EU nechce přímé platby českým rolníkům

Program SAPARD ani jiná pomoc v přípravě kandidátů na vstup nebudou vyššími náklady kvůli krizi BSE ohroženy

Josef Veselý

Kandidátská země, která dokáže, že umí spravovat unijní peníze, si vylepší pověst při jednání o vstupu do EU. Paradoxně je dosud jediným státem střední a východní Evropy, který ohlásil zrod národní agentury pro správu peněz z unijního fondu SAPARD, určených na předvstupní strategii, Bulharsko. Nikoli tedy země lucemburské skupiny včetně ČR. Sdělili to v Bruselu odborným novinářům kandidátských zemí přední experti generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství.

Česká strana se však již delší dobu hájí tím, že vina není jenom na její straně. Například náměstek ministra zemědělství Tomáš Zídek si nedávno stěžoval na skutečnost, že Bruselu trvá odpověď na jeden dopis několik měsíců. Vzhledem k tomu, že se obvykle jedná o žádosti o upřesnění či výklad metodických pokynů, zdržuje se celá příprava. Přesto je již vznik národní agentury připraven a ministerstvo pouze čeká na potvrzení Bruselu.

Předvstupní pomoc pro zemědělství v kandidátských zemích v rámci SAPARD má činit 520 miliónů eur ročně počínaje rokem 2000 až do data přijetí dané země. Pokud však částka, stanovená pro určitý rok, nebude vyčerpána - což je případ loňska - nelze ji použít příští rok a zůstane v rozpočtu unie jako úspora. Toto stanovisko potvrdila naposledy minulý týden komisařka pro rozpočet Loyola de Palacio. Výdaje EU na strukturální pomoc zemědělství u kandidátů, spojenou s přípravou vstupu do unie, rostou od loňských 1,6 miliardy eur na 3,4 miliardy eur v roce 2006. Prostředky budou použity hlavně na rozvoj venkovských oblastí, zlepšení veterinární služby či zvýšení bezpečnosti potravin.

Evropská komise nevidí souvislost mezi náklady na odstranění následků krize BSE a případným snížením prostředků pro program SAPARD. Experti soudí, že se při financování předvstupní pomoci neodrazí aktuální potíže zemí EU. Zájem o prevenci proti BSE může naopak uspíšit pomoc našemu regionu při vybavení jatek či laboratoří, kde se následně mají zpřísnit kontroly a zajistit potřebné testy.

Snaha Bruselu předem zajistit formou národních agentur kontrolu správného nakládání s penězi EU v kandidátských zemích, plyne i z vlastních nedobrých zkušeností. Průměrný podíl nesprávně asignovaných fondů činí totiž u společné zemědělské politiky v rámci dnešní EU až čtyři procenta, tedy přes miliardu eur ročně. Pořádek hraje výraznou roli již proto, že se podle platných předpisů povinně vrací jakkoli vysoká částka, pokud byla vyplacena chybně, do pokladny unie.

Evropští experti upozornili, že rozpočet unie do roku 2006 nezahrnuje kompenzační přímé platby nově přijatým zemím. Argumentují tím, že na rozdíl od rolníků v zemích patnáctky netrpěli farmáři ve státech střední a východní Evropy hrozivými cenovými propady, s nimiž se museli v minulosti vyrovnávat jejich protějšky. Další podstatný moment vidí EK v tom, že by platby v zemích našeho regionu šly k duhu pouze vlastníkům půdy. A ti by se mohli údajně vyšvihnout v sociálním ohledu neúměrně vysoko nad úroveň převážné většiny osob, jež na venkově žijí, ale půdu nevlastní a přitom v zemědělství pracují. Všechny kandidátské státy tyto úvahy odmítají a činí si od okamžiku vstupu nároky na odhadovaných šest až sedm miliard eur přímých plateb ročně. EK zastává názor, že dosavadní podoba rozpočtu by měla zůstat zachována stůj co stůj.

Dnes v zemích patnáctky kompenzační platby odčerpávají přes půlku agrárního rozpočtu. Navíc není jisté, zda kompenzace přežijí liberalizaci cen zemědělských produktů, sjednané v rámci WTO.