Unie hodlá méně podporovat zemědělský trh

Hlubokou krizi spotřebitelské důvěry v zemích Evropské unie, způsobenou nemocí šílených krav i slintavkou a kulhavkou, chce evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler překonat přísnějšími kontrolami potravin. "Uvedené nemoci podtrhly naléhavost dokonalejšího kontrolního systému v zemědělství i zpracovatelském průmyslu," prohlásil.

Dodal, že občané chtějí právem kupovat zdravotně bezpečné potraviny a stále důrazněji se proto zajímají o to, jak se vyrábějí.

Kritizoval, že v minulosti byl důraz kladen na kvantitu. Evropská unie donedávna vyplácela a leckdy i vyplácí subvence zemědělcům tak, aby povzbudila vypěstování stále většího množství produkce, a to bez ohledu na poptávku. Tato intenzívní metoda šla na úkor mnohem vhodnějších a k přírodě šetrnějších výrobních forem.

Přestože už v sedmdesátých a osmdesátých letech nabídka vysoce převyšovala poptávku, proces intenzifikace a s ním i subvence pokračovaly. Devadesáté roky přinesly jen mírné změny v subvencování zemědělství, kdy peníze šly ve větší míře k farmářům a méně na "disponování s nadbytečnými horami potravin a mléčnými jezery".

Pesticidy a umělá hnojiva poškodily vodní zdroje. Kvůli nasazení těžkých mechanismů se zničily živé ploty a keře. Dobytek byl krmen zpracovanými zbytky jiných dobytčat, aby rychle přibýval na váze.

Závěr Franze Fischlera zní: "Je třeba povzbuzovat extenzívní způsoby zemědělství. Chceme do naší společné zemědělské politiky integrovat ekologické cíle, a to zejména pokud jde o správu přírodních zdrojů, udržení venkova a jeho rozvoj.

Tento zřetel ocenil Jiří Urban ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO v Šumperku. Jak uvedl pro náš list, "divím se, že k těmto závěrům se v západní Evropě s takovou důsledností dochází až dnes. Tamní zemědělci sice intenzívně vyrábějí, ale členské státy a Evropská unie investovaly velké částky do subvencí, aby jim při obrovské nadprodukci zajistily přijatelné výkupní ceny. Není to tak ve všech zemích".

Za osvícenější země považuje Rakousko a skandinávské státy. Pozitivní pohyb spatřuje v nynější "zelené" zemědělské politice německé ministryně Renate Künastové.

O ekologických rolnících v ČR Jiří Urban řekl, že nynější vývoj v Evropské unii má pozitivní vliv i na ně. "Říkám na rovinu, že kdyby nebylo opatření, která se zaváděla v Rakousku po jeho vstupu do EU, nedočkali bychom se dotací. Ty však nejsou tak přiměřené, aby motivovaly zejména nížinné podniky. Je to i jeden z důvodů, proč u nás počet ekologických zemědělců dále výrazněji neroste," poznamenal. Franz Fischler podtrhuje, že zemědělství i zpracování musejí být pro spotřebitele ve všech výrobních fázích naprosto transparentní, aby se mohl spolehnout na zdravotní nezávadnost a kvalitu potravin.

Kontrolní systém by proto měl být značně zpřísněn a doslova fungovat "od stáje k jídelnímu stolu".

Komisař zdůraznil, že podpora udržitelnosti a rozvoje venkova je ve srovnání se situací v zemích Evropské unie ještě důležitější v kandidátských státech. Mnohé z nich jsou velmi závislé na zemědělství, mají početné venkovské obyvatelstvo a značnou podzaměstnanost na venkově. Upozornil na výhody příspěvků z fondu SAPARD, jimiž Evropská komise finančně podporuje v žadatelských zemích rozvoj tamního zemědělství, ale také infrastruktury. Ten však u nás dosud nezačal fungovat, jelikož Brusel neschválil pravidla jeho práce.