Co si obyvatelé Evropy myslí o společné zemědělské politice EU ?

V Evropě byla otevřena rozsáhlá diskuse o budoucím zaměření společné zemědělské politiky (CAP) Evropské unie, která byla zčásti vyprovokovaná nedávnou krizí BSE a rozšířením slintavky a kulhavky v několika evropských zemích. Na rok 2002 je naplánováno přehodnocení společné zemědělské politiky za uplynulou střednědobou etapu a v současné době se již začalo toto téma projednávat. V nastávajících diskusích se mají zvažovat zejména zájmy a očekávání spotřebitelů. Aby se usnadnilo hodnocení představ veřejnosti o zemědělské politice, byly v říjnu a listopadu 2000 provedeny mezi zemědělci a ostatním obyvatelstvem průzkumy veřejného mínění podle dvou Eurobarometrů. Z výsledků šetření vyplývá, že existuje značný zájem o zemědělské problémy a všeobecné přání, aby veřejnost získávala o těchto otázkách více informací.

Zatímco 92 % neodborné veřejnosti myslí, že zemědělství je důležité, pouze 50 % dotázaných něco slyšelo o společné zemědělské politice. Jak zástupci široké veřejnosti tak zemědělci byli dotazováni, jak hodnotí jednotlivé položky uvedené v předloženém seznamu dvanácti cílů společné zemědělské politiky. Tento seznam zahrnuje mimo jiné nezávadnost potravin, ochranu životního prostředí, zlepšení života na venkově, podporu zemědělských důchodů a posílení konkurenční schopnosti evropského zemědělství na mezinárodních trzích. Zatímco jasná většina dotázaných se domnívá, že všechny cíle jsou důležité (rating se pohybuje mezi 76 až 96 %), míra satisfakce s tím, jak se jich dosahuje, kolísá mezi 16 až 57 %. Podporu zemědělských důchodů a malých farem považují všichni za špatně zajištěnou, a to jak samotní zemědělci, tak široká veřejnost. Všeobecně převládá přesvědčení, že nezávadnost potravin a ochrana životního prostředí musí mít nejvyšší prioritu.

Obě skupiny dotazovaných podporovaly změnu zaměření zemědělské politiky vyplývající z reformního procesu, která směřuje k redukci subvencování produkce a omezení intervenčních zásahů na trhu a naproti tomu k posílení přímých plateb zemědělcům. Avšak 63 % dotázaných farmářů se domnívá, že společná zemědělská politika je pro ně nepříznivá (jiný názor mají farmáři v Irsku a Dánsku). Pouze 46 % intervenovaných farmářů se při získávání příjmů pro rodinu spoléhá na samotné zemědělství; 59 % farmářů a 46 % široké veřejnosti se domnívá, že financování zemědělství by se mělo zvýšit. Mezi zeměmi jsou v tomto směru rozdíly - v Dánsku sdílí takový názor jen 13 % dotazovaných, ale v Řecku je 76 % nespokojeno s dosavadním financováním.

Šetření ukázalo akutní potřebu informací o mezinárodních aspektech zemědělské politiky. O připravovaném rozšíření Unie polovina respondentů v obou skupinách něco slyšela, ale pouze 20 % farmářů a 10 % široké veřejnosti uvádí, že jsou o této otázce dobře informováni. Snad v důsledku neinformovanosti se většina v obou dotazovaných skupinách domnívá, že následky rozšíření by byly pro Evropu negativní. Na dotaz o názoru na jednání Světové obchodní organizace (WTO) o agrárním obchodu 65 % zemědělců a 77 % široké veřejnosti o takovém vyjednávání vůbec nic neslyšelo a pouze velmi malá část dotázaných v obou skupinách uvedla, že o těchto otázkách jsou dobře informováni.

Při zjišťování názoru lidí na jejich přístup ke společné zemědělské politice byly položeny také otázky o zdrojích, které lidé využívají ke svému informování. Není překvapující, že většina lidí získává svoje informace z televize (85% veřejnosti, 66 % zemědělců). Pokud jde o informace z tisku, existují mezi dvěma skupinami jisté rozdíly: zemědělci se spíše spoléhají na specializovaný zemědělský tisk (64 %) než na televizi, zatímco široká veřejnost preferuje obecný tisk (61 %). V průměru 10 % dotázaných využívá jako zdroj informací o zemědělství internet, ačkoli mezi členskými státy existují velké diference, které se pohybují od 2 % u řeckých zemědělců až po 27 % u rakouských zemědělců. Je tu zřetelný rozdíl ve věku, pohlaví a vzdělání uživatelů internetu. U široké veřejnosti byla zjištěna těsná závislost intenzity využívání internetu na stáří, pohlaví a vzdělání uživatelů - mladší muži s vyšším vzděláním užívají internet dvojnásobně intenzivněji než je evropský průměr. Mezi zemědělci používají tento zdroj informací mladší lidé hospodařící na větších farmách podstatně více než ostatní skupiny zemědělců.

Výsledky průzkumu o názorech na společnou zemědělskou politiku Evropské unie, který probíhal loni na podzim na základě Gallupova výzkumu veřejného mínění EOS v 15 členských státech, byly uveřejněny letos v květnu. Průzkum byl prováděn na zakázku Generálního ředitelství pro zemědělství (GDVI), které využije výsledky k hodnocení informačních aktivit o CAP. Průzkumy se prováděly od 27. září do 2. listopadu 2000 telefonem mezi širokou veřejností u 16 000 lidí a v zemědělském sektoru u 3 500 farmářů. V nejbližší době mají být organizovány krátké výzkumy veřejného mínění o vlivu krize BSE a SLAK na společnou zemědělskou politiku.Výsledky se očekávají během léta 2001.

http://europa.eu/int/comm/agriculture/survey/index_en.htm (Jav)