Nizozemští farmáři polykají slzy

Antoon Peters, sedlák z obce Zelhem na východě Nizozemska ukáže návštěvě přísně na varovný nápis "zákaz vstupu", hned vedle koberce k dezinfekci. Myslí to smrtelně vážně. Od středy, kdy nizozemští veterináři potvrdili nákazu slintavkou, nemají farmáři náladu na žerty. Naplnily se nejhorší obavy. "Každý věděl, že to může přijít," říká Peters. "Přesto nikdo nečekal, že se to skutečně stane." Nizozemsko se po Francii stalo další zemí v kontinentální Evropě, kterou nákaza zasáhla. Mezitím přibylo i Irsko a v nejvyšším ohrožení je Itálie. Každému sedlákovi teď hrozí nejhorší - že přijde o zvířata, jež si sám vypiplal a která tak dobře zná. Peters si nemyslí, že slibované kompenzace mohou pro farmáře mnoho změnit. "To se nedá nahradit žádnou finanční náhradou," říká. V šoku nejsou jen zemědělci, horko je i politikům. Ministr zemědělství Laurens Jan Brinkhorst musel bojovat se svými emocemi, když ve středu oznamoval parlamentu, že se v Nizozemsku vyskytl první případ obávané nemoci. "Sedláci v Nizozemsku měli za posledních pár let už tolik problémů a teď tohle. Upřímně s nimi cítím." A Nizozemci se smiřují s tím, že i jich se najednou nákaza dotýká. V samoobsluze se najednou málokdo ubrání nutkání koupit o pár litrů mléka víc či další maso do mrazáku. Co kdyby nastaly horší časy. "Už opravdu někdy nevím co uvařit," říká Rita Spierová v arnhemské samoobsluze Konmar. "Hovězí mi přestalo chutnat po krizi s BSE, kuře je prý plné antibiotik a dioxinů a teď pravděpodobně nebude ani vepřové. Hrůza." Noviny přinášejí na titulních stranách zprávy typu: "Mléko bude vyprodáno v sobotu, vepřové v pondělí." Od středy totiž platí v Nizozemsku totální zákaz převozu mléka, dobytka, drůbeže, hnoje a krmiva po dobu 72 hodin. Kdo zákaz poruší, riskuje vysokou pokutu, nebo v nejvážnějších případech dokonce trest odnětí svobody. Jedině riziko nedostatku hovězího masa snad nehrozí, jelikož ho za poslední měsíce vznikl veliký přebytek v souvislosti s krizí BSE. Ministr zemědělství Laurens Jan Brinkhorst již před několika dny varoval: "Pokud skutečně dojde v Nizozemsku k nákaze, musíme se všichni připravit na válečnou situaci." Ta nastala. Ministr zvolil v boji se slintavkou a kulhavkou strategii stupňování opatření. Bude-li se nákaza dále šířit, mohla by se opatření vystupňovat až k zákazu pohybu osob. Prozatím se zavírají přírodní rezervace, dětské statky a některé zoologické zahrady. Přesto Nizozemci kritizují úřady, že nezvolily přísnější opatření. "Určitě měl být mnohem dříve zaveden totální zákaz transportů," říká poslanec Hans Waalkens, který se vedle funkce v parlamentu věnuje farmaření. "Když se koncem týdne vracím z Haagu na svůj statek, první, co dělám, je, že se jdu podívat na zvířata. Přesvědčit se, že je vše v pořádku. Teď to neudělám, riziko, že bych tak mohl přenést nákazu, je veliké." Nizozemské sedláky přivádí opatření do vážných nesnází. "Krávy je nutné podojit, mléko musíme vypouštět do žumpy, která zanedlouho bude přeplněná, protože nelze vyvážet hnůj. Sedláci, kteří mají kanalizaci, vypouštějí mléko tam," říká Antoon Peters. Organizace zemědělců LTO otevřela informační krizové centrum, kam mohou sedláci telefonovat. "Bohužel pro ně většinou nemůžeme nic udělat," povzdechne si agrární poradkyně Hermien de Kroezeová. "Zrovna telefonoval jeden sedlák, který má 65 telat jeden kilometr od svého statku. Má tam zásobu krmiva na dva dny. Ale co potom? Krmivo tam dovézt nesmí, ale přece nemůže nechat zvířata hladovět. A my nevíme, co poradit." Roste strach, že nákaza se bude šířit a restriktivní opatření stupňovat. "Ani počasí nám nepřeje," říká veterinář Gerard Doornbos. "Za chladného vlhkého počasí se virus snadněji šíří." Slunce se v Nizozemsku neukázalo už několik dní.