo platební bilance a

Graf č. 3

LM

r

E1

r1 BP1

E2 BP0

r2

r0 E0

IS(G1)

IS´(G1)

IS(G0)

Y0 Y2 Y1 Y

směnný kurz bude klesat, což v našem grafu povede k posunu křivky BP doleva z BP0 na BP1. Avšak vysoké úroky zdražily investice a omezily spotřebu, takže IS se posouvá opačným směrem na IS´(G1). Růst produktu tedy není tak velký jak by se dalo očekávat. Měna apreciovala, zdražily exporty a zlevnily importy. Otázkou nyní je, jaké jsou podmínky, které ovlivňují sklon křivek LM a BP. Teoreticky je možné, že BP je strmější a pak by se situace vyvíjela jinak. Ale ekonomové věří v plochou křivku BP, protože mobilita kapitálu již v 80. letech silně vzrostla a tento trend pokračuje. I pro českou republiku jsme předpokládali tíhnutí kapitálové mobility k dokonalé kapitálové mobilitě. Máme - li zhodnotit účinnost fiskální expanze, pak obecně lze říci, že s růstem kapitálové mobility ztrácí fiskální expanze účinek ve smyslu růstu produktu a zaměstnanosti. Jinak je její účinnost malá.

V této souvislosti však vznikají dva problémy, kam se poděly vládní výdaje, kterými byla financována expanze, či jejich část a jak vláda zaplatí deficit státního rozpočtu, který vznikl fiskální expanzí. Odpověď je: vládní výdaje vytěsnily tzv. čisté exporty. Ekonomové takovou situaci označují jako mezinárodní vytěsňovací efekt. Problém s deficitem státního rozpočtu bude opět řešen čistým exportem a to v následující logice: státní rozpočet je vyrovnaný, když daně se rovnají vládním výdajům (T=G), jsou-li daně T jedinými příjmy a vládní výdaje G jedinými výdaji. Pro rovnováhu v otevřené ekonomice platí:

Y= AD = C + I + G + X - M čili

C + S + T = C + I + G + X - M

S + T+ M = I + G + X

Levá strana rovnice představuje tak zvané celkové úniky z ekonomiky, to je z výdajového proudu. Jde o úspory, daně a dovozy. Běžný účet platební bilance je v rovnováze když:

X - M = 0. Státní rozpočet je v rovnováze, když GT = 0, to je když rozdíl vládních výdajů a daní je nula. Pak podmínkou rovnováhy v ekonomice je, že úspory se rovnají investicím S = I. Ale my máme deficit běžného účtu, čili situaci kdy X - M < 0. Znamená to, že vládní výdaje D G byly profinancovány čistým exportem, který je nyní buď záporný nebo se oproti předcházejícímu období snížil.

Literatura:

Fleming, J.M.: Domestic Financial Politics under Fixed and Floating Exchange Rates, IMF, Staff Papers, N.Y., 1962

Mundell, R.A.: Capital Mobility and Stabilization Policy under Fixed and Flexible Exchange Rate, Canadien Journal of Economics and Political Science, No. 4, 1963

Froyen, R.T.: Macroeconomics, Percentice Hall, 1999, 6th ed.

Dornbusch, R., Fischer, S.: Macroeconomics, McGrow Hill, 1994