Vysoké ceny ohrožují stabilitu společné měny

Zahraniční obchod unie skončil v prvním čtvrtletí s deficitem, přičemž výjimečně schodek vykázala i oblast služeb

Jaroslav Lenert

Zvyšování cen je v Evropské unii bráno jako vážný problém, jelikož ohrožuje stabilitu společné měny. Státy eurozóny totiž při jejím zavádění stanovily jako nejvyšší přípustnou hranici dvě procenta, ale květen byl již jedenáctým měsícem v řadě, kdy byla překročena. Dokonce byl i prvním obdobím, kdy tuto hranici překročila i jádrová inflace, tedy index cen bez započítání energií a potravin. "Když se vrátíte zpět na začátek roku 1993, dostanete podobné úrovně, ale tato zaokrouhlení jsou nepravdivě harmonizovaná," uvedl jeden z představitelů Evropského statistického úřadu (Eurostatu).

Analytici přitom upozorňují na to, že se evropská inflace nedá srovnávat s americkou, která je obdobně vysoká - 3,6 procenta. V Evropě se totiž jedná o ukazatel, který shrnuje výsledky patnácti ekonomik.

Květnové údaje pro eurozónu byly v souladu s očekáváními analytiků, kteří odhadovali zvýšení nad předchozí 2,9procentní "vrchol" dosažený v listopadu 2000 a v dubnu letošního roku. Přicházejí jen pár týdnů poté, co Evropská centrální banka (ECB) 10. května snížila úrokové sazby na 4,5 procenta na pozadí toho, že nabídka peněz a obecnější hospodářské indikátory nasvědčovaly prudkému zpomalování cenových tlaků. Většina pozorovatelů očekává, že ECB bude své sazby dále snižovat a tak se pokusí zastavit nepříznivý hospodářský vývoj.

Nejvyšší byl v rámci eurozóny růst cen energie, která podražila o 8,6 procenta. Ceny potravin se v ní za květen meziročně zvedly o 5,9 procenta.

Vysoká míra inflace vyniká ve srovnání zemí unie se Švýcarskem, kde činí 1,8 procenta. I v této zemi se však za rok zvýšila o šest desetin procenta.

Za poslední rok vzrostla inflace nejvíce v Nizozemsku (ze 2,0 na 5,4 procenta), Německu (z 1,5 na 3,6 procenta), Švédsku (z 1,3 na 3,1 procenta) a ve Velké Británii (z 0,5 na 1,7 procenta).

Zpráva o vysoké inflaci přichází v době, kdy Evropská unie musela zaznamenat i vysoký schodek zahraničního obchodu. Ten neustále roste již celý rok. Za toto období se zdvojnásobil a dnes činí 16,7 miliardy eur, z toho 9,6 miliardy připadá na země eurozóny. Přesto je o miliardu nižší než v loňském prvním čtvrtletí.

Zároveň Eurostat zaznamenal, že země unie dovezly tohoto roku více služeb, než kolik jich vyvážejí. Schodek v této oblasti činil 2,3 miliardy eur, což je sice o 900 miliónů méně než v předcházejícím čtvrtletí, ale přesto se jedná o výjimečný výsledek. Obchod službami totiž v unii většinou končí přebytkem.

Eurostat poukazuje na zvyšující se podíl schodku zahraničního obchodu na celkovém hrubém domácím produktu unie. Schodek hraje čím dál významnější roli v rozpočtech, ale ta je prozatím nevýrazná. Přesto za poslední rok došlo k sedminásobnému růstu tohoto podílu, který před rokem činil 0,1 procenta celkového HDP unie.

Bruselští statistici uvádějí, že se jedná o první data, která se ještě budou měnit. Uvedené údaje mají sloužit pouze k předběžnému informování občanů.

Údaje o vysoké inflaci a o schodku zahraničního obchodu odpovídají tomu, že se v západní Evropě zpomaluje hospodářský růst. Jeho výši nedokáže nikdo přesně odhadnout, jelikož každý měsíc přináší další zhoršené vyhlídky pro ekonomiku unie. Prozatím poslední odhad Evropské centrální banky hovoří o tom, že HDP unie letos vzroste přibližně o 2,5 procenta, ale s tím nesouhlasí mnoho analytiků. Někteří z nich očekávají konečný výsledek ještě o polovinu procentního bodu nižší. Všichni se ale shodují, že na konci roku dojde k oživení.