Chmurná vize Bruselu: Unie zaostává

Jaroslav Lenert

Úplnou hospodářskou liberalizaci vidí Evropská unie jako prostředek vhodný k překonání technologického zaostávání starého kontinentu. Tento recept ordinuje komise členským zemím ve svém programu, který bude schvalován za měsíc. Nebývale kritický dokument vytýká skupině nejvyspělejších zemí světa, že se nezajímají o budoucnost a právě nyní - i přes silný růst - ji projídají. "Zaspali jsme a nyní to musíme dohnat," konstatuje program komise.

Kde se vzal tak tvrdý tón? Odpověď je jednoduchá: Bruselští ekonomové neporovnávali výkony svého společenství s nějakým průměrem, který již z principu zkresluje skutečné hodnoty, ale s jedním jediným státem - USA. Výsledek je podle nich tristní, a pokud se situace rychle nezmění, stane se Evropa pouhým dodavatelem levné pracovní síly pro vyspělé trhy.

Recept komise je jednoduchý: Změnit vše! Navržené reformy se totiž týkají tolika oblastí, že v případě jejich provedení by nezůstal kámen na kameni.

Největší problémy jsou v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání. "I když se již tři roky snižuje počet nezaměstnaných v zemích unie o 2,5 miliónu ročně, pořád je míra nezaměstnanosti 8,1 procenta, což je dvakrát více než v USA. A to je tento údaj ještě zkreslen tím, že v některých zemích unie je počet nezaměstnaných nejnižší na světě," uvádí návrh komise. Brusel se tak staví na stranu těch sil, kteří prosazují "společnost vzdělání". Zejména je třeba bojovat proti nezaměstnanosti nejmladší a nejstarší generace a žen, která je nadprůměrně vysoká. Komise právem považuje za otřesné, že ve Španělsku je bez práce třetina lidí do 25 let a v Itálii čtvrtina. Vyrůstá tak celá generace nezakotvených, bezprizorných lidí, kterým jsou většinou lhostejné společenské normy, a jsou tudíž rizikem pro demokracii. Řešením má být systém pobídek a úlev: Nižší daně, zvýšená možnost odpisů nákladů na rekvalifikace a další stimulace zaměstnavatelů. Problémem je i vzdělání: Přestože 80 procent nových míst vyžaduje absolutorium vysoké školy, převážná část mladých lidí se na ni ani nehlásí. Proto již dnes v EU schází 1,7 miliónu odborníků, zvláště v oblasti nových technologií a počítačů. Jejich dovoz je sice nutný, ale nic neřeší - propast mezi Evropou a nejvyspělejšími zeměmi se stále prohlubuje. Tudíž je nutno více investovat do vzdělání a to umožnit všem lidem v rámci programu stejných šancí pro všechny. "Je třeba přesvědčit mladé lidi, aby více chodili na vysoké školy," požaduje komise. Pro českého občana, jemuž i taková evropská samozřejmost jako zrušení přijímacích zkoušek zní jako hudba z Marsu, je to celkem vzrušující představa. Zvláště za situace, kdy v zemích unie je dvakrát více vysokoškoláků (v poměru na tisíc obyvatel) než u nás. Z dokumentu komise tedy pro nás vyplývá ponaučení, že pokud se české vysoké školy neotevřou, skončíme jako dodavatelé kopáčů - milých, ale na nic jiného se nehodících ubožáků. Debaty o chybějících kapacitách jsou proto scestné již v samém základu, i když ministerstvo školství je považuje za principiální.

Hospodářství má oživit liberalizace po americkém vzoru. "Je třeba umožnit firmám a všem občanům unie, aby si mohli vybrat svého dodavatele energií," doporučuje komise. Stejný přístup prosazuje i u telekomunikací, pošt či dopravy.

Nebyla by to unie, aby spolu s liberalizací neprosazovala i přísný dozor. To je dáno již v principech evropské integrace, která vznikla na ruinách poválečné Evropy již se zkušenostmi s nefungující meziválečnou Společností národů. Právě proto jsou různé typy kontroly jedním z pilířů jednotné Evropy. Komise si to dobře uvědomuje, proto například k požadavku na sjednocení a liberalizaci finančních služeb jedním dechem dodává, že je třeba vytvořit rovnou dvě kontrolní komise: Jedna by se zabývala samotným trhem a druhá by se starala o emise cenných papírů. K tomu je třeba také připočíst zrušení různých omezení ze strany členských států, které blokují rozvoj trhu. Ten se v důsledku toho stěhuje tam, kde podobná omezení (v tom není počítána nutná regulace!) neexistují, tedy hlavně do USA. Evropské peníze tak neslouží Evropanům, ale paradoxně posilují americký vliv na hospodářství starého kontinentu. Situaci vidí komise jako kritickou. "Při pohledu na poslední dekádu jsou jasné makroekonomické dopady pro EU - nižší růst a méně pracovních míst," konstatuje dokument. Je štěstím, že z tohoto hlediska nehodnotí český kapitálový trh.

Brusel razantně požaduje novou definici služeb poskytovaných státem. V první řadě se to týká systému sociálního zabezpečení, které trefně nazývá "tikající časovanou bombou". Jeho zhroucení považuje za možné, proto je třeba ho od základu změnit. Lék je stejný jako u hospodářství: liberalizace a ještě hlubší liberalizace.

Vážnost situace podle názoru bruselských národohospodářů vyžaduje, aby všechny reformy byly provedeny rychle a komplexně. Příliš času prý k dispozici není: "Pouze pokud toto vše bude uděláno, EU se pohne kupředu a bude realizovat své možnosti."

Debata, kterou unie rozpoutala o své budoucnosti, je i přes převažující pochmurný tón pozitivní, jelikož pouze při jasně stanoveném cíli je možno někam dojít. Bohužel to ale není český případ. I to nám Brusel taktně sděluje.

jaroslav.lenert@economia.cz