Brusel přispívá na přípravu českého vstupu do EU

Ředitelka Centra pro zahraniční pomoc Jana Hendrichová: Z programu Phare na rok 2001 dostaneme od Evropské unie přes dvě miliardy korun

Koncem dubna schválil řídící výbor Phare v Bruselu projekty, které Česká republika předložila na rok 2001. Jaká je struktura tohoto programu, čemu slouží, jak se na jeho realizaci mohou podílet jednotlivé instituce a firmy, kolik z toho platíme expertům EU, kteří pracují u nás, o tom HN hovoří s ředitelkou Centra pro zahraniční pomoc Ministerstva financí Janou Hendrichovou.

OTÁZKA: Jakou částku nám v Bruselu schválili a nač lze tyto peníze použít?

V rámci programu Phare nám schválili z rozpočtu Evropské unie 65,4 miliónu eur. Je to na projekty zčásti pro státní správu, zčásti na investice. Mezi nimi jsou investice do regionů v rámci tzv. ekonomické a sociální soudržnosti. Pokud jde o další programy podpory kandidátských států, tam je mechanismus jiný. Pro program ISPA 2001 se teprve připravují nové projekty, které budou předloženy Bruselu v červnu. U programu SAPARD čekáme na akreditaci příslušné agentury. Její vytvoření je podmínkou, abychom mohli čerpat příslušné částky. Agentura musí splnit řadu náležitostí požadovaných Bruselem, a teprve poté ji může akreditovat naše Ministerstvo financí a následně Evropská komise.

OTÁZKA: Jestliže program Phare na rok 2001 byl schválen letos koncem dubna, znamená to, že jeho čerpání fakticky nastane až v následujícím roce?

Chtěli bychom samozřejmě tuto proceduru co nejvíce uspíšit, ale schvalovací procedury jsou zdlouhavé. Program Phare na rok 2000 byl schválen až v červnu loňského roku. Letos koncem dubna se ještě dokončovaly tendrové dokumentace k projektům a twinningové dohody, které uzavíráme se státní správou v členských zemích EU. Evropská komise bude několik týdnů posuzovat tendrovou dokumentaci, bude se vzájemně vyjednávat, případně upravovat návrhy z české strany, specifikovat, pokud je tam něco méně srozumitelného. Konečné schválení provede Delegace Evropské komise v Praze. Znamená to, že se finanční prostředky budou moci čerpat nejdříve koncem prázdnin. Samozřejmě ještě proběhne výběrové řízení, výběr kontraktorů, podepsání smluv.

OTÁZKA: Abychom si rozuměli: to hovoříme o programu Phare 2000? Může se do něj ještě někdo přihlásit?

Ano, hovoříme o programu pro rok 2000 a je stále plně otevřený, protože nebyl ještě vyhlášen žádný tendr. Předpokládáme, že se tak stane před prázdninami, v červnu.

OTÁZKA: Co je z toho pro firmy zajímavé?

Chtěla bych vysvětlit složení programu Phare. Od roku 1998 se soustřeďuje zejména na podporu institucí státní správy s ohledem na budoucí vstup do EU. Stejně jako dříve je část věnována investicím na podporu podnikání, rozvoje trhu práce v regionech i technického vybavení veřejné správy. Některé investice se soustřeďují na oblast zemědělství a životního prostředí. Faktické zvýšení od roku 2000 je věnováno systematičtější přípravě na politiku ekonomické a sociální soudržnosti, která je v členských zemích EU realizována prostřednictvím strukturálních fondů a týká se zejména vyrovnávání ekonomických a sociálních rozdílů mezi jednotlivými regiony. Program Phare připravuje zejména na Evropský fond regionálního rozvoje a Evropský sociální fond.

OTÁZKA: Kdy předpokládáte čerpání právě schváleného programu Phare 2001?

Vzhledem k tomu, že se letos příprava projektů uspíšila oproti loňsku o dva měsíce, tendry by se mohly vyhlašovat někdy v únoru, březnu 2002. Stále jsme v situaci, kdy EK schvaluje programy v mnoha fázích. Jak při přípravě projektů, tak při schvalování výběrových řízení.

OTÁZKA: Když se chce přihlásit nějaká česká firma, co musí především splnit?

Podmínky zadání. Velkou roli hraje samozřejmě navrhovaná cena, ale musí vyhovět všem podmínkám zadávací dokumentace. Ta bývá velice přesná a detailní.

OTÁZKA: Jsou také vyhlašovány tendry, které vyžadují účast zahraničních partnerů? Často se u nás tvrdí, že dotace Phare stejně nakonec dostanou firmy ze zemí EU.

Otázka nespočívá v tom, že by někdo něco takového vyžadoval, ale jaká firma je schopná zakázku provést. Je logické, že se do výběrových řízení hlásí také řada zahraničních firem.

OTÁZKA: A výběr se provádí bez ohledu na to, zda se jedná o českou či zahraniční firmu?

To nikdo neposuzuje. Jde skutečně jen o kvalitu nabídky. Domnívám se, že to je pro české firmy i výzva do budoucna. Zejména v oblasti ekonomické a sociální soudržnosti, kde je na investice věnována částka 16 miliónů eur. K nim je třeba přičíst ještě 8 miliónů eur, které Evropská komise schválila dodatečně pro vybrané průmyslové zóny. To je skutečně příprava na budoucí strukturální fondy. Pokud nyní dokážou naše firmy uspět ve výběrovém řízení, připravují si půdu pro to, aby v budoucnu uspěly v tendrech, u nichž se bude jednat o podstatně vyšší částky. České firmy se ovšem mohou zúčastnit v tendrových řízeních ve všech kandidátských zemích, které jsou příjemci programů Phare a ISPA.

OTÁZKA: V souvislosti s těmito programy se často hovoří o tom, že značná část nám přidělených prostředků fakticky zůstává v Bruselu na placení jejich expertů a poradců. Je tomu tak?

Všechny sjednané prostředky jdou do České republiky na účet Národního fondu na Ministerstvu financí. Je tomu tak proto, že od doby, kdy Evropskou komisí otřásl skandál s korupcí a úplatky, chce mít jedno místo, přes nějž půjdou její peníze. Netýká se to jenom těchto programů, ale také jiných, například Sokrates. Prostě všechny prostředky, které naše republika dostává od Evropské komise, jdou centrálně přes Ministerstvo financí. Část z nich je skutečně určena na budování státní správy a v rámci toho tedy i poradce. To jsou právě ony twinningové programy, zjednodušeně řečeno programy spolupráce mezi ČR a členskými zeměmi EU. Na jejich základě jsou u nás přijímáni poradci. Součástí tohoto programu je také například vzdělávání našich úředníků, kursy doma a venku, zahraniční stáže našich pracovníků. Týká se to výlučně státní a veřejné správy.

OTÁZKA: Jací zahraniční poradci k nám přijíždějí?

Zpravidla jsou to státní a veřejní úředníci některé z členských zemí. Přijíždějí na rok i déle, nebo jen krátkodobě řešit určitá specifická témata. Naši přípravu na budoucí využívání strukturálních fondů řídí Ministerstvo pro místní rozvoj a tato příprava je více flexibilní. Často jde v twinningových projektech o velice specifický problém, třeba z legislativy, kdy je třeba některý náš návrh zákona porovnat s normami EU. Součástí této pomoci bývá nezbytné technické vybavení, jako pro projekt šengenského informačního systému.

OTÁZKA: Když k nám přijedou bruselští experti, jsou tedy placeni českou stranou?

To není přesné, bruselští experti jsou placeni z těch prostředků EU, které byly České republice přiděleny.

OTÁZKA: Jinými slovy: v podpoře, kterou nám Brusel poskytuje, je zahrnuta určitá částka, kterou musíme věnovat na činnost poradců?

Není předem daná, ale existuje určitá zásada, že z celkové nám poskytnuté částky jde asi 70 procent na investice a 30 procent na podporu "budování institucí", tedy v podstatě na poradenskou činnost.

OTÁZKA: Ti poradci jsou k nám vysíláni podle toho, jak o tom rozhodne Brusel, nebo na žádost české strany, kde je nejvíce potřebujeme?

Česká strana sepíše podrobnou žádost, respektive to učiní příslušné ministerstvo. V oblasti sociální a ekonomické soudržnosti, kde se jedná i o technickou pomoc krajům, to dělá Ministerstvo pro místní rozvoj. Může to být i jiný státní orgán, například Nejvyšší soud. Taková žádost se stane součástí českého národního programu, který je pak schvalován v Bruselu. Tyto návrhy jsou vypracovávány do velkých podrobností.

OTÁZKA: A Brusel poté rozhodne, jaký expert k nám přijede?

Ne, následuje výběr expertů. Evropská komise rozešle náš požadavek na určitého experta do všech členských zemí, dostanou ho také diplomatická zastupitelství členských států EU v Praze. Záleží na nich, zda se z jejich země přihlásí nějaký kandidát. Přihlášek přichází hodně, zejména z Velké Británie, Německa, Francie a v poslední době i ze Španělska. Konečný výběr experta se dělá v Praze za účasti pracovníků příslušného ministerstva. My máme přitom určitou kontrolní úlohu - nemluvíme ministerstvům do věcné stránky problému, ale snažíme se je upozorňovat, čeho si při tom mají zejména všímat.

OTÁZKA: Mohou kandidujícího experta také odmítnout?

Samozřejmě nemusí nabízeného experta přijmout, jestliže mají k němu nějaké výhrady. Stává se, že z několika zemí přijdou nabídky, z nichž je přijatelná jen část. Potom může na návrh české strany dojít ke spojení několika nabídek s tím, že jedna z členských zemí se stane vedoucím daného projektu. Řekla bych, že je dost prostoru, aby česká strana mohla výběr expertů dostatečně ovlivnit. Také nemusí vůbec žádnou nabídku přijmout, samozřejmě s věcným zdůvodněním, proč nevyhovuje.

OTÁZKA: Co se děje dál, to už sem expert hned přijede?

Probíhá ještě řada jednání, než se podepíše tzv. twinningová dohoda. České ministerstvo vyjednává s příslušným ministerstvem členské země, která dala nabídku, konkrétní podmínky. Nakonec dohodu schválí Evropská komise. Je to celý maratón jednání, časově dost náročný a bylo by špatné, kdyby do toho naše úřady šly, aniž by si předem přesně vyjasnily, co si od projektu slibují. Často je u nás problémem to, že příslušní odborní úředníci nejsou dostatečně jazykově vybaveni. Pak za ně většinou jednají pracovníci odborů evropské integrace jednotlivých ministerstev. Někdy je pro experta zapotřebí tlumočník, také se mu musí překládat naše dokumentace - to vše musí zahrnovat příslušná smlouva.

OTÁZKA: Jestliže se expert neosvědčí, může ho česká strana poslat domů?

Taková možnost existuje, ale pokud vím, dosud se nevyužila. I když byly jisté indikace, že s některými experty byla menší spokojenost. Nedošlo k tomu proto, že podle mého názoru máme ještě nedostatečné povědomí, co si můžeme vůči EU dovolit.

OTÁZKA: Existují nějaká jednotná kritéria na finanční hodnocení jejich práce, nároků na ubytování apod.?

Snahou Evropské komise je vydat taková pravidla, ale dosud neexistují. Systém jejich placení má být stejný, jako když působí v některé z členských zemí EU. Proto nám EK postupně posílá pravidla, která si už stanovily některé členské země. Ale ve smlouvách se neobjevují výraznější rozdíly mezi zeměmi.

OTÁZKA: Orgány Evropské unie kritizovaly před časem komisi za špatné hospodaření s přidělenými prostředky. Za dobu existence různých programů pro kandidátské státy jsme celkem získali - v převodu na koruny - dvaadvacet miliard. Máte představu, kolik peněz se z toho skutečně reálně využilo?

Na tomto pracovišti působím necelé dva roky. Za tu dobu jsme sledovali podíl na kontrahování, což se pohybuje kolem 95 - 96 procent. Určité potíže se objevily ve vztahu k EK koncem loňského roku, ale byly rychle vyřešeny. Schvalovací procedury jsou velmi zdlouhavé. Když se do jistého termínu nestihne kontrakt podepsat, prostředky propadají. Také se stane, že si úřad svůj záměr rozmyslel nebo zruší část projektu z různých důvodů. Jedním z důvodů neúplného využití nabízených prostředků může být v budoucnu i to, že česká strana nebude mít na svůj podíl, protože žádný projekt není financován Evropskou komisí na sto procent. Ke snížení dochází i při výběrovém řízení, kdy z konkurenčních důvodů firma sníží své nabídkové ceny. Při mezinárodním srovnání je 95procentní využití prostředků poměrně vysoké.

OTÁZKA: V principu to vůbec nefunguje tak, že Česká republika dostane v rámci programu Phare 65,4 miliónu eur a může si s nimi sama dělat, co chce?

To rozhodně ne. Je to vázáno na konkrétní již projednané projekty. Trendem posledních let je, že podpora je stále více vázána na přístupové partnerství. Pod tímto zorným úhlem komise posuzuje jednotlivé projekty. Může se stát, že některé ministerstvo navrhne projektů pět a schváleny mají dva. Ale i to je předmětem vzájemného vysvětlování a musím říci, že k výrazným kolizím nedochází.

OTÁZKA: Všechny tendry a výběrová řízení se schvalují také v Bruselu?

Věcný záměr projektů se schvaluje ještě dříve, než vůbec dojde k nějakému tendrovému nebo výběrovému řízení. Řídící výbor pro program Phare určí konečnou částku na základě takto připravených projektů. Celý dokument se pak transformuje do tzv. finančního memoranda, které na naší straně podepisuje národní koordinátor a za Evropskou komisi zpravidla velvyslanec její delegace v Praze.

OTÁZKA: Ale ona částka, k níž se dospělo v národním programu Phare při jednáních mezi námi a Bruselem, se neurčuje jen podle našich konkrétních projektů, ale také podle určitého klíče ve vztahu k jiným kandidátským státům?

Ano, bruselský rozpočet pro nás počítá ročně od roku 2000 do roku 2006 s částkou v rámci programu Phare 79 miliónů eur. Vstoupíme-li do EU dříve, částka se změní, respektive budeme čerpat víc, již ze strukturálních fondů. Počítá se tedy s tím, že se budou ještě připravovat programy pro alokaci 2002 a 2003. Pro další rok se už asi připravovat nebudou, ale to je zatím předpoklad, kdybychom do EU vstoupili v roce 2004.

OTÁZKA: Na základě jakého klíče bylo určeno oněch 79 miliónů?

Na základě ekonomické síly země. Vzorec je složitější, ale pro zjednodušení řeknu, že to je podle HDP na obyvatele a počtu obyvatel. Obdobný klíč platí v případě strukturálních fondů. Znamená to, že ekonomicky slabší země má nárok na větší pomoc. Přípravou na strukturální fondy je ekonomická a sociální soudržnost, o níž jsem se už zmínila. Zahrnuje tři oblasti - podporu malého a středního podnikání, rozvoj lidských zdrojů, což může být vytváření pracovních příležitostí a různé vzdělávací programy, na školách i mimo ně. Například v Irsku si z prostředků EU vybudovali sektor terciálního neuniverzitního vzdělávání. Potom je tu velká podnikatelská infrastruktura, například průmyslové zóny nebo restrukturalizace velkého podniku, kdy se jedná o projekty nad dva milióny eur. To záleží na konkrétních potřebách daného regionu. V dané chvíli jsou takto podporovány severozápadní Čechy, na střední Moravě určité mikroregiony.

OTÁZKA: Kolik stojí ostatní programy EU ročně?

Na program ISPA, což je zejména podpora infrastruktury, dopravy a životního prostředí, nám přispívá komise 70 milióny a na program SAPARD pro zemědělství 22 milióny eur. Spolu s další podporou je to kolem 180 miliónů eur.

OTÁZKA: V přepočtu na koruny to činí více než 6 miliard. Kdybychom jako členové EU přešli na jiné fondy, kolik bychom mohli ročně získat?

Myslím si, že při plném čerpání, což zřejmě nebude okamžitě ode dne vstupu, ale bude narůstat postupně, by mohla Česká republika čerpat ročně až 3 miliardy eur, více než sto miliard korun podle současného kursu. Ale to ještě závisí na diskusi, která bude probíhat v rámci Evropské komise o budoucí podobě strukturálních fondů. Jsme pozváni na fórum evropského parlamentu, které se bude konat v květnu a bude se zabývat politikou budoucího využívání strukturálních fondů po přijetí kandidátských zemí. Mohou se tam objevit některé zcela nové, neotřelé myšlenky. Ale podle klíče, který je teď obvyklý, by na nás připadalo asi 2,5 až 3 miliardy eur. Tím klíčem myslím HDP na obyvatele v případě, když je nižší než 75 procent průměru v EU. V případě kohezního fondu je to 90 procent průměru v EU.

OTÁZKA: Jenže od toho je třeba odečíst příspěvek, který budeme platit do společné pokladny EU, což dnes činí 2,7 procenta z HDP.

Podle současných kritérií bychom mohli čerpat do 4 procent hrubého domácího produktu.

OTÁZKA: Takže navíc bychom dostali vlastně jen 1,3 procenta HDP?

Současné propočty Ministerstva financí ukazují příznivější poměr - skutečně navíc by to mělo být kolem 1,9 miliardy eur, což je 65,5 miliardy Kč. Ale pravidla mohou být do doby našeho přijetí změněna či upřesněna, zejména pro první fázi našeho členství. Dokonce se objevují úvahy zavést pro nové členy jiná kritéria, než jaká platí pro dosavadní členy. Kdyby se totiž postupovalo podle existujících kritérií, některé regiony či dokonce státy by z této pomoci vypadly, a to samozřejmě nechtějí. Proto chtějí vymyslet model, který by uspokojil všechny. Podle mého názoru však se o tom ještě nerozproudila opravdu zásadní debata. Nebylo by jistě dobré, kdyby se udělaly dvě kategorie zemí - jedna pro stávající a druhá pro nové. Ty nové by tím měly nižší prahy pomoci. Hovoří se totiž ještě o jednom aspektu. Jak dokážou kandidátské země takovou pomoc administrativně zvládnout a také ji spolufinancovat. Pokud se zjistí, že jejich absorpční schopnost je nižší, bude nižší i pomoc.

(Dnešní Ekonom přináší podrobnější informace o projektech včetně kontaktních adres)

Stranu připravil Milan Syruček