Jsou myslivci užiteční, nebo škodí přírodě?

Spor o bažanty, jeleny a kňoury se vášnivě rozhořel v českých luzích a hájích. Nesmiřitelně rozdělil i Poslaneckou sněmovnu, která do druhého čtení ve středu pustila dva odlišné myslivecké zákony.

Myslivci tvrdí, že jenom jim jde o blaho zvěře, a měla by se jim k tomu dát všechna práva. Ostatní dokazují, že myslivci škodí a jejich práva by se v zájmu ochrany přírody měla výrazně regulovat. "Moc mě mrzí, že ochránci přírody zasahují do zákona o myslivosti. Podepsali jsme spolu dohodu o spolupráci a oni zatím vystupují proti nám. Myslivecká činnost je přitom tak stará, honci byli už ve 14. století a vždy se snažili zvěř ochraňovat," postěžoval si Vladimír Broukal, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. "Myslivci se o zvěř starají. Ale jestliže chceme vytvořit zákon, který nebude pojednávat o myslivosti, ale o vlastnících, tak vznikne právní úprava o lovu a vybíjení zvěře, ale ne o jejím chovu." Činnost myslivců však nevidí tak jednoznačně pozitivně ani Český svaz ochránců přírody, ani Hnutí Duha. Obě organizace jim přisuzují zásluhu hlavně na rozvíjení společenského života na venkově. "Myslivost má u nás bohatou tradici a patří ke kulturnímu dědictví, které by bylo škoda ztratit," soudí místopředseda Českého svazu ochránců přírody Pavel Pešout. "Je to jedna z mála skupin, která se dobrovolně angažuje ve veřejném životě na vesnici," připouští i Jaromír Bláha z Hnutí Duha. "Ale co se týká přírody, tak tam je bohužel jejich vliv negativní ve všech směrech. Chráněná zvířata oni mnohdy ilegálně střílejí, a naopak udržují zvěř, která se přemnožila." Ochránci přitom připouštějí, že myslivci jsou užiteční i při regulaci počtu zvěře, která nemá přirozené predátory, a cizích druhů zvěře, která se k nám šíří. Jejich pohnutky však prý nejsou tak příkladně čisté. "Existuje populární představa, že myslivci se především starají o zvěř, aby přežila krutou zimu, to ale není tak podstatné. Zvěř by přežila zimu i bez nich, i když třeba v menších stavech. Myslivci se o zvěř starají kvůli svému prospěchu, aby lovné zvěře pro jejich potřebu bylo co nejvíce, a tato jejich činnost patří spíš k tomu negativnímu, co dělají," tvrdí Pešout. Podle Bláhy by hlavním úkolem myslivců měla být náprava historicky vzniklé nerovnováhy, kdy byly vystříleny šelmy, jako je vlk či rys. "Myslivci ale místo toho, aby spárkatou zvěř regulovali, ji chovají. Udržují její nadstavy, což jim pochopitelně zvyšuje třeba až desetkrát možnost lovu," říká Bláha. Takové počínání ale prý brání tomu, aby se mohla obnovit přirozená skladba lesů, aby zde mohly znovu být listnaté stromy a také jedle. Hnutí Duha je přesvědčeno, že limity zvěře by se měly určovat právě podle toho, kolik je pro les ještě únosné. Potíž však vidí v tom, že nikdo neví, kolik zvěře v honitbách skutečně je, protože to zjišťují myslivci a poté uvádějí nižší čísla. Broukal však jednoznačně odmítá pochybnosti o tom, že myslivci neudržují rovnováhu zvěře v lesích: "Nemůžeme přeci celé lesy vybít s tím, že snížíme škody páchané zvěří, protože se to majitelům zrovna hodí. I jeden zajíc či srnec toho stačí dost okousat." Za stejně podlé považuje Broukal podezření ochránců, že si na seznam zvěře chtějí myslivci prosadit i některé chráněné druhy, aby si na ně mohli vystřelit. "To neznamená, že je chceme lovit. Vždyť to podle zákona o ochraně přírody ani není možné. My jenom chceme, abychom se k těmto vzácným druhům mohli chovat jako ke zvěři. To znamená hlavně je chránit," uvedl Broukal. Stejně tak ušlechtilými cíli zdůvodňuje ustanovení v zákoně, podle něhož by honci směli bez souhlasu majitele vstupovat za zvěří i na soukromé pozemky, čímž by se jim dostalo větších pravomoci než například policii. "Stane se, že liška nakažená vzteklinou vběhne do vesnice, či při lovu spadne bažant do oplocené zahrady, když majitel zrovna není doma. Vždyť je tam nemůžeme nechat, to je v zájmu i samotných vlastníků," upozornil Broukal. A tak jako kritici mysliveckého pojetí nového zákona podezřívají jeho tvůrce z prosazování vlastních zájmů, kontruje podobně i protistrana. "Já si osobně myslím, že naším návrhem jsme sáhli na zoubek některým skupinám lidí ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Oni mají obavu, že nový zákon by je připravil o výsadu užívat tyto obecní honitby, zvát si na ně hosty a střílet si zvěř," je přesvědčen Broukal.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info