Proces rozšíření dál zvýší tlak na reformy EU

Předseda Evropské komise Romano Prodi hovořil se zpravodajem Hospodářských novin před svou nadcházející návštěvou v ČR

Šéf bruselské komise se domnívá, že "několik málo kandidátských zemí" by se reálně mohlo dočkat svého přijetí do EU již během roku 2004. Připomněl, že se kvůli tomu v poslední době zrychluje tempo vyjednávání.

Josef Veselý

Oddálení vstupu nových zemí do Evropské unie nepřipadá vůbec v úvahu. V rozhovoru pro vybraná česká média včetně HN to uvedl předseda Evropské komise Romano Prodi. "Rozšíření Evropské unie je naší první, první a zase první prioritou," řekl. Odmítl časté obavy politiků ze střední a východní Evropy, podle nichž by parlamentní volby ve Francii a Německu, plánované na příští rok, mohly přechodně ochladit zájem těchto dvou důležitých zemí na integračním procesu.

Důvodem ke zpoždění jednání nebudou podle něho ani připravované reformy institucí unie, o nichž se začne oficiálně jednat příští rok a jejichž konečná podoba bude známa v roce 2004. "Naopak, blížící se rozšíření EU činí uvedené reformy unie - zejména ve sféře společné zemědělské politiky a strukturálních fondů - ještě naléhavějšími," upozornil Prodi. Podobně se podle něho ukázala být jistým katalyzátorem nevyhnutelných reforem i současná krize kolem BSE.

Evropě nechybí odvaha k rychlému rozšíření

Sjednocená Evropa má podle něho silnou vůli k přijetí nových členů, a proto dojde k jejímu rozšíření již brzy. Připomněl, že tomu není tak dávno, "snad jen něco přes rok", kdy v EU přetrvávaly málo skrývané pochyby části členských států, zda má vůbec k rozšíření dojít. "A nyní už se uvažuje pouze o tom, kdy se tak stane, a to už je nějaký rozdíl!," ocenil změnu politického klimatu v Evropě.

Šéf týmu komisařů dále připustil, že při jednáních o citlivých kapitolách o zemědělství, ochraně životního prostředí a některých dalších se vyskytují logické obtíže, ale "celkově to funguje". Poradil vyjednávačům z kandidátských zemí včetně Česka, aby ke svým jednáním s patnáctkou přistupovali "moudře a pružně". Podle bruselského politika nelze očekávat, že například ve společné zemědělské politice dojde k jakékoli změně pravidel před koncem příštího roku, neboť v té době se podle ujednání členských států počítá teprve s průběžnou střednědobou bilancí.

ČR je hodnocena kladně

Naši zemi hodnotí Prodi kladně. "Česká republika v roce 2000 zaznamenala proti roku 1999 enormní pokrok v ekonomice. Stačí jen porovnat pravidelná hodnocení Evropské komise loni a v předcházejícím roce," uvedl. Naznačil, že i letos by mohlo být hodnocení EK kladné. "Letos to také vypadá velmi dobře. Chce to jen udržet tempo, a pokud možno ještě přidat v reformách státní správy a soudnictví, případně v restrukturalizaci velkých podniků. Podívat se musíte i na příčiny růstu veřejné zadluženosti a deficitu státního rozpočtu. Je to nezbytné už jen s vyhlídkou na tvrdá kritéria vašeho pozdějšího přistoupení k Evropské hospodářské a měnové unii," vysvětlil slabiny, které se vyskytují na české straně.

Kandidáti nejsou chudí

Prodi zaprotestoval vůči označení uchazečských zemí ze střední a východní Evropy za "většinou chudé státy". Kandidáti v jeho očích už ani teď nepatří ke zvlášť chudým zemím, a pokud by tomu tak přece jen bylo, je to stejně jen přechodný stav, který se zlepší po vstupu do unie. S ohledem na výhodnější strukturu mzdových nákladů se podle Prodiho, který je uznávaným profesorem ekonomie, dá předvídat, že tempa ekonomického růstu v kandidátských zemích mohou být dlouhodobě vyšší než tam, kde je práce stále dražší.

Poukázal přitom na příklad úspěšného začlenění Španělska do Evropských společenství: Po etapě prudkého rozvoje se povznesla nejen tato země sama, ale k duhu to přišlo rovněž celé dnešní patnáctce, jejíž souhrnná ekonomická výkonnost se tak zvýšila. Připustil sice, že pro většinu zemí našeho regionu není španělská zkušenost vzhledem k rozloze a počtu obyvatel zcela adekvátní, ale při uplatnění proporcionálního hlediska lze uvedený proces zobecnit. "Mohla by to tedy být docela dobrá motivace i pro vás," dodal.

Podotkl, že také jeho italská vlast díky jednoznačné evropské volbě prodělala nebývalou modernizaci. Zdaleka to ale nevyjadřuje celý přínos, jaký Italové dík aktivní účasti na evropské integraci za 45 let získali: Vstup do jednotné Evropy kladně ovlivnil všechny sféry života na Apeninském poloostrově - od politické přes bezpečnostní, sociální až po kulturní.

K rozšíření unie musí podle šéfa EK dojít. Tento krok je podle něho historickou nezbytností hlavně proto, aby se staré konflikty už neopakovaly a místo nich se dostavil na našem kontinentu trvalý ekonomický rozvoj, platný pro všechny.

Evropská komise již podle něho pokročila v jednáních se členskými státy na vypracování společné negociační pozice k řešení otázky volného pohybu osob, zejména s ohledem na obavy Německa a Rakouska, že plné otevření hranic po rozšíření vyvolá či zesílí tlak na jejich pracovní trhy. Romano Prodi zdůraznil, že v téhle věci zastává jasný postoj: Musí se zde uplatnit vzájemné pochopení vůči obavám, které v tomto ohledu projevují občané v oblastech bezprostředně sousedících s kandidátskými zeměmi, ale také vůči obavám, jež mají například Poláci a Češi, že by cizinci mohli skupovat tamní pozemky. Předseda Evropské komise se tudíž nyní přiklání k tomu, ať se zde raději přijme zásada přechodných období, třeba i na sedm roků, jak znějí některé návrhy, a ať se po dvou letech společně ověří, jak se dané opatření v praxi projeví. Nebyl by však pro přílišnou diferenciaci mezi kandidáty podle toho, zda jejich země leží blíže či dále k hranicím těch států EU, jež projevují citované obavy. Dal by spíš přednost totožným pravidlům pro všechny uchazeče o členství v unii.

Komise podpoří žádosti o přechodná období

Poněkud méně vstřícnosti projevil Prodi vůči českému požadavku na případná přechodná období, během nichž by se po vstupu ČR do Evropské unie omezilo právo občanů ostatních členských států nakupovat u nás nemovitosti. "Odpověď mám po ruce ještě dřív, než jste dokončil kladení otázky: Mně se totiž nezdá, že by tady vůbec existoval vážný problém," uvedl. Poukázal na kladné zkušenosti jiných regionů Evropy, kde velký podíl zahraničních majitelů nemovitostí nepřináší žádné problémy. "Když si někdo u vás koupí dům, tak si ho přece nikam neodveze! To by se muselo bouřit také italské Toskánsko, kde vlastní mnoho nemovitostí i Britové a ovšem četní Němci. A proč ne? Opakuji tedy, že se mi obavy vašich občanů jeví spíš jako nepodložené. Pokud tady ale jsou, anebo to u vás doma pociťujete jako důležitý politický moment, ať se tedy klidně nějaké přechodné období stanoví." Šéf bruselské komise se nenechal oblomit ani připomínkou, že v Norsku možná o záporném výsledku referenda o vstupu země do EU rozhodly právě podobné "nepodložené obavy" z vykupování půdy cizinci a na své argumentaci trval.

Noví členové neztratí svou národní a kulturní identitu

Prodi odmítl údajné příčiny znejistění, které u části občanů naší republiky vyvolávají tvrzení, že by se EU mohla později vyvinout v nadnárodní superstát, v němž se rozpustí národní suverenita a identita. To podle něho v žádném případě nehrozí, i když se netajil vlastním přesvědčením, že Evropa potřebuje stále těsnější integraci. "A nepochybuji, že tímto směrem též půjde další vývoj," dodal. Nevěří však, že by na našem kontinentu mohla vzniknout jakási obdoba Spojených států amerických. "Evropa je na rozdíl od USA složena z národních států, a tak ani z České republiky nikdy nebude nějaká obdoba Iowy, Arkansasu nebo Kalifornie. Uchováte si jistě svůj jazyk, struktury a specifika. Přesto existuje mnoho funkcí, které lze nejlépe zajistit právě uvnitř unie," upozornil Prodi. Mezi nimi uvedl vedle jednotného vnitřního trhu i například vysoce náročný vědecký výzkum, ale i podíl na rozvoji špičkových technologií.

V kontextu globální ekonomické soutěže tedy podle předsedy Evropské komise poskytne příslušnost k EU všem - velkým i menším členským zemím - vždy podstatně lepší výchozí pozici, než kdyby zůstaly mimo. A v tom vidí Prodi největší přínos evropské integrace.