Zpráva o trhu zeleniny 6. týden 2001

NTIS	Ceské republiky Nezávislý tržní informační systém Mánesova 75 Praha 2 PSČ 120 58			02/22 000301 02/22 000405
	AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE ČESKÉ REPUBLIKY
-	-	-		-
Ročník V. Číslo 5	NTISČR		9. února 2001		Týden 6/2001

Zpráva o trhu zeleniny

Vydavatel	Obsah	Strana
NTISČR	Komoditní zpravodajství	1
Mánesova 75	Informace o cenách zeleniny v ČR	2
Praha 2	Zahraniční obchod	4
PSČ 120 58	Informace ze zahraničí	6

KOMODITNÍ ZPRAVODAJSTVÍ

Situace na trhu

Ceny zemědělských výrobců (CZV) v 6. týdnu, ve srovnání se 5. týdnem, se zvyšovaly u kapusty hlávkové, pekingského zelí a petržele. Průměrné CZV se změnily v rozpětí 9,1 % až + 18,2 %. Nejvíce se zvýšily průměrné CZV petržele (+18,2 % na 22,10 Kč/kg).

V následujícím období se z domácích druhů zeleniny očekává nižší nabídka než poptávka u kapusty hlávkové, mrkve a karotky, pažitky a petržele. Nabídka bude vyšší než poptávka u pekingského zelí, zelí kysaného baleného i volného a zejména u celeru, cibule a zelí hlávkového bílého. Nabídka pokryje poptávku u červené řepy a zelí hlávkového červeného.

Obchodní odbytové ceny (OOC) v 6. týdnu proti 5. týdnu zaznamenaly z tuzemských druhů pokles u celeru, červené řepy, mrkve a karotky, zelí hlávkového červeného a zelí kysaného volného. Pokles průměrných OOC byl z těchto druhů výrazný pouze u mrkve a karotky ( 12,9 % na 10,10 Kč/kg). Z dovezených druhů zeleniny byl zjištěn pokles průměrných OOC u brokolice, brukve bílé, česneku, okurek salátových, všech druhů papriky s výjimkou oranžové, pekingského zeli, petrželové natě, ředkviček, ředkve bílé, salátu ledového a barevného. Výrazný pokles průměrné OOC byl zaznamenán u okurek salátových ( 11,3 % na 25,20 Kč/kg), ředkvičky ( 10,6 % na 13,50 Kč/sv.) a papriky zelené ( 10,2 % na 41,40 Kč/kg). Růst průměrných OOC tuzemských druhů byl zjištěn u kapusty hlávkové, pekingského zelí, petržele, póru, salátu hlávkového, zelí hlávkového bílého a zelí kysaného baleného; byl pouze mírný (+ 0,4 % až + 5,8 %). Z dovezených druhů došlo k výraznému růstu průměrných OOC pouze u petržele bez natě (+ 16,9 % na 31,20 Kč/kg).

Zahraniční obchod

V období od 21. 1. do 3. 2. 2001 byla nejvíce importována cibule (1 253,9 t za jednotkovou hodnotu 2,80 Kč/kg). Hlavními dodavateli cibule byli Polsko (1 146,4 t za 2,70 Kč/kg) a země EU (107,4 t za 4,70 Kč/kg). Rajčat bylo dovezeno 1 168 t za 17,70 Kč/kg, převážně ze Španělska (910,0 t za 16,10 Kč/kg) a Maroka (189,0 t za 24,80 Kč/kg). Mrkve se dovezlo 969,6 t za 6,60 Kč/kg, nejvíce z Francie (346,1 t za 7,30 Kč/kg), Polska (248,3 t za 3,50 Kč/kg) a Rakouska (181,0 t za 6,70 Kč/kg). Papriky se nakoupilo 793,5 t za 32,10 Kč/kg, převážně ve Španělsku (699,7 t za 33, Kč/kg) a Maroku (43,4 t za 14, Kč/kg). Okurek bylo dovezeno 767,4 t za 20,20 Kč/kg, převážně ze Španělska (707,3 t za 20,20 Kč/kg). Květáku se dovezlo 550,2 t za 12,50 Kč/kg, nejvíce z Itálie (270,7 t za 12,70 Kč/kg) a Francie 81,0 t za 13,50 Kč/kg). Pekingského zelí bylo nakoupeno 436,1 t za 8,60 Kč/kg, převážně v Polsku (280,3 t za 5,70 Kč/kg) a Maďarsku (123,8 t za 15,50 Kč/kg). Zelí hlávkového bylo dovezeno 310,1 t za 2,30 Kč/kg, převážně z Polska (280,0 t za 2,30 Kč/kg). Ředkvičky a řepy salátové bylo importováno 271,0 t za 8,30 Kč/kg, nejvíce z Polska (109,7 t za 3,30 Kč/kg).

NTISČR

Ceny zemědělských výrobců vybraných druhů zeleniny I. jakostní třídy

Datum zjištění ceny: 9. 2. 2001 Kč/MJ

Obchodní nákupní ceny některých druhů zeleniny I. jakostní třídy

Datum zjištění ceny: 6. týden 2001 Kč/MJ

Poznámka: MJ = měrná jednotka Nákupní cena je cena bez DPH.

Obchodní odbytové ceny jednotlivých druhů zeleniny I. jakostní třídy

Datum zjištění ceny: 6. týden 2001 Kč/MJ

Poznámka: MJ = měrná jednotka. Odbytová cena je cena bez DPH.

Dovoz vybraných druhů zeleniny od 21. 1. do 3. 2. 2001

pokračování tabulky

Dovoz vybraných druhů zeleniny od 21. 1. do 3. 2. 2001

Poznámka : Celní statistikou je po vyhodnocení celních deklarací průběžně zpětně prováděna úprava údajů o dovezeném

zboží. 1) Jednotková hodnota.

Pramen: Celní statistika - dekádní sledování

Dovoz sušené zeleniny a sušených kořenů v roce 1999 a 2000 (třída 0712, 0714 kořeny)

Poznámka : rok 1999 je již po opravě

Pramen : podle údajů celní statistiky zpracoval VÚZE

Vývoz sušené zeleniny a sušených kořenů v roce 1999 a 2000 (třída 0712, 0714 kořeny)

Poznámka : rok 1999 je již po opravě

Pramen : podle údajů celní statistiky zpracoval VÚZE

Dovoz zeleninových šťáv, kečupu a omáček z rajčat v roce 1999 a 2000 (třída 2009, 2103)

Poznámka : rok 1999 je již po opravě

Pramen : podle údajů celní statistiky zpracoval VÚZE

Vývoz zeleninových šťáv, kečupu a omáček z rajčat v roce 1999 a 2000 (třída 2009, 2103)

Poznámka : rok 1999 je již po opravě

Pramen : podle údajů celní statistiky zpracoval VÚZE

Obchodní ceny vybraných druhů zeleniny v tržnicích SRN

Datum zjištění ceny: 24.1. 2001 DEM/MJ

Poznámka : MJ = měrná jednotka, ks = kus, sv. = svazek

Pramen: ZMP - Obst & Geműse, Marktinfo 25.1.2001

Obchodní ceny zeleniny na vybraných trzích v Polsku PLN/MJ

Pozn.: 1) cena za kg, 2) cena za kus, 3) import

Pramen : Biuletyn Informacyjny - Rynek owoców i warzyw, NR 9/2001, 5.2.2001

Ceny vybraných druhů zeleniny ve velkotržnici v Rungis 5. 2. 2001

Poznámka: 1) Cena mezi velkoobchodníkem a maloobchodníkem, operátorem restaurací nebo supermarketů.

2) Cena průměrná nebo nejčastější.

Pramen: Service des Nouvelles des Marchés

Producentské ceny některých druhů zeleniny ve vybraných zemích (bez DPH) EUR/kg

Pramen: International Market Data Exchange (IMDE) - ZMP Berlín

Vyšší spotřeba ovoce a zeleniny ve Švédsku

Spotřeba ovoce a zeleniny na obyvatele dosáhla podle údajů CFCE v roce 1999 135 kg a byla na dvojnásobné úrovni v porovnání s rokem 1960. Z celkové spotřeby ovoce 70,3 kg bylo 58,2 kg konzumováno ve formě zeleniny čerstvé. Výrazně (na 23,1 kg) se od roku 1990 zvýšila spotřeba banánů a melounů.

Celková spotřeba zeleniny dosáhla 65 kg, z toho spotřeba zeleniny čerstvé 37,1 kg, tj. o 50 % více proti roku 1965. Nejoblíbenější zeleninou je mrkev (10,1 kg) a rajčata (9,2 kg). S výjimkou kořenové zeleniny (kromě mrkve) se nyní konzumují všechny druhy zeleniny ve větším množství než v roce 1990.

(Fruit and vegetable Markets, January 2001)

Spotřeba zeleniny ve Švédsku

Celková spotřeba dosahuje 65 kg. Na čerstvou zeleninu připadá 37,1 kg, což je dvojnásobek proti roku 1965. Nejvíce se spotřebuje mrkve (10,1 kg) a rajčat (9,2 kg). S výjimkou kořenové zeleniny (bez mrkve) se zvýšila od roku 1990 spotřeba všech ostatních zelenin. U zpracované zeleniny byl zaznamenán pokles zeleniny konzervované sterilováním (8,4 kg) a v octovém nálevu (3,3 kg).

(Fruchthandel, 2001, č. 3, s. 45-46, podle ZUĆM)

Zelenina v roce 2000 v Rakousku

Podle údajů Rakouského ústředního statistického úřadu (ÖSTAT) poklesly v Rakousku v roce 2000 plochy zeleniny na 13 008 ha ( 1 %) a sklizeň na 498 800 t (- 6 %), tj. o 29 128 t. Celkové plochy sice vykazují mírný pokles ( 103 ha), avšak tento údaj je převážen podílem následného využití půdy během vegetace.

Největším producentem jsou Dolní Rakousko 215 000 t), Horní Rakousko (69 000 ) a Štýrsko (58 000 t).

Hlavními plodinami zůstávají mrkev a cibule. Od roku 1998 se produkce mrkve zdvojnásobila na 75 900 t (1999), v roce 2000 však poklesla na 60 000 t ( 21 %)

Příčinou tohoto poklesu je jednak snížení sklizňových ploch, z 1 339ha na 1 264 ha, ale i výnosů. Naproti tomu se rozšířily plochy cibule z 2 252ha na 2 308 ha, avšak produkce poklesla o 30 % na 95 700 t proti 135 600 t v roce 1999. Pokles byl částečně zapříčiněn vysokými teplotami zjara, jejichž důsledkem byla drobnější cibule.

Naproti tomu stoupla sklizeň jiných druhů zeleniny, u nichž se ale plocha snížila, např. paprika se sklizní 8 300 proti 4 600 t (1999) při poklesu plochy o 12 ha (na 165 ha). Podobně je tomu i u cuket (4 800 t ze 126 ha proti 3 200 t z 92 ha v roce 1999).

Pozoruhodný je růst produkce endivií (5 100 t z plochy 101 ha proti 1 900 t z plochy 92 ha v roce 1999). Stoupla i produkce dalších, méně pěstovaných druhů zeleniny - pekingského zelí (+ 24 %), rajčat (+ 24 %), ředkvičky (+ 35 %), brokolice (+ 19 %), fazole ohnivého (+ 20 %) a chřestu (+ 28 %).

Zatímco u chřestu, fazolí a rajčat nedošlo ke znatelným změnám ploch, rozšířily se plochy pekingského zelí z 626 ha na 679 ha, brokolice z 84 ha na 92 ha a ředkvičky.

Došlo k omezení pěstitelských ploch u celeru a konzervárenského hrášku, kde sklizně poklesly u celeru na 15 300 t a hrášku na 6 100 t.

K velkému poklesu sklizně došlo u fazolí na lusky (5 800 t) přes rozšíření ploch o 585 ha proti roku 1999.

(Fruchthandel, 2001, č. 2, s. 77-78, a ZMP, podle ZUČM, Fruit and vegetable Markets, January 2001)

Zelinářské bilancování v Německu

Pěstitelské plochy polní zeleniny nezaznamenaly znatelnější změny. Celková sklizeň 2,56 mil. t je o 6 % nižší než v roce 1999.

Nástup do sezóny byl špatný, v důsledku vysokých teplot v dubnu a květnu byl trh zasycen ranou zeleninou, ceny se propadly. Koncem května po ochlazení však byl přísun zboží na trh plynulý.

Výnosy rychlené zeleniny byly nižší vlivem menšího slunečního svitu, avšak ceny byly uspokojivé.

Ceny polní zeleniny od poloviny července opět klesaly, celoroční průměr však nebyl horší než v roce 1999. Pěstitelé rychlené zeleniny byli sice s cenami spokojenější, ale ekonomiku jim zhoršily vysoké ceny energie.

Současný trh zimní zeleniny není tak přeplněn jako v loňském roce. Rozdíly jsou však mezi jednotlivými druhy zeleniny velké, na mnohé působí vliv omezení pěstitelských ploch v Nizozemsku, Francii a ve Velké Británii.

Celkově je hladina odbytových cen vyšší než v minulé sezóně.

Spotřeba zeleniny je v SRN stabilní, 78 kg na osobu za rok.

Dovoz zeleniny činí 2,4 mil. t. Asi 60 % se zkonzumuje v čerstvém stavu, kolem 80 % v domácnostech, pouze 20 % ve stravovacích zařízeních.

(Fruchthandel, 2001, č. 3, s. 31, podle ZUČM)

Diversifikace španělského vývozu zeleniny do USA

Od roku 1994 se z Almerie vyváží v období od 1. 12. do 30. 4. do USA rajčata, jejichž objem se v posledních dvou letech ustálil na 6 000 tunách.

Americké fytosanitární orgány povolily i dovoz zeleninové papriky, které se v poslední sezóně vyvezlo 2 300 t. V krátké době se očekává stejné povolení i pro lilek a melouny.

Naproti tomu se nepočítá, že by se stejně úspěšně vyřešilo povolení k vývozu salátu. V současné době získalo povolení k vývozu papriky 43 a rajčat 37 podniků. Počet vyvážejících podniků se meziročně zvyšuje.

(Fruchthandel, 2001, č. 3, s. 3, podle ZUČM)

Ceny producentů zeleniny ve Španělsku v oblasti Valencie ESP/kg

Pramen: FAMMU/FAPA - Światowy Rynek Owoców i Warzyw, 2. 2. 2001

Bohaté zásoby cibule v Evropě

Podle hodnocení různých zdrojů není názor na stav zásob cibule zdaleka jednotný a spolehlivý.

Převládá mínění, že zásoby nebudou příliš nižší než v loňské sezóně. Podle vykazovaných zásob k 1. 12. 2000 bylo v SRN asi o 1,3 % více cibule než v roce 1999.

Organizace výrobců ve Francii odhadují, že zásoby jsou shodné s minulou sezónou, ačkoliv říjnové odhady byly o 12 % nižší. Zřejmě se jednalo o marketingovou strategii. Informace měla napomoci k udržení příznivější ceny na trhu.

Zásoby cibule v oblasti Bologna byly sice o 5 % větší než v roce 1999 (22 500 t), avšak toto není směrodatné pro situaci v celé Itálii.

Zásoby cibule v Dánsku byly menší nejméně o 10 %.

Po nižší sklizni jsou zřejmě i nižší zásoby cibule ve Velké Británii.

Na základě předběžných odhadů byly zásoby cibule určené pro vývoz v Nizozemsku 415 000 t (+ 2 % proti roku 1999). Během prosince se však zásoby snížily o rekordní vývoz 255 000 t.

Údaje ze zemí východní Evropy nejsou dostupné. V Polsku mohou být proti původním odhadům z podzimu zásoby cibule větší, čemuž svědčí masivní export cibule do ČR.

Přes vyšší zásoby cibule v Evropě je výhled pro cibuli z jižní polokoule v nynější sezóně lepší než v uplynulé sezóně. Rozhodujícím faktorem budou však vysoké zásoby v Evropě a menší nabídka cibule z vývozních zemí jižní polokoule.

Na Slovensku jsou zásoby cibule z domácí produkce již vyčerpané. Nákupní cena cibule se navzdory tomu, že se domácí sklady vyprázdnily, pod vlivem nadměrných dovozů z Polska, snížila o 2,8 Sk/kg na 4,25 Sk/kg, přičemž se maximální cena snížila až o 3,50 Sk/kg (minulý rok byla nabídka domácí cibule velmi dobrá, její cena byla ve 4. týdnu 4,77 Sk /kg).

(Fruit and Veg. Markets, 2001, č. 1. s. 16; ATIS č. 2)

Nizozemští pěstitelé skleníkové zeleniny mají největší příjmy

Píše se o tom ve zprávě Nizozemského ústavu zemědělské ekonomiky za rok 2000.

Průměrný příjem pěstitele rychlené zeleniny dosáhl 169 000 NLG, což je nejvyšší příjem ze všech oblastí agrárního podnikání. Na druhém místě jsou pěstitelé žampionů (100 000 NLG). V průměru celého zemědělství stouply v roce 2000 příjmy o 6 % a hospodářský výsledek na 8 mld. NLG.

Celková hodnota zemědělské produkce se zvýšila o 6,5 % na 43 mld. NLG proti roku 1999. Největší podíl připadá na zahradnické obory, 16,5 mld. NLG.

(Fruchthandel, 2001, č. 1, s. 10, podle ZUČM)

Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od 9. 2. 2001

Vydavatel:	Odpovědný pracovník	Komoditní manager
NTISČR	Ing. František Vaníček, CSc. nám. ředitele VÚZE	Ing. Hana Strnadlová Ing. Eva Haniková
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky	tel.: 02/6273148 fax: 02/6273020	tel.: 02/22 000301 fax: 02/6273020
Mánesova 75	e-mail: vanicek@agrec.cz	e-mail: strnadlova@agrec.cz
Praha 2, PSČ 120 58	-	-

Rozmnožování a publikování informací je možné jen s uvedením zdroje dat (NTISČR

).

V rámci urychlení toku informací prosíme odběratele bulletinu, kteří mají k dispozici

Máte-li e - mailovou adresu, prosíme vás o její sdělení sl. Evě Vilhumové (t. č.: 02/22000308, e mail: vilhumova@agrec.cz) v zájmu rychlejšího doručování Zprávy o trhu zeleniny!

Děkujeme.

NTIS ČR