Slovenské vodní hospodářství čeká na investice

Slovensko teprve pozná cenu vody, která ve výdajích domácností dosud představuje zanedbatelné jedno procento. V zemích Evropské unie jde však až o čtyřnásobně vyšší podíl. "Do nynějška jsme byli zvyklí, že za vzduch a vodu se neplatí," připouští Anna Violová z ministerstva životního prostředí. Voda bude podle ní v dohledné době velký problém, protože se předpokládá, že celý jih země bude třeba zavlažovat, aby byla úroda.

Jen náklady na splnění směrnice EU, podle níž každá obec nad 2000 obyvatel potřebuje čističku odpadních vod, odhaduje ministr životního prostředí László Miklós na 140 miliard korun. Je jasné, že to "někdo" musí zaplatit. Stávající regulované ceny vodného a stočného od obyvatelstva však kryjí jen asi 70 procent nákladů. Skeptici odhadují, že při astronomické výši "ekologického dluhu" se Slovensko vyrovná s požadavky EU až skoro v polovině století. Oficiální místa jsou optimističtější, když žádají o přechodné období na čističky do roku 2015, v případě zásobování obyvatelstva pitnou vodou do roku 2008.

Zaostávání za vyspělou Evropou vyjadřují čísla, podle nichž vyhovující zásobování pitnou vodou má až 98 procent obyvatel EU, ale jen asi 82 procent Slováků. Pouze dvě třetiny z 2883 obcí mají veřejný vodovod a jen asi 55 procent obyvatel je napojeno na veřejnou kanalizaci. Nejvyšší první třídy čistoty vod nedosahuje v zemi téměř žádný tok, drtivou většinu lze řadit do čtvrté a páté třídy kvality. Z necelých 350 čističek mnohé nesplňují limity. Investice do nových odhaduje ministerstvo zemědělství na skoro 13 miliard korun a cenu potřebných rekonstrukcí na další 8,2 miliardy Sk, celkové náklady do stok v loňských cenách na až 130 miliard Sk.