Česko nesmí po vstupu do EU padnout za cílovou rovinkou

Jean-Claude Juncker hovořil s HN před návštěvou českého premiéra exkluzívně o Lucembursku jako uznávaném finančním centru

Josef Veselý

Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, který příští týden přijme českého premiéra Miloše Zemana, poskytl HN exkluzivní rozhovor.

"Mám na evropské ambice České republiky bez ohledu na některé výtky Evropské komise zcela vyhraněný názor: Mohla by do EU vstoupit, půjde-li vše dobře, třeba už roku 2004, hned mezi prvními státy vašeho regionu," řekl. Vypočítal pak naše přednosti - po Slovinsku má ČR mezi kandidáty téhož typu druhý nejvyšší HDP na jednoho obyvatele, pro mluví i rekordní úroveň přímých zahraničních investic a skutečnost, že Praze se podařilo - "přes jisté výkyvy" - v poslední době odstranit ty nejpodstatnější z nedostatků, jež identifikovala Evropská komise v průběžných hodnotících zprávách.

Evropská unie by vstřícným vykročením vůči Česku dala najevo, že jí "není cizí dramatický osud národa, jenž prožil čtyři desetiletí, která sice nebyla úplně ztracená, ale přece jen donutila Čechy žít v ekonomickém i společenském smyslu docela jinak, než odpovídalo jejich naturelu".

Víc uznání kandidátům

"Chtělo by to na naší straně víc uznání a také upřímné radosti, že se to daří napravit. A to místo projevů únavy a pochybností z lopotného procesu opětovného sjednocování Evropy. Pokrok není myslitelný bez pozitivního zaujetí," přiznal premiér.

Na další dotaz HN uvedl Juncker, že sdílí hodnocení Evropské komise i názor komisaře Güntera Verheugena, podle něhož se česká vláda začala pořádně věnovat reformám, nutným pro vstup do EU, až po nástupu menšinového kabinetu Miloše Zemana. Lucemburský premiér to ale hned doplnil, že by byl nerad, kdyby to vyznělo jen jako kritika předcházejících vlád v Praze. "Už proto, že se nejnovější zjištění Evropské komise dá bez uzardění vztáhnout skoro na všechny kandidátské státy střední a východní Evropy, možná s výjimkou Slovinska, neboť všude se opravdové zrychlení při harmonizaci národní legislativy s unijním právem a větší důraz na nutné reformy dostavily právě až v posledních dvou letech."

Drastické změny

Dodal, že "málokdo v Evropské unii si dostatečně uvědomuje, jaké obrovské úsilí si nejen u vlád, ale především u občanů kandidátských zemí vyžádaly všechny hluboké změny, k nimž došlo po roce 1989. Život lidí, miliónů pracujících, se drasticky změnil. Muselo se opustit direktivně řízené hospodářství ve prospěch volné tržní ekonomiky. To si vždy vyžaduje mnoho a mnoho času. Zastávám proto názor, že je potřeba před občany transformujících se zemí smeknout za to, co v tak krátké době dokázaly. V tom je také jedna z příčin, proč se rytmus příprav na vstup do EU zrychlil v posledních dvou letech a bude se muset ještě přidat na tempu. Ke všemu se musí jít i do šířky, neboť se při vyjednávání o podmínkách vstupu nastolují i nové problémy."

Nechtěl ani v užším smyslu a v českém kontextu, aby se nižší tempo reforem v 90. letech chápalo jako zavržení celého období vlády Václava Klause. "Přesto nelze popřít, že tento politik se někdy opravdu tvářil, jako by to byla Evropská unie, kdo se chystá stát součástí České republiky, a nikoli naopak," uvedl Juncker.

EU není sanatorium

Ztotožnil se ovšem s názorem finské prezidenty Tarjy Halonenové, že "EU není žádné sanatorium, kde by mohly země střední a východní Evropy po svém přijetí odpočívat a kam přicházejí za odměnu kvůli těžkému údělu za minulých režimů". Proto varoval: "Jestliže se vám podaří protrhnout cílovou pásku, nesmíte pak padnout vyčerpáním, neboť vás vzápětí čeká nová ostrá zátěž.

Musíte být v kondici i za cílovou rovinkou. I proto nestačí nyní trochu víc přidat, ale po úspěšném dovršení vstupu do EU si trochu pohovět. Ani dnešní členové EU si to nemohli ani v náznaku dovolit, i když to měli v zásadě vůči vám o dost snazší," připomněl.

Premiér kandidátům členství v EU neradí zabývat se příliš brzy a příliš konkrétně tím, jak se stavět k měnové unii, neboť teď je prvořadé ustát samotný vstup do EU. "Kromě zajištění plné nezávislosti národní centrální banky to znamená stát se povinně součástí Evropského mechanismu směnných kursů a nejméně dva roky se pohybovat v koridoru poměrně úzkého rozpětí plovoucích kursů. Samozřejmě to předpokládá vysokou míru přizpůsobení k rámcovým ekonomickým podmínkám, panujícím uvnitř jednotného vnitřního trhu," zdůraznil.

Bankovnictví je oříškem

Premiér, který je špičkovým finančním odborníkem, se vyslovil také k privatizaci českých bank: "Transformační proces v bankovnictví patřil ve všech kandidátských státech k nejtvrdším oříškům. Privatizace jednotlivých bank je sice velmi žádoucí, ale s ohledem na brzké členství v EU a později v měnové unii je nepostradatelný fungující bankovní systém. Chystám se o tom podrobněji hovořit mezi čtyřma očima s premiérem Milošem Zemanem, až ho příští týden uvítám v Lucembursku, a nerad bych teď činil veřejná doporučení v tomto směru."

Jaké jsou šance ČR pro vstupu do unie? "Určitě by k líbánkám mezi českou a evropskou ekonomikou nedošlo, kdyby zde nebyla reálná a časově blízká perspektiva plného členství vaší země v EU." A navíc, podle jeho hlubokého přesvědčení je EU něčím mnohem víc než hospodářským a finančním propojením. "Je to především politický projekt a tento pilíř integrace je naprosto klíčový. Jakmile se stane Česko součástí EU, bude patřit se vším všudy k této zóně stability a také solidarity, která bude vyzařovat směrem k nejbližším sousedům, ale i hlouběji do celého regionu střední a východní Evropy," podtrhl. Závěrem zdůraznil, že se rozhodně přimlouvá, aby ČR netrčela na čekací listině příliš dlouhou dobu. "Nejenom kvůli uspořené miliardě, ale především kvůli vašim občanům, kteří vyvinuli už velké úsilí a přinesli oběti, by bylo dobré, abyste se na budoucí členství co nejlépe připravili".

Proč je Lucembursko finančním centrem

Lucembursko se jako nejmenší členská země Evropské unie stala úspěšným finančním centrem. Jak toho dosáhlo? "Pokud jde o zvláštní místo Lucemburska ve finančním světě, často se zásluha neprávem přisuzuje údajným daňovým úlevám. Jenže my neposkytujeme žádné takové úlevy, jaké by neexistovaly i v jiných státech EU. Například skutečnost, že cizí státní příslušníci, kteří nemají v Lucembursku trvalý pobyt, nemusejí přihlašovat ke zdanění úroky ze svých zdejších vkladů, není žádné naše specifikum, ale jsou to pravidla, platná i jinde v unii. Například v Německu takovou povinnost rovněž nemají francouzští, belgičtí či lucemburští státní příslušníci, kteří tam trvale nežijí."

Lucembursko je podle něho dobře fungující středisko finančních služeb hlavně proto, že jsou na vysoké úrovni. Není to dáno blahovolnějším dohledem nad dodržováním pravidel. Vysoká úroveň těchto služeb je dána i tím, že lucemburští pracovníci bank perfektně ovládají běžně nejméně tři jazyky - kromě němčiny a francouzštiny rovněž angličtinu - a mnozí hovoří také italsky, holandsky či jinak.

Rychleji než jiní dokázali Lucemburčané podle premiéra nabídnout "nové, typicky evropské bankovní produkty". Přitom důsledně dbají, aby se do našeho národního zákonodárství rychle a přesně aplikovala evropská pravidla. "Takže neexistuje žádná zvláštní lucemburská cesta," podtrhl Juncker.