BSE: veterináři určili pohřebiště

Na dvě stě míst, kam by se pohřbívala zvířata, která by musela být utracena z chovů zasažených BSE, vytipovali v uplynulých dnech veterináři po celé České republice. Ve vybraných lokalitách musí být možné vyhloubit až několik desítek metrů dlouhé a široké jámy. "Všechny okresní veterinární správy dostaly za úkol od ústředního ředitele Státní veterinární správy České republiky Josefa Holejšovského vytipovat podle potřeby místa vhodná na takzvaná záhraboviště. Ta by měla být v blízkosti velkých chovů, aby je bylo možné v případě potřeby využít. Vše bylo pochopitelně projednáváno s orgány životního prostředí," řekl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. "Bylo by ideální, kdyby záhraboviště existovala u každého chovu, ale není to tak jednoduché. Je potřeba, aby to byla lokalita bezpečná zejména kvůli spodním vodám. Musí se k tomu vyjadřovat hygienici, životní prostředí, hydrogeologové, musí se vyřešit majetkoprávní vztahy. Na takovém místě pak sice lze hospodařit, ale nesmí se tam nic stavět. Záhraboviště musí v podstatě splňovat parametry stejné jako hřbitov," uvedl ředitel Městské veterinární správy Brno Vladimír Čermák. Další opatření, které má zamezit šíření nákazy BSE, platí od včerejška. Rizikové části těl z poraženého skotu, v nichž by se mohla objevit nákaza, zpracovává na doporučení Státní veterinární správy a příkaz ministerstva zemědělství soukromá kafilerie v jihočeských Chotýčanech. Do provozu míří auta s nákladem z jatek z celého Česka. "Dostali jsme to příkazem podle zákona o veterinární péči. Nakonec jsme ze širšího výběru firem zůstali jediní," uvedl ředitel firmy Vetas Josef Formánek. Rizikový materiál včetně lebky, míchy a střev poraženého skotu staršího dvanácti měsíců musí asanační podniky separovat. Takzvané konfiskáty se ve Vetasu promění na masokostní moučku a kafilerní tuk, které se obarví. Nesmí se uvádět až do konečného rozhodnutí ministerstva zemědělství do oběhu. Původně se separované maso z kostí přidávalo například do párků a paštik.