Patnáctka reformám neunikne - nemá kam

Své momentální zpomalení americká ekonomika dosud vyvažuje náskokem v některých důležitých oborech

Marta Stolařová

Navzdory celkově kladným vyhlídkám by Evropská unie neměla usínat na vavřínech a neměla by svoji relativní ekonomickou sílu ve srovnání se zjevně zpomalující Amerikou brát jako záminku pro odklad nezbytných strukturálních reforem. Uvedla to Evropská komise ve stanovisku vydaném před nadcházejícím jarním summitem patnáctky, který se uskuteční koncem týdne ve Stockholmu. Varuje v něm členské státy před zpohodlněním, které by se jim mohlo vymstít na cestě ke skutečně ambicióznímu strategickému cíli - učinit do roku 2010 z EU nejdynamičtější a konkurenčně nejsilnější ekonomiku na světě.

V posledním roce tisíciletí činil hospodářský růst v patnáctce 3,4 procenta a byl nejrychlejší za posledních dvacet let, přitom se podařilo se vytvořit 2,5 miliónu nových pracovních míst. Takové tempo lze ovšem v nadcházejících letech udržet jen za podmínky, že se podaří provést deset klíčových reforem. Právě ty budou námětem důležitého pátečního summitu, i když si zřejmě nikdo nedělá iluze, že na něm dojde k nějakým světoborným závěrům.

Navrhované "desatero" vlastně obráží hlavní problémy, s nimiž se dnešní Evropská unie potýká, případně mapuje oblasti, ve kterých evidentně zaostává za svým hlavním rivalem, Spojenými státy. Jednoznačně nejbolavějším místem zůstává nezaměstnanost - práci v unii hledá nejméně 14 miliónů lidí. K nápravě by měla vést reforma daňové soustavy a systému sociálního zabezpečení koncipovaná tak, aby se snížily náklady zaměstnavatelů při vytváření nových příležitostí a aby nezaměstnaní byli motivováni hledat si místo. Vlády patnáctky budou rovněž nuceny zrušit překážky bránící pohybu pracovních sil, mj. v oblasti uznávání diplomů.

Tři čtvrtiny národního důchodu EU připadají na sektor služeb, avšak jednotný trh v této sféře často existuje pouze na papíře. Komise upozorňuje, že byť jen částečné uvolnění telekomunikačního nebo energetického trhu by přineslo zásadní snížení cen jak pro běžné spotřebitele, tak pro firmy, jimž by se tak rázem zlepšila konkurenceschopnost. Přibližně totéž platí pro leteckou dopravu, pošty, železnice, je také třeba liberalizovat trh veřejných zakázek.

Rozvojový potenciál unie brzdí roztříštěnost kapitálových trhů a mnoho často si odporujících národních předpisů. Brusel navrhuje ustavit do roku 2003 jednotný regulační orgán a sjednotit emisní podmínky a akcionářská práva tak, aby se z EU do roku 2010 stalo místo, kde se nejlépe a nejlevněji "dělá byznys".

Za Spojenými státy Evropa stále zaostává v tzv. nové ekonomice. Jen šest procent evropských firem prodává po internetu a přístup k němu má pouze necelá třetina Evropanů, kdežto celá polovina obyvatel USA. Dohnat (a pokud možno předehnat) je chce Brusel s pomocí jednotné legislativy garantující bezpečnost elektronických transakcí a otevřením lokálních telekomunikací. Tytéž nároky bude komise mimochodem klást už i na kandidátské země. Ve Stockholmu by se též mohlo alespoň rámcově rozhodnout o rozsáhlém programu počítačového doškolování dospělých, protože mladých je jednoduše málo.

V unii se každoročně utratí za vědecký výzkum o 75 miliard eur méně než ve Spojených státech, tyto investice jsou zde navíc méně efektivní. Pomoc se hledá ve vytvoření Evropského vědeckého prostoru, v němž by se do výzkumu daleko větší měrou zapojovala soukromá sféra. Slabou stránkou Evropy ve srovnání s USA je také chabý rozvoj moderních technologií, protože právě ony vedou k hlubokým strukturálním změnám a dynamizují růst. Důležité je mimo to zvýšit zapojení venture kapitálu v inovačních firmách. Dnes je jeho roční hodnota v EU proti Americe třetinová.

Stárnutí evropské populace zvýší do roku 2020 výdaje na důchody a sociální dávky o 5 - 8 procent HDP. Bez reformy, která přiblíží pojistné systémy trhu, by nebyla unie schopna udržet hospodářský růst.

Kromě toho lze předpokládat, že do stockholmské agendy chtě nechtě proniknou i některé žhavé aktuality, jako je zejména nové napětí na Balkáně.