Brusel podlehl tlaku Německa

Komise navrhla moratorium na pohyb pracovních sil do EU

Flexibilní moratorium na pohyb pracovních sil pro nové členy Evropské unie navrhla včera Evropská komise. Země EU by tak mohly otevřít své trhy práce až po sedmi letech po rozšíření. "Na konci může každý členský stát rozhodnout, zda se rozhodne pro sedm let či nikoliv," prohlásil při prezentaci návrhu komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen.

Verheugen se pokusil uklidnit rozhořčené kandidáty na vstup do unie tím, že komise bude dva roky monitorovat situaci a po jejím vyhodnocení a se souhlasem patnáctky může zkrátit uvedenou lhůtu na pětileté období. Na základě návrhu může Rada ministrů po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně rozhodnout, že přechodné období zkrátí nebo zmírní. Bude-li však v některých členských státech ještě po pěti letech příliv pracovní síly z nových zemí vážně narušovat pracovní trh, což posoudí na žádost daného státu komise, bude možné rozšířit přechodné období nejdéle o další dva roky. Návrh se nevztahuje na Maltu a Kypr, kde je velmi nízká míra nezaměstnanosti. Naopak je zde nedostatek zaměstnanců v některých odvětvích.

Česká diplomacie se domnívá, že celé sedmileté omezení se nás s velkou pravděpodobností nebude týkat. "Věřím, že EU bude k otázce (pohybu osob) přistupovat flexibilně a že bude umět rozlišovat mezi jednotlivými zeměmi," řekl mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil. Nedovede si představit, že by republika "byla dlouhodobě a především bezdůvodně" zbavena jedné ze základních svobod společné Evropy. Velmi obtížně bychom vysvětlovali našim občanům, proč je toto omezování uplatňováno vůči zemi, jejíž lidé jsou notoricky známi svojí nechutí cestovat za prací do zahraničí," pravil. O této citlivé otázce se jednalo i při návštěvě šéfa komise Romana Prodiho v Praze minulý týden, a čeští politici zdůrazňovali, že jde o omezení pro ČR těžko přijatelné.

Nynější návrh komise vychází vstříc požadavku na sedmiletou přechodnou lhůtu ze strany Německa a Rakouska. Obě země se z hlediska svých pracovních trhů obávají rozšíření nejvíce. Mimo ně se otevření trhu práce brání také zvláště Řecko a Itálie.