Belgie se zaměří na vnitřní problémy unie
04.05.2001 | Hospodářské noviny
Sociální agenda, zavedení eura a vypracování "jízdního řádu" debat o budoucí podobě Evropské unie budou hlavními cíli Belgie, která začne ve druhé polovině roku předsedat bruselské patnáctce. Oznámil to belgický premiér Guy Verhofstadt. Otázce jednání s kandidátskými zeměmi nebude již věnována taková pozornost jako nyní, unie musí nejdříve připravit sebe samu. "Hlavní není otázka termínů. Hlavní je pokročit v procesu rozšíření, v rozhovorech. Tedy aby se 15 členských států shodlo ohledně společného postupu v klíčových otázkách," prohlásil Verhofstadt. Jako příklad takových obtížných otázek uvedl volný pohyb pracovníků a společnou zemědělskou politiku. "Musíme se rozhodnout, co kandidátům nabídneme. Je to také v jejich zájmu a oni nás o to žádají. Otázka dat je zatím teoretická."
Belgie chce proto zahájit rozhovory i o nejobtížnějších otázkách souvisejících s rozšířením. Hlavní náplní činnosti unie bude na sklonku letošního roku zavádění eura. Na tom je závislá budoucí prosperita Evropy. Belgie chce mimo to prosadit vyšší účast pracujících na rozhodování v zaměstnavatelských firmách, posunout dopředu debatu o modernizaci sociálního zabezpečení, podniknout kroky k udržitelnosti důchodových systémů, připravit definitivní harmonizaci azylové a imigrační politiky EU, zřídit stálou soudcovskou organizaci Eurojust, založit Evropský potravinový úřad a zavést jednotný patent EU. Poslední změna by znamenala, že patentová přihláška by byla podána pouze u jednoho úřadu a udělené osvědčení by platilo na celém území unie.
Belgický kabinet je značně opatrný při stanovení svých cílů. Na většině těchto bodů se totiž členské státy unie již dohodly a zbývá pouze připravit technické provedení. Konzervativnost symbolizuje i sám znak belgického předsednictví: černá buřinka. Riskantní výjimky mezi úkoly tvoří složité otázky, týkající se samotné podstaty unie a základních otázek jejího fungování. Verhofstadtův tým se proto bude zabývat i financováním EU, rozhodovacími procedurami, rovnováhou mezi Bruselem a členskými zeměmi či dialogem se sociálními partnery a občanskou společností. Nikdo nepředpokládá, že by se ještě letos mohlo dojít v těchto otázkách k nějakému výsledku, ale pozorovatelé oceňují snahu zahájit jednání.
Státní tajemník Pavel Telička vkládá do Belgie velké naděje. Domnívá se, že tato země nechce zaostat za nyní předsedajícím Švédskem, a mimo to si velmi dobře uvědomuje blížící se rozšíření, nezávisle na jeho podobě. Oceňuje také belgický pragmatismus. "Belgičané chtějí řešit tyto věci, protože vědí, že nikdo jiný to neudělá s tak chladnou hlavou jako oni," vysvětlil Telička. Ocenil, že již dnes se bruselský kabinet snaží ve vztahu k uchazečům vytvářet "pozitivní chemii". Na belgickém předsednictví může proto naše země podle něho velmi vydělat.
Další články v kategorii
- Má to smysl: po deseti letech pálavského borytobraní už není skoro co vytrhávat (18.05.2024)
- Zlínský kraj rozdělí letos mezi včelaře 1,198 mil. Kč, podpoří 102 včelařů (17.05.2024)
- Zemědělci rozhodnou, zda stejně jako odboráři zruší demonstraci v Praze (17.05.2024)
- Exportní konzultace s agrárními a ekonomickými diplomaty dne 27. června 2024 v PVA Expo Praha – Letňany (17.05.2024)
- Mimořádná opatření proti šíření verticiliového vadnutí chmele v ČR (17.05.2024)
- Po jahodách na poli u Olomouce se jen zaprášilo, musí dozrát další (17.05.2024)
- Zemědělství je moderní a atraktivní obor, proto pro něj motivujeme mladé (17.05.2024)
- SZPI analyzuje složení bonbónů s muscimolem, kvůli nim zkolabovala žákyně ZŠ (17.05.2024)
- Na motýlích loukách se hmyzu mimořádně daří, další vzniká v Kyselce (17.05.2024)
- Letos provoz neotevře 20 až 30 procent palíren, v lednu jich skončilo 20 (17.05.2024)