Jak se pátrá po BSE

Kvůli prvnímu výskytu nákazy BSE v Česku musejí v laboratořích, kde hledají obávanou chorobu, pracovat i v noci. Kontrolují čtyřikrát tolik vzorků.

Je to nevelká místnost v suterénu Státního veterinárního ústavu v Praze - Suchdole, s nadsázkou se dá říct, že právě tady se rozhoduje o osudu českých chovatelů skotu. Zdejší referenční laboratoř je totiž jedním ze dvou míst v Česku, kde se testují nervové tkáně poražených dobytčat na obávanou chorobu BSE. "Museli jsem od začátku týdne zavést i noční směnu," říká vedoucí laboratoře Ivan Nágl. Kvůli potvrzení výskytu nemoci šílených krav mají od minulého týdne napilno - začali prověřovat nejen zvířata z rizikových skupin, ale všechen skot starší třiceti měsíců. Dříve denně otestovali zhruba padesátku vzorků, nyní jich k nim z jatek proudí i čtyřikrát více. "Nemůžu říct, že bychom nestíhali, ale už není čas na zkoušení jiných metod výzkumu jako dříve. Stává se z toho rutina," podotýká Nágl. Než vstoupí do "ostře sledované" místnosti, navlékne na sebe bílý ochranný oblek a na ruce natáhne chirurgické rukavice. Za žlutou čáru na podlaze u dveří laboratoře se smí jen ve speciálním úboru. Laik by čekal, že za dveřmi panuje čilý pracovní ruch, opak je pravdou. V laboratoři pouze dvě odbornice dohlížejí na celý složitý proces testování několika desítek krav. "Dřina? Kdepak. Spíš musíme být absolutně pečliví," říká jedna z nich, Zita Mrkosová. Když přijde ráno do práce, leží už na stole první vzorky nervové tkáně zvířat dovezených z jatek ve středních a západních Čechách. Každá dóza s kusem prodloužené míchy má své číslo. Laboranti odeberou gram tkáně a v přístroji podobném mixéru vzorek přemění na kaši. Ta putuje do zkumavek s protilátkami, které odhalí pravdu. "Protilátky jsou vlastně jakési dryáky, které zlikvidují zdravé bílkoviny a zachovají pouze odolné priony - původce nemoci BSE," vysvětluje princip testu Nágl. Zatím onen prion spatřili jen jednou - když před čtrnácti dny ověřovali pozitivní vzorek tkáně nechvalně proslulé krávy z Dušejova. Pokud laboranti původce BSE nenajdou, ani pak nemají vyhráno: Vzorek projde ještě dvojím testováním. Jednou se prion hledá ve speciálním přístroji na základě rozdílné molekulární hmotnosti, podruhé jej má najít speciální roztok. Jeden kompletní test stojí státní kasu šestnáct set korun. Trvá osm hodin. Teprve pak může konečný verdikt putovat faxem do jatek. "Masokombináty jsou často velmi nedočkavé, protože mají plné sklady zabitých zvířat, které m ohou odejít k zákazníkům až s naším negativním testem," říká vedoucí laboratoře Nágl. Že by on nebo jeho kolegové při testování vzorky mohli zaměnit, vylučuje. "Absolutně jisti tím, že nám BSE neunikne, si však v biologii být nikdy nemůžeme. Já osobně ale hovězí jím bez obav," konstatuje Nágl.