Česko trvá na omezení prodeje nemovitostí cizincům

V soutěži dvanácti evropských zemí o co nejčasnější vstup do Evropské unie přituhuje. Ještě letos má totiž padnout definitivní rozhodnutí o termínech vstupu jednotlivých kandidátských zemí. Daleko více než dříve začíná ve vyjednávání s Bruselem hrát roli strategie.

I proto Česká republika upřesnila svůj požadavek na přechodné období, po které by cizinci z EU nemohli volně nabývat nemovitosti na jejím území. Je to deset let pro zemědělskou a lesní půdu a pět let pro nemovitosti sloužící jako vedlejší bydliště - tedy například chaty, letní sídla.

Česko toto stanovisko předalo Evropské komisi minulý týden spolu s dodatečnými informacemi pro jednání o kapitolách "daňová politika" a "životní prostředí". O přechodná období pro volný prodej půdy cizincům z jiných zemí EU žádají i další kandidátské země, nikoli však Slovinsko a Estonsko.

Česko se snaží urychlit jednání o vstupu do unie i v dalších kapitolách. Například: finanční kontrola, sociální kultura a audiovize. Ze slov hlavního českého vyjednavače Pavla Teličky vyplývá, že ČR "do července se značnou jistotou předběžně uzavře kapitolu volný pohyb služeb". U dalších pěti kapitol závisí úspěch na splnění nejrůznějších podmínek. ČR zatím uzavřela 13 ze 30 kapitol, do nichž je projednávaná látka rozdělena.

Zpřesněné požadavky ohledně prodeje nemovitostí zapadají do nové strategie, která má urychlit jednání o vstupu do Evropské unie.

O víkendu tak například premiér Miloš Zeman překvapivě oznámil, že čeští vyjednavači již netrvají na některých výjimkách, jimiž donedávna podmiňovali náš vstup do unie. Až dosud žádala česká strana unii celkem v 34 oblastech o přechodné období. Aktuální materiál ministerstva zahraničí však uvádí, že Česko již v sedmi oblastech na udělení přechodné výjimky netrvá. Jde přitom o velmi důležité oblasti, jako jsou výše spotřební daně z pohonných hmot, DPH na telekomunikační služby, liberalizace trhu s elektřinou či ekologie. V praxi to znamená, že by např. zmíněné daně (a s nimi asi i ceny pohonných hmot či telefonních impulsů) nerostly postupně během několika let, ale skokově.

Zemanův kabinet sáhl k tomuto ústupku, aniž by předem otestoval jeho širší politickou přijatelnost. "Ještě ve čtvrtek jsem jednal s ministrem zahraničí, ale o ničem se nezmínil," tvrdí Kavanův stínový protějšek Jan Zahradil (ODS). "Ani nás nikdo neinformoval," potvrzuje šéf zahraničního výboru Senátu Michael Žantovský (ODA).

Zatímco byl tento krok utajen před domácími politiky, s Polskem a Maďarskem byla akce domluvena. Obě země rovněž v minulých dnech oznámily, že slevily ze svých původních požadavků. Naopak hlavní vyjednavač Slovenska s EU Ján Figeľ včera sdělil, že jeho vláda o podobném kroku zatím neuvažovala. Někteří diplomaté proto hovoří o snaze středoevropské trojky "utrhnout se lepší vyjednávací pozicí z pelotonu kandidátských zemí". To včera naznačil i generální ředitel pro rozšíření v EU Eneko Landaburu. "Bude záležet na tom, jak kandidáti reagovali na slabiny, které jsme vypíchli loni v hodnotících zprávách, a jakou zaujali taktiku, tedy zda jsou pružnější ohledně žádostí o přechodná období," řekl.

Rozhodovat se má již brzy. O termínu první vlny východního rozšíření a o tom, kteří kandidáti v ní budou, se má rozhodovat možná už na červnovém summitu EU v Göteborgu nebo na prosincovém jednání v bruselském Laekenu. EU jedná od roku 1998 o přistoupení s ČR, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem. Loni zahájila rozhovory se Slovenskem, Litvou, Lotyšskem, Bulharskem, Rumunskem a Maltou.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info