Z rybářů se stali alchymisté

Osm statných chlapů v bílých zástěrách nervózně přešlapovalo v úterý před pátou hodinou ráno u rybářských kádí. Parta rybářů z Předenic na Plzeňsku netrpělivě čekala na správný okamžik, aby si mohla vzít do parády desítky kaprů připravených k umělému výtěru. Když se v kádích mezi pleskajícími šupináči objevily kolem páté hodiny první jikry, ranní ticho přerušil hromový výkřik: "Tak, jdeme na to!" Pak už kapři jen kmitali mezi prsty rybářů, kteří z nich kvapem vytlačovali jikry a mlíčí, aby je později mohli uměle oplodnit. "Každo ročně se postaráme o vznik deseti miliónům kapříků," pochvaloval si hospodář předenických rybářů Miroslav Záveský. Pobíhající postavy v bílých pláštích se skleněnými baňkami v rukou spíše připomínaly alchymisty ze dvora císaře Rudolfa II. než vyznavače Petrova cechu. "Je to opravdový kumšt. Stačí sebemenší zaváhání či chybička v postupu a všechna snaha je k ničemu a můžeme to celé zabalit," zasvěcoval do tajů umělého výtěru hospodář. Přestože mají předeničtí rybáři s umělým výtěrem téměř dvacetileté zkušenosti, z grimasy v jejich obličeji byla včera patrná nejistota. "Ze dne na den se změnilo počasí. Náhlý pokles tlaku ovlivnil zejména jikernačky, které neuvolnily jikry najednou tak, jak jsme předpokládali, ale každá ryba v jinou chvíli. Takže jsme museli být více ostražití," vysvětlil obavy rybářů hospodář. Jak se rodí kapr "Všechno začalo před týdnem, kdy jsme do sádek přivezli sedmdesát generačních ryb z našeho šlechtěného hejna. Vodu v bazénu jsme ohřáli na optimální teplotu a včera ráno začali se samotným výtěrem. Je to otázka minut," popisoval Záveský, co předchází narození ryby. Hned po odběru jiker a mlíčí následuje vlastní oplodnění. "Jikry s mlíčím dáme dohromady, přidáme fyziologický roztok a několik minut promícháváme, až z toho vznikne hustá kaše. Obaly jiker jsou lepkavé, protože v přírodě se přilepují na rostliny, aby je voda neunesla. V našich podmínkách ale musíme jikry lepu zbavit, aby se na sebe nepřilepily. Směs propláchneme mlékem a během necelé hodiny odleptané a již oplodněné jikry umístíme do skleněných lahví s vodou, kde se během čtyř až pěti dnů začnou z jiker kulit plůdky," hovořil Záveský o vzniku rybího života. Poslední oplozená jikra skončila v líhni v deset dopoledne. Zpocení a viditelně vyčerpaní rybáři zasedli ke stolu v klubovně a dali si frťana. "Snad se to povedlo. Uvidíme za dva dny, jestli se v jikrách objeví oční body plůdku. Budeme teď jako na trní," společně konstatovali a v duchu doufají, že jejich práce nepřijde vniveč. Příští týden se do sádek sjedou desítky odběratelů z různých rybářských organizací, kteří jsou na produkci kapřího plůdku závislí. Podle jednatele západočeské pobočky Českého rybářského svazu Jana Štípka je předenická líheň v kraji jedinou, která produkuje jiné než lososovité ryby. Těmi zásobuje přes 20 místních rybářských organizací. "Ti chlapi jsou nadšenci, dokonalí fandové. Dnes jsou díky mnohaletým zkušenostem na špičkové úrovni. To už není jen z ryby vymačkat jikry nebo mlíčí, ale tady hraje významnou roli alchymie," prohlásil Štípek.