Test studijních předpokladů

The Test of Studies Preconditions

Autor: Pavla Rymešová

Abstrakt v češtině:

Test studijních předpokladů vznikl z podnětu vedení PEF ČZU. Výsledky dosažené v tomto testu predikují, do jaké míry je student “vhodný“ pro naši fakultu. Je zaměřen na zjišťování verbálních a analytických schopností uchazečů.

Abstrakt v angličtině:

The test of studies preconditions developed on the basis of impulse of the leadership PEF CZU. The test scores predict how well the student is likely for study in our faculty. The test looks students verbal and analytical reasoning abilities.

Klíčová slova:

Studijní předpoklady, verbální schopnosti, analytické schopnosti, vědomostní testy

Keywords:

Studies preconditions, verbal abilities, analytical abilities, knowledge tests,

Úvod:

Vznik tohoto testu byl iniciován vedením Provozně ekonomické fakulty ČZU z důvodu zkvalitnění přijímacího řízení.

Současná forma přijímacího řízení na většině vysokých škol staví na čistě vědomostních testech. Toto, u nás tradiční pojetí přijímací zkoušky, se však v posledních letech jeví jako poněkud přežité. Jednotlivé střední školy se od sebe totiž odlišují jak orientací, tak kvalitou výuky.

Test studijních předpokladů má umožnit zrovnoprávnění uchazečů, kterým vinou dosavadního systému vzdělávání chybí potřebné informace, mají však potřebné studijní návyky a mentální kapacitu, která jim pomůže vědomostní úroveň v krátké době vyrovnat. U shodných výsledků vědomostních testů také napomůže rozlišit vhodnost volby studijní orientace uchazeče a perspektivy jeho dalšího rozvoje.

Zjišťování studijních předpokladů pro studium ostatně není žádným novým jevem. Bývá součástí jednotných zkoušek pořádaných po (nebo jako součást) ukončení střední školy. Mají však spíše didaktický charakter (např. USA - Program SAT, Švédsko - Univerzita v Örebrö - ústní informace).

Tímto krokem bychom se proto pouze připojili ke světovému trendu a ještě jej rozšířili o možnosti, které máme v psychologických metodách.

Cíle a metody:

Vytvoření TSP bylo katedře psychologie zadáno v lednu 2000. Hlavními požadavky zadání bylo oddělit “našprtané“ od chytrých a ověřit analytické schopnosti uchazečů.

V přípravné fázi jsme se zaměřili na mapování současných trendů v ČR a ve světě a postupně vytipovali možné složky dle zaměření fakulty a možností skeneru. Rozhodli jsme se sledovat dva hlavní faktory (složky inteligence) - verbální schopnosti a schopnosti analytické.

V části zjišťující verbální schopnosti šlo o sledování schopnosti generalizace a práce s textem, jako nedílné součásti schopnosti učit se. Schopnost analytického myšlení byla zařazena na základě profesiografické analýzy předpokládaného zaměření posluchačů.

Při samotném sestavování testu, bylo využito cca. 300 testovaných osob (asi 200 středoškoláků - test je určen jim):

* 50 osob - skupiny kolem 3 lidí - vyhodnocování, změny koncepce,

návrh dotazníku;

* 70 osob - vyhodnocování, změny v subtestech, vytvoření 5-ti variant

testů;

* 180 osob - vyhodnocení, doladění dotazníku, vytvoření u každého testu varianty A,B (celkem 10), stanovení výkonových norem.

V závěrečné fázi bylo vytvořeno deset matic testů, záznamový arch, přehled správných odpovědí, bodování a jeho převod do závěrečného desetibodového hodnocení.

Výsledky:

Celkem bylo v pěti dnech testováno 3392 osob, z toho 1549 mužů a 1843 žen.

Rozptyl střední hodnoty a směrodatné odchylky v jednotlivých testech ukazují na poměrnou vyváženost jednotlivých testů. Grafické vyjádření celkových dosažených výsledků odpovídá trendu křivky normálního rozložení.

Pokud se podíváme na pořadí úspěšnosti ve všech sledovaných kategoriích (tj. matematika, cizí jazyk, výsledky studia a maturitní zkoušky) mimo TSP, vezmeme sto nejúspěšnějších a podíváme se na poměr v zastoupení mužů a žen, nalezneme poměr 1:2 (zde šlo převážně o vědomostní testy nebo o hodnocení studijních výsledků).

Tento rozdíl koresponduje s poznatky pedagogické psychologie. Muži v adolescentním věku mají větší problémy s přijímáním autority než ženy (autoritou zde může být i myšlenka, poznatek), mají poněkud jiný žebříček hodnot. Náš výukový systém tedy “nahrává“ těm naučeným, ale třeba i bez pochopení.

Ze sta nejúspěšnějších osob v TSP (získané ohodnocení 9-10) je poměr v zastoupení mužů k ženám 2 : 1. Tento poměr se obrátil proto, že TSP zjišťuje schopnosti (předpoklady, potenciál), které lze při správné motivaci rozvinout. Pokud bychom se omezili pouze na verbální složku inteligence, dosáhli bychom s největší pravděpodobností poměru 1 : 1 či poněkud horší skóre pro muže (přesně můžeme zjistit až interkorelací subtestů a položkovou analýzou). Další složka TSP - analytické schopnosti - jsou však ve větší míře přisuzovány mužům (což se zde potvrzuje). Díky této složce (která je zároveň předpokladem pro úspěšnost v povolání, pro která připravuje naše fakulta) získali převahu právě muži.

Nemusíme se také znepokojovat, pokud nenalézneme korelace mezi dosaženými výsledky v TSP a ostatních testech. Toto naopak dokazuje, že jsme odhalili další proměnnou, která není významně závislá na ostatních doposud sledovaných ukazatelích. (Tento fakt podporuje také trend dosažených výsledků odpovídající normálnímu rozložení.) Nejlepších výsledků v TSP tedy může dosáhnout jak ten, kdo téměř dosáhl maxima bodů v ostatních kategoriích (protože i “našprtaní“ mohou být chytří), tak i uchazeč, který dosáhl ani ne poloviny bodů (protože mu třeba scházela motivace).

V současné době jsou výsledky TSP zpracovány pouze velice hrubě a zbývá ještě mnoho práce (interkorelace subtestů, položková analýza, korelace s ostatními testy přijímacího řízení apod.). Ověření reliability a využitelnosti testu pro potřeby fakulty očekáváme v horizontu 3-5 let.

Diskuse:

Pokud by však TSP měl splnit svůj účel, bude nutné uvážit navýšení jeho bodového ohodnocení (ze současných 10 bodů ze sta možných), aby se stal mírnou protiváhou klasickým vědomostním testům, kterým nemůžeme upírat jejich opodstatnění.

V našich podmínkách se testy studijních předpokladů začínají využívat především na fakultách, kde je zastoupena katedra psychologie (např. FF UK, LF UK), protože testy s psychologickým základem je schopen a oprávněn vyhotovit a administrovat pouze psycholog. Zatím malé rozšíření tohoto typu přijímacího testu vidíme spíše ve vysoké finanční náročnosti pro fakulty, které nemají vlastní psychologické pracoviště.

Vzhledem k tomu, že PEF takovýmto pracovištěm disponuje, není nejmenšího důvodu této možnosti nevyužít. Při dosavadní velmi pružné spolupráci s ostatními fakultami by se v případě zájmu tato nová koncepce přijímacího řízení nemusela omezit pouze na jednu fakultu.