Prazdroji se loni dařilo méně, náklady na fúzi mu podstatně snížily zisk
25.05.2001 | Hospodářské noviny
Přibližně dvoutřetinový meziroční pokles čistého zisku zaznamenal v loňském roce největší tuzemský pivovar, společnost Plzeňský Prazdroj. Jeho profit po zdanění se totiž snížil z 494 miliónů korun na skoro 170 miliónů.
Mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp nechtěl včera výsledky nijak komentovat s tím, že vedení firmy o nich bude hovořit až na valné hromadě v polovině června. Podle našich informací souvisí zhoršení hospodaření především s postupným dokončováním fúze plzeňské firmy s nošovickým Radegastem a Pivovarem Velké Popovice. »Například jsme museli kupovat akcie Radegastu, a to se v našem hospodaření rovněž muselo výrazněji promítnout,« řekl našemu listu zdroj seznámený s účetnictvím Prazdroje, který si ale nepřál být jmenován.
Analytik Global Brokers Tomáš Kaňka tvrdí, že slučování firem vždy doprovázejí dodatečné náklady, a to hlavně na nákup akcií a restrukturalizaci. »Firma prostě nyní obětuje zisky pro jejich budoucí nárůsty. Efekty fúze by se do dvou let měly projevit,« uvedl Kaňka.
Prazdroj, do kterého v roce 1999 kapitálově vstoupily South African Breweries, loni naopak zvýšil tržby, a to o 1,26 miliardy na 7,46 miliardy korun. Oproti plzeňskému výrobci se z hlediska ziskovosti naopak dařilo Radegastu a velkopopovickému pivovaru. I když oba pivovary loni prodaly méně, Velké Popovice zaznamenaly zvýšení zisku o čtyřicet na 130 miliónů korun, Radegast se dostal ze ztráty a vytvořil profit 209 miliónů korun.
Skupina Plzeňského Prazdroje, která ovládá asi polovinu tuzemského trhu s pivem, loni celkově bez započítání licenční výroby prodala 7,725 miliónu hektolitrů piva, tedy meziročně o půl procenta více. »Pro firmu je velmi důležité, aby si udržela tržní podíl,« míní Kaňka.
Pivovary kolem Prazdroje loni také slavily úspěchy u zahraničních konzumentů moku, když se jim podařilo exportovat 562 tisíc hektolitrů piva, tedy o čtvrtinu více než v roce 1999. Zhruba z devadesáti procent se na exportu podílela značka Pilsner Urquell. Skupina tak předstihla tuzemského dlouholetého největšího vývozce piva, Budějovický Budvar. Konsolidovaný prodej všech značek v zahraničí, tedy včetně licenčně vyrobeného piva Gambrinus a Radegast ve slovenském pivovaru Šariš, činil 639,5 tisíce hektolitrů.
Největší tuzemský konkurent Prazdroje, společnost Pražské Pivovary, loni vytvořil ztrátu skoro osm set miliónů korun, což firmu kvůli zápornému vlastnímu jmění poslalo až na samou hranici konkursu. Od něj jí zachránil až vstup světové pivovarnické dvojky, belgické Interbrew. Ta se rozhodla navýšit základní jmění Pražských pivovarů, které ovládají asi třináct procent tuzemského trhu, o tři miliardy korun.
Odborníci předpokládají, že zmíněné kapitálové posílení pražské firmy povede k dalšímu vyostření konkurenčního boje. Jeho náznaky se již v současné době dají pozorovat například na reklamním poli.
Další články v kategorii
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)
- Na opatření proti suchu v lesích dá Zlínský kraj více než loni (30.04.2026)
- Na drahé zákusky si nepotrpí. Na Žižkově jede pekárna, kde host nenechá výplatu (30.04.2026)
- Hygienička: Úřady kvůli kauze toxinu v kojeneckém mléce upraví komunikaci (30.04.2026)

Tweet



