DEKLARACE OBRODA MYSLIVOSTI 2000

- DNEŠNÍ SYSTÉM MYSLIVECKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH JE DOSTAČUJÍCÍ

Ačkoliv je mi prohlášení “Deklarace obrody myslivosti” v mnoha ohledech a požadavcích sympatické, nemohu souhlasit s názorem na nutnost vytvoření nového systému mysliveckého školství a dalšího vzdělávání. Autoři materiálu kritizují současný stav lesnického univerzitního a středoškolského vzdělávání. Tvrdí, že za dva semestry na vysoké škole a za jeden rok na střední škole se získává myslivecké vzdělání. S tímto neprofesionálním názorem se nemohu ztotožnit.

Učím myslivost na střední lesnické škole bezmála 15 let. Vím také, že pouhý jeden rok výuky předmětu Myslivost je z hlediska tohoto širokospektrálního náročného odvětví málo. Je však třeba znát učební osnovy jednotlivých předmětů, které se na střední lesnické škole vyučují a výsledný profil absolventa střední lesnické školy. Myslivost jako učební předmět je vedle Pěstování lesa, Hospodářské úpravy lesa, Lesní těžby, Ekonomiky a účetnictví a Ochrany lesa a životního prostředí finálním předmětem. To znamená, že když se mladý středoškolák - lesník a myslivec dopracuje do 3. ročníku, kde se předmět Myslivost vyučuje, má za sebou zkoušky z předmětů Biologie (základy anatomie a fyziologie živých organismů, zákonitosti reprodukce organismů, podstata procesů ovlivňujících dědičnost, zákonitosti růstu a vývoje organismů atd.), Lesnická zoologie (charakteristika jednotlivých systematických jednotek, morfologie, fyziologie, etologie a ekologie hmyzu, ptáků a savců, odhad věku živé a ulovené zvěře, preparace lebek a chrupů), Lesnická botanika (mimo jiné znalosti rostlin, které z hlediska myslivosti mají význam při zlepšování a zvyšování úživnosti honitby), Nauka o lesním prostředí (rozpoznávání a řešení základních vztahů rostlinných společenství a prostředí, určování a hodnocení lesních a zemědělských přírodních společenstev, jejichž přirozenou součástí je i zvěř), Výpočetní technika (použití počítačových programů sloužících i myslivosti, získávání informací např. z internetu), Lesní stavby (projekce a výstavba malých lesních a mysliveckých staveb - loveckých chat, krmných a loveckých zařízení), Pěstování lesa (kromě jiného zakládání okusových ploch, péče o plodonosné dřeviny a ekologickou stabilitu krajiny, tvorba krajinné zeleně atd.), Ochrana lesa a přírodního prostředí (ochrana lesa před škodami způsobovanými vyššími obratlovci, vyčíslení náhrad škod způsobených zvěří, pěstování citlivého vztahu k lesu jako ekosystému, ve kterém má svůj význam i zvěř), Přidružená lesní výroba (zpracování a příprava půdy pro osev a sadbu, způsoby pěstování základních polních plodin, pícninářství a lukařství, zakládání a péče o políčka pro zvěř atd.), Ekonomika a účetnictví (kromě jiného získávání pohledu na lesnickou a mysliveckou výrobu v širších souvislostech, manažerské posuzovaní a hodnocení určité problematiky), Hospodářská úprava lesa (komplexní pohled na problematiku lesa, tedy i ve spojitosti s mysliveckým hospodařením). V předmětu Právní nauka získají právní vědomí o myslivecké legislativě a právních normách s myslivostí souvisejících. Studenti se za dobu svého studia naučí komunikaci v angličtině a němčině, která je nutná mimo jiné při doprovodech zahraničních loveckých hostů. V rámci předmětu Praxe, si studenti mohou získané teoretické vědomosti, dovednosti a návyky prakticky vyzkoušet a ověřovat po celé čtyři roky studia v přímo v terénu, v lesních porostech - honitbách (např. při stavbách mysliveckých zařízení, při přikrmování zvěře, při přípravě a vedení honu, při správném a bezpečném používání loveckých zbraní a střeliva atd.).

Vlastní předmět Myslivost shrnuje všechny získané vědomosti, dovednosti a návyky a připravuje studenta střední lesnické školy k výkonu práva myslivosti jako budoucího profesionála (např. oborníka, bažantníka). Připraví ho pro práci ve funkci mysliveckého hospodáře, pro povolání ve státní správě, v mysliveckých orgánech a organizacích (státních i soukromých).

Absolvent střední lesnické školy je tak schopen plně vyhovět požadavkům, které se objevují v “Deklaraci obrody myslivosti” v souvislosti s problematikou výchovy a vzdělání.

Jiná situace je samozřejmě v kurzech adeptů žádajících o první lovecký lístek, nebo při výuce myslivosti na některých jiných typech škol než jsou lesnické. Řada lesníků a myslivců - absolventů středních a vysokých lesnických škol své vědomosti dále rozvíjí a specializuje se v jednotlivých mysliveckých disciplinách. Tito specialisté posunují českou myslivost do popředí v Evropě i ve světě.

Nemyslím si, že by bylo vhodné zakládat speciální myslivecké školy. Přece stačí a vyhovuje to, co bylo v uplynulém století praxí ověřeno a jako dobré potvrzeno. Vždyť výuka na lesnických školách nestagnuje. Nové a moderní trendy vědy, výzkumu i praxe se dostávají i sem.

Podle mého názoru by mělo platit, že každý odborník by se měl celoživotně vzdělávat. V oboru myslivost lze přece znovu zavést postgraduální i pomaturitní specializační studia. Je výhodnější vzdělávat určitý počet odborníků, kteří v oboru najdou rychlou uplatnění, než kvantum absolventů případné myslivecké školy, kteří budou v převážné většině čekat na úřadech práce na místo v oboru.

Ostrá slova o tom, že myslivci jsou nevzdělaní, nebo že nesledují nejnovější trendy, se u absolventů středních a vysokých lesnických škol (jimiž jsou i mnozí z organizátorů Deklarace obrody myslivosti) nezakládají na pravdě.

Ing. Miroslav Kutý, Střední lesnická škola Hranice