Reflexe ekonomických změn jako psychologický problém

Reflexe ekonomických změn jako psychologický problém

Reflection of Economic Change as a Psychological Problem

Autor: Zbyněk Bureš

Abstrakt v češtině:

Autor sleduje téma konference a její psychologické sekce. Vychází z reflexe ekonomických změn, kterou považuje za psychologický problém, jehož řešení není podmíněno jen ekonomickou skutečností, ale jehož výsledky významně ovlivňují ekonomické dění. Tím se nutně dotýká spolupráce psychologie, sociologie, ekonomie a dalších věd. Autor vychází z vymezení referenčního rámce svého sdělení, analyzuje reflexi globalizace jakožto změny a uvádí výsledky svého šetření, které se týká překážek při tvorbě pracovních týmů a týmové práce. Zároveň se pokouší formulovat výhledy a vytyčit úkoly z toho plynoucí. K uvedeným bodům uvádí prameny a literaturu pro hlubší zájem.

Abstrakt v angličtině:

The author is following the topic of the conference and its psychological section. He starts by reflection of economic change regarded as a psychological problem, the solution of which is not determined only by the economic reality, but the results of which are exerting stronginfluence on the economic life. So it necessarily concerns the co-operation of psychology, sociology and economy. The author starts by formulating the frame of reference of his paper, analyses globalization as a change-phenomenon and presents results of his analyses, concerning barriers in the team formation and team working. At the same time he tries to highlight some outlooks and formulates derived tasks. For further study he offers sources as well as bibliography.

Klíčová slova:

Ekonomické procesy; Psychologie; Změna; Setrvačnost; Tvorba týmů.

Keywords:

Economic processes; Psychology; Change; Inertia; Team formation;

Úvod:

Vymezení referenčního rámce našeho sdělení

Centrální téma konference vypovídá, že jde o globalizaci ve spojení s konkurenceschopností, tedy hlavně o její ekonomický aspekt, spojený především s otázkou efektivnosti. V psychologické sekci tedy půjde jistě o vztahy psychologie práce a ekonomie a to spolu s významnou stránkou sociologickou. Z hlediska psychologického pak globalizace ve spojení s efektivností přináší dvojí výzvu. Jak se psychologicky vyrovnat se změnami, které globalizace přináší v souvislosti s řadou změn minulých a jejich residuích (historický pohled) a jak reflektovat globalizaci jakožto vnější prostředí, v jehož rámci se odehrávají pro naše téma relevantní psychologické procesy (systémový pohled).

V našem sdělení se budeme zabývat výzvou první.

Zemědělská univerzita v Praze je učilištěm skutečně univerzálním, alespoň v tom smyslu, že sdružuje mnoho různých oborů, aby připravila specialisty pro jednu oblast praxe, která je vždy konkrétní. Z ní pak největších změn doznává v praxi ekonomie, která hledá svou optimální koncepci. U sociologie a psychologie dochází k nápravě minulé ideologické reglementace, doplňování dříve nedovolených oblastí poznávání, tak i osvojení dříve nepřípustných teorií. Právě pro spolupráci různých oborů byl takový stav mimořádně destruktivní. Psychologie se směla studovat dvouoborově jenom s jazyky, ale nikoliv se sociologií ani ekonomií (což by bylo přirozené), hlavně vzhledem k rozdílu kádrových požadavků na tyto obory. Je tedy rekonstrukce této tak žádoucí spolupráce velmi naléhavým úkolem.

Potíže při tom nemají jen psychologové a sociologové, ale hlavně ekonomové, jichž je v řídících a politických pozicích nejvíc. Tak např. na desáté výroční konferenci Evropské sítě etiky v obchodu a podnikání pod heslem “Jak učinit podnikatelskou etiku funkční - vytváření efektivních spojenectví”..(EBEN - European Business Ethics Network, Praha 1997) promluvili přední čeští ekonomové (např. Švejnar, Kysilka, Ježek) nejen ke specifickým tématům, ale zároveň prezentovali také cenná zobecněná poučení, která z toho vyplývají. Nejlépe je vystihl prof.Mlčoch ve svém referátu “Česká privatizace: kritika špatně pochopeného liberalismu.”

Psycholog práce si jistě povšiml s uspokojením jejich konstatování, že prosperita není jen úzce ekonomickou záležitostí, ale má více aspektů, jak jsem naznačil ve svém referátu ve Štrasburku 1992 jeho názvem “Ekonomická reforma nebo podstatná změna člověka?” Prosperitu nevytvářejí totiž jen ekonomická pravidla hry a její podmínky, ale také lidský potenciál populace a její motivace. Katona (1946) uvedl na základě svých důkladných výzkumů, že ekonomika se vyvíjí přibližně tak, jak si ji značná část populace představovala v předcházejících letech. Nejde teda jen o to, že ekonomická rozhodnutí a pravidla hry mají dopad na chování občanů, jejich postoje i na ně samé, ale také, že tyto subjektivní psychologické skutečnosti spoluvytvářejí ekonomickou budoucnost. Nejde tedy jen o proces jednosměrný, od ekonomie k psychologii, ale dvousměrný, totiž také od psychologie k ekonomii. Nejde tedy v ekonomii jen o přebírání vybraných dílčích psychologických poznatků a postupů (např. v personálním managementu), ale také o inkorporaci vybraných psychologických konceptů do ekonomie a jejího pojetí.

Takové myšlenky vedou jednak k naději na trvalejší zvýšení efektivnosti ekonomiky a obecné zlepšení organizační kultury, ale jsou zároveň náročnou výzvou pro specialisty, kteří k dosažení takových cílů mohou přispět. Uvnitř psychologie to znamená např. řešit vztahy mezi psychologií práce a organizace jakož i ekonomickou psychologií (viz např. Bureš 1992) a dále nalézt systémové řešení psychologických interakcí sfér makro- a mikro-ekonomických, jakož i skupinových a individuálních. Psychologie práce byla v minulosti psychologií řemeslníka, později řidiče, operátora složitých technických zařízení a nakonec pracovníka v organizaci. Čím bude příště? Sociologický systém stratifikace přitom hraje neopomenutelnou úlohu, protože je nutno mít k dispozici metodu, která by umožňovala atribuci psychologických nálezů různým jednotlivcům a skupinám, jakož i v jisté míře celé populaci.

Zamyšlení by však bylo možno očekávat i od některých našich ekonomů a politiků. Redukovat nedostatky našeho hospodářství na nesprávné pochopení liberalismu znamená implicitně opomíjet jiné významné obory a jejich hlediska, např. právě etiky, pokud jde o poctivost a korektnost, psychologie pokud jde o motivaci a rozvoj lidského potenciálu, sociologie pokud jde o znalost vnějšího prostředí organizací a pedagogiky pokud jde o úroveň a aktualizovanost vzdělanosti populace. Jestliže podle autorů Lea, Webblea a Tarpy (1994) mluvili před lety američtí ekonomové o imperialismu psychologických věd, pak bychom si mohli položit otázku, zda bychom v současnosti u nás nemohli mluvit o imperialismu a nebo alespoň hegemonismu (přinejmenším některých) našich ekonomů. Od některých politiků bychom kromě názorového oportunismu mohli očekávat více úsilí při přechodu od regulace k seberegulaci, ať již jde o regiony, neziskové organizace nebo profesní sdružení.

Cíle a metody:

Tvorba týmů a týmová práce

V rámci obecného referenčního rámce, který jsme se snažili v předchozích řádcích objasnit, chceme vyhovět přání pořadatelů psychologické sekce, soustředit se na téma “Skupina v pracovním procesu”. Ve shodě s tímto zadáním hledáme odpovědi na otázku, proč tvorba týmů a zavádění týmové práce se zdá být tak nesnadné v některých středoevropských zemích, např. u nás. Naše sdělení je založeno na sekundární analýze vlastních i dalších prací k tomuto tématu, na epizodické metodě, která hledá v časově omezených a situačně determinovaných událostech symptomy obecnějších, ale jinak těžko postižitelných skutečností a konečně se opírá o zobecněné kasuistiky během intensivního a dlouhodobého koučování většího počtu významných výrobních podniků v České republice, zahrnující přibližně 220 supervisorů, dílovedoucích a členů středního managementu v letech 1993 až 1997. Zajímavé bylo zvláště srovnávání mezi Auto Škoda Mladá Boleslav, kde pokroky ve tvorbě týmů byly pozoruhodné a ostatními nejmenovanými firmami, kde toto téma bylo zanedbáváno.

My se snažíme zvažovat efektivní týmovou práci z hlediska předchozí totalitní reglementace, která se mylně považovala za regulaci, seberegulace, která byla považována za anarchii a z toho pak vyplynulo,že skutečná a odůvodněná regulace chyběla, což vedlo ke známým důsledkům jako nepořádkům a tunelování ve velkém.

Jádro překážek v individuální a organizační skutečnosti během více než půlstoletí vládnoucí, příkazové ekonomiky a totalitního politického systému tkví v otevřenosti většiny organizací vůči celostátní jednotnosti (kádrově personální, mzdové, ale i rozvojové) takže celá ekonomika, především však výroba byla centrálně řízena jako jeden jednotlivý technický systém. Tato obecnost a direktivnost i tlaky s tím spojené pak nutně ovlivnily společenské vzorce chování, organizační a individuální návyky/ zvyklosti, jakož i postoje a mínění. Kromě toho záleží velmi na vzájemných vztazích vědomého, nevědomého a podvědomého (potlačeného), zvláště pokud jde o fenomén psychické sebeobrany, tehdy i v současných vzpomínkách. Po letech se zdá, že ideologická indoktrinace snadno a rychle vyprchala, zatímco tehdejší vzorce chování a fenomén psychické sebeobrany stále přežívají.

Jako příklad uvádíme

/1/ Stanovení cílů se v minulosti provádělo většinou “shora” a to velmi detailně a diskuse na nižší úrovni (organizovaná většinou stranickými orgány) trpěla stigmatem připraveného “divadélka”. To platí do značné míry i o tzv. “brigádách socialistické práce” pokud jde o jejich funkci přímo v organizacích (na rozdíl od mimopracovních aktivit, které se mnohdy vzpomínají pozitivně).

/2/ Dlouhodobá neměnnost podmínek činila změnu jak něco nepotřebného. Obrovská sovětská poptávka způsobila, že stabilita požadovaných výrobků mnoha (zvláště hutních) podniků trvala celá desetiletí. To samozřejmě minimalizovalo flexibilitu těchto podniků i z hlediska řadových pracovníků.

/3/ V praxi se ustálila tzv. “negativní výměnná teorie”: “Jestliže neřekneš nic o mých chybách, já nikdy nebudu mluvit o tvých.” Čím méně diskuse, tím větší pravděpodobnost, že chyby zůstanou utajeny. Příliš často byla věcná komunikace ničena osobami, které se zabývaly obstaráváním “postranních informací”. Důsledkem byl celkový rozklad společenské komunikace a to nikoli jen na pracovištích.

/4/ Každá týmová spolupráce vyžaduje značnou míru internalizace, např. sdílení společných cílů, norem a obecně přijatých způsobů vzájemné interakce. Zakořeněná vnější kontrola to velmi usnadňuje.

Zlepšení daného stavu by se mělo hledat především v postupné změně obecného sociálního klimatu a organizační kultury, které posilují pocit nezávislosti a osvobození od malicherných podezření a podporující ochotu vyjádřit svůj názor bez ohledu na následky z toho plynoucí. Bohužel současná politická scéna nedává ani tomuto žádoucímu trendu dostatečný příklad. Proto jsou analýza minulosti, současných procesů změn na mnoha úrovních a z toho plynoucí trendy budoucnosti tak významné.

Na úrovni organizací se zdá být koučování supervisorů, dílovedoucích a středního managementu jako dobrý začátek. Tím by mohl začít proces zavádění týmové práce kde se to jeví jako užitečné. Tvorba týmů je většinou doprovázena zlepšením organizace práce a pokud to vše vede ke zlepšení produktivity práce, pak je s tím spojeno i zvýšení mezd u nových týmů. Také je žádoucí dát pracovníkům čas na to, aby se na nové požadavky adaptovali. Žádné donucování, ale nabídka pro vedení podniku přijatelných kandidátů na vedoucí týmů, z nichž si pak skupiny volí své představitele. Nezbytná je také stálá podpora vyššího vedení pro týmy a otevřenost vedení pro diskusi s nimi. Nevede-li to k cíli, nastupují vedením “stanovené” cíle.

Námi předložené zobecněné kazuistiky však nemají stratifikační zázemí poskytnuté sociologickými studiemi. Tato skutečnost představuje výzvu k další akci.

Výsledky:

Výhledy aúkoly pro psychologii práce a organizace

Jako perspektivní je možno považovat projekt, který by srovnával podniky s týmovou prací a těch, které se zdráhají ji zavést vzhledem k vybraným kritériím kvality a výkonnosti. Tak vytvořit předpoklady pro program, který by podpořil tvorbu týmů a týmovou práci všude tam, kde od ní lze čekat pozitivní výsledky jak ekonomické, tak i psychologické.

Pro psychologii práce a organizace z toho vyplývá úkol vymanit se ze zajetí mikrosféry, t.j. jednotlivce a organizace a zahrnout do oblasti svého zájmu i makrosféru a to sociální i ekonomickou a jejich interakce. (Bureš 1992). Znamená to začlenit do oblasti svého odborného zájmu i ekonomickou psychologii (u malých národních společenství tomu ani jinak být nemůže) a obohatit svou vědeckou metodologii o kompetenci řešit na slušné odborné úrovni časově omezené až prchavé jevy současnosti, které mají svou vysokou symptomatologickou obecnou hodnotu. Tyto dílčí úkoly završit nalezením takové nové koncepce, která by umožnila systémovou akci, které nepřekáží ani pluralita teoretických pojetí ani tříšť praktických návodů. K tomu musíme popřát “hodně sil a hodně štěstí”.

Diskuse:

Globalizace chápaná jako změna (historický pohled)

Globalizaci je možno chápat různě: jednak historicky, dokonce i jako novou epochu dějin lidstva, jednak systémově, tedy jako nové okolí, které sebou přináší soubor různých procesů a změn na jedné straně ekonomických, ale i technologických, informačních a jiných. U nás Riegel (1999), alespoň názvem svého referátu klade důraz na ekonomiku, ale zmiňuje se také o informacích a umění. Zároveň však upozorňuje psychology práce, že reflektovat budeme muset nejen sami sebe, ale i své okolí. Zdůrazňuje psychologický aspekt globalizace citací lorda Rutherforda: “Nemáme peníze, musíme myslet!”, což je právě psychologická výzva. Nabízí při tom také celou řadu podnětů k zamyšlení i úkolů k realizaci.

Pro psychologii je významné obojí. U historického pohledu jde především o vliv minulého na nové, hlavně na procesy adaptační i iniciační. Systémově pak jde především o oblasti a aspekty globalizace, technologické, informační a ekonomické. Vždy však jde o interakci jistého globálního civilizačního procesu a jeho vyrovnávání se s ním, ke kterému u člověka dochází. Jako východisko uvedeme tedy jen tato velmi zjednodušená konstatování.

Vývoj a jeho urychlení přináší otázku významu kontinuity a diskontinuity respektive co z obou facilituje a co brzdí žádoucí vývoj. Jde zároveň o diskusi generací, což řešení problému jenom komplikuje. Proto je nutno se zamyslet nad otázkami setrvačnosti v minulosti v souvislosti s procesem neustálé a velmi rychlé změny. Protože klíčovým slovem tohoto odstavce je “změna na pozadí setrvačnosti” nelze opomenout historický pohled, jak v zahraničí naznačil např. Rotschield (1999) ve svém článku “Globalizace a návrat k historii”. Nejde při tom o žádný provinciální sentimentalismus, sloužící ke zvládnutí ukřivděnosti minulostí (ať již osobní nebo kolektivní) ani o to, abychom své současné nedostatky omlouvali minulostí. Současní autoři velmi důrazně upozorňují na nutnost analýzy minulosti pro volbu strategie budoucnosti, jak to např. u nás vyjádřil otázkou: “Jsme už skutečně z klece venku?” (Petrusek 19990). V této souvislosti uvádí “postkomunistický syndrom”, obsahující deset “stereotypů mysli”. Nesmíme však zapomínat na to, že “minulostí” se v tomto smyslu stávají již výsledky analýzy současně probíhajících procesů a to právě vzhledem k rychlosti změn, ke kterým dochází.

Právě tato rychlost způsobila, že některé aktuální procesy ani dočasné vývojové stavy nebyly ve své době dostatečně vnímány ani analyzovány. Proto se začínají vynořovat dodatečně a také proto vzniká snaha je analyzovat, byť jen jako minulý fenomén.

Máme-li v tomto procesu uspět, musíme porozumět probíhajícím změnám, ať již v našem vnějším prostředí, v nás individuálně, ale i v “těch druhých”. Tyto změny mohou být velmi různorodé, mohou mít velmi odlišnou časovou dimenzi a mohou být do různé míry i snadnosti přístupné našemu poznání. Vlivem těchto okolností dochází v psychologii k nutnosti revidovat metodologii minulých padesáti let, která vyloučila introspekci jakožto vědeckou metodu. Při tom však platí, že v mnoha případech (a to nejen osobních), ale i ekonomických a organizačních jsou “data vnitřní zkušeností” (které jsou výsledkem introspekce) stejně významná jako data vyvozená z analýzy vnější, tedy našemu pozorování přístupné (většinou behaviorální a organizační) skutečnosti. Narůstající vliv virtuální reality a mediálních prostředků zřejmě významu dat vnitřní skutečnosti (např. požitků) nejen nasvědčuje, ale i přispívá.

Již v předchozích odstavcích jsme upozornili na význam analýzy minulosti pro volbu budoucnosti. Při této analýze je budoucnost rozhodujícím faktorem, nikoliv minulost. K tomu přistupuje i dříve analyzovaná přítomnost, která se již v okamžiku publikování stává minulostí. Platí tedy, jak jsem již dříve zdůraznil (Bureš 1992), že analýza přítomnosti a současně probíhajících procesů je základem projektů budoucnosti. To lze doložit na četných příkladech. Jedním z nich je právě tvorba týmů a týmové práce o kterém hovoříme výše.

Literatura:

Je pro praktickou využitelnost rozdělena podle předchozích subkapitol:

Vymezení referenčního rámce našeho sdělení:

Albou,P.: - Úloha psychologie ve vývoji mezinárodních ekonomických vztahů, Psychologie v ekonomické praxi,1991,4,175-188.

Bureš,Z.: - Psychologie práce v situaci společenských, ekonomických a organizačních změn,

Psychologie v ekonomické praxi, (dále jen PEP), 1998, 4, XXIII,161-171

- Ekonomická psychologie, psychologie práce a psychologie v ekonomické praxi, PEP, 1992, 2, 61-62

- Konference EBEN (European Business Ethics Network, sdělení a reflexe. IN:Sb.: Rozvoj řízení a psychologie práce, Zlín 1997, 13-15.

Etzioni,A.: - Eastern Europe, the Wealth of Lessons, Challenge, 1991

- The moral Dimension, Toward a New Economics, N.Y.1998

Havel,V.: - Václav Havel or Living in Truth, Selected dramatic works, especially“The Audience” a story of a brewery, Amsterdam, 1986

Katona,G.: - Psychological Economics, New York, 1975 (ale zvláště jeho dílo z r.1946)

Potůček,M.: - Nejen trh, (role trhu, státu a občanského sektoru v proměnách české společnosti) Praha 1991

Soros,G.: - The Capitalistic Threat. The Middleeropean News, a supplement of Lidové noviny, 1997, 1.pp. and 4 (in Czech)

Sto let uprostřed Evropy, Projekt nadace Pangea, Praha, 1999

Tvorba týmů a týmová práce:

Bureš,R.: - Etika v personální práci, Psychologie v ekonomické praxi, 1992. XXVII, 4, 167 - 175.

- Základy etiky, S+M, Praha 1991

Bureš,Z.: - Personnel Dimension of Economic Transformation, in Sb.: In Memory of the Anniversary of the Liberation of the West Bohemia and Plzen by the American Army, ZCU, Plzen, 1995, pp. 12-21

- Team Formation and Teamwork During a Transition from a Command to a Market Economy, International Conference on Work and Organazitional Psychology, Sheffield,1998

Krus,D.J.: - Nelsen E.A.: On the Play of Shadows, Sozialpsychologie und Gruppendynamik, 1997, 22, 3, 12-15, Wien.

Nový,J.: - Manager v systému kvality, ASSIDomaen, 1994

West,M.: - Effective Teamwork, Leicester, BPS, 1994

Výhledy a úkoly:

Bureš,Z.: - Work psychology and new horizons of human potential, in: Potůček, Praha, 1989

- Měnící se svět a stabilní odborník? (příspěvek k poznání profesionálního profilu) nepublikovaný referát, Praha 1993

- Pitfalls and perspectives of Psychodiagnostics, Studia Psychologica, 1993, 2, 195-203. (Spolu s O.Kondášem).

Burešová,M.: - Aplikace chápaná jako tvůrčí proces, Psychologie v ekonomické praxi 1990, 3-4, 143-151, (spolu se Z.Burešem.)

Kožiak,M.: - O lidské práci a psychologii práce v souvislostech etiky a tržní ekonomiky, Hosp. Noviny, 15.6.2000

Lea, Webbley, Tarpy

- Psychologie ekonomického chování, Praha, Grada, 1994 (včetně předmluvy a doslovu k českému vydání od Z.Bureše.

Potůček,M.: -Úloha odvětví rozvoje člověka v kultivaci a uplatnění lidského potenciálu v praxi, Praha 1989

Základní dokumenty České asociace psychologů práce a organizace, (CAPPO). Souhrn publikován v PEP, 1993, 2, 71-72

Zucha,O.: - Praktická příprava manažera, Praha 1993

Globalizace chápaná jako změna (historický pohled):

Amatori, Franco: - New Strategies and old Structures, Foreign Policy, 1999, pp.78-90, No 115, Washington DC

Bureš,Z.: - Barriers of promoting enterpreneurship during a transition period in a country striving for a market economy. Applied Economic

- Psychology in the 1990s., Univ. Of Exeter, 1990, 1-13, Psychology of work in Czechoslovakia, Occupational Psychologist, No 15, Dec. 1991, pp.3-15

- Psychol.aspekty ekon.transformace, PEP, 1992,2,77-93

Motivational stereotypes in changing conditions during a transition to a market economy. A contribution to understanding barriers in organisational behaviour based on Czech experience. Contribution at the conference, Eastern Europe in Transition, Paris 1992

- Czechoslovakia today: economic reform or a profound change of people? Psychology Europe, Science at Profession, Marseilles 1993/4, 21-33

Frese,M.: - Taking an Active Initiative a Lost Skill in the East, referát, Paříž, 1992, Contribution at the conference “Eastern Europe in Transition, Paris, 1992

Petrusek,M.: - Jsme skutečně z klece venku? Nová Přítomnost, 1990

Riegel,K.: - Globální ekonomika a psychologie práce, referát, Strážnice 1999

Rosenberg,T.: - The Unfinished Revolution, Foreign Policy, No.115, Washington DC 1999, pp.90-106

Rotshield,E.: - Globalization and the Return to History, tamtéž, pp.106-118

Wilson,P.: - The End of Velvet Revolution, The New York Review, Vol. XXXIX, 1992, pp. 57-63

Doc.PhDr. Zbyněk Bureš,CSc., Pod Vilami 27, 140 00 Praha 4